Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Policie ČR, hasiči

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  05.05.2006 Jiří Pitman <Jiri.Pitman@seznam.cz>
 
Pane Langere pod dojmem poslední události, kdy došlo k zákroku na paní Kateřinu Jacgues se Vás táži : 1/ Jak Vy jako vrcholný politik ODS nahlížíte na policisty, kteří sloužili u VB a Kriminálky v letech před listopadem 1989 ? 2/ Zda víte , že všichni policisté, kteří nastupovali k VB před listopadem 1989 prošli Pohotovostním plukem jako základní školou pro tehdejší příslušníky VB ? 3/ Je někde v zákoně stanoveno, že má být na příslušníka policie ,který sloužil u složek VB a Kriminálce před listopadem 1989 nahlíženo veřejně i z pohledu služebního jinak než na ostatní policisty ? Prosím o krátkou a jasnou odpověď . Jiří Pitman
 
Vážený pane Pitmane,

vím, že policisté před rokem 1989 museli projít po nějakou dobu pohotovostními pluky. Velmi důsledně odlišuji, pokud někdo před rokem 1989 sloužil u VB a kriminálky a profesionálně chránil zdraví, životy a majetek občanů od těch, kteří sloužili v StB či této zločinné organizaci napomáhali. Proti té první skupině nic nemám, u té druhé skupiny jsem pevně přesvědčen, že tito lidé nemají dnes u Policie ČR co dělat. Zákony nestanoví, že by se mělo jinak jednat s policisty, kteří nastoupili před rokem 1989 a kteří nastoupili až poté. Zvláštní, přechodná pravidla byla pouze při přechodu k demokracii po roce 1990 a jejich cílem bylo zabránit právě tomu, aby u policie nadále sloužili přisluhovači StB a KSČ.

Bohužel ne vždy byla tato pravidla dostatečně uplatňována. K zákroku na paní K. Jacques mohu dodat, že trvám na pečlivém posouzení chování policistů příslušnými kontrolními orgány a nezávislé státní zastupitelství nechť rozhodne, zda byl spáchán trestný čin. Pokud policista spáchal trestný čin či jinak závažným způsobem porušil své povinnosti. Musí být potrestán. To platí obecně pro každý případ a nelze postupovat jinak. Aniž bych omlouval podle mého názoru brutální chování policisty, musím dodat, že ze zveřejněných záběrů bylo zřejmé, že ani paní Jacques nedodržela zákonem stanovená pravidla. I to by se mělo vyšetřit.

S přátelským pozdravem, Ivan Langer
  28.04.2006 Zbyněk Wolf <wzw@atlas.cz>
 
Dobrý den pane ministře,
pracuji jako řidič kamionu a již dnes se děsím nového bodového systému.Znám několik policistů,kteří si již dnes mnou ruce a netají se tím,jak budou "INICIATIVNÍ".
Setkávám se z policisty v celé Evropské Unii, ale to co je vydět v naší republice, je fakt síla.
Byl bych pro výměnu našich policistů za Německé nebo Francouské. Tam opravdu cítíte že oni jsou tam pro vás.
Poradí vám,sednou do auta a dokáží vás dovést až tam kam potřebujete. Naopak u nás pokud se vám podaří zajed někam,kde byste jed neměl, dočkáte se bohužel jen přihlouplých otázek a pokuty.motto českého policisty-
Řidič jedoucí podle předpisů je podezřelý. Děkuji.
 
Vážený pane Wolfe,

přiznám se, že pro nový silniční zákon jsem ruku nezvedl. Ne, že bych byl proti bodovému systému jako takovému, ale jsem proti bodovému systému, který je obsažen v tomto zákoně. Osobně se domnívám, že by měl být zvýšen počet „trestných“ bodů alespoň na 18, jak to navrhovali senátoři ODS. Zásadní ale pro mne je také skutečnost, že tento zákon nijak nemění dosavadní, podle mého názoru špatnou a nesystémovou práci dopravní policie, naopak přináší nové pravomoci policistů a dává větší prostor pro korupci. Na rozdíl od minulého a současného ministra vnitra jsem přesvědčen, že k větší bezpečnosti na silnicích nevedou jednorázové monstrakce typu Kryštof, ale poctivá, každodenní mravenčí práce policistů.

Zdravím Vás, Ivan Langer
  12.03.2006 josef lapyr <jrypal@seznam.cz>
 
Po shlédnutí několika Vašich rozhovorů mne zaujalo tvrzení, že jste stále v kontaktu s "běžnými" policisty a tedy víte, jak to vlastně u PČR funguje, v reálu spíše "nefunguje". Neustále se hovoří o novelizaci sl. zákona pro policisty a proto by mne Váš názor na situaci, kdy policista při řádném služebním zákroku je vážně zraněn pachatelem, který je následně dokonce naší justicí uznán vinným (pominu-li že sice až po pěti letech, ale díky za ty dary), a po roce a půl pr. neschopnosti je zařazen do tzv. kategorie C. V novelizaci sl. zákona již s takovými policisty, kteří ve službě málem položili život (opět si můžeme představit jak úraz omezil jeho běžný způsob života, rodinu...), není počítáno. Nezdá se Vám, že je to výsměch těm policistům, kteří opravdu neváhají a hájí svým životem, popř. zdravím, zájem chráněný zákonem (životy a zdraví jiných apod.)? To mají být ty výhody běžných policistů, soc. jistoty...? Doplním, že patřím mezi ty policisty, kteří slouží víc než 10let a bohužel tuto situaci jsem musel zažít na vlastní kůži......
Děkuji za odpověď.
 
Dobrý den,

s policisty, a to jak se služebními funkcionáři, tak i s „řadovými“ policisty, se pravidelně na svých výjezdech po regionech setkávám a mohu Vám potvrdit, že ač s mými názory tito policisté souhlasí či nesouhlasí, vždy jsou rádi, že existují politici, kteří mají o policisty a jejich problémy zájem, protože ze strany ministerstva vnitra tento zájem bohužel nepociťují. Již mnohokrát jsem se vyjádřil, že nový služební zákon není dokonalý, že existují body, se kterými ne zcela souhlasím a naopak nebyly přijaty některé pozměňovací návrhy, které jsem předkládal a o kterých se domnívám, že jsou důležité.

I přesto si myslím, že je důležité, aby služební zákon byl kvůli své zcela nové koncepci, jejíž výhody jsem již uváděl v předchozích odpovědích (pozitivní a negativní motivace, kariérní řád, vzdělání, …), nabyl v co nejkratší době účinnosti. To by pak otevřelo prostor dalšímu zlepšování podmínek policistů, třeba i novelizacemi tohoto nového služebního zákona. Jako stínový ministr vnitra dlouhodobě prosazuji, aby sociální systém policistů byl podobný sociálnímu systému vojáků z povolání, neboť se domnívám, že služba policisty není o nic méně náročná a riziková, než služba vojáka z povolání, ba naopak.

Zákon upravuje odpovědnost bezpečnostního sboru za škodu způsobenou příslušníkovi při služebním úrazu nebo nemoci z povolání, v jejíž rámci má nárok na náhradu ztráty na služebním příjmu, bolestné a ztížení společenského uplatnění, nákladů léčení, jednorázové odškodnění a náhradu věcné škody. Kromě toho by mělo platit, že takovým příslušníkům, kteří v důsledku trvalého zhoršení zdravotního stavu v souvislosti s řádným výkonem svého povolání (např. zranění při služebním zákroku apod.) již nemohou vykonávat dosavadní práci, musí být umožněno jiné uplatnění v rámci bezpečnostního sboru, na místě pro ně vhodném.

Zdravím Vás, Ivan Langer
  08.03.2006
 
Petr SIKORA- RE

Se zájmem jsem si přečetl příspěvek pana Petra Sikoru. Jsem malinko na pochybách, zda nezdravě zariskovat a dovolit si na těchto stránkách být nepatrně osobní, nebo raději zachovat jistou anonymitu. Pokud je totiž autorem předmětného textu pan Petr Sikora /sám se označuje jako policista - realista/, pak bych si mu dovolil tykat. Myslím si totiž, že se můžeme z minulosti osobně znát. Pokud se mýlím a je to pouhá shoda ve všech "parametrech" autora, pak se panu Sikorovi tímto omlouvám.

Petře, samotná otázka novelizace služebního zákona pro policisty, přesněji příslušníky Policie ČR, je jistě vděčným prostorem pro téměř "permanentní" diskusi minimálně od roku 1989! A to jak u veřejnosti tzv. "laické", tak i uvnitř samotné PČR. Je to jen věcí úhlu pohledu a momentální pozice pisatele.

Pokud se tedy přidržíme pouze roviny úvah doposud "činných" policistů PČR, jejich motivace pro získání lepších sociálních podmínek jistě nikterak nevybočuje snahám ostatních profesních skupin - zaměstnanců veřejné správy. Každý by si dovedl představit podmínky lepší, oproti těm současným, každý se snaží o nějaká srovnání. Jistě, proč ne. Proto i to Tvé srovnání "požitků" příslušníků Policie ČR se současnými "požitky" vojáků z povolání /armády ČR/ není v rozporu s ničím. Není to zřejmě nic proti ničemu. Otázkou ovšem zůstává, zda personální situace v PČR je již na takové profesionální úrovni, aby se hovořilo o "požitcích" AŽ (!) na prvním místě. Obávám se, že nikoliv. Profesionalit, vzdělanost, služba veřejnosti jako jediná motivace stát se příslušníkem Policie ČR. Pak teprve hovořme o tom "co za to". Tím samozřejmě vůbec nechci říct, že vojáci z povolání jsou v tomto ohledu O.K. Jistě ne. Jenže je tu jeden "nepatrný" rozdíl. Policisté /PČR/ jsou přece jen malinko víc vidět a pod větší tzv. "veřejnou kontrolou". Víš, je dost složité obhajovat navýšení požitků policistům při četnosti všech těch jejich průšvihů. Tím nemyslím pouze ty "mediálně" známé!


Ještě jednou se omlouvám za tento "osobní" tón. S přáním všeho dobrého

Jan Coufal
 
Dobrý den,

pozměňovací návrhy k novému služebnímu zákonu příslušníků bezpečnostních sborů, které jsem předkládal, měly za cíl stanovit pravidla pro profesionální, nezkorumpovanou policii, na kterou jsou občané hrdí, kde mají místo jen profesionální a kvalifikovaní policisté, kteří odvádějí kvalitní práci, zatímco ti, kteří kazí dobré jméno svých kolegů musí být bez milosti potrestáni. Na tyto zvýšené nároky na profesionalitu a kvalifikaci policistů pak musí navazovat i motivační prvky v podobě odpovídajícího finančního ohodnocení a sociálního zajištění. Tady jsem přesvědčen, že práce policisty je minimálně stejně namáhavá a riskantní jako práce vojáků z povolání a tomu by měly odpovídat i sociální podmínky.

Děkuji za Vaše názory a i já Vám přeji vše dobré, Ivan Langer
  24.02.2006 josef lapyr <jrypal@seznam.cz>
 
V dnešním jednom "plátku" jsem si přečetl Váš rozhovor, kde mimo jiné uvádíte, jak by jste chtěl zavést uvnitř policie systém, který za každé porušení předpisů by následovalo rychlé a přísné potrestání. Také uvádíte jak by měli být motivování policisté, kteří k práci a k občanům přistupují profesionálně. Otázky pro Vás v této souvislosti:
1. můžete mi sdělit jak si představujete kdo objektivně, ale opravdu objektivně posoudí pochybení policistů (v dnešní spleti právních předpisů a interních norem se v tom nevyznají ani sami jejich autoři, "nejlepším" policistou proto bude ten co nic nedělá, nic neporuší, nebude trestát)
2. dále by mě zajímalo jak bude fungovat v praxi Vámi navrhovaný kariérový řád, pro informaci u policie sloužím víc jak 10 let, mám vysokoškolské vzdělání - PA Praha, pracuji jako řadvý policista, tato práce mě baví. Dovolím si říci, že "systému" trochu rozumím, ovšem položme si otázku co je pro policii dobré? Policista, který má požadované vzdělání, ovšem o práci policie nic neví, nebo policista se zkušenostmi, který ovšem nemá požadované vzdělání. Připomínka ke vzdělání, v poslední době si každý policista snaží doplnit vzdělání, to by snad bylo v pořádku, ovšem jaké to vzdělání je to již nikoho nezajímá. Pak se můžeme dovědět, že ten manežér má vysokoškolské vzdělání ovšem studijní zaměření, pedagogie, zemědělství, sociální vědy, možná pro manažery užitečná věc, ovšem pro policejní praxi neupotřebitelné, domnívám se já.
2. Také by mě zajímalo jak chcete řešit a prosadit kariérní řád, když pokud se vyjádřím slušně, ruka rukumyje, policisté, kteří chtějí věc vylepšovat, jsou vyřazeni z tohoto postu jenom proto, že se to "většině" manežerům nelíbí. Také stav, kdy na těchto místech jsou věkově starší osoby, důchodového věku, kteří nechtějí, nemají zájem něco měnit z obavy před svými nadřízenými, také proto, že ztratily kontakt s realitu. To vše vede ke "ztuhlosti systému". Pozn. já osobně nemám nic proti pracujícím důchodcům, ovšem možná práci v přímém výkonu by mohli nám mladším předvést jak se to co oni stanoví lze splnit.
Ke kariérnímu řádu ještě jeden postřeh. Obsazování míst formoou výběrových řízení je většinou pouze zástěrkou, osoby jsou již předem vybrány, jako všde zde existují známosti a pak se nedivme, že na místech jsou lidé takoví jací se tam nacházejí. Můžete se i k tomuto porblému vyjádřit.

Děkuji Vám za odpovědi. Nejsem Vašim příznivcem, ovšem mohu znát Váš názor na věci, které se mě přímo dotýkají
 
Dobrý den,

nejen u policie, ale v celém právním řádu platí, že předpisů a v nich obsažených regulací je přespříliš, nikdo (ani právníci) se v nich nevyzná, jsou příliš komplikované, někdy si navzájem i odporují, občané se nemohou domoci svých práv. Takový stav je nadále neudržitelný. Proto prosazujeme legislativní čistku, která by zabránila přijímání nových, nadbytečných předpisů a provedla revizi a zjednodušení předpisů stávajících, včetně zrušení těch nepotřebných. Takové revizi by byly podrobeny i předpisy v oblasti vnitra a policie. Pokud se týče vnitřních předpisů, tam by jejich porušení i nadále posuzovala příslušná oddělení kontroly a stížností (v této souvislosti je možné zvážit jejich pravomoci, strukturu, personální složení) a nadřízení služební funkcionáři. V případě závažných porušení předpisů a trestných činů navrhuji přesunout stávající Inspekci ministra vnitra pod jiný resort, nejlépe ministerstvo spravedlnosti či v jeho rámci státní zastupitelství. Taková praxe se běžně vyskytuje i v zahraničí a dosahuje dobrých výsledků.

Kariérní řád bude fungovat na principu výběrových řízení vypisovaných na volná místa s tím, že v rámci těchto řízení budou upřednostňováni policisté před nepolicisty, z policistů pak ti, kteří mají dostatečné praktické zkušenosti, dosahují dobrých pracovních výsledků, velkou váhu bude mít i dosažené vzdělání (a to podle zaměření potřebného na dané místo) a snaha o ochota policisty dále se vzdělávat a na sobě pracovat. Výběrové řízení ale v žádném případě nesmí být jen zástěrkou, jak na místo dosadit předem vybraného kandidáta. Proto musí být umožněn přezkum rozhodnutí a efektivní kontrola.

Systém policejního vzdělávání musí být založen na koncepci celoživotního vzdělávání policistů, zaměření studia musí odpovídat potřebám praxe. V současné době naše školství včetně policejního školství takové možnosti nenabízí, což je velká chyba.

V rámci projednávání nového služebního zákona jsem navrhoval takový systém výsluh, který by motivoval policisty v produktivním věku (po 10 – 25 letech strávených u policie) u policie setrvat, odvádět ty nejlepší pracovní výkony, zatímco pro starší policistům by bylo výhodné od policie odejít se všemi poctami a nároky a uvolnit tak místo mladším kolegům.

Se srdečným pozdravem, Ivan Langer
  02.02.2006 Petr Sikora <petr_sikora@email.cz>
 
Petr Sikora

Vážený pane Langer
Dovolte mi laskavě příspěvek do diskusního fora a snad administrátoři přehlédnou, že se vymyká běžné délce, ale zkrátit jej při zachování vypovídací hodnoty nešlo. V něm kladu policejnímu prezidentovi, jeho prostřednictvím ministru vnitra a premiérovi, a konečně zejména Vám pane místopředsedo ODS, jakož i všem dalším politikům obecně tuto otázku:
Potřebujeme speciální služební zákon?
Ne, nebojte se, nehoruji pro zachování současného zákona z roku 1992, tak jako mnozí z těch, co si nevidí na špičku nosu s tichým a nečestným spoléháním, že až na ně přijde řada, až budou mít věk na odchod do výslužby, tak nějaký nový zákon, který je zvýhodní, určitě bude. Jen chci připomenout genezi zákona č. 361/2003 Sb. do současné zmrzačené podoby, která je výsměchem poctivým policistům, hasičům, celníkům a ostatním příslušníkům bezpečnostních (ozbrojených) sborů vyjma ARMÁDY ČR. Proč velká písmena u armády? Protože v jejím případě v Parlamentu zcela nepovšimnut veřejností již v roce 1999 vzniknul zákon o vojácích z povolání č. 221/1999 Sb., který vojáky z povolání, včetně těch, kteří za doby jeho účinnosti odešli do výslužby, zabezpečil způsobem, o kterým se ostatním ozbrojeným (bezpečnostním) složkám dosud jen zdá. Jen pro osvěžení: ministerstvo obrany je povinno zajišťovat pro vojáky zdravotní péči, zřizovat, udržovat a zlepšovat sociální zařízení, pečovat o vzhled a úpravu míst, ve kterých vojáci vykonávají službu, vytvářet příznivé podmínky pro stravování vojáků, zajišťovat vojákům ubytování, vytvářet podmínky pro soustavné vzdělávání a prohlubování kvalifikace, zabezpečovat rekvalifikaci vojákům a vytvářet podmínky pro uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb a zájmové činnosti vojáků. Kromě platu má voják z povolání nárok na bezplatné ubytování ve služebním bytě, jinak pobírá příspěvek na bydlení v rozpětí 1,4 – 1,7 násobku minimální mzdy, tj ve výši větší než 11 - 13 tisíc korun měsíčně (jsou-li vojáky manželé, každému z nich). Vojákovi může být poskytnuta jednorázová nenávratná peněžitá výpomoc ve výši až 20 násobku minimální mzdy. Vojákovi může být poskytnut náborový příspěvek od 30 do 130 tisíc korun. Při nepřetržité službě v trvání nejméně 24 hodin má voják nárok na bezplatné stravování nebo náhradu za ně. Při splnění stanovených požadavků má voják nárok na další náhrady. Při skončení služebního poměru náleží vojákovi odchodné ve výši od 4 násobku průměrného platu po patnácti letech až po 6 násobek po dvaceti letech. Místo toho si voják může zvolit odbytné ve výši od 2 násobku průměrného platu po dvou letech služby až po 18 násobek po dvacetišesti letech služby. Výsluhový příspěvek (renta) náleží ve výši od 5 % po patnácti letech služby, 36 % po dvacet letech až do 55 % po třiceti letech služby. Samozřejmě se vyplácí i starobním důchodcům ve výši rozdílu mezi příspěvkem a důchodem.
A pro pořádek: zákon byl schválen 14 září 1999 a účinný byl již od 1. prosince téhož roku!!!!
Pokud jde o bezpečnostní sbory, souběžně s přípravou zákona o vojácích z povolání (tehdy ještě existovala i základní a náhradní vojenská služba) i po jeho přijetí vznikaly nejdříve návrh věcného záměru a posléze věcný záměr zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Podle něj měli být příslušníci bezpečnostních sborů v mzdové a sociální oblasti oproti vojákům ještě zvýhodněni. Měsíční služební příjem měl sestávat z platového tarifu - deset platových tříd v rozpětí 20 – 60.000,- Kč, z příplatku za státní službu 3 – 9.000,- Kč, z funkčního příplatku 3 – 10.000,- Kč, a z příplatku za službu konanou nad základní dobu služby v týdnu zhruba ve stejném rozsahu jako dosud. Odměna za služební pohotovost měla být rovněž zachována v dosavadní podobě a výši. Při skončení služebního poměru mělo být vypláceno odchodné ve výši až 8 násobku měsíčního služebního příjmu, a výsluhový příspěvek až do výše 60 % měsíčního služebního příjmu. V sociální oblasti měli být příslušníci na obdobné úrovni jako vojáci. Zkuste počítat! Příslušníkům bezpečnostního sboru byly slibovány vskutku velkorysé perspektivy. Uvedený věcný záměr dostal podobu paragrafového znění včetně důvodové zprávy prvně v roce 2001, a byť šlo o podobu již okleštěnou, stále dostatečně lukrativní. Dovolím si několik příkladů:
Složky služebního příjmu § 112 – základní tarif v páté třídě šestém stupni 1,1 násobek průměrného příjmu fyzických osob v nepodnikatelské sféře za předminulý rok, příplatek za službu 50 % základního tarifu u celorepublikových složek, 40 % u ostatních, příplatek za vedení stejný jako dosud, příplatek za službu v zahraničí, služební příjem za službu přesčas zhruba stejný jako dosud, příplatek za službu v noci 20 %, příplatek za službu ve svátek, zvláštní příplatek jako dosud, další služební příjem ve výši dvou plných platů za rok, osobní příplatek nebo mimořádný tarif do 20 % základního tarifu, a odměna jako nyní podle vládního nařízení č. 330/2003 Sb. Za služební pohotovost měla být přiznávána odměna jako dosud.
Pokud jde o výsluhové nároky, odchodné - § 160 – mělo činit až osminásobek měsíčního služebního příjmu, výsluhový příspěvek - § 161, 162 - měl činit až 55 % měsíčního služebního příjmu.
Podobně vypadala další alternativa paragrafového návrhu s důvodovou zprávou z roku 2002, kde však měsíční služební příjem měl spočívat v základním tarifu pevně určeném podle služební hodnosti od asistenta III. třídy – 15.000,- Kč po vrchního státního radu – 50.000,- Kč, základní tarif měl být ročně valorizován procentem růstu platů v nepodnikatelské sféře, z příplatku za službu, který měl činit 10 % základního tarifu po pěti letech služby, za každý další rok služby se měl zvyšovat o 2 % základního tarifu, z příplatku za vedení, který měl činit od 1 – 2.000,- Kč u 4. řídící úrovně až po 7 – 12.000,- Kč u první řídící úrovně. Příplatek za službu v zahraničí měl činit 700 – 3.000,- USD měsíčně. Zvláštní příplatek měl být určen policistům s vyšším stupněm požadovaného vzdělání a měl činit 3.000,- Kč měsíčně. Příplatek za službu přesčas měl činit 25 %, příplatek za službu v noci a za službu ve svátek měl činit 10 %. Součástí služebního příjmu měly být dva další měsíční platy. Mezi srážkami z příjmu nebylo počítáno s nemocenským pojištěním. Odchodné bylo konstruováno shodně jako v návrhu z roku 2001, výše výsluhového příspěvku měla činit 60 % měsíčního služebního příjmu.
Porovnejte, prosím, co z těchto představ a návrhů v důsledku politické a mediální hysterie, prakticky nulovou snahu o prosazení ze strany resortu nevyjímaje, reálně zbylo ve znění přijatého zákona č 361/2003 Sb. Za zabezpečením vojáků už příslušníci bezpečnostních sborů výrazně zaostávali. A co po jeho novelizacích! Nejenže se na mzdové a sociální zabezpečení vojáků z povolání už díváme jako vrabci na pštrosa, ale při nekonečném projednávání v Parlamentu a přetřásání v mediích navíc musíme neustále snášet zjevné opovrhování ze strany politiků, veřejných představitelů a pisálků v podobě hanebného handrkování a trvalé dehonestace. V důsledku toho, včetně bezuzdného nafukování některých policejních pochybení, je dnes zejména policie fackovacím panákem na nejspodnější příčce společenské prestiže. Pro ilustraci: zkuste si představit, jak by dopadl občan, novinář nebo politik v Německu, pokud by namísto pojmenování „policista“ použil „policajt“, které je zcela příznačné pro vyjadřování našich občanů, mediálních manipulátorů a politiků. Přitom povinnosti, požadavky a odpovědnost oproti původním představám návrhů zákona nedoznaly zásadních změn, případně k horšímu, takže některé připomínají dobu před osvíceným císařem Josefem II, včetně roboty zadarmo. K tomu všemu se navíc ještě v poslední době přidávají návrhy na okleštění i nároků z dosavadního zákona o služebním poměru příslušníků PČR č. 186/1992 Sb. Tak se stalo, že z velkorysých slibů po pěti šesti letech zůstala ohryzaná kost, navíc uvázaná někde daleko vepředu, což ji však nebrání, aby jí nebyli příslušníci trvale otloukáni o hlavu. Divíte se stavu morálky a znechucení v policii?
A tak nakonec opět ona otázka: Vážený pane Langer, nevážení páni politici, kteří jste nejdříve přijetí služebního zákona oddalovali a postupně zhoršovali slibované náležitosti příslušníkům, kteří jste pak přece zákon přijali a v Poslanecké sněmovně dokonce přehlasovali senátní změny, abyste pak sami s kalhotami zřejmě znečištěnými zevnitř dále odložili jeho účinnost, přitom si jaksi mimochodem dost výrazně zvedli vlastní platy a požitky, a nedodrželi ani ten nový termín, kteří jste proto zřejmě ve stejných kalhotách znovu pokořili příslušníky bezpečnostních sborů tím, že jste dále očesali jejich už beztak nízké nároky a opět odložili účinnost zákona, přičemž si nemůžete nebýt vědomi, že jste jej přenesením do doby po volbách s netušeným výsledkem v roce 2006 fakticky poslali na onen svět!
Potřebujeme za těchto okolností speciální služební zákon, který je u vás trvale neprůchodný, anebo průchodný v podobě, která z příslušníků bezpečnostních sborů dělá vazaly a chudáky v nejednom případě rodin závislé na sociálních dávkách? Dejte nám stejný, jako vojákům z povolání. Hlavně rychle. Stačí jen jeho kosmetické úpravy. Nejsme vůči vojákům žádná druhá liga, nechceme dokonce oproti nim ani nic navíc, přestože naše činnost, byť neustále účelově napadaná a politicky zneužívaná, nespočívá v přípravě na možný budoucí vojenský boj, který, jak věříme, a to i naší zásluhou, snad nikdy nepřijde. My jsme v praktickém boji každodenně, aniž bychom se dožadovali opentlených parád a čepobití za účasti nejvyšších státních představitelů jako při přísaze nových profesionálních vojáků, jako při příležitosti odletu několika vrtulníků do Kosova apod., a to ani při příštích Měnových fondech, Shromážděních NATO, povodních, hrdinských činech příslušníků, kteří občas při plnění svých povinností pokládají za vás a za všechny spoluobčany své životy.
Nevidím, jaké byste mohli mít vy i ostatní společnost vůči povinnostem i nárokům z takového zákona pramenícím pro příslušníky bezpečnostních sborů oproti vojákům výhrady! Najde někdo z vás ten nepatrný zbytek jakéž taktéž odvahy prohlásit a prosadit. „Příslušníci bezpečnostních sborů nejsou o nic horší než vojáci z povolání a proto jim náleží alespoň stejné ohodnocení!“??
PS : Policista realista. Otázka je řečnická.
 
Vážený pane Sikoro,

v prvé řadě Vás chci ujistit, že práce poctivých a profesionálních policistů, kterých je v policejním sboru podle mého mínění převážná většina, si nesmírně vážím. Práci policistů považuji minimálně za stejně nebezpečnou a stejně důležitou jako práci vojáků, dokonce se domnívám, že policisté čelí většímu každodennímu stresu a nebezpečí. Proto je i mým cílem přiblížit co nejvíce podmínky příslušníků bezpečnostních sborů příslušníkům ozbrojených sil. Jelikož se s policisty různých hodností a různého zařazení v mnoha částech republiky často stýkám, vím, jak je otázka nového služebního zákona a nejistoty, které kolem něj panují, velmi trápí. Osobně jsem se svými pozměňovacími návrhy podílel na přípravě tohoto zákona.

Mé pozměňovací návrhy směřovali především ke zvýšení motivace v bezpečnostních sborech, k tomu, aby vzdělaní a kvalitní policisté mohli být za svou dobrou práce dobře odměněni a na druhé straně, aby se policie dokázala rychle zbavit těch policistů, kteří porušováním zákonů její dobré jméno kazí. Rovněž jsem kladl důraz na kvalitní celoživotní vzdělávání policistů, kariérní řád i na sociální programy. Mé návrhy byly bohužel přijaty jen zčásti. Podstatné však je, že neprošel můj návrh, který stanovil účinnost zákona již na 1. 1. 2004 a účinnost zákona tak byla odložena. Již v té době jsem upozorňoval na nejistotu, která kolem odložení může vzniknout. Má slova se bohužel potvrdila.

Co se týče výše platů, osobně jsem přesvědčen o tom, že systém odměňování by měl být založen na motivaci k odvádění kvalitní práce a vzdělávání se a za tím účelem by mělo dojít k posílení motivačních, nenárokových složek odměny. Jsem přesvědčen i o smysluplnosti složek, jako jsou odchodné a výsluhové nároky. Výsluhové nároky by měly být koncipovány tak, aby policisté, kteří již nabyli dostatečných zkušeností a mohou policejnímu sboru i občanům, které chrání, přinést nejvíce, aby tito policisté byli motivováni u policejního sboru setrvat, zatímco starší policisté, kteří již svou předchozí kvalitní prací prokázali, že si výhody spojené s výkonem své služby zaslouží, mohli se všemi těmito výhodami odejít a uvolnit místo mladým policistům (mé pozměňovací návrhy v této oblasti můžete nalézt i na tomto webu v sekci Parlament/Zákony).

Vždy však ale platí, že stát může své zaměstnance odměňovat jen v takové výši, jak mu stav jeho financí dovoluje. V tomto směru si i ministerstvo obrany uvědomuje, že některé nároky vojáků (např. v souvislosti s bydlením) je nutno upravit. Jako budoucí ministr vnitra bych však činil vše, abych pro policisty dokázal vytvořil ty nejlepší možné podmínky (mzdové, sociální, pro bezprostřední výkon služby, pro osobní zdokonalování), které policisté potřebují pro řádný výkon služby a kterých se jim dnes bohužel nedostává (nejistota v odměňování, špatné vybavení policistů – zbraně, zimní pneumatiky, uniformy, nezájem vedení apod.).

Děkuji za Vaše názory a připomínky, Ivan Langer
  01.02.2006 Miroslav Rájek Ing. <hostalk@seznam.cz>
 
Dobrý den pane,
můj malý dotaz se týká jenom Vašeho názoru, zda není trochu přebyrokratizován HZS ČR (na jakékoliv vyšší úrovni). Úředníků je hodně (jeden chytřejší než-li druhý) a praktická činnost ve prospěch vlastního výkonu hasičů, pro který jsou předurčení je pomalá, zkostnatělá v překypování administrativního nesmyslného zatížení.
To je jeno zatím zlomek.
Děkuji za názor.
 
Vážený pane Rájku,

Hasičský záchranný sbor je pověřen plněním dvou základních úkolů. Na úseku pomoci občanům při mimořádných událostech a živelných pohromách si práce všech příslušníků HZS nesmírně vážím. Vím, s jakou odvahou a nasazením riskují své životy, aby pomohli jiným lidem a vím, jak jsou v této své práci úspěšní a jak si jich lidé váží. HZS je zároveň orgánem státní správy na úseku požární ochrany, IZS a ochrany obyvatel, krizového řízení a civilního nouzového plánování.

Právě v této oblasti postrádá HZS jakoukoli střednědobou a dlouhodobou vizi a koncepci svého rozvoje. HZS nemá jasno v tom, zda důsledně využívat pozitivní skutečnosti, že HZS krajů jsou organizační složky státu a účetní jednotky ve 14 krajích nebo budou fungovat jako administrativně byrokratický moloch, tj. jednotný sbor po vzoru Policie ČR. Domnívám se, že zatím bohužel převažuje koncepce administrativního molochu. Více se můžete dočíst v materiálu „Modrá šance pro slušné lidi“, který je k dispozici i na těchto webových stránkách a který se věnuje rovněž HZS.

Srdečně Vás zdravím, Ivan Langer.
  06.01.2006 Petr Gam <pegame@atlas.cz>
 
Zapoměl jsem ještě pane polsanče reagovat na bod č. 3 vaší odpovědi, kde hovoříte , že ČSSD před několika lety převedla vyhladovělé a zadlužené nemocnice na kraje. Potom se tedy nabízí otázka a já se ptám . Kdo se tak dobře starala o naše nemocnice v minulosti , že z péče předešlých vlád vylezly vyhladovělé a zadlužené ! Nevládla zde také nějaký čas vaše ODS ? To je právě jeden z mnoha dluhů , který nikde není číselně vykázán a zůstal zde po vládách z let předešlých, tedy i po vládě ODS !
K bodu č. 2, kde hovoříte o tom, že zdravotní pojišťovny neuzavřou smlouvy s některými nemocnicemi - to je přeci hloupost a vy to sám moc dobře víte . Zdravotních pojišťoven je hodně - těm do toho s kým uzavřou nebo neuzavřou smlouvu , stát nebude a ani nemůže nikdy mluvit. Změnit si, v nejhorším případně zdrav. pojišťovnu není problém ! Ba co více , po čase zjišťujem , že to co jste zde napsal není pravda. Ke dni 6.1.2006 nemocnice fungují a jak to tak vypadá fungovat budou ! A z Jeseníků nikdo do Olomouce jezdit nemusí !
 
Vážený pane Game,

je nutné si uvědomit, že nemocnice přešly na kraje teprve nedávno, zatímco sociální demokracie vládně v této zemi již osm let a za tu dobu vystřídala osm neúspěšných ministrů zdravotnictví. K výraznému zvýšení nákladů ve zdravotnictví a zvýšení zadluženosti tohoto systému došlo až za vlád sociální demokracie. Je ale pravdou, že ODS už v době, kdy byla u vlády (1992 – 1996) mohla více proti vůli svých koaličních partnerů prosazovat kroky k reformě tohoto systému. V žádném případě se však nejedná o dluhy, které by zanechala ODS a ČSSD by jej nyní musela splácet.

Ve vaší reakci na bod číslo 2 vycházíte z předpokladu, že stát nemůže ovlivňovat rozhodování zdravotních pojišťoven. Současné kroky ministra zdravotnictví Ratha ve VZP nejsou nic jiného, než snaha o to, aby ministerstvo zdravotnictví mělo přímý vliv na řízení této největší zdravotní pojišťovny u nás a mohlo ovlivňovat její rozhodnutí. A ten návrh zákona je opravdu postaven tak, že smlouvy se zdravotními pojišťovnami budou mít zajištěné jen nemocnice zařazené do seznamu.

Ke dni 6. 1. 2006 z důvodu zmiňovaného zákona ještě nemohlo dojít k tomu, že by některé nemocnice musely zavírat, protože tento zákon ještě není ani platný ani účinný. Jedná se tedy o reálnou hrozbu pro případ, že tento zákon bude schválen.

P.S. Prosím Vás, abyste otázky týkající se nemocnic kladl v sekci Volné a ne v sekci Policie ČR, která je určená jiným dotazům. Upozorňuji Vás, že správce webu je oprávněn Vaše dotazy přeřadit do odpovídající sekce. Děkuji a přeji vše dobré v novém roce, Ivan Langer
  06.01.2006 Petr Gam <pegame@atlas.cz>
 
Pane poslanče nikoho konkrétně neobviňuji, pouze hovořím, že dozorčí rady jsou nádoby na penězotoku firem. Kde se vydatně napájejí lidé, kteří pro chod nemocnic nejsou žádným valným přínosem. Vždy se směji u filmu Postřižiny, kde příjde dozorčí rada dělat inspekci do pivovaru a jde jim především o to žrádlo ! Vy si pane poslanče ponechte svůj názor, já si ponechám svůj ! Pouze čas ukáže , kdo byl blíže pravdě.
 
Zatím žádná odpověď...
  14.12.2005 Petr Gam <pegame@atlas.cz>
 
Pane poslanče . Nechápu proč v parlamentu děláte takový hluk ohledně návrhu na zřízení neziskových nemocnic. Vždyť to funguje, v mnoha státech Evropy . Nemocnice si hospodaří sama a stát dozoruje, aby to bylo hospodaření ve prospěch věci tj. v našem případě k naplnění jednoho z práv občana , které mu zaručuje ústava ČR - tj. právo na bezplatnou lékařskou péči. Vždyť je ideální, že vydělané peníze z nemocnice neodtékají do rukou třetí osoby a zůstávají v nemocnici na zlepšení přístrojového vybavení a také na mzdy lidí, kteří v nemocnici pracují. Proč má nemocnice finančně táhnout nejakou dozorčí radu, kde se budou povalovat darmožrouti z radnic a akcionáře , kteří pro nemocnici nedělají nic, a jediný jejich zájem je vydělat a podojit ! Já nechci nemocnici, kde se nejprve budou koukat do mé peněženky a pak se podle toho rozhodnou, kam mě šoupnou !
 
Vážený pane Game,

je pravda, že síť neziskových nemocnic mají v některých evropských státech a tento systém může i dobře fungovat. ODS ale neprotestuje proti tomuto systému jako takovému, ale proti způsobu, jakým je u nás levicovými poslanci zaváděn.

1. Stát určí předem přibližně 80 nemocnic, které se stanou automaticky součástí tohoto systému. Tyto nemocnice nebudou mít na výběr, do seznamu budou zařazeny ať se jim to líbí nebo ne.

2. Jen tyto nemocnice zařazené do seznamu (je to zhruba polovina dnešních nemocnic) budou mít zaručené smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Zbylá polovina nemocnic na tyto smlouvy nebude mít nárok a je velkou otázkou, jak se k nim zejména státem ovládaná VZP postaví. Hrozí tedy situace, že polovina nemocnic se ocitne bez zdroje příjmů a pokud lidé nebudou ochotni platit z vlastní kapsy, nemocnice zavřou. Například v Olomouckém kraji by tak zůstala jediná nemocnice, a to Fakultní nemocnice v Olomouci. Lidé např. z Jesenicka to mají do Olomouce více než 150 km. Dokážete si sám představit, jak by u nás mohla vypadat zdravotní péče.

3. Když si před několika lety stát, resp. sociální demokracie nevěděla rady s obrovskými dluhy nemocnic, jednoduše tyto nemocnice bez potřebných zdrojů převedla na kraje. Ty musely na ozdravení nemocnic investoval miliardy korun. Aby kraje měly lepší kontrolu nad financemi, které do nemocnic vkládají, začaly zřizovat obchodní společnosti (tato forma jako jediná umožňuje důslednou kontrolu a odpovědnost řídících pracovníků za svá rozhodnutí). Dnes, když jsou již nemocnice a jejich finance víceméně stabilizovány a zajišťují zdravotní péči na vynikající úrovni, aniž by se jakkoli zvýšila spoluúčast pacientů, rozhodla se ČSSD s KSČM, že tyto nemocnice opět dostane pod kontrolu státu. A udělá to tak, že nemocnice ponechá ve vlastnictví krajů, kraje budou odpovědné za jejich financování, rozhodovat však budou státem dosazení úředníci bez jakékoli odpovědnosti. Krajům tak nezbude, než jen platit dluhy, které tito neodpovědní státní úředníci opět nasekají. To je pro nás naprosto nepřijatelné.

Pokud máte konkrétní důkazy, že některé nemocnice hospodaří na úkor poskytování kvalitní péče pacientům a že členové orgánů těchto nemocnic nic nedělají, tak je, prosím, předložte, ať se může provést řádná kontrola (kterou tato forma společností umožňuje). Jinak nikoho, prosím, bezdůvodně neobviňujte.

S přáním mnoha úspěchů v novém roce Vás srdečně zdraví, Ivan Langer