Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Diskuze

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  26.08.2009 01:03 trochu teorie
 
Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy
  08.11.2009 18:33 mirek topolánek <mirek.topol@seznam.cz>
 
http://dolezite.sk/Unikla_agenda_Skupina_Bilderberg_planuje_ekon omickou_depresi.html

všichni co se bili za ratifikaci lisabonu jsou ovlávaní bilderbergem (topol i naše íčko)
  08.11.2009 20:43 XXXP
 
Velmi zajímavý článeček. Kdysi jsem někde, nevím kde, četl něco podobného a jak je vidět, tak to asi opravdu funguje. Vidím to tak, že celé lidské společenství je ovládáno několika málo mocnými na tomto světě, kteří rozhodují o bytí či nebytí ne jen člověka, ale celých národů.
  09.11.2009 19:40 PRO RONINA
 
prosím tě, o vymáhání pokut nemluv, je to jen malinkatá část toho co dělají či nedělají. Můžu říct, že todle mě docela bavilo, protože to je šaškárna.
  08.11.2009 09:27 Franta
 
Proč se proboha neudělá vnitřní audit. Spousta policajtů je zašitejch viz. cizina, dělaj práci, kterou by zvládla úřednice za 16 hrubého a místo toho by mohli bejt na těch ulicích. Bordel a nic než bordel.
  08.11.2009 11:41 Vítr
 
V ČR je evidováno cca 440 000 cizinců s povoleným pobytem. Kdo asi vyřídil jejich žádosti ?? kdo je kontroluje ??? kdo jim v rámci srávního řízení ukončí pobyt ??? Kdo plní kompenzační opatření ke kterým se zavázala naše republika když jsme šli do schengenu ??? A tak bych mohl pokračovat. Kdo neví co cizina dělá, at kritizuje to čemu rozumí. Asi by se někteří divili kdyby znali pravdu. Znám práci služeb u PČR a vám, že každá má svoje problémy a taky lidi co znevažují práci kolegů.
  08.11.2009 11:58 XXXP
 
Franto promiň, ale jdi se s auditem bodnout. Kde ho chceš dělat? Dole není co řešit, lítáme od jednoho případu ke druhému a někdy i nestiháme - to je potom práce nad čas do 150-ti zdarma. Když už audit, tak jedině na vedoucí funkce. Funkcionářů je u PČR jako sladkýho zelí. Každý z nich aby ukázal jak je důležitý, tak vymyslí nějakou kravinu a my dole se z toho můžeme podělat, protože není v silách žádného člověka, aby si všechny ty hovadiny zapamatoval.
Co se týká ciziny, tak do těch nerýpej, protože mají práce dost a dost, přesně jak uvedl Vítr.
  08.11.2009 12:21 bordel
 
Je to pravda. Policisté, pracující na cizině ( RCPP ) jsou lidé, neodvádějící žádnou práci, tuto složku je třeba zrušit. Ti se jen vezou, nedělají takřka vůbec nic a berou za to nepřiměřené peníze. Nad tím by se měli ti nahoře zamyslet a tyto lidi rozházet na obvody, aby konečně něco dělali a viděli by, jaká je na obvodech práce. Jenže polovina by raději šla do civilu, než makat na obvodech. V bývalém severočeském kraji se taky dostali na RCPP jenom tlačenky, kde rodiče pracující u PČR své ratolesti zašili na teplá nic nedělající místa. Nebudu rozvádět, bylo by to na dlouho. Ale tato složka je v dnešní době úplně na h..no.
  08.11.2009 17:16 práce
 
A Proto POMÁHAT a CHRÁNIT.
  08.11.2009 18:12 x
 
franto, a zkus se podívat kolik je nadbytečných celníků. a to berou ještě větší peníze jako vy, policajti.
  08.11.2009 18:40 Franta
 
for bordel díky za podporu, nikdo si to totiž nechce přiznat, ale plat 17000Kč hrubého je adekvátní, protože to přesně bere pracovník na stavebním úřadě, který má také zodpovědnost a je v kanclu, kde povoluje st. povolení v bačkorách!!!!!!
  08.11.2009 18:50 franta
 
a ještě jezděj do lázní hnus fialovej!!!! Pravejm policajtům bych dal modré z nebe, ale toto je na vyhazov.!!!!!
  08.11.2009 19:05 Ronin
 
Pro ty co se tady naváží do celníků a ciziny tak se někdy dívejte, když jedete károu, kdo staví a kontroluje tiráky ? Z ciziny se v současné době udělala druhá dopravka a mají samé DBA nebo akce s celníky a ČOI. V duchu hesla ať žije čárkový systém. Audit ano, ale od územních odboru výš a to nemluvím jenom o funkcionářích, ale také o občanských zaměstnancích.
  09.11.2009 10:01 .
 
Nemyslím si, že je vhodný v době, kdyby měli všichni táhnout za jeden provaz proti těm, co dopustili současnou situaci, se vzájemně napadat kdo co dělá a kdo kolik za to bere. S pozdravem děv.a pro fšechno=obvoďák z okresu :-)
  09.11.2009 14:32 Dušan
 
to,že cizina padne a půjde pod obvody a dopravky,je už na spadnutí - nejsou peníze!!!
  09.11.2009 16:49 PRO RONINA
 
nikdo se do celníků a ciziny nenaváží. jen můžu sdělit, že celníků je nadbytek. Ano, někteří stojí na dálnici a "kontrolují" kamiony především z třetích zemí a stále dokola provádí kontrolu u stejných obchodů, kde prodávají větnamci, což je opravdu k smíchu. Další skupinou jsou spodtřební daně, kde jezdí stále dokola po pálenicích a do potravin kontrolovat kolky na flaškách. Takže udělat čistku, jelikož tito pracovníci mají 4 rizikového, což se mi zdá v poměru k hasičům, ke kterým vznáším opravdu obdiv, docela dost. PS: a to jsem raději nemluvil o zařazení celníků do výkonu cel. řízení a právní oddělení.
  09.11.2009 17:06 Ronin
 
To snad nemyslíš vážně, že se tady nikdo nenaváží do celníků a ciziny ? Stačí si přečíst jenom pár stránek nazpět. Jinak si zapomněl na jednu podstatnou věc co celníci v současné době dělaj a to, že vymáhají uložené pokuty ( nezaplacenky ). A vymahatelnost těchto pokut vzrostla oproti dobám co to měli na starost FÚ a v té době bylo běžné, že lidi na místě pokuty zaplatili a dneska samá nezaplacenka.
  09.11.2009 21:17 pro frantu a jiné specilisty
 
Koukám , že to tu je samý specialista, který zná všechny složky u PČR a hlavně cizinu!!!! Vás je pánové u PČR opravdu škoda! Když se vám nelíbí práce na obvodech , tak proč jste tam lezli? Ted pomlouváte jiné...........
  09.11.2009 21:24 pro některé
 
cizina pod obvody a dopravku na spadutí? BOže, kdo to tu blije za blbosti, fakt jste umělci. Pánové raději něco dělejte, než takhle hloupě psát. Kdyby někdo z těch co to tu plivou po skoro všech znali specifika těchto služeb u PČR, tak tohle nemůže napsat.Závist je opravdu svinstvo, že jo, Češi...
  09.11.2009 21:36 pro všechny
 
Cizinu rozpustit a rozházet na obvody, prostě tam, kde jsou potřeba. Na cizině to rozhodně není. Nikdo nezávidí, ale buďte soudní.
  05.11.2009 17:01 modrý podvodník
 
Západočeská univerzita v Plzni podá návrh, aby byl poslanec ODS Marek Benda zbaven svého titulu JUDr. Ve čtvrtek to oznámil rektor univerzity Josef Průša po dohodě s novým děkanem právnické fakulty Jiřím Pospíšilem.
  09.11.2009 10:05 .
 
Pdv.Benda (zkratka pro rychlotitul z Plzně) titul určo N E V R A T Í p r o t o ž e t o p o s l a l i v y ř e š i t P o s p í š i l a ( o d s ).Tý brďo, škoda, že Benda nedělal víc odklepů v té rigorózní práci, mohl to být hotový román :-)
  03.11.2009 18:58 tunel Íčko
 
Tak musím Langerovi "poděkovat" za datové schránky. To je byrokratický paskvil zatěžující slušné lidi...
  03.11.2009 21:27 Ivan
 
Ivan Langer v dobách, kdy byl ministrem vnitra, dělal co mohl a za jeho úsilím je vidět mnoho odvedené práce. Nové služebny, recepce, kanceláře, automobily, nové počítače, odstranil generační špunt, zvýšil mzdy, tak co měl asi více pro policisty dělat? Já včetně vedení jsme spokojeni, kancelář konečně vypadá na kancelář 21. století, ne na starou pastoušku.Je menší, ale za to útulnější a teplejší. 99 procent policistů bylo za vedení Ivana Langera spokojeno, jak s podmínkami v samotné službě tak finančním ohodnocením. Za jeho působení byli všichni spravedlivě odměňováni a vyznemanáváni.
  03.11.2009 22:14 XXXP
 
for Ivan
Ano, ano, Langer v době kdy byl ministrem vnitra opravdu dělal co mohl, ale především sám pro sebe a pro své kamarádíčky. Nevím kde sloužíš, ale podle tvé reakce bych to tipoval nejméně na krajšké ředitelství, ale spíše na policejním presidiu, protože na služebnách kde slouží řadoví policisté se nezměnilo vůbec nic, tedy pokud nepočítám předražené a nesmyslné recepce. Co se týká zvýšení platů, tak to se dole taky nekonalo, tedy něco málo bylo dolů mezi řadové policisty posláno, ale až po demonstraci a to ještě nebylo do tarifů, ale do mimo tarifních složek platu, které můžu, ale nemusím dostat. Zkrátka 0 (nula) od 0 (nuly) pošla.
  04.11.2009 16:27 tunel Íčko
 
Souhlasím, že toho udělal pro PČR dost, ale proč tak nákladné recepce s TV a proč datové schránky zatěžující neskutečným způsobem policisty a administrativní zaměstnance.
  04.11.2009 19:42 netunel
 
Administrativa se policistům pomalu odbourává, ale zase dělat něco musí. Vždyť 2/3 policistů je nevytížena, prostě marní čas za státní peníze v zaměstnání, a tomu pan Langer chce udělat konec. Až se příští rok pan Langer vrátí zpět na místo ministra vnitra, tak doufejme, že svoji reformu zdárně dokončí ku pospěchu nás všech. Tak mu držme palce.
  04.11.2009 20:51 sniper
 
... lidi že na toho provokatéra pořád reagujete, jako byste ho neznali...
  05.11.2009 09:13 tunel
 
pro tebe je to provokatér, ale pro mě má v něčem pravdu, akorát si to nechcete někdo přiznat.
  05.11.2009 13:06 sniper
 
4 tunel: vždyť ten provokatér jsi Ty, tak tady některé, co Tě ještě neprokoukli, nevoď za noc, páč na tyto a podobné stránky (ubs, policista) z civilistů nikdo kromě Tebe nechodí! Co by tady taky dělali, ono by to bylo úchylný kdyby sem chodili... tak jako já nechodím třeba na stránky železničářů, lékařů, učitelů... je mi totiž úplně jedno, jaký mají platy a nikomu nezávidím, kdyby bral lékař půl mega, ať je klidně bere! Kdo si co prosadí, ať má a závistivci (včetně Tebe) ať se zlostí kroutí jak paragrafy! Jinak Tě zdravím :-)
  05.11.2009 18:10 tunel
 
Snipere, ty jsi se musel dočista zbláznit. Dej si voraz, máš toho už dost a nebo to neber ani ředěné.
  05.11.2009 19:28 netunel
 
Jsem policista, žádný provokatér a když to kolem sebe vidím, to je děs a běs. Jediný Langer tomu udělá přítrž. Levá strana neví co dělá pravá, hlavně ,že se vezeme a bereme nekulturní peníze.Mě se to prostě nelíbí, je to úděsný.
  07.11.2009 08:11 Ronin
 
for tunel
Langer tomu udělá přítrž to je snad vtip ne ? Za Íčka se snížili kritéria pro příjem nováčku a nabralo se kde co. Díky Íčkovi máme nová vozidla, která stojí před oddělením, protože není benzín. Nová PC jsou k ničemu, když je pomalý přenos dat. Tyhle pozlátka stály ranec, ale nic nezměnili.
  03.11.2009 18:12 Jiří
 
Jediná šance pro tuto zem je násilná revoluce , kde se národ zbaví všech parazitů , tj. stávajících politiků razantním způsobem. Již nikdy žádný samet. J.
  09.11.2009 10:06 xxx
 
Díky za podnět. BIS si tvoji IP adresu určo schová pro případné rozpracování. S pozdravem Í :-)))
  02.11.2009 17:13 modrý lump
 
Poslanec ODS Marek Benda, jehož rigorózní práce z plzeňských práv nesplňuje svým rozsahem požadavky, uznal svou chybu. Zároveň dodal, že je připraven práci na požadovaný rozsah doplnit a pokusit se ji znovu obhájit.
  02.11.2009 17:24 Benda
 
Nic si už nedoplní, ale ono to je snad teď už jedno. Buďme rádi, že nám sníží plat jen o 4 procenta, čekal jsem, že tak o 10. Ale i to by se dalo zkousnout, jsou lidé co jsou na tom hůře. Mě by to z mých 32 OOO Kč,- čistého nevadilo, i když by to zamrzelo. Čert, aby vzal Bendy a spol.
  02.11.2009 17:40 martin
 
aha, tak pokud máš 32 ooo čistýho, musíš být jedině okresní ředitel! (platový tabulky si může každej dohledat, to neokecáš) Ale spíš jsi jen blbec a provokatér...
  02.11.2009 17:49 Klokan
 
Bendo, Bendo. Ty jsi ale..... Doufám, že oněch 6 % pošleš na dobročinné účely, nebo je třeba věnuješ na účet pro policisty, kteří zahynuli ve službě.
  03.11.2009 10:04 fekete
 
tak to se Martine rychle probuď, jestli myslíš, že u P ČR nemají 32.000,-Kč i řadovky (tedy některé, že) - sám jsem viděl u některých vybraných elitních kolegů i dvouciferné osobní ohodnocení - a jejich přínos firmě byl tristní (no aspoň uměli dobře vařit a starali se o auto, to je taky pravda)
  03.11.2009 16:40 Benda pro Martina
 
Ředitel nejsem a u žádného elitního útvaru také ne. 8 PT, 7 st., 4 000 rizikové, 3 000 osobní, 5 000 za vedení a pak počítej. 4 x do roka nevýrazná odměna. Je to jedno, ale 10 procent by bylo na dnešní dobu optimálních. Znám i řadové policisty s 32 OOO Kč,-.
  02.11.2009 04:36 jarda
 
Ač vím, že nikdo nevěřil, že by Langer neměl nějaké prebendy na pronájmu lázeňských domů MV, doporučuji k pozornosti tento článek:
http://www.novinky.cz/domaci/183141-pronajem-lazenskych-domu-vni tra-mohly-provazet-uplatky.html
Jsem velice zvědav, jak se podaří to superlumpárnu zamést pod koberec. Bude to asi těžké, ale ódésáčkové se určitě budou snažit.
  02.11.2009 13:34 .
 
Uuž je to dávno zametené!Vláda na svém zasedání řekla, že se tím nebude zabývat.Musel by kdokoliv z ČR podat trestní oznámení na neznámého pachatele, byť všichni vím, že je známý :-P
  02.11.2009 17:15 CLX
 
Ivan je velký podvodník, ale takových je pod modrým ptákem hejna........
  01.11.2009 21:34 modří podvodníci
 
Poslanec ODS a předseda ústavně-právního výboru Sněmovny Marek Benda zřejmě získal titul doktora práv neoprávněně. Uvedla to Česká televize s odkazem na pořad 168 hodin, který zkoumal jeho rigorózní práci na Právnické fakultě Zapádočeské univerzity v Plzni. Nová komise, která mezitím začala zkoumat absolventy práv, zatím odhalila deset sporných případů ze sta.
  02.11.2009 04:38 jarda
 
Ale, ale, to je nepříjemné! Vždyť my na Jánském vršku jsme vždy říkali, že takovou lumpárnu udělal jen křišťálový Standa. A teď v tom kejvá další náš milovaný synek. To je určitě nějaká pomluva. Není přeci možné, aby Mareček Bendů něco takového udělal.
  01.11.2009 20:47 UBS jak to tam
 
dlouho vydrží díky cenzuře
obavy

to se potvrdilo, nikdo neodejde, protože se na úřady prostě nevejdou a do jiného sektoru je pochopitelně nikdo nechce. Zeštíhlit policii a vyhnat netáhla!!!! To je cesta z krize!!!
  01.11.2009 20:48 Za
 
darmo drahý vypráskat bičem policejní netáhla!!!
  02.11.2009 13:09 civil
 
Pravdou je,že ti co něco málo uměli už jsou dávno v civilu a zůstali jen srdcaři :-)))
  01.11.2009 11:20 Hijack
 
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=254&r=mfstredcech&c=1281605