Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Policie ČR, hasiči

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  03.11.2008 Josef Líska <sisinka.jit@seznam.cz>
 
Vážený pane ministře, chci se vyjádřit ke kariernímu řádu. Já jej nevidím a snad jen Vy jej vidíte. Nebo se takto již několik měsíců vyjadřujete. Ano, nově nastupující policisté jsou zařazeni do 2.TT, ale na většině OOP po absolvování ZOP jsou zařazeni nejméně do 5.TT. Důvod? Plat. Za 3.TT nebo 4 TT by noví policisté dlouho nesloužili. Samostaná kategorie jsou vysokoškoláci. Ti mohou (samozřejmě závislosti v závislosti na "protekci") postoupit až do 8. TT,tj. do funkcí, kde se již vyžadují určité služební, ale také životní zkušenosti. Nebo možná spíše ne. Jen pro dokreslení,sám jsem vysokoškolák a zařazen na řídící funkci. Služebním funkcionářům,kteří takto postupují se nedivím a sám bych postupoval stejně a novýmpolicistům bych ty peníze přál. Ustanovení je samozřejmě na základě dobře připraveného výběrového řízení. Nikoho nezajímají odsloužená letá a zákonem stanovené lhůty pro jednotlivé sl. hodnosti. (že by zde byl zákon porušován???). Problém však vidím v několika rovinách:
1. někteří policisté jsou po necelých 2 letech na vrcholu své policejní kariéry - co je čáká v dalších 20 nebo dokonce 30 letech služby? Nic.
2. zařazení do vyšší TT není výsledkem kvality práce a snahy o zdokonalení, ale ryze nelogickým zvýšením platů - je to součástí náborových akcí a argumentace personálních pracovníků
3. ne všichni sl.fukncionáři takto postupují a potom je zde zřejmá nespravedlnost.
Nevím, zda mé názory jsou správné, ale zde popsaná fatka se opírají o praktické fungování PČR. A pocopitelně zde nejsou popsány všechna. Kasždý déle sloužící policista by našel další. Ale prootazku dostačující. A proto se Vás ptám, kde je ten kariérní řád? Prosím, ukažte mi jej. Děkuji.
 
Dobrý den, fungování kariérního řádu je samozřejmě jedním z cílů nastartované Reformy Policie ČR. Bohužel personální práce byla dlouhá léta v policii naprosto opomíjena a i proto se dnes musíme potýkat s takovým problémem podstavů jaký v policii je. Právě podstavy jsou jednou z hlavních příčin, proč se kariérní řád doposud nemůže naplno prosadit. Tyto problémy se nedají vyřešit ze dne na den, ale čeká nás ještě kus cesty. Na druhou stranu kariérní řád není možné chápat jen v úzkém kontextu postupu mezi platovými třídami. Jeho smyslem přece musí být především motivace a snaha policistů o svůj osobnostní rozvoj a vzdělávání, ale také nezbytné získávání zkušeností. Já si všech poctivých policistů, a říkám že těch je většina, opravdu vážím, ovšem nemyslím si, že by se takříkajíc hotovým policistou člověk stal po dvou letech služby. Naopak v tomto období má před sebou ještě řadu let k dalšímu zdokonalování.
K náborové kampani musím říci, že pro zařazení do jednotlivých tříd musí uchazeči splňovat potřebné odborné vzdělání a já vůbec nevidím problém v tom, když vysokoškolák nastoupí rovnou do 7. či 8. tarifní třídy. Policie má vlivem neexistence personální práce z minulého období nedostatek odborníků s potřebným vysokoškolským vzděláním. Na druhou stranu takové místo musí být nejdříve obsazeno z řad policistů a nováčkovi je nabídnuto teprve, nepodaří-li se ho v rámci sboru obsadit.
S tím, že ne všichni služební funkcionáři jsou schopni se v personálních otázkách dostatečně kvalitně a odpovědně rozhodovat, bohužel musím souhlasit. Pro ty, kteří nerozumí potřebám policie nebo se jim nedokáží přizpůsobit, budoucnost v řídících funkcích nevidím. S pozdravem, Ivan Langer
  03.11.2008 cesnek ja <ja_cesnek@centrum.cz>
 
Pane ministře, zde je celá pravda o Vás:

http://www.youtube.com/watch?v=54OEXsHWUow
 
Zatím žádná odpověď...
  03.11.2008 Jaroslav Drobny <Jarosla.Drobny@seznam.cz>
 
Pane Ministře věřil jsem Vám, ale co si mám myslet o tomto?

Ministerstvo chce zdanit další příjmy a pohřbít stravenky

Přehled položek navržených ke zrušení (k omezení) u fyzických osob:
Příjmy od daně osvobozené:
1. příjmy z prodeje nemovitostí
2. příjmy z prodeje movitých věcí - (omezit)
3. příjmy z energetických ekologických zařízení
4. odměny za odběr krve
5. plnění poskytovaná ozbrojenými silami vojákům a žákům vojenských škol
6. kázeňské odměny poskytované příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů
7. výsluhové náležitosti a přídavek na bydlení u příslušníků ozbrojených sborů
8. příjmy z převodu členských práv družstva (s výjimkou bytových družstev) a účasti na obchodních společnostech
9. úroky z vkladů ze stavebního spoření
10. příjmy z prodeje cenných papírů
11. příjmy nabyvatele nemovitosti při vzájemném vypořádání prostředků podle zákona č. 72/1994 Sb.
12. příjmy plynoucí ve formě povinného výtisku a autorské rozmnoženiny
13. kursový zisk při směně peněz u účtu vedeného v cizí měně
14. příjmy plynoucí ve formě darů poskytnutých pro provoz zoologické zahrady
15. příjmy z doplatku na dorovnání při přeměně, výměně podílu, fúzi společností nebo rozdělení společnosti
16. příjmy bývalého prezidenta
17. hodnota stravování poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnanci formou nepeněžního plnění na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů
18. hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci na pracovišti formou nepeněžního plnění ze sociálního fondu nebo ze zisku po zdanění a pod.
19. nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z FKSP nebo ze zisku po zdanění
20. bezplatné nebo zlevněné jízdenky poskytované zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům
21. peněžní plnění za výstrojní a proviantní náležitosti poskytované příslušníkům ozbrojených sborů
22. náhrady za ztrátu na služebním příjmu poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů
23. hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění
24. mzdové vyrovnání vyplácené podle zvláštních předpisů ve výši rozdílu mezi dávkami nemocenského pojištění
25. náhrady za ztrátu na důchodu přiznané podle zákoníku práce před 1.1.1989
26. zvláštní příplatek poskytovaný v cizí měně příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů
27. odstupné podle vyhlášky č. 19/1991 Sb. vyplácené pracovníkům v hornictví
28. částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a se srážkami mzdy, s placením příspěvku na pojistné ve prospěch zaměstnance
29. příjmy z příležitostných činností, příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby neprovozované podnikatelem a příjem z včel
30. výhry z loterií, sázek a podobných her
Nezdanitelná část základu daně:
31. členské příspěvky zaplacené odborové organizaci



Myslím, že Vás čeká další a dost velká odchodová vlna POLICISTŮ. Abych řekl pravdu, tak policie už nemá jak nově nastupujicím policistů tak déle sloužícím policistum co nabídnout.
 
Dobrý den pane Drobný, o záměru ministerstva financí v oblasti zdanění výsluhových příspěvků vím a nesouhlasím s ním. I tento návrh bude jako každý nový legislativní návrh teprve předmětem projednávání a vzhledem k tomu, že se zabývá další existencí opravdu velkého množství výjimek (mezi které výsluhové příspěvky také patří) nelze její konkrétní osud předvídat a jakékoli úvahy a závěry v tomto směru považuji za opravdu předčasné. Předem ale deklaruji, že se budu snažit kolegy ve vládě přesvědčit, aby výsluhy i nadále nebyly zdaňovány. Proto také s Vámi nesouhlasím v tom, že by to v tuto chvíli mělo mít nějaké zásadní dopady do vývoje přijímání nových uchazečů a odchodů od bezpečnostních sborů. Poslední údaje pak hovoří o tom, že se podařilo předcházející negativní trend obrátit a že počty uchazečů převyšují počty těch odcházejících a vedou od poloviny tohoto roku ke snižování podstavů. V průběhu letošního roku bylo zatím přijato téměř 3900 policistů, což je o 38% více než v roce 2007. Dále je rozpracováno více jak 6800 přijímacích řízení, která budou dokončena v roce 2009. A úspěšnost náborové kampaně potvrzuje také to, že prostřednictvím internetových stránek bylo zaznamenáno více jak 20 000 odeslaných elektronických přihlášek. S pozdravem, Ivan Langer
  02.11.2008 Katy Katy <evzenam@volny.cz>
 
Pane ministře, chtěla jsem se zeptat na jednu věc a sice, proč nebojujete za svůj resort o to, aby složky, podílející se na ochraně obyvatelstva, tedy armáda, policisté, hasiči měli platové ocenění i vedlejší příplatky na stejné úrovni. Proč Vám jako ministrovi nevadí, že policisté a hasiči nemají příspěvek na bydlení? Myslíte si, že je to správné, aby jedna složka byla takto zvýhodňována? Činí to mnoho tisíc korun, máte pocit, že policisté a hasiči si takový příspěvek nezaslouží? Pořád se vyzdvihuje armáda a její mise, ale to je jen zlomek příslušníků armády, a ti jsou mimochodem dobře ohodnoceni i tak, příspěvek ale berou všichni bez rozdílu.I ti, co jsou na misích i ti, kteří sedí v kasárnách, nikdy nevytáhli a nevytáhnou nos mimo ně, a vesele si příspěvky pobírají. Myslím si, že přinejmenším hasiči a policisté nasazují svůj krk v běžném životě daleko více a nedostanou příspěvek žádný. Asi policii máte opravdu „rád”, když pro ni nevybojujete nic. A když už nechcete pro svůj resort něco navíc, proč se nesnažíte, aby tato výhoda nebyla ani pro armádu. Všichni lidé v této zemi musí za bydlení platit, jenom armáda žije zadarmo.
 
Dobrý den, nebudu se zde vyjadřovat k poskytování příspěvku u armády, která má svá specifika a na ně byste se měla zeptat spíše ministryně obrany. Obecně ale platí, že o příspěvku na bydlení pro příslušníky bezpečnostních sborů neuvažujeme a za nejvhodnější řešení je nepovažuji ani u vojáků. U policistů a hasičů služební zákon navíc nepředpokládal, že by příliš často měnili svá bydliště neboť většinou slouží v obcích a městech v blízkosti jejich trvalého pobytu. Vždyť policejní služebny jsou nejen v okresních městech, ale i v obcích s rozšířenou působností a mnohdy i v obcích mnohem menších, a to se o vojenských útvarech rozhodně říci nedá. Pokud přesto zejména policisté slouží v jiných městech, a nejvíce jich je v Praze, má bezpečnostní sbor a jeho funkcionáři pravomoci a možnosti poskytnout jiné kompenzace, jako je například ubytování zdarma či za minimální cenu tak, aby tyto policisty k práci v jejich městech motivovali. Domnívám se, že odměňování policistů musí odpovídat náročnosti výkonu jejich služby a od toho tu je příplatek za směnnost, rizikový příplatek, osobní ohodnocení i odměny. Mým cílem je dosahovat, samozřejmě v závislosti na možnostech státního rozpočtu, trvalého růstu platů zákonem předpokládanými prostředky a nikoli zaváděním dalších příplatků. S pozdravem, Ivan Langer
  31.10.2008 Libor Janko <l.j.ok1jtz@seznam.cz>
 
Vážený pene ministře, poslouchám zprávy a komentář k měření rychlosti v obcích mě pozdvihl z křesla. Co je to za komentář, že si obce pakují pokladny z měření rychlosti, pokladny snad pakují řidiči, kterí nedodržují silniční předpisy, konkrétně rychlost. O co nám tedy jde, dodržovat předpisy, snížit nehodovost a i počet mrtvých na silnicích, neb chránit řidiče, pro které nic neplatí, nic jim není svaté a i po udělení pokuty v následující obci jedou jak "hovada", promiňte, ale slušnější slovo nemám. Naopak bych přitvrdil, pokuty za propadlou lékárnu neb sterilní obvaz, který i po této lhůtě poslouží stejně jako nepropadlý dáváte bez rozmýšlení a nezodpovědné řidiče budete upozorňovat, že za rohem je radar? Pro většinu takovýchto řidičů pokuta řádově v tisících nic neznamená. Jde nám snad o bezpečnost a ne chránit ty, kterým předpisy nic neříkají. Auto je zbraň v rukách takto nezodpovědných řidičů a mělo by se tak i k nim přistupovat. Rychlost je snad jeden z faktorů, který se na počtu mrtvých na silnici nejvíce podílí. Pokud by se jezdilotak jak předpisy nařizují tak by snad obce nevybraly ani korunu a to nám všem snad jde, nebo je to všechno jinak?
S pozdravem přítel cyklistiky.
Libor
 
Dobrý den Libore, v mnohém Vám dávám za pravdu. Zrušení pravomoci měření rychlosti obecními policiemi bylo poslaneckým návrhem a já jsme byl proti tomuto návrhu. Bohužel je na jedné straně pravdou, že v některých obcích městská či obecní policie měřila na úsecích, které nebyly z hlediska provozu rizikové, na místo toho, aby se zaměřila na opravdu problémová místa. A to nepochybně vytvářelo dojem snahy o pouhé vybírání pokut. Ve většině případů ale jde především o větší bezpečnost účastníků silničního provozu a proto jsem při nejbližším možném jednání Poslanecké sněmovny navrhl, aby obecní a městské policie mohli rychlost opět měřit, a to v součinnosti s Policií ČR, na místech, která policie určí. Tento návrh byl následně, s drobnými úpravami, schválen. Ačkoli povinnost označovat měřené úseky dopravní značkou nepovažuji za šťastné řešení, jde o přijatelné kompromisní řešení, díky kterému byla městským a obecním policiím tato pravomoc opět navrácena. Věřím, že zvýšená spolupráce Policie ČR s obecními policiemi přispěje k větší bezpečnosti na našich silnicích, zejména pak v obcích. S pozdravem, Ivan Langer
  30.10.2008 řadový policista <radovy.policista@email.cz>
 
Vážený pane ministře, děkuji za odpověď na můj dotaz ze dne 17.9.2008 a dovoluji si upřesnit některé další dopady reformy:
- přímému výkonu, tj. OOP a SKPV (cca 150-300 pol.) na bývalých okresních ředitelstvích se zhorší a vzdálí "servis" (např. ruší se autodílny, údržba, operační střediska, okresní podatelna atd.) Zde se projeví i vedlejší dopady a zvýší se ekonomická náročnost, např. oproti 2 administrativním pracovnicím na rušené podatelně jsou nově zřízeny 1-3 pracovnice na každém OOP+SKPV, tj. u nás nárůst o 7. Pro vše se bude jezdit do 60-70km vzáleného krajského města místo do 10-20km vzdáleného okresního města, každou "blbost" si bude muset policista vyřídit v krajském městě apod. Jsem si vědom, že se hledá kompromis mezi funkčností a ekonomickou náročností a proto mě některá řešení udivují.
- zhorší se spolupráce mezi SKPV a PP. Tuto na daném území zastřešoval ředitel s personální pravomocí, který řešil denní nápad trestné činnosti. Nyní dva územní velitelé bez pravomocí a vzniká "dvojkolejnost". Krajský ředitel zastřešuje již příliš veliké území, kdy např. sledované závažnější případy zastíní ty méně závažné. Obávám se, že zde to odnese především občan.
- dovolím si nesouhlasit s názorem, že je mnoho velitelských funkcí. Jednoznačně podporuji myšlenku "zploštění" řídící struktury, ale rušit velitele v přímém výkonu, tj. ty kteří provádí stejnou činnost jako řadoví pracovníci a ještě nesou odpovědnost za vykonanou práci mě připadá nešťastné (např. vedoucí skupin). V tomto případě nejde o to dát někomu "frčku" navíc, kdy finanční přínos je 1000KČ hrubého, ale jde především o to mít zde někoho s odpovědností. Jedná se i o motivační faktor, kdy do těchto funkcí byli obsazováni nejlepší policisté v rámci karierního růstu, kde se projevily jejich schopnosti řídit menší kolektiv lidí. Naopak je s podivem, jak rychle se z oddělení a skupin na krajské úrovni staly odbory a jejich vedoucí budou řídit 60-70km vzdálené podřízené na bývalých okresech (zcela jistě pouze formálně), dále se např. "přijal" do služebního poměru vedoucí personálky s honosným názvem "ředitel řízení lidských zdrojů". Asi je opravdu nutné aby nám formuláře na kázeňské odměny a různé služební změny vyplňoval plukovník v 9PT. Nám. pro ekonomiku si také polepšil o několik policejních tabulek v 8PT, asi je také nutné evidovat skříně atd. ryze "policejně". Omlouvám se za délku i trošku ironie svého posledního příspěvku a již mě prosím neodkazujte na policejní prezídium. Je celkem naivní se domnívat, že se tímto někdo bude fundovaně zabývat. Zcela jistě právě tato nesmyslná nekomunikativnost především "vašich" lidí prohrála tyto volby.
 
Dobrý den, Váš podnět jsem postoupil PP neboť tam je vytvářena nová systemizace služebních míst a jak jsem Vám již napsal, cílem je posílení přímého výkonu na úkor kanceláří a na tom trvám. Také dosavadní stav, kdy velitel mohl velet jen sobě či jedinému člověku se musí změnit. A proto je i zpracování nové systemizace zadáno s cílem snížení počtu velitelských míst a podpůrných „kancelářských“ míst a naopak posílení přímého výkonu. V každém případě je nutné si uvědomit, že v rámci tak významných změn organizační struktury řízení dojde k vytváření nových služebních míst, a to i těch „kancelářských“, na druhou stranu ovšem budou jiná místa rušena. Důležitý je výsledek a věřím, že již brzy vám budu moci poskytnout konkrétní údaje. Rovněž jsem přesvědčen, že 14 nových krajských ředitelství je nastaveno i co do velikosti tak, že krajští ředitelé budou schopni plnit své zvýšené pravomoci i odpovědnost. S pozdravem, Ivan Langer
  28.10.2008 petr petr <petr.zkopecku@seznam.cz>
 
Co říkáte na toto?
4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu
 
Dobrý den pane Petře, i z výše uvedeného rozhodnutí je zřejmé, že na danou problematiku panují i mezi soudci různé právní názory. Nyní je třeba vyčkat na záverečné rozhodnutí, v každém případě ale platí, že Ministerstvo vnitra bude respektovat pravomocné rozhodnutí soudu. S pozdravem, Ivan Langer
  27.10.2008 Michal Jakubínský <michal.jakubinsky@seznam.cz>
 
Ještě pár věcí na závěr. Nechci, aby předchozí článek vyzněl tak, že vše co dělaté je špatně. To jistě ne. Nic není černobílé. Nápad pokrýt všechny kraje pol.ředitelstvími se mi jeví jako plus. Rovněž tak snaha o jejich určité finanční osamostatnění také. Ale na jistých věcech, jako platy, se nejspíš neshodnete ani se mnou ani s řadou zde píšících. A bohužel odchází hodně lidí, kteří stále převažují nad nově příchozími a ti co zůstanou budou vystaveni vyšším nárokům. Přičemž jde valnou většinou o řadové pracovníky na nichž práce stojí především.
 
Dobrý den pane Jakubínský, děkuji za Váš názor i upřímné zhodnocení reformy. V naší diskusi už toho padlo mnoho a to jak k platům či 150 hodinám „zdarma“ (ikdyž jsou zahrnuty v základním tarifu a existovaly zde i za minulého služebního zákona), já jsem svůj názor nezměnil a proto bych se nerad opakoval. Určitě jsem (ani nikdo z členů vlády) neřekl, že by policisté brali dost a že si tedy nemohou stěžovat. Pouze jsem srovnal platy policistů s platy ostatních zaměstnanců veřejné sféry, a to jsou naprosto objektivní údaje. Jistě každý by chtěl mít vyšší plat a já bych všem příslušníkům také rád platy zvýšil. Musíme se však pohybovat v realitě, v možnostech státního rozpočtu a nikoli jen vznášet nesplnitelné argumenty. Jednání některých zástupců odborů se však vydírání velmi blíží . Já jsem na svém daném slovu vždy trval a vždy jsem ho dodržel a v tomto případě ho druhá strana obratem porušila. To je pro mne těžko odůvodnitelné, tomu se říká podraz. K současné situaci ohledně vývoje podstavů a z toho plynoucích zvýšených nároků na sloužící policisty mohu říci, že se nám podařilo dosavadní trend obrátit a že v současné době již příchody nových policistů převažují nad odchody. Současně s tím jsme přijali opatření, která umožní ohodnotit práci policistů, kteří vykonávají služby za chybějící kolegy, a to především formou odměn a rizikových příplatků. Na spravedlivé rozdělování pak dohlíží příslušní ředitelé spolu s místními pracovišti policejních odborů. S pozdravem, Ivan Langer
  27.10.2008 Michal Jakubínský <michal.jakubinsky@seznam.cz>
 
Dobrý den, pane Langre!
Sice jsem minule napsal, že můj příspěvek bude poslední a nebudu sem dále příspívat svými názory, nicméně vaše odpověď mne přinutila změnit své stanovisko. Píšete zde o rozporech s policejními odbory NOSP. Do této věci ze svého postavení nevidím. Nicméně pokud je to jak píšete, nebylo nic jednoduššího než vystoupit třeba v televizi a uvést detailně některé informace z probíhajícího jednání s odboráři. A pokud byste byl opravdu frajer, tak byste neváhal vše říci přímo do očí demostrujícím. O tom, kdy a kde se akce koná jste jistě věděl. Nevšiml jsem si z vaší strany ničeho takového. Jediné co jsem zaregistroval bylo vyjádření zde na stránkách a krátce v tisku ve smyslu, že kdo pomáhá a chrání, ten nevydírá. Což je velmi málo. Za těchto okolností nemám (a asi nejen já) důvod věřit ochotě navýšit platy o vámi zmíněná procenta. Mně nezajímají ostatní státní zaměstnanci, protože je jejich věc jaké si vymohou platové či jiné podmínky. To samé platí pro soukromý sektor.
Pokud pochybujete o míře transparentnosti podpory organizátorů tří demonstrací ze strany většiny policistů, hasičů a dalších složek, pak tak jistě činit můžete, ale být vámi, nepochyboval bych. Je to o tom, že nemohou stávkovat, pouze demonstrovat ve svém volnu. I to je jeden z důvodů proč nejsou akce početněji navštívené. Sám jsem byl na té poslední před budovou MV i předchozí na Staroměstském náměstí. Pokud zde debatujeme o zastoupení jednotlivých složek, je to i o schopnosti organizační. Když např. zajistíte autobusy pro mimopražské, jde vše snáze. U policejních odborů je situace složitější, protože mezi NOSP a UBS panuje jistá rivalita.
Když se vrátíme zase k platům, již zrušeným příplatkům a 150 hodinám přesčasů bez nároku na proplacení plus plánování služeb. To je to o čem píšu. Vy tu práci znáte jen od stolu a lidé, kteří vám připravují podklady, nejspíše také. Realita "dole" je o něčem jiném a pokud jsem zde psal o svých zkušenostech, opomněl jsem zmínit i názory kolegů odjinud s kterými jsem taktéž mluvil. O statistikách jsme se zde již spolu bavili. Jsou to jen čísla s kterými se dá v případě potřeby strašně snadno manipulovat, jejichž vypovídající hodnota je leckdy sporná, protože zpravidla nediferencují, ale globalizují. Je to jako když si přečtu, že průměrný plat policisty je cca 32 000 Kč hrubého. Existuje spousta jiných co tolik neberou. Já to mám po 14 letech služby a v 5.PT, ale jen v momentě, kdy mi jsou přesčasy propláceny. Jinak jdu s platem zase dolů a zachránit mne může nějaká masivnější odměna. Jistě - nejsou to špatné peníze, nemusel bych si stěžovat. Ale vadí mi, když v současném zákoně není povinnost zaplatit přesčasy v plném rozsahu nebo alespoň dát nějaké volno. Je toho zneužíváno, protože to není povinné. Připadám si, jak v komunismu.
A když si přečtu či slyším vaše stanovisko či stanovisko členů vlády ve stylu: "Berete průměrně 32 000 Kč, tak na co si stěžujete." tak mi to hodně vadí. Protože vím, že to tak není. A nemá asi cenu si nic nalhávat - na uvolněná místa po odcházejícíh policistech zrovna moc velký nával není. Jinak bych asi nemusel dělat v září cca 80 hodin přesčasů navíc. Pravda, bylo to placené (150 hodin zadarmo už mám dávno za sebou). Ale každý měsíc bych nechtěl být takhle utahaný i když nejde o fyzicky namáhavou práci rukama. Ale to už jsem hodně odbočil.
Berte tedy tento příspěvek jako poslední.

Michal Jakubínský
 
Zatím žádná odpověď...
  27.10.2008 petr petr <petr.zkopecku@seznam.cz>
 
toto je Vaš odpověĎ na jeden z dotazů:Dobrý den, děkuji za upozornění. O tom, že bych byl ovládán panem ministrem Kalouskem skutečně nic nevím. Já žádné změny v oblasti zdanění výsluh a dalších výhod rozhodně nepřipravuji. Samozřejmě, že vím o zpracování věcného návrhu změny zákona o daních z příjmů ministerstvem financí, ta se ovšem netýká jen výsluhových příspěvků a jako každá zákonná změna teprve bude předmětem projednávání. Vzhledem k tomu, že se zabývá další existencí opravdu velkého množství výjimek (mezi které výsluhové příspěvky také patří), nemohu jeho osud nijak předvídat a jakékoli úvahy v tomto směru považuji za předčasné. S pozdravem, Ivan Langer

- přesně takové odpovědi Vaší straně prohráli dvoje volby a proto policisté, hasiči, vojáci a ostatní, stejně jako jejich rodiny volí ČSSD. Pokud připočtete ty, co již berou výsluhu a jejich rodiny, jedná se již o stovky tisíc lidí. Je vidět, že ani dvě vysoké školy na některou matematiku nestačí.

Zvažte své odstoupení z funkce a své straně již neškoďte. Prezident republiky sám uvádí, že žádnou reformu policie, kterou se chvástáte nevidí, což je i můj názor. S pozdravem Ten co už brzo skončí.

P.S.: Pokud takto budete pokračovat až do voleb, bude mít ČSSD nad volební výsledek nad 50 procent, to mi věřte.
 
Dobrý den, nevím co je na mé předchozí odpovědi nejasného čí nepravdivého. Opakuji, že žádné změny nepřipravuji a jasně tady deklaruji, že se změnami v oblasti výsluhových příspěvků nesouhlasím a učiním maximum možného, abych tomu zabránil. Pokud jste však při pokládání Vašeho dotazu čekal nějaké populistické vyjádření, jako to bývá obvyklé u politiků z některých jiných stran, tak chápu, že jsem vás zklamal. Nešel jsem do politiky proto, abych sliboval nesplnitelné a přitom neudělal vůbec nic, jako například můj předchůdce na ministerstvu vnitra. A pokud něco řeknu, tak to platí. Řekl jsem, že bude reforma Policie ČR a reforma je schválena a od 1.1.2009 vstupuje do života, řekl jsem, že budou významné investice do policejního vybavení, služeben a nákupu nových služebních vozidel a jsou tady v řádech miliard korun. Pokud to nevidíte, tak se prosím kolem sebe rozhlédněte.
Jsem přesvědčen, že mnou prováděné reformní kroky jsou nejen nezbytné ale i správné. To co je třeba učinit pro úspěch ve volbách je zásadní změna komunikace s veřejností, je to potřeba dokázat prováděné reformní kroky také vysvětlit. A to se dosud naší vládě nedařilo. Tam vidím nejen hlavní příčiny volebního neúspěchu ODS, ale současně velkou výzvu pro další období. S pozdravem, Ivan Langer