Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Interpelace / Ústní interpelace místopředsedy Poslanecké sněmovny Ivana...

[01.01.1970]

Ústní interpelace místopředsedy Poslanecké sněmovny Ivana Langera na ministra vnitra Františka Bublana ve věci doprovodu policistů nucenému správci VZP

Ivan Langer:

Vážený pane předsedo, dovolte mi na úvod konstatovat, že pan ministr Rath, jak je Rath, neodpověděl na jasně položenou otázku jasně položenou odpovědí, tedy ano či ne.

Nicméně moje interpelace je na ministra vnitra. Chci se zeptat pana ministra vnitra. Na základě informací, které se objevily v tisku, měli nuceného správce Všeobecné zdravotní pojišťovny doprovázet při jeho první návštěvě VZP v jeho funkci dva policisté. Scénář měl vypadat přibližně takto. Ráno dorazil do VZP nucený správce Pečenka doprovázený dvěma neznámými lidmi s rozhodnutím o vyhlášení nucené správy. Dva muži se odmítají představit. Až po naléhání vyjde najevo, že jsou to policisté, jejichž úkolem prý je "zabezpečit papíry".

Na základě těchto informací si vám dovoluji položit, pane ministře, otázku zda jsou tyto informace médií pravdivé, zda skutečně doprovázeli nuceného správce Pečenku dva policisté, zda jejich úkolem skutečně bylo zabezpečit papíry, případné jaké papíry. Kdo rozhodl o nasazení těchto policistů a jakým přesným úkolem policisté byli pověřeni. A z jakého zákonného důvodu tito policisté doprovázeli nuceného správce.

Děkuji za odpovědi.

František Bublan:

Děkuji, pane předsedo. Já jsem čekal tuto otázku, takže musím říci na úvod, že doprovod dvou policistů nucenému správci nebyl žádnou tajnou událostí nebo nějakou utajovanou akcí. Bylo to skutečně uděláno na základě zákona. Hned vám odcituji přímo paragraf ze zákona o policii. Je to § 44: "Policejní útvary poskytnou ochranu soudním exekutorům při výkonu exekuční činnosti a osobám pověřeným výkonem rozhodnutí soudu nebo jiného státního orgánu", což v tomto případě bylo Ministerstvo zdravotnictví, "v případě, že tyto orgány požádají o poskytnutí této ochrany".

Já jsem byl požádán ministrem zdravotnictví, aby policie doprovázela nuceného správce při jeho vstupu do Všeobecné zdravotní pojišťovny. Policisté tam šli v civilu. Není pravda, že nějak utajovali svoji identitu, dokonce uvedli svá jména do zápisu, byli tam naprosto oficiálně, a nebylo na tom nic špatného.

Ještě bych uvedl jeden důvod. Základní důvod byl v tom, aby vstup nuceného správce do pojišťovny proběhl bez nějakých incidentů, aby byl v pořádku. Nikdy nemůžeme vědět, co by mohlo nastat. Rozhodně jsme nechtěli /to byla také dohoda/ opakovat podobnou situaci, jaká byla třeba při uvedení nuceného správce do IPB. Takže to byli dva policisté v civilu, kteří se představili, zapsali se a dělali doprovod nucenému správci.

Dalším takovým důvodem mohlo být - říkám mohlo být, nenastalo to, ale mohlo být - protože, jak už jste zde slyšeli dnes dopoledne, tuším, že před šesti lety bylo zahájeno trestní řízení proti paní ředitelce Musílkové, které potom bylo z důvodu promlčení lhůty odloženo, takže policie mohla předpokládat, že by v případě, že by byly nalezeny nějaké důkazní materiály, tak aby tyto materiály byly zajištěny; policie samozřejmě může na základě vlastního šetření nebo nějakého podnětu dělat úkony i před zahájením trestního řízení, takže i toto byl takový možná "poddůvod", ale byl to důvod, proč tam ta policie byla.

Musím konstatovat, že k ničemu takovému nedošlo, žádné důkazní materiály zajištěny nebyly, policie skutečně byla pouze jako doprovod, jinak se ničeho nezúčastnila, do ničeho nezasahovala, ani žádné dokumenty nezabavila.

Děkuji.

Ivan Langer:

Pane ministře, přiznám se, že jsem v šoku. Vy jste se teď přiznal k tomu, že policisté bez toho, aniž by měli povolení soudu, přišli do budovy Všeobecné zdravotní pojišťovny hledat dokumenty, které by mohli zajistit. Jestli toto je pravda, jestli toto je pravda, pane ministře, tak potom si myslím, že vaše inspekce a vy osobně byste měl okamžitě začít konat, a já vás žádám, abyste tuto svoji informaci přesně podle stenozáznamu všem nám ve Sněmovně vyjasnil a objasnil a řekl přesně, jak to bylo. Jestli platí, že policisté šli na základě podezření, že získají nějaké dokumenty a jejich cílem bylo je získat, potom se zjevně jednalo a mohlo jednat o porušení zákona.

Nicméně současně vás žádám, neboť zde z toho záznamu o předávání protokolu vyplývá, že zjevně nebyl dodržen zákon, který předpokládá součinnost Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva financí, že na základě tohoto dokumentu byla vyhlášena nucená správa na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, mohlo podle mého názoru dojít ke spáchání trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele. A já vás žádám, aby policie prošetřila konání Ministerstva zdravotnictví, příslušných zaměstnanců Ministerstva zdravotnictví, na základě kontroly, která probíhala a předcházela uvalení nucené správy.

Očekávám, pane ministře, že sám z vlastní iniciativy budete informovat Poslaneckou sněmovnu, zda jste policii informoval, zda zahájila šetření a s jakým výsledkem.

Děkuji.

František Bublan:

Já to zopakuji. Podle § 158 trestního řádu musí policejní orgán provádět na základě vlastního šetření či určitého podnětu úkony před zahájením trestního řízení. Tak zní trestní řád a kolem toho asi nebude žádná diskuse. Policie tam byla. V případě, že by nucený správce objevil některé dokumenty, nebo nějaké písemnosti, které by mohly z jeho pohledu být hodnoceny jako důkazní materiál, tak šlo o to, aby policie tyto materiály zajistila, případně byla svědkem toho, že s nimi bylo nakládáno řádně. Nic více a nic méně. Policie na to nepotřebovala soudní povolení, nebyla to žádná domovní prohlídka. Jak jsem říkal, k žádnému takovému úkonu nedošlo.

Myslím si, že jsem to dostatečně vysvětlil. Přítomnost policistů je podložena zákonem o policii, § 44, a trestním řádem, § 158.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 24. listopadu 2005