Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Programové otázky

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  10.02.2008 Martin Kašpar <m.artin@tiscali.cz>
 
Vážený pane ministře,
chtěl bych Vám poděkovat, jakým způsobem jste se zastal pana prezidenta při páteční schůzi ve španělském sálu PH.
Mrzí mě, že nedopadla tajná volba, která jako jediná může zaručit skutečně svobodné rozhodnutí každého volitele. Nechápu, proč to nikdo nechápe a proč se jako argument tajné voby neustále dokola opakuje tradice. Přeci psychologie tajné a veřejné volby je tak rozdílná, že je vůbec s podivem, proč je veřejná volba zakotvena jako možnost v našem volebním právu. Dále je zarážející, že se vůbec někdo odvažuje veřejně do sdělovacích prostředků říci, že způsob volby může ovlivnit výsledek volby. Pokud se takovýmto způsobem občanům vyjeví pravda, pak je na místě se ptát, proč je to tak v našem systému zakotveno a proč s tím nikdo nic neudělá. Navíc ta takzvaná veřejná volba posloužila, jak již někdo trefně poznamenal, ke kontrole některých stranických funkcionářů nad kázní svých podřízených ve straně. Z normálních lidí, kteří sledovali TV, z této věřejné volby nikdo nic neměl, nic, kromě trapárny, rozčarování a zdržování nepřinesla. Populistické bludy typu, že se za své hlasování nestydí, si mohou tito "kecalové" strčit kamsi.
K přímým volbám prezidenta si dovolím podotknout, že je to krok do neznáma a není v našich zemích obvyklý z několika důvodů: 1) prezidentské pravomoci jsou u nás silně omezeny, přímá volba je obvyklejší v zemích, kde má prezident daleko větší pravomoci, 2) nechci podceňovat nás "normální", stranickým životem nezatížené občany ČR, ale naše vnímání politiků je silně závislé na tom, co nám předkládají média a někdy nám podstatné skutečnosti mohou unikat; to by mohlo být obzvláště nebezpečné v případě silně populistických kandidátů, anebo naopak dobrý kandidát může zůstat nedoceněn. Tato rizika jsou minimalizována demokratickým způsobem v tajné volbě parlamentem a senátem, kterýžto dostal vlivem některých populistických politiků v uplynulém týdnu pěkně na frak. Bude to těžký boj, ale je třeba zapojit renomované nezaujaté politology, žurnalisty, silné osobnosti z domova a hlavně z ciziny a přes média ovlivnit veřejné mínění (již je načato - viz výsledek telefonického hlasování dnes v partii na Primě).
Ještě jednou děkuji za Váš pozitivní přínos !
S pozdravem, MK
 
Dobrý den, děkuji za Vaši podporu, jsem přesvědčen, že průběh zejména první volby a to, co následovalo v týdnu po ní, jednoznačně potvrdil má slova o přednostech tajné volby. K přímé volbě prezidenta jsem osobně také spíše skeptický, jsem přesvědčen, že přímých voleb tu máme již poměrně dost, stojí to nemalé peníze a z ústavního hlediska by muselo dojít i k dalším změnám v postavení prezidenta a jeho pravomocích. Debata, která se k této otázce povede (a předpokládá ji i koaliční smlouva a vládní prohlášení), musí být důkladná a vysoce odborná a rozhodně nesmíme nic uspěchat. Ještě jednou děkuji za podporu a přeji vše dobré, Ivan Langer
  27.01.2008 Martin Kašpar <m.artin@tiscali.cz>
 
Vážený pane ministře,
dnes jste v nedělní partii na Primě se svým předchůdcem p.Bublanem hovořil také na téma řešení bezpečnosti na našich silnicích. Respektive jste reagoval na dotaz posluchače. Vaše odpověď ovšem v sobě nesla jistý rozpor. Na jednu stranu jste řekl, že po Kypru máme nejvíce policistů na hlavu v Evropě, na druhé straně jste řekl, že je v běhu náborová akce na nové policisty. Již jste dál nerozváděl nutnost změny systému, kterou jste naznačil předtím, a to že se policisté zabývají jinými "zbytečnostmi", místo aby řešili skutečné, např. dopravní problémy. Věřím, že jste si toho vědom a že toto opomenutí vzniklo jen z nedostatku většího prostoru při této televizní diskusi. Prosím Váš názor.
Co mě ale znepokojuje daleko více, než malá viditelnost policistů na silnicích, je to, že v našich médiích zatím nezazněl skutečný důvod vysoké úmrtnosti na našich silnicích. Občas se toho některý policejní funkcionář dotkne při rozhovoru s novináři, občas je tento důvod nepřímo naznačen při sdělování statistických čísel, ale nahlas jej nikdo nevyřkl. Řešením tohoto problému se tudíž nikdo nezabývá. A to mě mrzí, že se tolik energie (a co si budeme povídat, kolik peněz z našich daní) vyplýtvá špatným směrem a co více, po nějakém čase se tyto aktivity vyhodnotí, všichni se shodnou na tom, že to k ničemu nevede a jede se dál ! Pane ministře, opravdu tu kořenovou příčinu problému vysoké úmrtnosti a nehodovosti nevidíte (a s Vámi celá garnitura) anebo je to jen hra a záměr mást veřejnost falešnými stopami ? Samozřejmě, nečekám zde veřejné přiznání. Jsem připraven s Vámi konzultovat tento problém na svém soukromém mailu. Jinak Vám zatím fandím. S pozdravem, MK
 
Dobrý den, děkuji za Vaše otázky. Ačkoli některé skutečnosti mohou znít opravdu rozporuplně, čísla o stavech naší policie hovoří zcela jasně a to že máme téměř nejvíce policistů v Evropě je holý fakt. Musíme si proto položit otázku, kde ti policisté jsou, co dělají, proč nejsou v ulicích a na silnicích? A odpověď zní, že jsou v kancelářích. Policie je zatížena byrokracií, administrativou, úkony, které s její činností nesouvisí. Jeden z příkladů této administrativy, vztahující se k práci dopravní policie, je diskutován i v předchozím příspěvku pisatele pe ma. Je nutné také říci, že jeden policejní velitel připadá na pouhých osm policistů, a to vše chceme připranou reformou Policie ČR změnit. Proto jsme nastartovali změny v organizační struktuře a po přijetí prvních opatření byl jen na policejním prezídiu snížen počet míst s příplatkem za vedení o stovku a na regionální úrovni o tisícovku. Proto jsme také zpracovali nový zákon o Policii ČR a Inspekci policie a řadu nepolicejních činnosti policistům chceme odejmout, zavádíme elektronické trestní a přestupkové řízení apod.
K bezpečnosti provozu na našich silnicích musím říci, že ačkoli loňský rok patřil z dlouhodobého pohledu k rokům s nejnižší úmrtností na silnicích, určitě mně to nemůže uspokojit. Řešení dopravní problematiky však není jen v rukou policie a já jej spatřuji ve čtyřech hlavních bodech, kterými je především prevence, kvalitní a vymahatelný zákon s jednoduchým bodovým systémem, kvalita silnic a dopravní infrastruktury a také zmiňovaná lepší práce policie, která musí být vidět v ulicích. A to je další důvod proč se zasazuji o skutečnou Reformu policie ČR. O tom všem s Vámi budu rád na těchto stránkách nebo prostřednictvím mailu ivan.langer@mvcr.cz dále diskutovat.
S pozdravem a přáním hezkého dne, Ivan Langer
  27.12.2007 Jan Vondráček <jan.vondracek@seznam.cz>
 
Vážený pane ministře,
rád bych změnil Váš názor na amnestii cizinců "nelegálů".
Znám některé případy, kterých se to týká a rád bych Vás přesvědčil, že možná amnestie přinese jak jim tak i naší republice plus ve formě různých daní a samozřejmě i informaci o nich.
Sám bych navrhoval amnestii omezenou časově,např. 1 měsíc, kdy se "nelegálové" mohou přihlásit a dostat určitou formu legálního pobytu.
Je samozřejmostí, že mluvím o těch slušných a svým způsobem spořádaných.

Do Nového roku přeji hodně štěstí a úspěchů
 
Dobrý den pane Vondráčku, tomuto kroku, o kterém se zmiňujete, se říká regularizace. Ta na první pohled může vypadat jako řešení pro nelegální cizince, kteří na území žijí často ve velmi špatných podmínkách a mohou být oběťmi násilí, prostituce, otroctví atd. Vedle toho ale stojí zájem státu na potlačení nelegální migrace a bezpečnostní situace v dané zemi. Musíme si uvědomit, že tito cizinci svým pobytem u nás porušují zpravidla hned několik zákonů a proto není v našem zájmu mít je dále na svém území. Zkušenosti ze zahraničí pak jednoznačně prokazují, že regularizace s sebou přinesla i novou vlnu nelegální migrace, neboť jakmile se migranti dověděli o tomto kroku, všichni se chtěli do dané země dostat. Obrovsky vzrostla nelegální migrace a zhoršila se bezpečnostní situace v dané zemi. Typickým příkladem je Španělsko.
Je nezbytné vycházet také z toho, že Česká republika není izolovaným státem, ale přísluší ke společenství států, které m.j. zrušily kontroly na svých společných (vnitřních) hranicích. Každý krok směřující k regularizaci musí být podrobně předem projednán s ostatními státy EU, neboť migrační rozhodnutí takového charakteru se dotýká a výrazně ovlivňuje migrační realitu ostatních států.
Kromě toho ty výhody pro samotné „nelegály“ nejsou také tak jednoznačné. Např. na trhu práce. Těm, kteří zaměstnávali nelegálně pobývající cizince, z nichž měli m.j díky neplacení daní a dalších odvodů vysoké zisky, v důsledku regularizace zisky klesají. Úměrně tomu klesá i jejich zájem zaměstnávat legalizované cizince a vyhledávají opět „nelegály“, čímž de facto podporují nelegální migraci.
V mých očích ministra vnitra, který je zodpovědný za bezpečnost v této zemi, tak rizika tohoto kroku převažují nad spornými výhodami a proto regularizaci nepodporuji.
Vedle toho se ale tato vláda snaží pomáhat těm cizincům, kteří to skutečně potřebují, kteří u nás jsou v souladu s migračními zákony a chtějí zde slušně žít a pracovat. Těm naopak podmínky usnadňujeme, mj. i připravovaným projektem „zelených karet“, které budou představovat pobytové i pracovní povolení v jednom.
S pozdravem a přáním všeho dobrého, Ivan Langer.
  21.12.2007 Matěj Nekola <manekola@centrum.cz>
 
Vážený pane,

Vstup České republiky a dalších nových členských zemí Evropské unie do společného prostoru, v němž nejsou hraniční kontroly, historickým okamžikem prvního řádu vskutku je. Politici takovým událostem rádi propůjčují svou tvář.

Langerovi nelze upřít zásluhy za to, že poslední fázi příprav na vstup do schengenského prostoru poměrně dobře v roli ministra „zúřadoval“, jakkoliv si přitom zároveň snažil přisvojovat i zásluhy za práci, kterou na přípravě tohoto projektu odvedli jeho sociálně demokratičtí předchůdci.

Rozpakům se nelze v jeho případe vyhnout z jiného důvodu.

Náš vstup do Schengenu je totiž výsledkem našeho členství v EU, k níž se Česká republika připojila v roce 2004. Tomuto vstupu předcházelo referendum ve dnech 13. a 14. června 2003, v němž 78 procent občanů hlasovalo pro vstup.

Ivan Langer, tehdy místopředseda Poslanecké sněmovny, řekl Lidovým novinám ze dne 31.5.2003, že „v nadcházejícím referendu hlasem vstup České republiky do Evropské unie svým hlasem nepodpoří. "Já jsem při tom rozhodování opravdu dlouho přemýšlel. A říkám, že za přispění mého hlasu to nebude," odpověděl Langer na dotaz listu, zda bude v referendu hlasovat "pro". Rozhodl se tak navzdory skutečnosti, že jeho nepříliš eurooptimistická Občanská demokratická strana nakonec „realisticky“ doporučila voličům, aby v referendu hlasovali pro vstup země do unie.

Každý z nás má samozřejmě právo na změnu svých názorů. Stal se i z Ivana Langera příznivec EU? Mohl by nám prozradit, zda by v referendu o vstupu do EU nyní hlasoval jinak a pokud ano, proč? Na první pohled vše nasvědčuje, že ano. Jak jinak si totiž jeho současné nadšení ze vstupu do Schengenu vysvětlit?

Langerovo vysvětlení by bylo dobré nejen proto, že by občané měli vědět, zda je při oslavách vstupu do Schengenu zastupuje politik, který věří nebo nevěří v základní ideu toho, na čem si—vzhledem k popularitě našeho vstupu do Schengenu—snaží vylepšovat svou politickou reputaci. Ukázalo by se též, kde stojí ve vztahu k čestnému předsedovi ODS a prezidentovi země Václavu Klausovi.

Ten v době referenda o vstupu do EU odmítl říci, jak hlasoval. Byl tedy diplomatičtější, a v oficiální rovině vlastně méně protievropský než Langer. K EU má nadále kritický postoj, Schengen se mu nezamlouvá. Nedávno prohlásil, že ty tři minuty, které lidé stráví na hraničních přechodech, aby ukázali svůj pas, by neměly být pro nikoho problém.

Vstup do schengenského prostoru proto neoslavoval. Neudělal žádné prohlášení, nejel si na žádný hraniční přechod třást rukama se svými protějšky nebo přeřezávat závory. S jeho postojem lze nesouhlasit, ale nikdo mu nemůže upřít konzistentní postoje v této otázce.

A co Ivan Langer? Dokud nám nevysvětlí, jakým vývojem ve vztahu k EU v posledních letech prošel, musíme bohužel jeho chování ve velké „historické chvíli“ považovat za chucpe. Což je pěkný židovský výraz pro drzé, výsměšně či opovážlivé chování.

Nejste náhodou tak trochu "prázdný a falešný" jako ten Topol, pane Langere?

Celou úvahu politologa J.Peheho najdete zde:www.blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jiri-pehe.php?itemid=2287
 
Dobrý den pane Nekolo, pan Pehe ve svém blogu jen prokázal, že toho ví jen velmi málo o tom, co bylo nutné v posledních několika měsících učinit napříč celou Evropou ke vstupu nových členských států do Schengenského prostoru (v tomto se víceméně opakuje po některých komentátorech z levicového tisku – viz má reakce v sekci Naštvalo mě na komentář v deníku Právo) a že ví jen velmi málo i o mých názorech na EU.
Nikdy jsem netvrdil, že pro vstup ČR do Schengenu nebyla řada nezbytných kroků učiněna již před mým nástupem do funkce ministra vnitra a mým předchůdcům jsem za to také poděkoval. V roce 2006, když jsem se ujal funkce ministra, však byla situace zcela zablokovaná, kvůli zdržením na novém informačním systému SIS II to vypadalo, že náš vstup bude reálný až někdy po roce 2010 či ještě později. Pak ale přišlo Portugalsko s vizí úpravy současného SIS I na SIS one4all a jak staré členské státy, tak ty nové musely odpracovat obrovský kus práce, aby se vstup k 21. 12. 2007 stal realitou. A já jsem na to hrdý a všem, kteří se na tom podíleli, velmi děkuji.
Pokud jde o můj vztah k EU, jako liberál plně podporuji hodnoty a principy, na nichž byla Evropská společenství v 50. letech 20. století založena. Velmi si cením 4 základních svobod, na nichž ES (a dnes i EU) stojí – volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. Z tohoto pohledu bych se vstupem do EU neměl žádný problém. Jsem ale přesvědčen, že časem se toto společenství bohužel posunulo někam jinam, daleko více směrem k jakémusi superstrátu, který zasahuje téměř do všeho, co se v jednotlivých státech rozhoduje a bere jim velkou část suverenity. Mnohem větší, než by bylo potřeba. Proto jsem měl se vstupem problém, neboť pro mne nevýhody převážily nad výhodami.
Jako členové EU jsem přesvědčen, že se musíme snažit zabránit těmto nepříznivým tendencím a naopak co nejvíce zdůrazňovat ty základní principy, na nichž byla ES založena. A součástí toho je i náš vstup do Schengeského prostoru.
Schengen má vedle všech svých výhod i další kouzlo, které spočívá v tom, jak vznikl. Nebyl to žádný diktát z Bruselu, žádné nařízení evropských byrokratů, ale výsledek svobodné dohody několika států, ke které se pak ostatní přidávají, neboť vědí, že jde o dobrou věc. A tady bych přál všem, i panu politologovi, aby nad tím aspoň chvíli přemýšlel. S pozdravem, Ivan Langer
  06.12.2007 claude weltmann <claude.w@seznam.cz>
 
Dobrý den,
pane ministře chci se zeptat zdali jste podnikal nějaké kroky směrem ke kontrole zastavárníků a překupníků s kradenými věcmi jak jste zmiňoval níže.
Díky za odpověď a přeji Vám i Vašim blízkým veselé vánoce.
Weltmann
 
Dobrý den, děkuji za přání i za zaslaný dotaz. Opatřením, které jsme úspěšně uvedli do života, je projekt blokace kradených mobilních telefonů, neboť právě mobilní telefony jsou žádaným artiklem v zastavárnách. Více o tomto projektu a podrobné informace jak postupovat, pokud se stanete obětí krádeže mobilního telefonu, naleznete na www.mvcr.cz. Věřím, že toto opatření bude hojně využíváno a přispěje tak k omezení krádeží mobilů i přepuknictví s tímto druhem zboží. Standardní kontrolní opatření provádí rovněž policie spolu s příslušnými orgány státní správy. Další opatření v oblasti provozování a kontroly živnostenských činností jsou v kompetenci ministerstva průmyslu a obchodu, které má na starosti také legislativní úpravu v této oblasti.
S pozdravem a přáním všeho nejlepšího do nového roku, Ivan Langer
  16.11.2007 petr novák <nomono@seznam.cz>
 
Dobrý den, stále mne překvapujete pane ministře. Jsem policista, vím o čem píšu. Opakuji není pravdou, že se mi plat zvedl o 3400,- Kč jak tvrdíte.Ano, tarifní třída se zvedla, ale neplatí se příplatky noční a soboty. Tudíž nula od nuly pošla. U některých ba i hůř. Teď se jim honem dávají odměny, aby se plat dorovnal. Jenže jak k tomu přijdou ti ostatní. Proč někdo odměnu v řádech tisíců a druhý za stejnou práci nic. Divné.A ještě váš oblíbený kariérní řád. Tvrdím, že žádný není. Je to jenom o známostech, jak jsem již jednou uváděl.A vidím to i ve svém okolí.A pane ministře, všichni ředitele dělat nemůžeme že? A jedna prosba na závěr. Zajděte na některý základní útvar a promluvte si tam s policisty, ovšem bez jejich nadřízených. Asi budete dost překvapen tím, co se u policie děje. Děkuji za reakci.
 
Odpověď na Váš příspěvek najdete v této diskusi v kategorii Volné, kam jste jej rovněž zaslal.
Ivan Langer
  25.09.2007 Ema Nová <emma.nova@seznam.cz>
 
Dobrý den.Pane ministře,měla bych takový návrh.Jedná se o rozkrádání pomalu všeho kovového.
Nikdo to nedokáže zastavit.Nebylo by možné placený výkup veškerých kovů zrušit?Kdo chce,ať ho odevzdá
bezplatně.To by se týkalo samozřejmě jenom malých výkupů,firmy by s kovy obchodovaly dál.Napadá mě to
při každé zprávě,kde se co zase ukradlo.Je to jednoduché a účelné.Jenom to prosím nezavrhujte z důvodu
demokracie.Opravdu už je neúnosné co se v tomto státě děje.
Přeji Vám mnoho úspěchů. E.Nová
 
Vážená paní Nová, děkuji Vám za zaslaný podnět. Souhlasím s Vámi, že krádeže kovů a zejména pak zařízení, která zajišťují bezpečnost silničního i železničního provozu jsou skutečně problémem. Kromě legislativního řešení, kde zákony byly v této oblasti již několikrát zpřísněny, zde ještě existuje odpovědnost kontrolních orgánů a tady jsem přesvědčen, že se musí zlepšit jejich práce, být důslednější, lépe koordinovat svou práci mezi sebou.
S Vaším návrhem se ale neztotožňuji, kovy jsou vzácné suroviny a jejich recyklace je potřebná.Tím, že by se přestaly vykupovat a jejich odevzdání by bylo zadarmo, přestala by existovat motivace těch, co nepotřebné kovy u sebe mají je dát znovu „do oběhu“, aby se mohly dále využít.
Zdravím a děkuji za Vaše návrhy, Ivan Langer
  25.09.2007 Michal Tichý <wardak@seznam.cz>
 
Dobrý den,muj dotaz je jediny,mohu se dostat k policii bez maturity?Dekuji Michal Tichý
 
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz. Zřejmě Vás ale odpovědí nepotěším, neboť minimální potřebné vzdělání pro nejnižší tarifní třídu u Policie ČR (2.t.třída) je předepsané vzdělání střední s maturitní zkouškou. Pokud tedy máte zájem o práci u tohoto sboru je třeba, abyste si potřebné vzdělání doplnil. S pozdravem a přáním mnoha úspěchů, Ivan Langer.
  21.09.2007 Milan Aujezdsky <m.aujezdsky@seznam.cz>
 
Pane ministře moc se omlouvám za ty vulgarity a osobní napadání v mém minulém vzkazu, prostě jsem neměl svůj den. Některé věci, co vy politici děláte dokáží člověka vážně nadzvednout, ale tohle jsem neměl. Promiňte prosím. Milam Aujezdský
 
Dobrý den,
vzhledem k vulgaritě vašeho předchozího dopisu, byl tento dopis dle pravidel platných pro tuto diskusi vymazán. S ohledem na Vaší omluvu však na podstatu vašeho dotazu odpovím:
Tvrzení, že jsem rekonstruoval koupelnu za 17 milionů je lež. Předmětem rekonstrukce je celé 5. patro tzv. nové budovy ministerstva vnitra a také její vstupní prostory. Pokud jste někdy tuto budovy viděl, víte, o jak rozsáhlé prostory (1100 metrů čtverečních) jde. Ve zmiňovaném 5. patře je i má kancelář, převážně jsou tam ale prostory pro úředníky.
Rekonstrukci jsem si nevymyslel já, bylo mi sděleno, že v důsledku heliportu, který nechali vystavět a používali sociálnědemokratičtí ministři vnitra, praská obvodové zdivo a rekonstrukce patra je nezbytná. Při bližším ohledání se zjistilo, že je vadná i elektroinstalace, není v pořádku požární zabezpečení a další bezpečnostní prvky a řada dalších závad. Prostory ministra pak připomínaly spíše zasedačku ROH a byly pro přijímání zahraničních návštěv, včetně ministrů, velmi nedůstojné. Původní návrh rekonstrukce počítal i s obnovou heliportu, a byl by asi dvakrát dražší, proto jsem heliport rovnou zrušil.
Náklady na rekonstrukci bude možno vyčíslit až po ukončení celé akce, měly by se však pohybovat kolem 17 milionů korun za celé 5. patro a 4 milionů za vstupní prostory určené veřejnosti. Vše je koncipováno funkčně, racionálně a účelně dle bezpečnostních a hygienických standardů a s ohledem na potřeby veřejnosti včetně handicapovaných osob.

Zdravím,
Ivan Langer
  06.09.2007 petr novák <nomono@seznam.cz>
 
pane ministře, právě jsem sledival vaši TK a jen žasnu.Už dlouho jste nemluvil s policistou ze základního útvaru.A dojal mě termín personální špunt. Co se změnilo? Že většina výběrových řízení je předem rozhodnuta a reforma policie spočívá v čistkách a dosazování vlastních lidí viz. PP a ředitelé služeb. Velmi podivné. Co se týče finančních věcí moc jste mě pobavil, ale není to pravda např. OHS,DI zeptejte se jich.Budiž vám ke cti, že tomu co říkáte i věříte. O to hůř pro policii. Děkuji za reakci.
 
Vážený pane Nováku,
pokud jde o finanční záležitosti, dovoluji si Vás odkázat na mé odpovědi na příspěvky v sekci Policie ČR, hasiči, kde jsem již v několika reakcích popsal, jaký je skutečný stav a jak se stavím i k dosud stále existujícím propadům.
Nevím, zda z „dosazování vlastních lidí“ obviňujete mne nebo někoho jiného, ale ujišťuji Vás, že pokud by byl při výběrových řízeních porušen zákon, byl bych první, kdo by vyžadoval po policejním prezidentovi nápravu. Jako ministr vnitra mám vliv na jmenování pouze policejního prezidenta, ostatní jmenují příslušní služební funkcionáři (náměstky prezident, ředitele služeb náměstci, atd.) Z dosavadních výměn mám však prozatím pocit, že byli vybráni lidé, kteří se ztotožňují s novou koncepcí prosazovanou v reformě PČR a že jejich práce může být pro policii velkým přínosem.
Použil jsem termín generační špunt a myslím si, že je naprosto výstižný. Nejistota v posledních letech způsobila, že všichni čekali na nový služební zákon, služebně nejstarší policisté neodcházeli (a to ani ti na vyšších postech), každý si zuby nehty držel své místo a v řadách policie nebyl žádný prostor pro kariérní růst či generační obměnu policistů. S příchodem nového služebního zákona se toto uvolnilo, služebně starší policisté odcházejí (3/4 odchodů jsou policisté služebně starší 25 let), uvolňují se vedoucí funkce a kariérní řád opět dostává prostor.
S pozdravem
Ivan Langer