Ivan Langer

Vážený pane premiére, obracím se na vás ve věci užívání cizích jazyků v kontaktu s veřejnou správou. V rámci řízení konaných před orgány veřejné správy, zejména v oblasti odvětvové správy, právní předpisy výslovně neřeší situaci, kdy účastník řízení předloží potřebné podklady a dokumenty v cizím jazyce, tedy v jazyce jiném než českém. Například stavební zákon nijak neřeší situaci, kdy investor předloží projektovou dokumentaci v cizím jazyce, a tato situace se může vyskytnout i v jiných oborech veřejné správy.

Zatímco před soudy je garantováno právo jednat v mateřském jazyce, předpisy v oblasti veřejné správy tak důsledné nejsou a nový správní řád, který má nabýt účinnosti od roku 2006, tuto oblast sice již upravuje, nicméně je nedůsledný v tom směru, že v českém právním řádu existují právní předpisy upravující řízení před orgány veřejné správy, které výslovně vylučují použití správního řádu, a zde tedy tento problém zůstane i po roce 2006. V řízeních, na která se aplikuje správní řád, pak tento problém bude trvat ještě v letech 2004 až 2006.

Po vstupu do Evropské unie lze očekávat, že orgány veřejné správy budou konfrontovány s faktem, že se na ně budou obracet občané z jiných zemí se svými návrhy, žádostmi a jinými podáními nejrůznější povahy, učiněnými v některém z jednacích jazyků Evropské unie. Bohužel jazyková úroveň u některých zaměstnanců veřejné správy není na takové úrovni, aby byli schopni komunikovat s těmito občany v některém z jednacích jazyků Evropské unie.

Na základě těchto informací si vám dovoluji položit následující otázky: Proč tento problém, když jsme věděli termín našeho vstupu, nebyl legislativně řešen včas, tedy nejenom pokud jde o správní řád, ale i o jiné oblasti správního řízení? Jaké je vaše stanovisko k tomuto problému? Kdo je za něj zodpovědný? A jak vy jako předseda vlády jej hodláte řešit?

Děkuji za odpověď.

Vladimír Špidla

Vážený pane poslanče, vážené poslankyně, vážení poslanci. Povinnosti jazykově se vzdělávat a splňovat znalost příslušných cizích jazyků vyplývá zaměstnancům ve správních úřadech ze systému stanovování jazykových kvalifikačních požadavků u vybraného okruhu systemizovaných míst ve správních úřadech a prokazování jazykové kvalifikace, který byl schválen usnesením vlády číslo 1088 ze dne 6. listopadu 2002 - viz přiložený materiál. Podstatou vládou schváleného systému je to, že od 6. listopadu 2002 musí každý vedoucí správního úřadu vnitřním předpisem povinně na místech, na nichž jsou vykonávány vládou stanovené činnosti související s používáním cizího jazyka, stanovit jazykový kvalifikační požadavek - anglický, německý nebo francouzský jazyk v jednom ze tří stupňů znalosti. Kromě toho může na základě svého uvážení stanovit tento požadavek i u dalších míst. Od 1. ledna 2003 mohou být uvolněná nebo nově vytvořená pracovní místa se stanoveným jazykovým kvalifikačním požadavkem obsazována pouze uchazeči, kteří předem prokáží jeho splnění. Všichni zaměstnanci přijatí do 31. prosince 2002 musí nejpozději do 31. prosince 2005 prokázat splnění jazykového kvalifikačního požadavku s výjimkou zaměstnanců starších 45 let, kteří dlouhodobým výkonem činnosti na vybraném místě prokázali schopnost k výkonu příslušných činností, jinak nemohou na tomto místě dále setrvat.

Splnění jazykového kvalifikačního požadavku se prokazuje splněním standardizované jazykové zkoušky. Seznam těchto zkoušek stanovuje MŠMT ve spolupráci s Úřadem vlády ČR ve věstníku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vždy k 30. září. Správní úřad je povinen zaměstnanci, který musí splnit jazykový kvalifikační předpoklad, umožnit složení standardizované jazykové zkoušky a uhradit ji při prvním pokusu.

Vláda je každoročně informována o plnění úkolů správních úřadů a jejich vedoucích, vyplývajících ze systému, za uplynulý výukový rok, tj. vždy ke 30. červnu. K přiblížení průběžných výsledků lze uvést, že 30. června 2003 bylo v ústředních správních úřadech a jim podřízených správních úřadech stanoveno 6 299 požadavků na jazykovou kvalifikaci podle tohoto systému, z toho 87 procent anglický jazyk, 10 procent německý jazyk, 3 procenta francouzský jazyk. K témuž datu bylo již prokázáno 2 658 splněných požadavků, tj. 42,3 procenta. Informace o plnění těchto úkolů za další období k 30. červnu 2004 bude vládě předložena do konce září 2004.

Plněním požadavků vyplývajících ze systému jazykové přípravy zaměstnanců ve správních úřadech problém nekončí, nebo správní úřady si mohou organizovat i další průběžnou a odbornou jazykovou přípravu svých zaměstnanců, která vychází z jejich vlastní analýzy vzdělávacích potřeb. Na její hrazení však již nemají zaměstnanci automatický nárok.

Dámy a pánové, jsem toho názoru, že není třeba upravovat nějakým zvláštním způsobem náš právní řád, že není nutné zakotvovat obecně pro veškeré typy řízení možnost vést toto řízení v cizím jazyce. Pouze u těch orgánů, které jsou orgány Evropské unie, je základem koncepce, že případ se vyřizuje v tom jazyce, ve kterém bylo dáno podání. Konstatuji, že vstupem do Evropské unie se zásadním způsobem nezměnila situace, že už v předchozí době české úřady měly poměrně rozsáhlou mezinárodní činnost, zejména některé z nich, jako například Česká správa sociálního zabezpečení, Patentový úřad atd. atd.

V zásadě tedy konstatuji, že reakce byla adekvátní, že překonat problém v podstatě dvou generací, které ztratily možnost kvalitní a systematické jazykové přípravy a kontaktu s jazyky užívanými v Evropské unii, je záležitost, která není snadná. Jak už jsem popsal, vláda na to reagovala svým usnesením. Toto usnesení je plněno a jsem si jist, že naše úřady zvládnou ty agendy, které jsou nutné zvládat, v cizím jazyce. Nevidím tedy důvod nějaké nové zásadní úpravy, která by upravovala systém a proces řízení nad úpravu, která je v našem soudním řádu, v našich předpisech pro jednání soudů, a nad úpravu, která je v zákoně o správním řízení.

Děkuji.

Ivan Langer

Vážený pane premiére, děkuji za vaši odpověď. Přiznám se ale, že jakkoli vypadala, že je vyčerpávající, z praktických zkušeností jsem podstatně opatrnější a méně optimističtější než vy.

Pouze z tohoto místa vyslovuji přání, aby skutečně došlo na vaše slova a aby se ukázalo, že mé obavy, které jsem zde prezentoval, z toho, že naše veřejná správa není na tuto situaci dostatečně dobře připravena, že vznikají další vícenáklady například u úvěrových řízení u veřejných zakázek, kterých se zúčastňují zahraniční například stavební subjekty, jdou překlady podkladů na vrub zadavatele, že toto jsou skutečně pouhé výjimky, nikoliv obecné pravidlo.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 24. června 2004