Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Pánové, já jen..vzpomeňte si u voleb na to, co a jak tu kdo prováděl...ODS posiluje i se ztopořeným Topolánkem, Íčko provařilo rekreační zařízení, zamotané v kauze Krakatice, spolupráce s Mrázkem, pozemky pod golfovým hřištěm Véska, pozemky kolem obce Vsisko, dům v centru Olomouce...apod.Aquapark v Olomouci za cca 1 000 000 000,- Kč z veřejných peněz, půjčka města Olomouce 1 500 000 000,- v době výrazně snížených daňových příjmů v období krize, splátky odsunuty za 7 let na 25 let, čili odpovědnost za splácení ponese úplně někdo jiný než ten, kdo tam teď sedí, dále prodej Edelmanova paláce p. Barnetovi za 1/3 cenu jeho hodnoty a hodnoty pozemků atd.,atd.- to je naše ODS na všech úrovních. O ČSSD snad nemá cenu ani psát. PO VOLBÁCH DO PS je již dávno narísovaná tzv. Velká koalice ODSČSSD, ať už skrytá nebo otevřeně proklamovaná. BOBOŠÍKOVÁ je už dávno domluvena s Topolánkem i Paroubkem na zisku postu ředitele České televize, takže Suverenita nebude kandidovat, aby nebrala nějaká procenta hlasů ani ODS ani ČSSD. Pokud se podíváte na stranu TOP09, pak je to teprve úsměvná situace. TOP09 disponuje částkou cca 100 000 000,-Kč, i když funguje teprve asi 2 měsíce. Odkud pak ty peníze jsou? Kníže dal ze svého 5 000 000,-, takže to je zanedbatelná částka. Ostatní: 35 000 000,- fi. OMNIPOL, což je vývozce zbraní, 30 000 000,- Karl. becherovka (zprivatizováno tajně přes nastrčené lidi knížetem a Kalouskem) a zbytek pár dalších firem. Co asi bude OMNIPOL od této strany v případě úspěchu ve volbách za své peníze chtít? Jinak ještě pro informaci, vznik TOP09 není nahodilou záležitostí, Kalousek na tom pracoval od dob svého působení na Ministerstvu obrany, možná právě tady je původ plodné spolupráce s OMNIPOLEM (kauzy padáků, pistolí apod.)

... a kde máš jistotu, že "svobodní" pokud se dostanou "ke korytu" nebudou to samé,...takže, je mi líto, ale ani tady nemáš jistotu,.....

A to jako mám blejt krev? Tvoji svobodní mě nezajímají, určitě to bude stejná tlupa lumpů. Ale nemá šanci se dostat do PS, takže jim jde jen o prachy za hlasy, které budou setjně propadlé. Houby!

Jsi opravdu tak najivní a hloupý, nebo jsi za agitaci pro "Nezávislé" dostal nějaký ten penízek. Pamatuj si v naší zemi není nikdo úplně nezávislý, protože každý máme nějakého kamaráda a ten kamarád má taky kamaráda a tak to jde až se to zase dostane k tobě. No a teď mi vysvětli jak je to s tou nezávislostí když každý ví o každém skoro všechno.
PS.
Diskuze tímto směrem na tyto stránky nepatří a mysli si co chceš. Pan poslanec Langer sice již není ministrem vnitra, ale vždy se tady řešili problémy týkající se policie.
Přeji pěkný den.

Pánové,jistotu sice nemám, ale pokud to nezkusím, tak nevím...Pokud jsem zde zmínil kauze Krakatice, tak si myslím, že se o policii jedná...a to dost!

Tak poslouchej XXX,jestli tě ve škole nenaučily číst,tak toto je rubrika,do kterou Ivan Langer nezasahuje

CDStrojvedoucí
Vážený pane, myslím si, že číst tedy rozhodně umím. Občas se dá něco vyčíst i mezi řádky. To ale samozřejmě nic nemění na tom co jsem napsal, protože za tím si stojím. Politické otázky si řešte na jiných stránkách.

Dost už bylo Myrka s Jyrkou a Yvana s Davydem....Zkuste SVOBODNÉ. (www.svobodni.cz)

že by předvolební agitace,... a tady????

pro ma4be
Poslouchej ty ma4be. Takové ptákoviny tady nemají co dělat. Předvolební agitaci si nechej na stránky politických stran, tam se můžeš projevit, ale nezacláněj s tím tady.

Tak hele chlapče nejdříve se nauč se psát a potom sem piš

Na Svobodné ti kašlu. A pozor, pst!, toulá se tu CDStrojvedoucí, známý agent.

Pro Jardu:
Tak hele chlapče asi ti přijedu srovnat ten tvůj úsměv na rtech

Přijeď, CD. Tady je adresa: Praha 1, Malá Strana, Jánský vršek 3. Ptej se tam po Jardovi.

Vždyť toto jsou politické stránky služebníka lidu, předsedu SSM, Íčka Langera.

Ok Jardo,ale měl by sis zopakovat 1.ročník ŽŠ nějak moc ti nejde psaní háčků a čárek.

Handrkujete se tady, ale mě stačí, když se podívám na vytíženost některých policistů. Jsem z malého města z pohraničí(cca 4000) a v okruhu 20 km je několik oddělení OOP a také ICP. Nápad trestné činnosti minimální, ale ten přetlak policistů na toto území neunosný. Chtěl bych pro zajímavost vidět jejich pracovní výsledky. Ano vzniklo to Schengenem. Jen se divím, že u PČR neproběhl audit, který by odhalil přerozdělení sil a prostředků. Proto se jeden z toho může po.... a druhý si válí šunky. Takto by každý soukromník zkrachoval. Jinak k masivním odchodům nedojde, protože doba je zlá! Jen můj názor na věc.

Já jsem zase nedávno slyšel od kolegů z ICP,že na 99% od nového roku přejdou pod okresy

pantáta for Milan

Jen k té problematice cizinecké. Pokud vím, tak policista u ciziny musí částečně zvládat práci na OOP. Bohužel naopak to neplatí. Ptám se proč pracovník na OOP nezná zákon o pobytu cizinců? Když lustruje vozidlo a osoby cizích st. př. může ledacos odhalit? Proto bych viděl reálné a smysluplné, aby došlo k propojení. K početním stavům bych uvedl asi toto. V pohraničí je skutečně více policistů než je zdrávo a sami to přiznávají. Podotýkám, že se to oblastně velmi liší a lituji policisty, co za stejný plat potěj krev! Jak již jsem uvedl dříve, nezávislý audit a snímek pracovního dne s výsledky práce může odhalit oddělení, které se díky Schengenu drží zuby nehty. Je to můj názor na věc a nevadí, že se liší od tvého, od toho je diskuze. Toto téma je pro mě uzavřené. Užívejte léta.

Docela dobrý vtip, že policista na cizině zvládá částečně práci obvoďáka.

Pan Topolánek se svými rodinnými kořeny nemá právo kádrovat a moralizovat. On je totiž z elitní komunistické rodiny. Dědeček pana Topolánka byl zakládajícím členem komunistické strany na Vsetínsku. Tatínek byl vysokým funkcionářem komunistické strany. Sám Mirek Topolánek je absolventem výběrového komunistického vojenského gymnázia. Tam si také zvykl na renumeraci ze státních prostředků. Zdarma obědy, tu zdarma ošacení.

Myslíš rudého kadeta?

Návrh ústavní stížnosti ke služebnímu zákonu, podaný poslanci ČSSD, považuji za nešťastný a nezodpovědný populismus. Ustanovení o 150 bezplatných přesčasových hodinách je součástí právních předpisů upravujících činnost bezpečnostních sborů již od roku 1994. Nejedná se tedy o nic nového.

Součástí Zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů se tzv. 150 bezplatných přesčasových hodin stalo v době, kdy ministrem vnitra byl zástupce ČSSD, kdy ČSSD dominovala tehdejší vládě. Dalo by se říci, že ČSSD navrhuje zrušit to, co sama zavedla.

Považuji za důležité dále připomenout, že součástí služebního zákona, který 4 roky po přijetí nabyl účinnosti 1. 1. 2007, je mimo jiné zkrácení pracovní doby o 2,5 hodiny týdně, prodloužení zdravotní dovolené, ukotvení systému výsluh a celá řada dalších důležitých sociálních opatření.

Příslušníkům, kteří pracují v tzv. směnném režimu, je povinnost odpracovat až 150 bezplatných přesčasových hodin kompenzována např. zvýšením základního platového tarifu o deset procent. Návrh ČSSD, bude-li akceptován, povede ke snížení příjmu policistů i hasičů.

Jakkoliv tedy iniciativa ČSSD může působit vstřícně vůči příslušníkům bezpečnostních sborů, v jejím důsledku nenastane nic jiného, než že jim sociální demokraté sníží platy. A to je věc, se kterou nemohu souhlasit.

Nejsi ty náhodou trochu pako? To co jsi zde napsal je opsáno z řečí bývalého ministra vnitra Ivana Langera. Je to jako kdybych slyšel jeho. To co píšeš te totiž totální blbost. Vše si napřed spočítej, koukni do z.č.186 a porovněj to se z.č.361. Sám uvidíš, že jsi napsal hlouposti.

Pro pravdu ve věci
Exministr ( zaplať .... ) Langer se mýlil, neboť těch 150 hodin již bylo od roku 1992 viz., níže. Také je pravdou, že se toho asi dost od roku 1992 změnilo, také je pravdou, že o této možnosti náš funkcionář před 1.1.2007 věděl, také je pravdou, že to bylo chápáno na mimořádnější události a nezažil jsem zneuživání těchto 150 hodin, jako po 1.1.2007 na zcela běžné dopředu plánované akce - kontrola podávání alkoholu mládeži atd. Přes upozornění - právního výkladu z legislativního odboru MV na čerpání těchto 150 hodin, kde bylo jasně sděleno na možnost čerpání 150 hod. tzv. do balíčku, jen v případě náhle vzniklých mimořádných událostí ( podržení polistů v práci v důležitém zájmu ... ) povodně, pohřešované dítě atd... , se to čerpalo naprosto bezpáteřně stylem " držte hubu " Shora to máme posvěcené.
To co se začalo dít po 1.1.2007 u PČR za taktovky pana Langera se dá říci jednoduše - vydrbávání s policisty více než kdy jindy pod roce 1989, konec pohledu, že policista je také člověk a ne stroj. Jinak ostatní Langerova slova jsou matení, polopravdy. I nesměnaři, tedy ti bez 10 % navýšení mají odslouženo do 150 hodin. Směnaři, což je asi polovina policie, měli již několik let před příchodem nového zákona zkrácenou pracovní dobu o 2,5 hodiny. Nový zákon toto tedy přiznal navíc i policistům bez směn, tedy té druhé půlce policie co slouží PO-PÁ a letos má oproti směnařům díky svátkům o 10 dnů volna navíc (svátky PO-PÁ ). Navíc ti co slouží PO-PÁ jsou téměř vykompenzováni oproti směnovým policistům s příplatkem 10 %, vyšší třídou o jeden stupeň, navíc každý rok Vánoce s rodinou včetně ostastních svátků doma s rodinou - kdo to zná, tak ví o čem je řeč. Takže ten Ivan Langer to má celé nějaké pomotané a nebo to dělá schválně ?

Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších...

§ 10 Plat a náhradní volno za práci přesčas

(2) Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení nebo hodnostní příplatek podle § 9, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. To neplatí o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu 11) nebo při nařízené nebo dohodnuté pracovní pohotovosti. 11a) V platu vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem, je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.

Toť pro pravdu věci a i těch u ODS

Realita je však úplně jiná.Vedoucí dstali pokyn šetřit a tak se s těmi deseti procenty za navýšení začali dělat různá kouzla,aby se služba vykonala a nemuselo se za ní toto zaplatit.Těch 150 hodin bylo původně určeno na něco jiného než na zaplácnutí základního výkonu služby,když nebyl naplněn tabulkový stav policistů.Takto vedení využilo tohoto k plnění zákl.výkonu služby.Kdo to tedy dovolil ty hodiny takto zneužít.To se přece stalo za vedení pana LANGRA.

o jakých "kouzlech s 10% mluvíš"? Platová tabulka navýšená o 10% platí pro policisty s 3-směnným a nepřetržitým výkonem služby a netuším, jak by s tímto mohl nějaký vedoucí kouzlit. Jedině tak, že zruší nepřetržitý výkon a budeš chodit jen na ranní, což si nedovedu třeba na OOP či MOP dost dobře představit. A Tvá otázka, kdo dovolil zneužít 150 hodin k "zaplácnutí" běžného výkonu služby? No nejspíš to nepovolil nikdo, ale není-li žalobce, není ani soudce, cos Ty proti zneužití těchto 150 hodin udělal? kde jsi si ztěžoval? Pokud nikde, tak proč si teď ztěžuješ tady, tady "brečíš na špatném hrobě".....

omluva, chybka se vloudila, správně stěžoval, stěžuješ,...

... a zajímavý je, že těch 10 procent za směnnost u nás mají i vedoucí, kteří chodí jen pondělí až pátek na ranní, a aby se neřeklo, sem tam si bouchnou jednu dvě odpolední. A ještě zajímavější je, že ikdyž mají tento příplatek za směnnost, svátky si nadpracovávat nemusejí a mají je státem hrazeny ... to mi hlava opravdu nebere :-(

a co takhle podat podnět k přezkoumání zda je jednání vedoucích "u vás" v pořádku? Tím, že info zveřejníš tady ke změně nedojde, jak je výše uvedeno, "pláčeš na špatném hrobě".

Plně souhlasím s voličem,jen pro upřenění nikde v zákoně není, že se 150 hodin musí odpracovat, je to jen možnost z důvodu potřeb bezpečnostního sboru a nyní, kdy je teměř přeplněno vím, že tento institut není využíván téměř vůbec. A zeptejte se starých policajtů kolik hodin odpracovali a neměli za to nic, tak již nefňukejte a neprovokujte, aby jste nepřišli o mnoho výhod, které máte, věřte, že vím o čem píšu ...

" Definovat " mnoho výhod za a) za b) za c), za d) za f) atd. protože mnoho znamená skutečně hodně - asi tak v desítkách. Reálné zhodnocení je trochu jiné přes některé výhody, ale taky i zápory, které jsou jaksi samozřejmě vždy opomíjeny. Asi tak - pro spravedlivější hodnocení věci.

...jojo matek pravdu " tento institut není využíván téměř vůbec" a proto zítra klušu na noční 12tku i když jsem se vážně těšil na volný víkend :-(

A máš to do fondu nebo do zelených a kolik hodin v zelených máš napsaných na výplatní pásce ? To že se jde u policie do služby dle potřeby a ne dle přání je mi jasné ...

Jistěže do balíčku. A když Výs to zajíma tak do zelenejch "zatím" jen 98 + dnes 12

asi máš pravdu,v mém případě odcházím do civilu a jdu studovat na vysokou školu,kterou mi moji velitelé u pčr studovat nedovolili,tak ti přeji hodně úspěchů a štěstí.

Také Ti přeji hodně štěstí a úspěchů.

žádný vedoucí přeci nemůže nikomu zakázat studovat, jiná věc je studijní volno, v osobním volně si můžeš studovat do zblbnutí....

naprosto souhlasím,policejní akademie dnes již není výběrovka,ale škola známých a mimo státní sektor je ti k ...,a co se týče práce u policie,dnes nechce nikdo dělat i přesto,že je domnělá krize,kromě vyžranejch papalášů nahoře je to odříkání za mizernej peníz

Nemáš zcela pravdu s tím, že to není výběrovka. Skládají se normální přijímací zkoušky jak na bakaláře tak magistra. Na přijímačky na bakaláře jsem se připravoval cca 1/2 roku. Je požadován všeobecný přehled, ale chce se to připravit. Vzali mě na poprvé. Škola je to dost těžká, tedy alespoň si to myslím, protože jinou VŠ jsem nestudoval. Fakt jsem se musel drtit a zájmy, koníčky a hlavně rodina musela jít stranou. Loni jsem se hlásil na Mgr. Test logického myšlení. Na můj obor brali dálkově 80 policistů, přihlášeno bylo cca 600. Nevzali mě. Bylo to velké zklamání, protože jsem se připravoval. Ale přijímací řízení je zcela průhledné a asi i spravedlivé. Co je diskutabilní je odvolací řízení proti nepřijetí. Zde si myslím, že fakt hrajou roli jen známosti. Je to ale pouze můj názor. Vycházím totiž z toho, že ačkoliv já jsem se umístil těsně za stovkou, nevzali mně a přijali člověka, který byl v poslední stovce. Cítil jsem trošku hořkosti, ale říkal jsem si, kdyby ses víc učil a byl v první osmdesátce vzali by tě. Letos jsem se hlásil znovu. Vzali mně, řekl bych s přehledem. Nemám žádnou protekci a nejsem na manažerském postu. Takže z toho vyplývá, že má šanci každý, ale chce to přípravu. Také znám jedince, co se vůbec nepřipravují, jdou to jen zkusit jako sportku a když je nevezmou, tak na školu nadávají a tvrdí, že je to protekční škola. Každopádně je to boj hlavně sám se sebou, přinutit se učit. Co se kvality týče, tak znám člověka, který má Mgr. z akademie a JUDr. z PF UK. Ten člověk tvrdí, že trestní právo se na akademii vyučuje mnouhem více do hloubky než na UK. Ale třeba obchodní právo a občanské zase naopak na UK. Prostě ta škola je nijak zaměřena a tomu odpovídá výuka. A ještě jedna reakce. Myslím, že nemá cenu stále dokolat říkat, že to u policie stojí za nic, jak prací, tak penězi. Trošku se pane kolego totiž změnila doba. Před krizí možná dejme tomu, ale nyní si myslím, že u policie není zase až tak špatně. Hlavně ta jistota zaměstnání a jistota výplaty. A pokud člověk nechce sloužit na ulici a má na to, je třeba doplnit si vzdělání, zrovna třeba na PA a zkoušet výběrová řízení, třeba i mimo okres v krajském městě nebo Praze. Ale zase to chce krapítek sebezapření. Je to prostě boj, protože slimáčků je hodně a kapustičky málo.

Moje ženská chce jít ve 33 letech na policejní akademii.Mám jí to rozmlouvat?Díky za názor.

proč rozmlouvat, proč si studiem nezvětšovat obzor a pokud "na to má" (myšleno hlavu), tak jen dobře, já nemohu jinak než s ní souhlasit. Otázkou je co dělá, zda by pro ni nebyla přínosnější civilní škola, např.právnická fakulta (podobné studium jako na PA).

spíš ať Vám to nerozvrátí manželství :-)

... jo, na to manželství fakt bacha, neznám ženu, která by na policejní škole či akademii byla věrná :-)

pokud chce být žena manželovi nevěrná, tak kvůli tomu nemusí jít studovat na PA, ani na jinou školu.

njn, ale na policejních školách jsou nevěrné i figuríny Anči používáné k simulaci masáže srdce:-))). moc testosteronu a tak málo času.

for dag
Příteli jestli můžu poradit, tak to ženě rozmluv. S školou jako je PA se nemá šanci uplatnit vcelku nikde jen ve státní sféře. Pokud jí to hlava bere, ať jde na práva a pak má šanci se uplatnit ještě navíc i v advokacii a podobně. Co se týká nevěry na PA, tak to je blbost a hloupý kecy. Jestli má žena předpoklady k tomu být nevěrná, tak ji v tom nic nezabrání a jak se říká "můžeš jí na tom držet ruku a nechá si to udělat mezi prsty". Zvaž to ještě řádně, protože ona práce u policie dne není vůbec žádný med.

Práce u některých složek u PČR je taková pohoda, že se ti o tom ani nesní!!!!!!!

Jestli tu kachní prdel uvidím někde cestou do Chorvatska na bilboardu, tak se pobliji a bud u mít zkaženou dovolenou.

už to víte??
p.Salivar je na kandidátce ODS za plzeňský kraj na 4.místě. Není to krásná odměna za služby??? Hasič poslancem. Tak ho koukejte zvolit. Poslal to náhodou hezky do sraček

to si děláš pr*el?

Toho snad nemůže volit ani blonďák

Svět se v prdel obrací, hrůza kam to spěje!