Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Zákony / Komplexní pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona o...

Tento text bude předložen na jednání výboru pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny dne 11. června 2003.

Komplexní pozměňovací návrh

Komplexní pozměňovací návrh

k vládnímu návrhu zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (pracovní verze)

sněmovní tisk 256

 

 

Předkládá:

Mgr. MUDr. Ivan Langer (ODS)

stínový ministr vnitra

květen 2003

 

 

Předkládací zpráva

K historii návrhu:

V průběhu prvního čtení návrhu zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů nabídl stínový ministr vnitra Ivan Langer ministru vnitra Stanislavu Grossovi spolupráci projednání návrhu zákona v Poslanecké sněmovny tak, aby bylo umožněno jeho přijetí. Komplexní pozměňovací návrh je konkrétním projevem spolupráce, nabídkou na takovou úpravu předloženého návrhu zákona, která by zajistila hladké projednání a přijetí zákona.

Motto návrhu:

Komplexní pozměňovací návrh je důsledně postaven na motivačním principu, který bude vytvářet cílený tlak na větší profesionalizaci a kvalitu výkonu služby příslušníků bezpečnostních sborů, a to jak v oblasti pozitivní, tak i negativní motivace.

4 základní pilíře motivace:

Motivační princip vychází ze 4 základních pilířů.

systém odměňování

systém vzdělávání

kariérní řád

sociální program

Stručná charakteristika návrhu:

Návrh zvyšuje požadavky na dosažený stupeň v určitých služebních hodnostech.

Návrh zachovává (oproti vládní návrhu) současný systém hodnostního označení příslušníků a tudíž nedojde k hromadné degradaci ze zákona tak, jak je to obsaženo ve vládním návrhu.

Návrh zjednodušuje a zprůhledňuje systém výběrových řízení. Posiluje systém "vnější konkurence" tak, aby odborná místa mohl být obsazena i specialistou zvnějšku bezpečnostních sborů.

Návrh přináší zásadní změnu v odměňování příslušníků. Odstraňuje byrokratický "čárkový systém", ruší řadu příplatků a zjednodušuje celý systém.

Návrh přináší výrazné úspory (personální i finanční) v oblasti administrativy, a to zjednodušením platové struktury (odstranění evidence přesčasů) a přechodem na bezhotovostní výplatu platů.

Návrh zabraňuje vládou navrhovanému zakonzervování stávajícího stavu a zkracuje přechodné období pro osoby bez požadovaného stupně vzdělání. Odstraňuje se možnost "nekonečných výjimek" a stanovuje povinnost vzdělání si doplnit v přesně stanové lhůtě.

Zásadní navrhovanou změnou je posunutí účinnosti zákona o tok, a to na 1.1.2004.

Shrnutí:

Předložený komplexní pozměňovací návrh je konkrétní nabídkou spolupráce stínového ministra vnitra na tvorbě zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Jde o návrh, který může výrazným způsobem posílit motivaci příslušníků těchto sborů ke kvalitnímu výkonu zodpovědné a náročné služby. Komplexní pozměňovací návrh dává příslušníkům dostatek motivačních prvků v tom smyslu, aby ten, kdo svoji práci vykonává řádně a kvalitně, kdo na sobě pracuje a vzdělává se, kdo na sebe přejímá řídící odpovědnosti byl odpovídajícím způsobem odměněn. Oproti tomu návrh (v oblasti negativní motivace) umožňuje snížení platu a přeřazení na nižší funkci v případě, kdy konkrétní příslušník bezpečnostního svoji práci nevykonává řádně a v požadované kvalitě.

Komplexní pozměňovací návrh tedy představuje naplnění principu, ze které by měl zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů vycházet:

Dát jistotu odměny profesionálům a vědomí bezpečnosti občanů.

 

 

 

 

V § 1 se za odstavec 4 doplňuje nový odstavec 5, který zní:

"(5) Na služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů se nepoužijí ustanovení zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce ve znění pozdějších změn a doplňků."

V § 4 se odstavec 6 zrušuje včetně poznámek pod čarou č. 6 a 7.

V § 7 odstavec 1 zní:

"(1) Pro příslušníky se stanovují tyto služební hodnosti, minimální stupně vzdělání, minimální doby trvání služebního poměru pro služební hodnost a tarifní třídy

Služební hodnost

Minimální stupeň vzdělání

Doba trvání služebního poměru

Tarifní třída

a) referent

střední odborné

-

1.,

b) vrchní referent

úplné střední, úplné střední odborné

-

2.,

c) asistent

úplné střední, úplné střední odborné

-

3.,

d) vrchní asistent

úplné střední, úplné střední odborné

2 roky

4.,

e) inspektor

úplné střední, úplné střední odborné

3 roky

5.,

f) vrchní inspektor

úplné střední, úplné střední odborné/ vyšší odborné

5 let

6.,

g) komisař

vysokoškolské v bakalářském studijním programu

6 let

7.,

h) vrchní komisař

vysokoškolské v magisterském studijním programu

7 let

8.,

i) rada

vysokoškolské v magisterském studijním programu

9 let

9.,

j) vrchní rada

vysokoškolské v magisterském studijním programu

10 let

10.,

k) vrchní státní rada

vysokoškolské v magisterském studijním programu

12 let

11.

 

V § 7 odstavec 4 zní:

"(4) Ředitel bezpečnostního sboru je oprávněn stanovit služebním předpisem pro služební místo zastávané příslušníkem ve služební hodnosti vrchní inspektor nebo komisař výjimečně vyšší stupeň vzdělání, než je stanoven pro danou služební hodnost, jestliže to vyžadují služební činnosti vykonávané na služebním místě."

V § 8 odstavec 1 zní:

"(1) Příslušníkovi ve služební hodnosti náleží hodnostní označení. Stanoví se tyto druhy hodnostního označení:

a) praporčické: rotný, strážmistr, nadstrážmistr, podpraporčík, praporčík, nadpraporčík,

b) důstojnické: podporučík, poručík, nadporučík, kapitán, major, podplukovník, plukovník

c) generálské: brigádní generál, generálmajor, generálporučík"

V § 8 odstavec 2 zní:

"(2) Prezident republiky jmenuje ředitele bezpečnostního sboru, jeho náměstka nebo vedoucího organizační části bezpečnostního sboru na návrh vlády do hodnosti brigádní generál, generálmajor nebo generálporučík."

V § 8 odstavec 3 zní:

"(3) Vláda stanoví svým nařízením vzory hodnostního označení příslušníků bezpečnostních sborů, podmínky jmenování do hodnosti, povyšování a odvolání z hodnosti."

V § 13 odstavec 1 písmeno b) zní:

"b) je starší 18 let,"

V § 13 odstavci 1 se zrušuje písm. f) včetně poznámky pod čarou č. 12. Dosavadní písmena g) až j) se označují písmeny f) až i).

V § 13 se za odstavec 2 doplňuje nový odstavec 3, který zní:

"(3) Předpoklady uvedené v odstavci 1 pod písmeny h) a i) prokazuje občan čestným prohlášením."

V § 15 odstavci 2 se slova "služebnímu funkcionáři" nahrazují slovy "vedoucímu psychologického pracoviště bezpečnostního sboru".

V § 16 odstavec 1 zní:

"(1) Přijímací řízení je zahájeno doručením písemné žádosti občana o přijetí do služebního poměru bezpečnostnímu sboru. V případě, že v bezpečnostním sboru není volné služební místo, přijímací řízení se nezahájí."

V § 16 odstavci 6 se slova "50 let" nahrazují slovy "6 měsíců".

V § 20 odstavci 1 se za slova "služební hodnost" vkládá čárka a slova "splňuje stupeň vzdělání a obor nebo zaměření vzdělání, jestliže jsou stanoveny pro služební místo,".

V § 20 odstavci 2 se za slova "služební hodnosti" vkládá čárka a slova "splňuje stupeň vzdělání a obor nebo zaměření vzdělání, jestliže jsou stanoveny pro služební místo,".

V § 22 odstavec 1 zní:

"(1) Nelze-li obsadit volné služební místo způsobem uvedeným v § 20, vyhlásí ředitel bezpečnostního sboru nebo jím pověřený služební funkcionář výběrové řízení. Výběrové řízení nemusí být vyhlášeno v případě obsazování volných služebních míst, pro které je stanovena služební hodnost referent, vrchní referent, asistent a vrchní asistent, jestliže bude na takové služební místo ustanoven příslušník, který má služební hodnost o jeden stupeň nižší, než je služební hodnost požadovaná pro volné služební místo."

V § 22 odstavci 2 se za slova "dosahovat alespoň" vkládá slovo "velmi".

V § 22 odstavci 3 se za slova "dosahuje alespoň" vkládá slovo "velmi".

V § 22 odstavec 4 zní:

"(4) Do výběrového řízení na obsazení volného služebního místa, pro které je v systemizaci služebních míst pro účely výběrového řízení zvláš vyznačen obor nebo zaměření vzdělání se může přihlásit i občan, který splňuje podmínky přijetí do služebního poměru."

V § 26 odstavci 4 se vypouštějí slova "zpravodajské služby".

V § 47 odstavci 1 se vypouštějí slova "ani vykonávat činnost v jejich prospěch".

V § 48 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 29 a č. 30 zní:

"(2) Příslušník nesmí vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu podle tohoto zákona; toto omezení se nevztahuje na případy uvedené v § 29 a § 31, na činnost znalce a tlumočníka vykonávanou podle zvláštního právního předpisu 29) pro soud nebo správní úřad, na činnost v poradních orgánech vlády, na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou, na činnost zastupitele, přísedícího u soudu, vedoucího a jiného pracovníka táborů pro děti a mládež, na správu vlastního majetku a na výdělečnou činnost při výkonu vazby. 30)"

____________

29) § 12 odst. 1 a § 16 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

30) § 67 a násl. trestního řádu

§ 19 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby.

V § 48 se odstavec 3 zrušuje.

V § 79 odstavci 2 se slova "služebnímu funkcionáři" nahrazují slovy "vedoucímu psychologického pracoviště bezpečnostního sboru".

V § 112 se za odstavec 1 doplňuje nový odstavec 2, který zní:

"(2) Příslušníkům je služební příjem stanoven s přihlédnutím k veškeré případné službě přesčas, v noci a ve svátek."

V § 112 se stávající odstavec 2 označuje jako odstavec 3.

§ 113 zní:

"§ 113

Služební příjem příslušníka tvoří:

základní tarif zvýšený způsobem uvedeným v § 115 odst. 4,

příplatek za vedení,

příplatek za službu v zahraničí,

zvláštní příplatek,

další služební příjem,

osobní příplatek a

odměna."

V § 114 se za slova "do kterého byl zařazen" vkládá čárka a slova "zvýšený způsobem uvedeným v § 115 odst. 4."

V § 115 odstavci 2 se nahrazuje slovo "předminulý" slovem "minulý".

V § 115 se za odstavec 3 doplňuje nový odstavec 4, který zní:

"(4) Základní tarif vypočtený způsobem, jaký je uveden v odstavci 1 a 2, se dále zvyšuje:

u příslušníků zpravodajských služeb a příslušníků zařazených v organizační jednotce, která řídí bezpečnostní sbor, nebo v organizační jednotce bezpečnostního sboru s působností na celém území České republiky o částku rovnající se 50 % jejich základního tarifu, nebo o částku rovnající se 60 % jejich základního tarifu, jedná-li se o příslušníky ve dvousměnném, třísměnném či nepřetržitém režimu služby

u příslušníků zařazených v ostatních organizačních jednotkách bezpečnostního sboru o částku rovnající se 40 % jejich základního tarifu, nebo o částku rovnající se 50 % jejich základního tarifu, jedná-li se o příslušníky ve dvousměnném, třísměnném či nepřetržitém režimu služby."

§ 118 se zrušuje.

V § 119 odstavec 3 zní:

"(3) Rozpětí příplatku za vedení činí pro

a) ředitele bezpečnostního sboru 10 000 až 14 000 Kč,

b) vedoucího příslušníka l.řídící úrovně 4 000 až 10 000 Kč,

c) vedoucího příslušníka 2. řídící úrovně 2 500 až 7 000 Kč,

d) vedoucího příslušníka 3. řídící úrovně l 500 až 4 000 Kč,

e) vedoucího příslušníka 4. řídící úrovně 1 000 až 2 000 Kč."

§ 121 se zrušuje.

§ 122 se zrušuje.

§ 123 se zrušuje.

V § 124 odstavci 3 se vypouštějí slova "bezpečnostních a zvláš významných ekonomických".

V § 125 odstavci 3 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až e) se označují písmeny c) až d).

V § 125 odstavci 6 se vypouští čárka za slovy "základního tarifu" a slova "příplatku za službu" se nahrazují slovy "zvýšeného způsobem uvedeným v § 115 odst. 4".

V § 126 odstavec 1 zní:

"(1) Osobní příplatek je nenárokovou složkou služebního příjmu, kterou lze ocenit výkon služby v mimořádné kvalitě nebo v rozsahu nad základní dobu služby, pokud tento zvýšený rozsah není zohledněn v základním tarifu. Osobní příplatek lze příslušníkovi přiznat, zvýšit, snížit nebo odejmout na základě závěru jeho služebního hodnocení."

V § 126 odstavci 2 se nahrazuje slova "do výše 20%" slovy "do výše 40 %".

V § 126 odstavec 3 zní:

"(3) Příslušníka, který je uveden v § 117 odst. 5 a příslušníka ve služební hodnosti vrchní komisař až vrchní státní rada, lze za výkon služby v mimořádné kvalitě nebo v rozsahu nad základní dobu služby, pokud tento zvýšený rozsah není zohledněn v základním tarifu, ocenit přiznáním osobního příplatku až do výše 80 % jeho základního tarifu."

V § 130 odstavec 1 zní:

"(1) Za hodinu služební pohotovosti ve služebně mimo služební dobu má příslušník nárok na odměnu ve výši 35 %, a jde-li o den pracovního klidu, ve výši 70 % poměrné části základního tarifu zvýšeného způsobem uvedeným v § 115 odst. 4, osobního a zvláštního příplatku, který připadá na 1 hodinu služby v kalendářním měsíci, na který připadla služební pohotovost."

V § 130 odstavec 2 zní:

"(2) Za hodinu služební pohotovosti vykonávané mimo služebnu mimo služební dobu příslušníka má příslušník nárok na odměnu ve výši 10 %, a jde-li o den pracovního klidu, ve výši 15 % poměrné části základního tarifu zvýšeného způsobem uvedeným v § 115 odst. 4, osobního a zvláštního příplatku připadajícího na 1 hodinu služby v měsíci, na který připadla služební pohotovost; to neplatí, jde-li o příslušníka, který má nárok na zvláštní požitky podle § 139."

V § 130 odstavec 4 zní:

"(4) Ustanovení § 112 odst. 3 se vztahuje na odměnu za služební pohotovost obdobně."

V § 131 se ve výčtu vypouští slovo "§ 118".

V § 133 odstavec 2 zní:

"(2) Služební příjem popřípadě jiné peněžité plnění v příslušníkův prospěch je bezpečnostní sbor povinen na svůj náklad a své nebezpečí poukázat na jeden příslušníkův účet u banky ve výplatním termínu, nestanoví-li na základě písemné žádosti příslušníka jiný termín."

V § 133 se zrušují odstavce 4 a 5 včetně poznámek pod čarou č. 67 a 68

Dosavadní odstavce 6) a 7) se přečíslují na odstavce 4) a 5).

§ 136 se zrušuje.

Za § 146 se doplňuje nový § 146a, který zní:

"§ 146a

Příspěvek při přestěhování

Při trvalém přestěhování v důležitém zájmu služby má příslušník nárok na příspěvek při přestěhování, který náleží do maximální výše šestinásobku minimální mzdy. Podmínky pro přiznání příspěvku při přestěhování a jeho výši stanoví vláda svým nařízením."

V § 203 odstavci 1 písm. d) se vypouštějí slova "změn a".

V § 208 odstavec 5 zní:

"(5) Služební hodnocení příslušníka ve služebním poměru na dobu určitou se provádí jednou ročně; provádí se vždy před konáním služební zkoušky. Služební hodnocení příslušníka ve služebním poměru na dobu neurčitou se provádí podle potřeby, nejméně jednou za 3 roky. Služební hodnocení se provádí též na základě žádosti příslušníka, nejdříve však po uplynutí 6 měsíců od posledního služebního hodnocení. Služební hodnocení vychází z průběžného každoročního hodnocení, které provádí přímý nadřízený příslušníka v průběhu kalendářního roku a schvaluje jej hodnotitel."

V § 220 odstavci 2 se nahrazují slova "ke dni 28. února 2005" slovy "uplynutím šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona".

V § 220 odstavec 4 zní:

"(4) Příslušníka je možno dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ustanovit na služební místo, pro které nesplňuje stanovený stupeň vzdělání, a jmenovat do služební hodnosti stanovené pro toto služební místo, nejdéle však na dobu 6 let, jestliže nesplňuje vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu, nebo nejdéle na 4 roky, jestliže nesplňuje vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu, úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání."

V § 220 se odstavec 5 zrušuje.

Dosavadní odstavce 6) až 9) se přečíslují na odstavce 5) až 8).

V § 220 odstavec 8 zní:

"(8) Příslušník uvedený v odstavci 4 se stává příslušníkem ve služebním poměru na dobu určitou v době trvání 6 let, jestliže nesplňuje vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu, nebo 4 let, jestliže nesplňuje vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu, úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání. Do služebního poměru na dobu neurčitou se zařadí, jestliže splní stupeň vzdělání a obor nebo zaměření vzdělání stanovený pro služební hodnost, do níž je jmenován, a jeho služební poměr trval déle než 3 roky; vykonání služební zkoušky se v tomto případě nepožaduje. Do služebního poměru na dobu neurčitou se zařadí též příslušník, který byl v uvedené době ustanoven na služební místo, pro které splňuje stupeň vzdělání a obor nebo zaměření vzdělání, a jeho služební poměr trval déle než 3 roky."

§ 223 zní:

"§ 223

Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona má příslušník nárok na užívání hodnostního označení podle § 8 odst. 1.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na příslušníka, kterého prezident republiky jmenoval nebo povýšil do generálské hodnosti.

V § 229 odstavci 4 písm. a) se vypouštějí slova "na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnosti".

V § 229 odst. 5 se doplňuje na konci věta, která zní:

"Do této doby se nezapočítávají doby podle odst. 4."

§ 234 se zrušuje.

§ 236 zní:

"§ 236

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004."

V příloze k zákonu u specifikace 2. tarifní třídy (služební hodnost vrchní referent) se slova "střední odborné" nahrazují slovy "úplné střední, úplné střední odborné".

V příloze k zákonu u specifikace 6. tarifní třídy (služební hodnost vrchní inspektor) se slova "úplné střední, úplné střední odborné" nahrazují slovy "úplné střední, úplné střední odborné / vyšší odborné"

V příloze k zákonu u specifikace 7. tarifní třídy (služební hodnost komisař) se slova "úplné střední, úplné střední odborné / vyšší odborné" nahradit slovy "vysokoškolské v bakalářském studijním programu".

V příloze k zákonu u specifikace 8. tarifní třídy (služební hodnost vrchní komisař) se slova "vysokoškolské v bakalářském studijním programu" nahrazují slovy "vysokoškolské v magisterském studijním programu".

V příloze k zákonu u specifikace 9. tarifní třídy (služební hodnost rada) se slova "vysokoškolské v bakalářském studijním programu" nahrazuje slovy "vysokoškolské v magisterském studijním programu".

V příloze k zákonu specifikace 10. tarifní třídy zní:

"10. tarifní třída

Služební hodnost vrchní rada

Předepsané vzdělání: vysokoškolské v magisterském studijním programu

Koncepce dlouhodobého vývoje bezpečnostních sborů s rozsáhlým vnitřním členěním na specializované obory a s širokými vazbami na jiné celospolečenské systémy předurčující konání nejširších skupin dalších osob v zásadních oblastech nebo specializovaných služeb při zajišování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku. Koordinace výkonu služeb při zajišování vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku s rozsáhlou územní působností včetně řízení a koordinace uzavírání dohod s příslušnými územními celky sousedních států.

S výkonem služby je spojena vysoká psychická námaha."

 

Důvodová zpráva

k § 1 odst. 5 - Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů řeší problematiku služebního poměru komplexně. Ustanovení zákoníku práce přitom nelze použít ani podpůrně. Tato skutečnost by proto měla být v zákoně výslovně zmíněna.

2. k § 4 odst 6 - Tento odstavec je sám o sobě v rozporu s předchozími odstavci téhož ustanovení. V rámci bezpečnostního sboru by měla existovat pouze jediná systemizace, zahrnující jak služební místa zastávaná příslušníky, tak i pracovní místa zastávaná jednotlivými občanskými zaměstnanci. Z tohoto důvodu by měl být v § 4 odstavec 6 vypuštěn.

3. k § 7 odst. 1 - Vládní návrh zákona značně podhodnocuje příslušníky bezpečnostních sborů především co do stupně jejich vzdělání, a to v několika směrech:

Předpokládá existenci služebních hodností (referent a vrchní referent), u kterých nebude vyžadováno úplné střední vzdělání (maturitní zkouška). Připuštění služebních hodností, u kterých minimálním stupněm vzdělání bude pouze střední odborné, je však z hlediska stávající praxe výrazným krokem zpět.

Vysokoškolské vzdělání má být vyžadováno pouze pro služební hodnost vrchní komisař a služební hodnosti vyšší. Vysokoškolské vzdělání v magisterském směru má být vyžadováno dokonce pouze u dvou nejvyšších služebních hodností (vrchní rada a vrchní státní rada), tedy pravděpodobně pouze u ředitele sboru a jeho náměstků.

Obecně by nemělo být připuštěno, aby u bezpečnostních sborů existovaly služební hodnosti s minimálním stupněm vzdělání nižším než úplné střední. Výjimku by měla tvořit pouze služební hodnost referent - tato hodnost by byla využívána výlučně pro ty příslušníky, kteří jsou studenty závěrečných ročníků specializovaných středních škol požární ochrany, splňují podmínky pro výkon služby, dosud však nevykonali maturitní zkoušku. Současně by mělo dojít k posunutí požadavku vysokoškolského vzdělání o jeden až dva stupně, tedy VŠ vzdělání bakalářského směru vyžadovat již u služební hodnosti komisař a VŠ vzdělání magisterského směru již u služební hodnosti vrchní komisař.

4. k § 7 odst. 4 - Možnost stanovit výjimečně služebním předpisem pro určité konkrétní služební místo vyšší stupeň vzdělání, než je stanoven pro danou služební hodnost, by měla být zákonem vymezena jen u těch služebních míst, u kterých je to možné a účelné. V případě hodností vrchní komisař - vrchní státní rada nepřichází stanovení vyššího stupně vzdělání v úvahu, nebo u těchto služebních hodností je stanoven nejvyšší možný stupeň vzdělání, tedy vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu. U služebních hodností referent - inspektor se naproti tomu stanovení vyššího stupně vzdělání jeví jako neúčelné, nebo na daných služebních místech je plánované vzdělání vzděláním dostatečným. Možnost stanovit vyšší stupeň vzdělání tak bude přicházet v úvahu pouze u tzv. "přechodových" tarifních tříd, tedy u služebních hodností vrchní inspektor a komisař.

5. k § 8 odst. 1 - Cílem navrhované změny je zachování stávajícího systému hodnostního označení, nebo princip hodností je jedním z atributů kariérního řádu. Přitom je důležité, aby systém hodností příslušníků bezpečnostních sborů korespondoval se systémem hodností vojáků Armády České republiky, a to jak z důvodů jisté historické tradice, tak i z důvodů prestižních (potřeba existence srovnatelných hodností u osob zastávajících srovnatelné funkce v bezpečnostních sborech a armádě).

6. k § 8 odst. 2 - Ustanovení § 8 je potřeba upravit způsobem, který bude odpovídat navrhovaným změnám, tedy zejména stanovit způsob jmenování vybraných příslušníků do generálských hodností.

7. k § 8 odst. 3 - Podrobnosti týkající se hodnostního označení stanoví vláda svým nařízením. Tento nový systém stanovený vládním nařízením bude mimo jiné umožňovat propůjčování hodnostního označení na dobu, po kterou bude příslušník zastávat určitou služební hodnost, tak aby byly dány záruky toho, že hodnostní označení příslušníka bude korespondovat s jeho služební hodností. Nemělo by proto docházet k situacím, kdy příslušník zastávající v rámci výkonu služby jednu z nižších funkcí (např. dopravní policista) bude hodnostně označen jako kapitán či major pouze proto, že splnil potřebnou výsluhu let v hodnosti, podobně jako tomu mohlo být dosud.

8. k § 13 odst. 1 písm. b) - Vládní návrh zákona stanoví u všech příslušníků bezpečnostních sborů s výjimkou příslušníků HZS ČR věkovou hranici pro vstup do služebního poměru 21 let. Jako daleko vhodnější se však jeví hranice 18 let, a to zejména proto, že po zrušení základní vojenské služby by při existenci hranice 21 let pro vstup do služebního poměru měly bezpečnostní sbory podstatně ztíženou úlohu pokud jde o podchycení schopných zájemců, a to nejen v konkurenci státní správy a soukromého sektoru, ale například i v konkurenci v té době již plně profesionální Armády ČR. Mladí lidé, kteří by eventuelně měli zájem o vstup do služebního poměru, by po ukončení studia řádově v 18 - 19 letech museli další dva až tři roky čekat na dosažení předepsané věkové hranice. Je přitom pravděpodobné, že ti skutečně schopní si v tomto časovém horizontu najdou jiné uplatnění mimo bezpečnostní sbory.

9. k § 13 odst. 1 písm. f) - Ačkoliv stávající právní předpisy zakotvují povinnost výkonu základní či náhradní vojenské služby, do budoucna se tato podmínka (zejména s ohledem na připravovanou profesionalizaci armády) jeví jako zcela nadbytečná. Stávající právní úprava navíc u příslušníků HZS ČR povinnost vykonání základní nebo náhradní vojenské služby dosud nestanovila. Tato podmínka tak nyní platí pouze pro příslušníky Policie ČR [§ 3 písm. d) zákona č. 186/1992 Sb.]. V řadách HZS ČR se proto nacházejí příslušníci, kteří podléhají služební povinnosti avšak nevykonali základní ani náhradní vojenskou službu, nebo absolvovali službu civilní. S ohledem na tyto důvody by podmínka uvedená v písmenu f) měla být ze zákona vypuštěna.

10. k § 13 odst. 3 - Vládní návrh zákona neurčuje způsob, jakým budou uchazeči o vstup do služebního poměru prokazovat skutečnost, že nejsou členy žádné politické strany či politického hnutí ani nevykonávají živnostenskou nebo jinou výdělečnou činnost. Tyto skutečnosti by bylo vhodné prokazovat čestným prohlášením.

11. k § 15 odst. 2 - Možnost, aby občan podal proti závěru psychologa návrh na jeho přezkoumání služebnímu funkcionáři, se jeví jako nepříliš šastná, nebo služební funkcionář nemá zpravidla potřebné odborné znalosti z oboru psychologie, aby mohl sám závěr psychologa přezkoumat. Ve vazbě na ustanovení odstavce 1, podle kterého o obdobném návrhu na přezkoumání lékařského posudku bude rozhodovat nikoliv služební funkcionář, ale vedoucí zdravotnického zařízení, jde navíc o ustanovení nesystémové. Z tohoto důvodu se jeví jako mnohem vhodnější přezkoumávání závěru psychologa vedoucím psychologického pracoviště bezpečnostního sboru a nikoliv služebním funkcionářem.

12. k § 16 odst. 1 - Cílem navrhované změny je snaha o odstranění zbytečné administrativy spočívající v nadbytečném evidování žádostí odmítnutých uchazečů. Vedení této evidence se jeví jako zcela zbytečné, a to zejména proto, že údaje v této evidenci uvedené budou beztak podléhat rychlým změnám (např. změna bydliště uchazeče, změna jeho osobního či zdravotního stavu atp.).

13. k § 16 odst. 6 - Cílem navrhované změny je opět odstranění zbytečné administrativní náročnosti a nadměrné byrokracie. Uchovávání osobních údajů o občanech, kteří nebyli přijati do služebního poměru, po dobu 50 let je nepraktické a zdá se být i zbytečné. Dodržování takto dlouhé lhůty by si vyžádalo nepřiměřeně vysoké nároky na archivaci příslušných materiálů. Uvedená lhůta by proto měla být zkrácena na 6 měsíců.

14. a 15. k § 20 odst. 1 a 2 - Vládní návrh zákona předpokládá přednostní obsazování uvolněných míst stávajícími příslušníky daného bezpečnostního sboru (odstavec 1) či jiných bezpečnostních sborů (odstavec 2). Přitom však nepřihlíží ke zkoumání toho, jakého stupně vzdělání daný příslušník dosáhl nebo jaký je obor či zaměření tohoto vzdělání. V praxi by proto mohlo dojít k situaci, kdy na volné místo např. právníka bude služební funkcionář nucen ustanovit dosud nezařazeného inženýra ekonomie, nebo podmínkou pro ustanovení je pouze dosažení požadované služební hodnosti, nikoliv však splnění stupně vzdělání či oboru nebo zaměření vzdělání. Cílem navrhované změny je tento nedostatek odstranit.

16. k § 22 odst. 1 - Cílem navrhované změny je stanovit výjimku z povinnosti konat výběrová řízení u těch služebních míst, pro které jsou stanoveny nejnižší služební hodnosti. Dle § 18 odst. 1 se v zásadě jedná o služební hodnosti nástupní, tedy o ta služební místa, která jsou zpravidla obsazována příslušníky bezprostředně po jejich nástupu. V případě obsazování těchto služebních míst z řad stávajících příslušníků by však měla být služebnímu funkcionáři ponechána možnost obsadit služební místo bez vyhlášení výběrového řízení, nebo u těchto nejnižších funkcí se systém výběrového řízení jeví jako zcela kontraproduktivní.

17. a 18. k § 22 odst. 2 a 3 - Vládní návrh zákona stanoví celkem pět stupňů hodnocení výsledků příslušníka, přičemž dosahování "dobrých výsledků" je až stupněm třetím. Institut upravený v ustanovení § 22 odst. 2 a 3 (tedy institut obsazení uvolněných služebních míst stávajícími příslušníky na základě výběrového řízení) by měl zaručovat, že služební místo bude obsazeno skutečně kvalitní osobou, tedy příslušníkem, který ve výkonu služby dosahuje vynikajících či alespoň velmi dobrých výsledků.

19. k § 22 odst. 4 - Vládní návrh zákona omezuje možnost tzv. bočního vstupu do služebního poměru pouze na případy, kdy se služební místo nepodaří obsadit ve výběrovém řízení, jehož se zúčastní stávající příslušníci. Služební poměr by se tak stal zcela uzavřeným systémem, u kterého by tzv. boční vstup připadal v úvahu pouze v naprosto výjimečných případech. Cílem navrhované úpravy je stanovit rovné podmínky při obsazování některých zcela specifických služebních míst (míst u kterých bude zvláš předepsán obor nebo zaměření vzdělání), tedy například u míst právníků, ekonomů či jiných specialistů v daném oboru.

20. k § 26 odst. 4 - Vládní návrh zákona umožňuje převedení příslušníka, který podle závěrů služebního hodnocení dosahuje neuspokojivých výsledků ve výkonu služby, na jiné služební místo, pro které je stanovena nižší služební hodnost, pouze u příslušníků zpravodajských služeb. Tento institut by však měl být rozšířen na všechny příslušníky, a to mimo jiné jako určitá návaznost na ustanovení § 191 odst. 7 vládního návrhu zákona, které umožňuje uložit příslušníku, který opakovaně dosahuje neuspokojivých výsledků ve výkonu služby, kázeňský trest odnětí služební hodnosti. Odvolání příslušníka, který podle závěru služebního hodnocení dosahuje neuspokojivých výsledků ve výkonu služby, z dosavadního služebního místa a jeho ustanovení na jiné (nižší) služební místo, by tak umožnilo dát příslušníku, který prokazatelně není schopen zastávat dosavadní služební místo, určitou možnost prokázat, že je schopen zastávat služební místo nižší, a to ještě předtím, než v důsledku uložení kázeňského trestu odnětí služební hodnosti dojde k jeho propuštění ze služebního poměru.

21. k § 47 odst. 1 - Slova "ani vykonávat činnost v jejich prospěch" jsou v daném kontextu zcela zavádějící a proto je navrhováno jejich vypuštění. Lze totiž jen obtížně posoudit, jaká činnost příslušníka může být kvalifikována jako "činnost ve prospěch politických stran či hnutí", tedy například zda takovouto činností je skutečnost, že příslušník přijme jako nezávislý kandidát účast na kandidátní listině politické strany pro volby do poslanecké sněmovny či obecního zastupitelstva, nebo zda za takovouto činnost má být považován výkon mandátu poslance či člena obecního zastupitelstva, ačkoliv daný příslušník není členem politické strany či politického hnutí, za které byl do příslušného zastupitelského sboru zvolen. Posouzení tohoto problému by pak bylo pouze na služebním funkcionáři a lze důvodně předpokládat, že výkladová praxe by mohla být v různých sborech a různých krajích značně rozdílná.

22. k § 48 odst. 2 - Příslušníkům bezpečnostních sborů by nemělo být umožněno vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Výjimku by měla tvořit pouze činnost znalce a tlumočníka, a dále činnost v poradních orgánech vlády, činnost vědecká, pedagogická, publicistická, literární nebo umělecká, činnost zastupitele, přísedícího u soudu, činnost vedoucího a jiného pracovníka táborů pro děti a mládež, správa vlastního majetku a výdělečná činnost při výkonu vazby. Tento názor je možno podepřít těmito zásadními argumenty:

Výkon jiné výdělečné činnosti než je služba podle zákona o příslušnících bezpečnostních sborů může negativně ovlivnit plnění služebních povinností ze strany příslušníka, a to jednak z důvodu jeho nadměrného přetížení, kdy příslušník právě z důvodu výkonu jiné výdělečné činnosti nebude moci vykonávat službu v náležité fyzické a psychické kondici, jednak z důvodu nedosažitelnosti příslušníka v případě mimořádné situace, která by si ze strany příslušníka vyžádala provedení zásahu i v době mimo jeho pravidelnou službu. Klady případného výkonu výdělečné činnosti (např. skutečnost, že řidič služebního vozidla získá větší praxi, jestliže ve svém volném čase vykonává profesi taxikáře) jsou výrazně menší než rizika, která z tohoto výkonu vyplývají.

Omezení práv příslušníků, ke kterému v ustanovení § 47 a 48 dochází, je u těchto příslušníků zohledněno v jejich platovém tarifu, který je vyšší než u běžných státních zaměstnanců mimo jiné právě proto, že na příslušníky jsou kladeny nejen zvláštní nároky, ale také jsou podrobováni zvláštním omezením. Nemožnost podnikání je jedním z takovýchto výrazných omezení.

23. k § 48 odst. 3 - S ohledem na předchozí úpravu ustanovení § 48 odst. 2 je další existence odstavce 3 zcela nadbytečná a tento odstavec by proto měl být vypuštěn.

24. k § 79 odst. 2 - jedná se o obdobnou změnu jako v případě změny § 15 odst. 2

25. a 26. k § 112 odst. 2 a 3 - Cílem navrhované úpravy je podstatné zjednodušení systému složek služebního příjmu. Z tohoto důvodu je navrženo zcela zrušit příplatek za službu v noci, příplatek za službu ve svátek, jakož i poskytování náhradního volna či služebního příjmu za službu přesčas s tím, že služební příjem příslušníků je stanoven s přihlédnutím k veškeré  případné službě přesčas, v noci a ve svátek.

27. k § 113 - Změna tohoto ustanovení reaguje na ostatní navržené změny v oblasti služebního příjmu, tedy zejména na zrušení příplatku za službu, příplatku za službu v noci a ve svátek a služebního příjmu za službu přesčas.

28., 30. a 31. k § 114, 115 odst. 4 a 118 - Cílem navržené změny je snaha o zjednodušení systému složek služebního příjmu. Z tohoto důvodu je navrhováno zrušení příplatku za službu, a to mimo jiné proto, že důvody, pro které je příslušníkům přiznáván (ocenění podmínek výkonu služby, věrnosti České republice, její reprezentace, rizik a neuropsychické zátěže) jsou zohledňovány i v jiných složkách služebního příjmu (základním tarifu, příplatku za vedení, zvláštním příplatku a odměnách). Příplatek za službu proto může být nahrazen základním tarifem zvýšeným způsobem uvedeným v § 115 odst. 4. U příslušníků vykonávajících službu ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém režimu se základní tarif zvyšuje ještě o dalších 10 % oproti příslušníkům ostatním, a to jako jistá kompenzace skutečnosti, že těmto příslušníkům pravidelně vykonávajícím službu v noci a ve svátek, jakož i ve zvýšené míře službu přesčasovou, není poskytován příplatek za službu v noci a ve svátek ani náhradní volno či služební příjem za přesčasovou službu.

29. k § 115 odst. 2 - Vládní návrh zákona předpokládá poměrně rigidní systém zvyšování mzdových tarifů. Toto zvyšování bude probíhat pravidelně, a to zcela nezávisle na jakýchkoliv vnějších vlivech, nebo bude záviset pouze na růstu mezd v nepodnikatelské sféře. Jedná se o systém, u něhož hlavním předpokladem úspěšného uplatňování je rovnoměrný růst mezd v nepodnikatelské sféře. Pokud by však došlo k překotnému růstu mezd v nepodnikatelské sféře a tím i k masivnímu zvyšování cen, nedokázal by tento systém na výše uvedený nárůst včas zareagovat. Především z tohoto důvodu je navrženo, aby růst mezd příslušníků ve služebním poměru kopíroval růst mezd fyzických osob v nepodnikatelské sféře nikoliv za předminulý kalendářní rok, ale za kalendářní rok minulý.

32. k § 119 odst. 3 - Protože částky uvedené ve vládním návrhu zákona zcela postrádají motivační charakter a neposkytují ani záruky toho, že kvalitní práce vedoucích zaměstnanců bude moci být odpovídajícím způsobem oceněna, je navrženo jejich zvýšení na odpovídající úroveň.

33., 34. a 35. k § 121, 122 a 123 - Zrušení příplatku za službu v noci a ve svátek a služebního příjmu za práci přesčas bylo odůvodněno v předchozích bodech.

36. k § 124 odst. 3 - Stávající právní úprava (konkrétně ustanovení § 10 odst. 3 nařízení vlády č. 79/1994 Sb.) přiznává zvláštní příplatek příslušníkovi, "který vykonává činnosti spojené s ochranou zájmu státu, při nichž může dojít k ohrožení jeho života nebo zdraví, popř. k jiným závažným rizikům". Vládní návrh zákona však poskytování zvláštního příplatku omezuje pouze na příslušníky, kteří vykonávají "službu spojenou s ochranou bezpečnostních a zvláš významných ekonomických zájmů státu" Při takovémto vymezení by však bylo sporné, zda lze pod tuto definici zařadit i příslušníky HZS ČR. Těmto příslušníkům by však měl zvláštní příplatek náležet za všech okolností, nebo jejich služba přináší těmto příslušníkům bezprostřední rizika, a to včetně rizika ztráty života. Cílem navržené úpravy je proto vymezit nárok na zvláštní příplatek shodně se stávající právní úpravou.

37. k § 125 odst. 3 - K vypuštění písmene c) dochází v souvislosti s vypuštěním ustanovení § 121 - 123 (práce přesčas a ve svátek).

38. k § 125 odst. 6 - Změna reaguje na vypuštění § 118 (příplatek za službu) a změny provedené v § 113 a 115 odst. 4.

39. k § 126 odst. 1 - Osobní příplatek by měl sloužit nejen k ocenění mimořádně kvalitního výkonu služby, ale též k ocenění výkonu služby v rozsahu nad základní dobou služby, a to zejména u těch příslušníků, kteří nevykonávají službu ve dvousměnném, třísměnném a nepřetržitém režimu služby a nejsou proto zvýhodněni oproti jiným příslušníkům stanovením vyššího základního tarifu. Služebnímu funkcionáři by navíc měla být dána možnost nejen osobní příplatek přiznat, zvýšit nebo odejmout, ale také snížit.

40. k § 126 odst. 2 - Možnost určit osobní příplatek až do výše 20 % základního tarifu příslušníka se z hlediska ocenění výrazně kvalitnějších příslušníků nezdá být dostatečná. Na základě pozměňovacího návrhu by služební funkcionář získal možnost určit příslušníkovi osobní příplatek až do výše 40 % jeho základního tarifu.

41. k § 126 odst. 3 - Cílem návrhu je zajistit odpovídající ocenění těm příslušníkům, kteří zastávají v rámci bezpečnostních sborů takové funkce, které kladou zvýšené nároky na kvalitu výkonu služební činnosti. V zásadě se jedná o nejvyšší služební hodnosti (vrchní komisař až vrchní státní rada), u kterých by příslušný služební funkcionář měl mít možnost ocenit mimořádně kvalitní výkon služby či výkon služby v rozsahu nad základní dobu služby výraznějším způsobem, než jak je tomu u ostatních příslušníků.

42. a 43. k § 130 odst. 1 a 2 - Změnou ustanovení § 115 odst. 4 došlo k přesunu příplatku za službu do základního tarifu příslušníků. Protože se výše odměny za služební pohotovost vypočítává právě z poměrné části základního tarifu, mělo by současně s tím dojít i k poměrnému snížení procentuální výměry rozhodné pro výpočet této odměny.

44. k § 130 odst. 4 - Jedná se o úpravu, která navazuje na přečíslování odstavců v § 112.

45. k § 131 -- Ke změně dochází v souvislosti s přečíslováním příslušných ustanovení zákona.

46. k § 133 odst. 2 - Stávající praxe směřuje k masovému zavádění bezhotovostního způsobu výplaty služebního příjmu (tedy jeho výplaty na účet příslušníka) namísto jeho vyplácení v hotovosti. Cílem navržené úpravy je sladit v tomto směru platnou právní úpravu se stávající praxí, tedy upřednostnit bezhotovostní způsob výplaty služebního příjmu před výplatou v hotovosti, a to bez vazby na předchozí žádost příslušníka. Upřednostnění bezhotovostního způsobu výplaty služebního příjmu povede k odstranění administrativní náročnosti spojené s výplatou služebního příjmu v hotovosti, racionalizaci všech navazujících činností (např. vedení pokladny) jakož i k vyšší bezpečnosti činností spojených s výplatou služebního příjmu (přeprava hotovosti a její výplata).

47. k § 133 odst. 4 a 5 - V souvislosti s provedením změny navržené v bodě 48. se stávají odstavce 4 a 5 nadbytečnými a je třeba přistoupit k jejich vypuštění. Tím rovněž dochází k přečíslování odstavců 6 a 7 na odstavce 4 a 5.

48. k § 136 - Vypuštění § 136 je navrhováno v souvislosti s vypuštěním souvisejících ustanovení upravujících poskytování příplatku za službu v noci a ve svátek a služebního příjmu za službu přesčas.

49. k nově vloženému § 146a - Protože vládní návrh zákona zavádí zcela nově možnost trvalého převedení příslušníka na jiné služební místo v jiném místě služebního působiště podobně jako je tomu u vojáků z povolání (§ 25 odst. 5), jeví se jako nanejvýš vhodné kompenzovat toto podstatné znevýhodnění služebního poměru ve vztahu např. k poměru pracovnímu zavedením takových institutů, které by minimalizovaly negativní dopad na osobní život příslušníků. Z tohoto důvodu je navrženo vložit za stávající ustanovení § 146 nové ustanovení § 146a, které by upravovalo podmínky poskytování příspěvku při přestěhování. Tento typ příspěvku by měl být poskytován souběžně s náhradou stěhovacích výdajů. Návrh nového ustanovení § 146a stanoví tyto podmínky shodně s podmínkami pro poskytování příspěvku při přestěhování vojákům z povolání (§ 78 zákona č. 221/1999 Sb.).

50. k § 203 odst. 1 písm. d) - V rámci služebního poměru vydává služební funkcionář velké množství rozhodnutí, která se týkají změn služebního poměru. Vedle rozhodnutí podstatných, jako je například přeložení příslušníka, jde mimo jiné též o rozhodnutí zcela rutinní, tady například taková, jimiž se příslušníkům upravuje zákonným způsobem jejich služební příjem (např. navýšení základního tarifu, změna osobního příplatku, změna zvláštního příplatku apod.). S ohledem na celkový počet příslušníků se bude jednat o tisíce naprosto rutinních rozhodnutí, u kterých je zcela neúčelné a z hlediska praxe i téměř nemožné, aby je služební funkcionář předkládal k projednání odborovému orgánu. V zásadě by to totiž znamenalo, že služební funkcionář by každé takovéto rozhodnutí ještě před jeho vydáním musel předložit odborovému orgánu a s konečným vydáním pak vyčkat minimálně 15 dnů, aby tak odborové organizaci ponechal možnost k zaujetí stanoviska. Odborová organizace by měla mít možnost projednat případy skutečně podstatné (tedy případy skončení služebního poměru) a neměla by být zahlcována nepodstatnými záležitostmi, jako jsou například právě rozhodnutí týkající se změn služebního poměru.

51. k § 208 odst. 5 - Cílem návrhu je zavést možnost průběžného hodnocení příslušníka, a to v obdobné podobě, v jaké je tento institut znám dle současné právní úpravy. Nutnost provádění průběžného hodnocení příslušníka vyplývá mimo jiné z ustanovení § 45 odst. 2, ve kterém je stanovena povinnost vedoucího příslušníka hodnotit výkon služby podřízených příslušníků.

52. k § 220 odst. 2 - Termín stanovený v § 220 odst. 2 vládního návrhu zákona (tedy termín dvou měsíců od předpokládaného nabytí účinnosti zákona - 28. února 2005) se jeví jako příliš krátký, a to zejména při vědomí složitosti celého procesu "zcivilňování" příslušníků. Příslušníci by měli mít možnost seznámit se v dostatečném časovém předstihu se schválenou systemizací, jakož i se skutečností, že místo, které zastávají, bude do budoucna místem civilním. Rovněž by měli mít možnost na tuto změnu adekvátním způsobem zareagovat. Za dostatečný časový předstih lze považovat lhůtu šesti měsíců od nabytí účinnosti zákona. Tato lhůta dává dotčeným příslušníkům dostatečný prostor pro řešení změny jejich osobní situace.

53. k § 220 odst. 4 - Ustanovení § 220 odst. 4 vládního návrhu zákona nerozlišuje mezi tím, zda pro zastávání daného služebního místa bude vyžadováno dosažení stupně příslušného vzdělání v magisterském či pouze bakalářském studijním programu. V tomto směru by však měla existovat určitá diference, jež bude přirozeně vycházet z doby nezbytně nutné k tomu, aby si příslušník potřebné vzdělání doplnil. Lhůta šesti let v případě vysokoškolského vzdělání v magisterském studijním programu a čtyř let v případě vysokoškolského vzdělání v bakalářském studijním programu, úplného středního vzdělání či úplného středního odborného vzdělání je v tomto směru zcela postačující.

54. k § 220 odst. 5 - Cílem navržené úpravy je vypustit odstavec 5 vládního návrhu zákona, nebo se jedná o ustanovení zcela nesystémové a v konečném důsledku i popírající předchozí odstavec čtvrtý. Předchozí odstavec 4 umožňuje všem příslušníkům doplnit si ve stanovené době vzdělání potřebné k tomu, aby mohli zastávat svá stávající služební místa. Není proto nutné zavádět jakoukoliv výjimku odůvodněnou "důležitým zájmem služby". Vypuštěním odstavce 5 musí dojít k přečíslování dosavadních odstavců 6 až 9 na odstavce 5 až 8.

55. k § 220 odst. 8 - Lhůty navržené v nově přečíslovaném odstavci 8 odpovídají lhůtám určeným v odstavci 4. Zdůvodnění změny je přitom stejné jako v případě změny v odstavci 4.

56. k § 223 - S ohledem na podstatné změny v ustanovení § 8 je třeba provést i navazující změnu ustanovení § 223 a to takovým způsobem, aby byla zajištěna přeměna stávajících hodností příslušníků na nové hodnostní označení korespondující s nově upraveným § 8.

57. k § 229 odst. 4 písm. a) - Cílem navržené úpravy je neumožnit, aby do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek byla příslušníkům započtena doba služby příslušníka SNB zařazeného ve složce Státní bezpečnosti. započtena by přitom neměla být žádná doba služby příslušníka SNB zařazeného ve složce Státní bezpečnosti, a to bez ohledu na přesné funkční zařazení příslušníka.

58. k § 229 odst. 5 - Při opětovném přijetí do služebního poměru by měl být zápočet dob pro účely výsluhových nároků prováděn nejen podle odst. 1- 3, ale mělo by být přihlédnuto i k odst. 4, který stanoví doby, jež není možné započítat.

59. k § 234 - Vládní návrh zákona předpokládá odloženou účinnost ustanovení § 115 odst. 2 (tj. vazbu základního tarifu na jednonásobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené za předminulý kalendářní rok) - vzájemná provázanost přechodného ustanovení § 234 s ustanovením § 235 odst. 2 stanoví pro období od 1.1.2005 do 31.12.2006 vazbu základního tarifu na 0,95 násobek průměrné nominální mzdy). Cílem navrhované úpravy je toto přechodné ustanovení z textu zákona vypustit, a to vypuštěním § 234 a úpravou § 236 - vypuštěním jeho druhého odstavce.

60. k § 236 - Cílem návrhu je provést změnu účinnosti zákona tak, aby zákon nabyl účinnosti již 1. ledna 2004. Tím by odpadla nutnost zavedení jednoročního přechodového stadia, kdy by pro příslušníky bezpečnostních sborů platilo 16 platových tříd. To by v konečném důsledku muselo nutně vést k úsporám pokud jde o finanční nároky spojené se zavedením nového služebního zákona.

61. - 66. k příloze zákona - Charakteristika jednotlivých platových tříd příslušníků bezpečnostních sborů musí odrážet navrženou změnu ustanovení § 7 odst. 1 (bod 2). proto dochází ke změně přílohy zákona, a to zejména pokud jde o otázku určení předepsaného vzdělání.