Jednou z hlavních priorit ODS je oblast justice a posilování vymahatelnosti práva. Kvalita soudnictví má přímý dopad na občany a proto ODS věnovala této oblasti v uplynulém období významnou pozornost, která se nakonec projevila v konkrétních změnách. Ty by měly přinést zlepšení jak vymahatelnosti práva, tak především posílení občanských jistot, že právo je na straně těch poctivých a slušných a že je chrání před zločinci všeho druhu.

Naplňují se tak předvolební sliby ODS, které dala ve svém volebním programu ve kterém mimo jiné nabízela kroky pro zlepšení vymahatelnosti práva. Dnes tyto záměry dostávají konkrétní podobu, která je obsažena v hesle kampaně:

 

Zpřísňujeme tresty za těžké zločiny

Zpřísnění postihu v návrhu nového trestního zákoníku

ODS v návaznosti na prohlubující se konflikty ve společnosti a nové negativní jevy, jakož i formy trestné činnosti, stoupající brutalitu pachatelů, mezinárodní zločin a závažnost činů podporuje přijetí připravovaného trestního zákoníku, který zpřísňuje represe u některých trestných činů. Výrazně se zpřísňují postihy u nejzávažnějších násilných trestných činů, jakými jsou třeba brutální vražda, a to včetně možnosti ukládání výjimečného trestu. V návrhu je kladen větší důraz na odčerpání výnosů z trestné činnosti v souladu se zásadou, že nikdo nemá mít prospěch z trestné činnosti, tj. trestná činnost se nesmí vyplácet. V souladu s mezinárodními trendy se zdůrazňují i majetkové tresty, které by měly pachatele postihnout vždy, pokud trestným činem získal nebo se snažil získat majetkový prospěch.

Zavádí se bipartice trestných činů; trestní zákoník dělí trestné činy na přečiny (úmyslné trestné činy se sazbou nepřevyšující tři roky odnětí svobody a všechny nedbalostní trestné činy) a zločiny (úmyslné trestné činy se sazbou převyšující tři roky odnětí svobody). Tato zásada se promítá i do hmotného a procesního trestního práva (např. trest obecně prospěných prací lze uložit jen za přečin).

Systém trestních sankcí se dále doplňuje o trest domácího vězení, který je jedním z druhů trestů umožňujících postih pachatele, aniž by musel být vytrhován ze své rodiny a nejbližšího okolí. Jde o další projev humanizace trestního práva i v oblasti sankční politiky státu.

 

Konkrétní ustanovení:

Promlčecí doba

• prodlužuje se promlčecí doba z 12 na 15 let u trestných činů, u nichž je horní hranice trestní sazby nejméně 10 let,
• do promlčecí doby se nově nezapočítává doba, po kterou oběť trestného činu obchodování s lidmi nebo některého trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti byla mladší osmnácti let.

Nově se řadí do výčtu přitěžujících okolností skutečnost, že pachatel spáchal:

1. trestný čin s rozmyslem nebo po předchozím uvážení,
2. spáchal trestný čin ze ziskuchtivosti, z pomsty, z národnostní, rasové, etnické, náboženské, třídní či jiné podobné nenávisti,
3. spáchal trestný čin trýznivým způsobem,
4. spáchal trestný čin využívaje něčí nouze, tísně.

Zpřísnění postihu při spáchání více trestných činů:

Odsuzuje-li soud pachatele za dva nebo více trestných činů, uloží mu úhrnný trest podle toho ustanovení, které se vztahuje na trestný čin z nich nejpřísněji trestný; jde-li o vícečinný souběh, zvyšuje se horní hranice trestní sazby odnětí svobody u takového trestného činu o jednu třetinu; horní hranice trestní sazby odnětí svobody však nesmí ani po tomto zvýšení převyšovat dvacet let a při ukládání výjimečného trestu odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let nesmí převyšovat třicet let.

 

Zvýšení trestních sazeb:

Vražda:

Za "prostou" vraždu se zvyšuje horní hranice trestní sazby z 15 na 18 let.

Nově se stanoví, že kdo jiného úmyslně usmrtí s rozmyslem nebo po předchozím uvážení, bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až dvacet let.

Za nejtěžší případy (např. vražda dítěte) lze uložit nejméně 15 let (doposud 12 let ) až 20 let nebo výjimečný trest.

V této trestní sazbě bude nově postižen pachatel spáchá-li vraždu na zdravotnickém pracovníkovi při výkonu zdravotnického zaměstnání nebo povolání, nebo na jiném, který plnil svoji obdobnou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona,

Výjimečný trest:

Je jednak trest odnětí svobody nad 20 (doposud 15) let až do 30 (doposud 25) let a trest na doživotí.

Dále se zvyšuje trestní postih za:

Usmrcení z nedbalosti - odnětí svobody až na 3 (doposud 2) léta.

Úmyslné těžké ublížení na zdraví - zvyšuje se trestní sazba 2 roky až 8 let na 3 roky až 10 let.

Za nejtěžší případy (např. těžké úmyslné ublížení na zdraví dítěti) lze uložit nejméně pět (dosud 3) roky až 12 (doposud 10) let.

U trestného činu ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty se v případě, že je způsobena těžká újma na zdraví nejméně dvou osob nebo smrt zvyšuje trestní sazba z 1 roku na 5 let na 3 roky až 10 let.

Rvačka - zvyšuje se horní hranice z 6 měsíců na 1 rok. Pokud je v průběhu rvačky způsobena jinému smrt činí trestní sazba 2 léta až 8 let /- dosud 6 měsíců až 5 let.

Výtržnictví - v případě recidivy se nově zvyšuje trestní sazba z 2 roků na 3 roky.

Vydírání - zvyšuje se v základní trestní sazbě horní hranice trestní sazby ze 3 roků na 4 roky.

Znásilnění - pokud je způsobeno souloží (nebo jiným pohlavním stykem srovnatelným se souloží) zvyšuje se horní hranice trestní sazby z 8 na 10 let.

Zanedbání povinné výživy - zvyšuje se horní hranice v základní trestní sazbě z 1 roku na 2 roky. 6 na 5 let (doposud na 3 roky) může být pachatel potrestán vydá-li oprávněnou osobu nebezpečí nouze, nebo byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.

 

Další konkrétní opatření ODS k posílení vymahatelnosti práva:

• Izolujeme pachatele nebezpečných sexuálních zločinů
• Zvyšujeme zaměstnávání vězňů
• Účinnější dohled nad exekutory

Izolujeme pachatele nebezpečných sexuálních zločinů

První detenční ústav pro pachatele s těžkými psychickými poruchami je připraven k zahájení provozu. Detenční ústav s kapacitou 48 míst se nachází v areálu vězeňské nemocnice Vazební věznice Brno.

Zabezpečovací detence je nový typ ochranného opatření pro pachatele závažné trestné činnosti. Jde o osoby s vysokou mírou nebezpečnosti pro společnost, jejichž duševní stav trvale či dočasně způsobuje, že se závažné trestné činnosti dopouštějí. Navíc u těchto osob existuje reálný předpoklad, že se budou i v budoucnu takového jednání dopouštět, a to zvláště za situace, kdy u nich není téměř žádná nebo je jen velmi malá pravděpodobnost účinnosti běžné ochranné léčby.

Psychiatrické léčebny, ve kterých jsou dnes tyto osoby umístěny, jsou zdravotnická zařízení, tedy instituce sloužící léčbě, proto nedisponují dostatečným technickým a hlavně personálním vybavením pro skutečnou ostrahu. Odborníci z psychiatrických léčeben opakovaně poukazují na to, že tyto osoby někdy tyranizují celé oddělení, napadají personál i jiné pacienty, přičemž takové útoky často končí vážnou újmou na zdraví.

Podle poznatků psychologů by se měla zabezpečovací detence ukládat zejména vrahům, kteří mají v životní historii předchozí násilnou trestnou činnost (i vraždu) a kteří jsou posouzeni jako nebezpeční. Dále pak sexuálním deviantům - multirecidivistům - u nichž prokazatelně opakovaně selhala ochranná léčba.

Detenční ústavy budou spravovány a střeženy Vězeňskou službou ČR, čímž se sníží nebezpečí útěku na minimum. Chovanci budou absolvovat léčebné, psychologické, vzdělávací, pedagogické, rehabilitační a činnostní programy. Jedním z cílů bude vzbudit v chovancích rozhodnutí podrobit se ochrannému léčení ústavnímu. Trestní zákon totiž umožňuje vzájemnou prostupnost mezi oběma těmito ochrannými opatřeními. Zabezpečovací detence potrvá, pokud to bude vyžadovat ochrana společnosti. Nejméně jednou za 12 měsíců soud přezkoumá, zda důvody pro pokračování léčby trvají.

Detenční ústav v Brně začne fungovat od 1. ledna 2009, kdy vejde v účinnost zákon o zabezpečovací detenci. Ministerstvo spravedlnosti a Vězeňská služba počítají ještě se zřízením dalších ústavů v Opavě a Vidnavě.

 

Zvyšujeme zaměstnávání vězňů

ODS plně podporuje zaměstnávání odsouzených osob jako jednu ze základních složek resocializačního programu. Získání konkrétní odbornosti, kvalifikace a v neposlední řadě potřebných pracovních návyků vede ke snadnějšímu návratu do společnosti. Díky pracovní činnosti vězněných osob se snižují náklady na výkon trestu hrazené společností - odsouzený se aktivně podílí na úhradě sociálního a zdravotního pojištění, podílu na platbě daně z příjmu a může plnit vyživovací povinnosti vůči rodině a hradit další pohledávky (např. náklady trestního řízení atd.).

V prvním čtvrtletí letošního roku dosahovala zaměstnanost odsouzených více než 61 %. Do práce tedy bylo zařazeno 8 113 odsouzených z 13 296 práceschopných vězňů.

Ke zvýšení zaměstnanosti vězňů významně napomohla novela Zákona o výkonu trestu odnětí svobody (účinná od 5. 1. 2008), která rozšířila okruh subjektů, u kterých je možné vězně zaměstnávat bez jejich souhlasu. Jde například o obce, dobrovolné svazky obcí, kraje, nemocnice, školy aj. Řeší se tím nedostatek pracovních míst pro vězně a naopak nedostatek pracovníků v některých oblastech.

Formy zaměstnávání odsouzených:

• vnitřní režie a vlastní výroba;
• vzdělávání denním studiem;
• podnikatelské subjekty;
• středisko hospodářské činnosti.

 

Vnitřní režie a vlastní výroba

Odsouzení zařazení na pracoviště ve vnitřní režii vykonávají pracovní činnosti spojené se zajištěním běžného chodu věznice (stravování, úklid, základní údržba budov a inventáře, prádelenství).

Pracoviště vlastní výroby zajišťují na základě požadavků jednotlivých věznic výrobu kancelářského a vězeňského nábytku v rámci dřevo a kovovýroby, dále zhotovují textilní výrobky pro odsouzené i pro příslušníky VS a provoz tiskárny.

 

Vzdělávání denním studiem

Vzdělávání je vedle pracovních aktivit nedílnou součástí resocializačních programů. Vzdělávání nebo zaučení odsouzených k získání potřebných pracovních návyků je vzhledem k jejich trvale klesajícím kvalifikačním předpokladům v současné době nezbytností. Je realizováno především v rámci výuky Školského a vzdělávacího střediska Vězeňské služby ČR, které má pobočky v sedmi věznicích.

 

Podnikatelské subjekty

Další formou zaměstnávání vězněných osob je práce u podnikatelských subjektů.Zařazení odsouzeného na práci k podnikatelskému subjektu se uskutečňuje na základě smlouvy o zaměstnání mezi podnikatelským subjektem a věznicí. U podnikatelských subjektů se jedná zejména o práci manuálně méně náročnou, jako jsou kompletace výrobků, balení propagačních materiálů, lepení obálek, výroba jednoduchých výrobků z oblasti sklářství nebo strojírenství.

Podnikatelské subjekty se v současné době zajímají zejména o možnost pracovního umístění odsouzených na svých pracovištích mimo areály věznic. Přes tento zájem je však složité tuto spolupráci rozšiřovat, protože klesá počet odsouzených, kterým může být na základě stanovených kritérií udělen volný pohyb při plnění pracovních úkolů, případně je zařadit na nestřežená pracoviště mimo areál věznice.

 

Středisko hospodářské činnosti VS ČR

Zaměstnávání odsouzených touto formou se realizuje ve čtrnácti věznicích a vazebních věznicích, u nichž jsou zřízeny provozovny střediska hospodářské činnosti. Středisko hospodářské činnosti provozuje svoji činnost jako dobrovolnou podnikatelskou aktivitu v rámci živnostenských oprávnění. Při nabízení výrobků a služeb na trhu má Středisko hospodářské činnosti VS ČR postavení běžného podnikatelského subjektu. Jediné usnadnění při získávání zakázek se týká výjimky, která je zakotvena v zákonu o veřejných zakázkách. Jedná se o případ, že jsou dodávky uskutečňovány vězeňskou službou jiné organizační složce státu a že se jedná o podlimitní zakázku (její hodnota nepřesahuje 4 290 000 Kč bez DPH).

Hospodářská činnost přinášíkromě zaměstnávání vězněných osob, také zisk. Zisk je každoročně přerozdělován (např. v roce 2007 byl zisk 19,8 milionu Kč) a poté využíván k rozvoji provozovny, ale též využíván k rozvoji věznice, ve které je provozovna. Tyto prostředky věznice využívají jako mimorozpočtový zdroj, např. pro opravy a údržbu majetku, na nákupy strojů a zařízení nebo výpočetní techniky.

Pro posílení oblasti zaměstnávání vězněných osob v České republice je nezbytné vytvořit systémové předpoklady, jako jsou výstavba nových nebo rekonstrukce stávajících výrobních objektů uvnitř věznic a pořízení, obnova a rozšíření výrobních technologií. Tak lze rozšířit podmínky pro zaměstnávání vězněných osob uvnitř areálů věznic a současně posílit objem výroby zboží dodávané organizačním složkám státu.

 

Účinnější dohled nad exekutory

ODS se zasadila o zpřísnění státního dohledu nad činností exekutorů, který je součástí dvou novelizací exekučního řádu, tzv. krátkodobé novely a novely střednědobé.

První z nich již prošla legislativním procesem a od 1. ledna tohoto roku nabyla účinnosti. Ministerstvo spravedlnosti díky ní získalo větší pravomoci při kontrole činnosti exekutorských úřadů. Novela např. umožnila kdykoliv nahlížet do exekutorských spisů či zavedla tzv. institut výtky, kterou soudním exekutorům může udělovat jak ministerstvo, tak i Exekutorská komora. Norma dále zpřesnila mj. právní úpravu doručování oznámení o upuštění od exekuce a rozhodnutí o zastavení exekuce či úpravu týkající se nákladů exekuce, tj. odměny exekutora atd.. Díky novelizačnímu opatření byla rovněž prolomena mlčenlivost exekutora, čímž se podstatně zjednodušilo řešení problémů, ve kterých dlužník neprávem obviní exekutora ze špatného postupu.

V úsilí o zvýšení dohledu nad exekutory pokračuje i tzv. novela střednědobá, která je již v Poslanecké sněmovně a v současnosti se "dolaďuje" v připomínkovém řízení. Předkládaný návrh se oproti předchozím novelizačním opatřením orientuje na úpravu postupu exekučních soudů a soudních exekutorů v rámci exekučního řízení. Nad soudními exekutory se státní dohled posiluje tím, že výkon tohoto dohledu je svěřen rovněž předsedovi okresního soudu podle sídla exekutorského úřadu nebo předsedovi okresního soudu, který exekutora provedením exekuce pověřil. To je výhodné hlavně z toho důvodu, že Ministerstvo spravedlnosti zpravidla nemá povědomí o běhu jednotlivých případů a o nesprávném postupu se dozvídá až prostřednictvím stěžovatele nebo médií - tzn. až když závadný stav již relativně dlouhou dobu trvá. Navrhovaného řešení využívá zkušeností exekučního soudu, který je s účastníky i exekutory v přímém kontaktu a má tedy největší přehled o konkrétní činnosti soudních exekutorů. Díky tomu návrh přináší včasné zjištění případných excesů a tím i zjednání nápravy.

Novelizace se týká také kárného řízení, které se postupně unifikuje u všech právnických profesí, tj. nejen exekutorů, ale též notářů a advokátů. Změnami je dotčen jednak postup v kárném řízení, kde se zpřesňují procesní pravidla, přičemž do složení kárných senátů se zavádí laický, resp. nestavovský prvek. Kárná odpovědnost se rozšiřuje i na exekutorského koncipienta a nově se upravují sankce, kterými je možno postihnout kárné provinění exekutorského kandidáta a koncipienta.

Změny navrhované v právní úpravě exekučního řízení by měly přispět především ke zrychlení postupu exekučních soudů a soudních exekutorů a v důsledku toho i k snadnějšímu a rychlejšímu vymáhání pohledávek. Exekuční soudy nadále nebudou zatíženy rozhodováním v exekucích, které nejsou mezi účastníky sporné a tím se navrhovanou novelou zkvalitňuje a zrychluje faktický výkon dohledu exekučních soudů nad postupem soudních exekutorů ve sporných věcech. Role exekučních soudů se přenese zejména k rozhodování o odkladu či zastavení exekuce tam, kde exekutor s takovým návrhem účastníků řízení či třetích osob nesouhlasí.

zpravy.ods.cz, 4. června 2008