Vážený pane Navrátile, to, že policisté neměli bezpečnostní ještě nutně nemusí znamenat porušení dopravních předpisů; záleží na okolnostech. Je však pravdou, že uvolněné bezpečnostní pásy za jízdy spolu s jinými dopravními přestupky jsou častým nešvarem policistů. O tom, zda i za tento prohřešek může Stanislav Gross Vás odkazuji na předešlou odpověď panu Sontagovi. Děkuji za Váš dopis, Ivan Langer.

Vážený pane Sontagu, je pravdou, že ministr nebude odpovědný za selhání jednoho řadového zaměstnance na svém úřadu. Situace na ministerstvu vnitra a zvláště u Policie České republiky se však od tohoto příkladu velmi liší. Každým rokem roste počet policistů a policistek, kteří spáchali trestný čin. Zatímco v roce 1997 spáchalo 245 policistů 287 trestných činů, v roce 2003 spáchalo již 427 policistů 599 trestných činů. Na ministerstvu vnitra a u Policie ČR vládne zároveň chaos v organizaci těchto institucí, policisté nemají vytvořeny odpovídají podmínky pro svou práci (nejen podmínky platové, ale chybí motivace vzdělávat se a postupovat v kariérním žebříčku), rovněž chybí předpisy, které by umožnily okamžitý a přísný postih v případě provinění. Prohřešky policistů nespočívají pouze v dopravních přestupcích, policisté jsou často propojeni s organizovaným zločinem, podle průzkumů patří v této zemi k nejzkorumpovanějším povoláním, klesá objasněnost trestných činů a hlavně jim důvěřuje čím dál méně občanů. Pro více informací a důkladnější rozbor Vás odkazuji na „Černou knihu policejních hříchů“, která je Vám k dispozici na těchto internetových stránkách. Z tohoto výčtu jednoznačně vyplývá, že selhání policistů nejsou pouze individuální, nýbrž mají své příčiny ve špatně fungujícím systému a dnes již bývalý ministr vnitra Stanislav Gross tyto problémy nejenže nedokázal řešit, ale situace se pod jeho vedením neustále zhoršovala. Proto bylo a je mou povinností na tyto problémy upozorňovat a volat špatného ministra vnitra se špatným policejním prezidentem k odpovědnosti. Děkuji za Váš názor, Ivan Langer.

Vážený pane Čejko, jsem velice rozladěn pokaždé, když slyším úvahy o posunutí účinnosti nového služebního zákona. Při přípravě zákona jsem prosazoval, aby jeho účinnost byla již v roce 2004, neboť jsem se obával zmatků, které posunutí účinnosti může přinést, což se nakonec i potvrdilo, a to například zavedením nivelačního a demotivačního 16ti třídního platového systému. Nový služební zákon potřebují bezpečnostní sbory jako sůl a další posouvání jeho účinnosti ještě více prohloubí problémy, které v těchto složkách, zejména v Policii ČR jsou. Nový služební zákon se totiž daleko lépe umí vypořádat s těmi, kteří neodvádějí profesionálně svou práci a naopak lépe motivuje ty, kteří budou poctivě pracovat a zdokonalovat se. Účelem tohoto zákona má být rovněž zvýšení požadavků na vzdělání u příslušníků bezpečnostních sborů. Proto považuji za tragické a nepřijatelné, pokud by prostřednictvím stanovení jednotlivých tříd a požadavků na jejich vzdělání mělo nakonec dojít k degradaci tohoto klíčového požadavku a udělám vše proto, abych tomu zabránil. Děkuji za Váš dopis a srdečně Vás zdravím, Ivan Langer

Vážená paní Sobotová, Občanská demokratická strana jako strana pravicová vycházející z liberálně-konzervativních postojů zastává názor, že člověk se v prvé řadě musí umět o sobe postarat sám a k tomu mu stát musí vytvářet vhodné prostředí (možnost realizovat se, klást co nejméně administrativních či ekonomických omezení, …). Teprve v případě, kdy občan z objektivních důvodů není schopen postarat se o sebe sám či s pomocí své rodiny, přichází stát, který občanovi poskytne prostředky k tomu, aby mohl vést důstojný život. Zároveň však stát musí dohlížet na to, aby nemohlo docházet ke zneužívání těchto prostředků. Primární úloha státu je tedy ve vytváření vhodného prostředí k tomu, aby se občan mohl uplatnit sám, zatímco pečovatelská úloha státu je až sekundární. Z tohoto postoje vyplývá i stanovisko, že dávky by měly být poskytovány adresně, jen těm, kteří to skutečně potřebují a zároveň musí být možnost kontroly, zda tento systém není zneužíván. S pozdravem, Ivan Langer.

Vážený pane Slabý, podstata článku spočívala v kritice nepřístojného ovlivňování policejního vyšetřování ze strany ministra vnitra Františka Bublana. Zkušený vyšetřovatel nepotřebuje rady ministra vnitra k tomu, aby se rozhodl, které prostředky použije k řádnému vyšetření okolností případu. Zkušený vyšetřovatel totiž zná nedokonalost detektoru lži, ví, že se dá obejít a ví, že závěry z detektoru lži mají před soudem téměř nulovou hodnotu a nelze je použít jako důkaz, na základě něhož by bylo možno bez dalších přímých důkazů obviněného odsoudit. I zde platí, že stejně jako nemůže ministr spravedlnosti zasahovat do rozhodování soudů, nemůže ministr vnitra v žádném případě zasahovat do policejního vyšetřování. Se srdečným pozdravem, Ivan Langer

Dobrý den, v televizní diskusi byla předložena možnost řešení celosvětového problému kouření způsobem zákazů a restrikcí v podobě zákazu reklam na tabákové výrobky, zákazu sponzoringu tabákovými výrobci, či zákazu kouření v hospodách (což např. v Irsku vede k likvidaci pohostinství) či na jiných místech. Oproti tomuto řešení se mi jeví mnohem efektivnější přístup individuální odpovědnosti každého kuřáka za své zdraví a stav své peněženky. Děkuji za Váš názor, Ivan Langer.

Dobrý den, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů stanoví, na jaké případy se zákon vztahuje, vymezuje pojmy jako osobní údaj či citlivý údaj, stanoví povinnosti správce údajů, stanoví, v jakých případech lze zpracovávat osobní údaje bez souhlasu subjektu těchto údajů, rovněž stanoví oznamovací povinnost k Úřadu pro ochranu osobních údajů atd. Bez bližších informací, zda byly splněny podmínky zákona nejsem schopen posoudit zákonnost postupu sdružení HOMR. Pokud máte pocit, že toto sdružení svým postupem porušuje zákon na ochranu osobních údajů, obraťte se, prosím, na Úřad pro ochranu osobních údajů s žádostí o zajištění opatření k nápravě. V případě porušení zákona Vám tento zákon nabízí i další prostředky k ochraně Vašich práv. Srdečně zdraví, Ivan Langer

Dobrý den, neustále rostoucí zadlužování, které provádí sociálně demokratické vlády - a ta současná nebude výjimkou – děsí nejen mne, ale musí děsit všechny občany České republiky. Dopady tohoto nezodpovědného chování ucítí každý z nás, nejvíce však naše děti (tedy nejen má dcerka, ale děti nás všech) a budou o to drastičtější, o co déle bude sociální demokracie vládnout a dále nás zadlužovat. Je snahou a povinností Občanské demokratické strany udělat vše pro zastavení tohoto procesu. Srdečně zdraví, Ivan Langer. P.S. A nevěřte všemu, co slyšíte – na safari jsem nikdy nebyl.