Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Generační špunt: z dnešního tisku...
...potkají se dva služební funkcionáři a jeden praví druhému: poslyš, ty máš vysokou školu nebo Plzeň??!

tak jsem se fakt dlouho nezasmál....svatá pravda :-))

Kdo platí ve Vésce na Olomoucku tenisový kurty ? A golfové hřiště ?
Nikdy jsem tam neviděla obyvatele Vésky,pouze zaměstnance

...

VLÁDA MODRÝCH PODVODNÍKŮ U KONCE
Vzpoura proti předsedovi občanských demokratů Mirku Topolánkovi uvnitř ODS pokračuje. Výhrady k jeho odchodu ze Sněmovny i k dalším neuváženým krokům podle názoru řady místních a oblastních sdružení občanských demokratů sílí.

platné v tomto státě,jsme vytunelovaní,rozkradení,obří majetky a kapitál v cizích rukou,českej človíček může jít makat do-cizý firmy jako nádeník,za malou mzdu.průmysl zlikvidovanej,zemědělství zlikvidováno,armáda jest hromada starejch generálů a pluk. a mladí se propouštějí,policie v rozkladu-policejní vedení plné arogantních hovad atd atd.

Všechno rozkradli a vytunelovali bastardi...

Nedávno jsem zde psal, že bych neměl nic proti snižování platů policistů a ostatních státních zaměstnanců. Někdo mi tu odpověděl, že takové ovčany právě potřebují. A měl pravdu. Dokud si adekvátně nesníží platy páni politici a bude zde šlechta cizopasící na obyčejných lidech, nebudu s tím nikdy souhlasit. Co se udělalo proti stavbě předražených dálnic a předraženému zadávání zakázek na likvidaci ekologických škod? Ačkoliv tuto vládu považuji za jednu z lepších pro tuto zemi, bojí se rozložit dopad finanční krize rovnopměrně mezi obyčejné lidi a ty bohaté. Na krizi mají doplatit jen Ti obyčejní a prasátka se budou dál krmit. Je mi z toho na blití. To jsme to za těch 20 let dopracovali. Když se jednalo o snižování platů politiků, bylo to označováno za populismus, protože by to přeneslo úsporu jen několika desítek miliónů korun. Stejně tak je populistické snižování platů policistů, protože úspora 700 miliónů je v tom případě také jen populistická vzhledem k celkovému rozpočtu. Dokud nebude dopad krize rozložen rovnoměrně a tedy i na bohaté, nebudu s tím nikdy souhlasit ačkoliv jsem si vědom, že není možné žít na dluh.

Snižování platů policistů není populistické, všichni státní zaměstnanci včetně policistů jsou v dnešní krizové době nadhodnocováni teda přepláceni. Platy státních zaměstnanců by se měly snížit na úroveň platů v nepodnikatelské sféře a ty jsou rapidně nižší než průměrný plat státního zaměstnance. Jsme malá země, ale státních zaměstnců mále velice, ale velice mnoho. Co se týče našich politiků, to je škoda slov, to je jenom boj o svá korýtka.

Všichni státní zaměstnanci včetně policistů jsou v dnešní krizové době nadhodnocováni teda přepláceni. To může napsat jenom nenormálně myslící člověk ! Díky krizy narostl nápad TČ a PŘ a díky odchodům déle sloužících poldů to zůstalo na tom zbytku co zůstal a tem ještě musí zapracovávat nováčky. A jen tak pro zajímavost, když PČR pracuje tak špatně tak proč soudy nestíhají trestat zjištěné pachatele TČ a úřady zjištěné přestupce ?

Mohl bych říci, že mi je jedno, zda policistům platy sníží či nikoliv, protože už nejsem policajt. Ale neřeknu to. A víte proč? Protože si dobře uvědomuji, jaká je dnes situace u PČR vinou amatérského vedení MV v posledních létech. A to nemyslím jen Langera, to byla jen špička ledovce. A za současného stavu zdecimovanosti se pak může lehce stát, že policie přijede na místo činu pozdě, když už pachatel bude za horami, když dopravní nehoda už bude dlouho překážet provozu... A občan, nyní křičící po snížení platů policistů, bude opět křičet, že policajti přijeli pozdě. Vážení, každý stát má takovou policii, jakou si zaslouží a jakou je schopen si zaplatit. Takže, Klokane, až budete volat na l. 158 a policajti přijedou za dvě hodiny, vzpomeňte si na své příspěvky na tomto DF.

policajtů je až až, jen kdyby už konečně došlo k přerozdělení. Bohužel hloubkový audit a výsledky práce některých oddělení a ředitelství jsou jasným důkazem o potřebnosti toho či onoho. Když mě hlídka přiveze 1xKO,1xKV a 1xBP z 12h směny a to se opakuje 5 let, protože to je daná norma no nevím, jestli ve službě odevzdali vše.

Myslím, že policistů je něco málo přes 40tis., ale v přímém výkonu je jich jen zlomek.U těch co jsou na ulici se přeci až tak dělat nemusí, ale všechny kancelářské projet a zkontrolovat jejich náplň práce, zda je pro PČR přínosem a potřebná či nikoliv!Bezpečně ale vím, že to nikdo neudělá...Teď hned bych vyjmenoval místa, jenž jsou zcela nepotřebná, ale k čemu, když nemáš vrbu kam to říct a zpětnou odezvu :-/ A to se mi nyní nabídla možnost jít do té kanceláře si hačnout taky.Jenže jsme u nás celkem dobrá parta a nechcu být kancelářským úředníkem, takže snad příště až mě zase někdo na...e jako ten vpravo :-P

Napiš nám, co jsi měl v té kanceláři dělat!!! Bylo-li to na SKPV dělat tzv vyšetřovatele, tak se Ti nedivím, protože tam se musí skutečně makat...

Vyšetřovatel ne-e, byť mi to bylo před nedávnem nabídnuto :-P Neboj jsem na místě, kde se makat musí, takže by mi to ani nevadilo. Když ti prozradím, že jsem dě...a pro vše, poznáš jistě, kde jsem zařazen.Tamto místo neřeknu, páč je stále volné :-P

Ještě dodatek, pokud jsi na SKPV jako vyšetřovatel, tak se nemusíš hned rozčilovat.Mám mezi nima mnoho kamarádů a jak to tam skutečně vypadá je mi známo.Výraz "kancelářský" ber trošku obecněji-dík ;-)

Pro "jardo": Samozřejmě, že je to o systemizaci. Langer sliboval, že bude reforma, ta však neproběhla, pokud tedy pominu přebarvení loga, vozidel, nesmyslné recepce... Kde zanikla nějaká funkcionářská místa, byli převedeni lidé do funkcí, kde jednak nedělají už vůbec nic, jednak berou naprosto stejné peníze, jako brali na té které funkci dříve. Takže co? Jaký měla reforma přínos, to se nikdo nedoví. Počet krajských správ se nyní rozšířil, vedení se může holedbat tím, kolik funkcionářů a funkcí ubylo. Ale kolik jich přibylo, to vám nikdo nepoví. Velebnosti, to bych tedy zvracel. Ať mi někdo řekne, o kolik se zvýšil po Langerově tzv. reformě PČR počet policistů na ulici, u základních a krajských útvarů SKPV. Vím, když toto mé zadání dostane do ruky nějaký Langer či jiný lump, utluče mě nesmyslnými čísly. Ale co na to nezávislé organizace? A jsou v tomto státě vůbec nějaké?

Na plzeňské právnické fakultě lze získat vysokoškolský titul, aniž by uchazeči museli skládat zkoušky. Stačí, aby se zapsali do kurzu celoživotního vzdělávání (CŽV) v oboru veřejná správa, ze kterého pak mohou po dvou letech plynule přejít do třetího ročníku bakalářského studia, a to rovnou ke státní zkoušce a obhajobě bakalářské práce.

I na celoživotním se skládají zkoušky !!!
Můžeš si to zkusit, vlastně asi už ne, ale obdobně lze studovat i na mnoha dalších VŠ, je to přísun peněz..

V Plzni? Nové heslo letošního podzimu
Než poseču trávník
Bude ze mne právník

pro to: dělám na Úřadě městské části Prahy (které to s dovolením neuvedu), a je nás tu skutečně pět (tedy alespoň ti, o kterých vím), jsme samozřejmě na různých odborech a občas se slezeme, vypijeme čaj a zavzpomínáme (skutečně většinou na to dobré, je to přesně jako s vojnou), nicméně nikdo z těch, s kým se stýkám, by se nevrátil - a ať Vás dožeru ještě víc - před dvěma a půl lety jsem od vnitra vyšašil byt 4+1 v Praze a po třičtvrtě roce mi ho nabídli k privatizaci, které jsem využil, vzhledem k tomu, že letos končí přechodné období, tak jsem si to napsal před půl rokem (jako perličku uvádím, že hned druhý den, kdy jsem si to podal, jsem v metru potkal bývalého kolegu, který se k P ČR vrátil), když jsem končil, tak můj čistý plat činil 31.131,-Kč (neprovokuji - byl jsem v 8. platové třídě na pražské správě, měl jsem slušné osobní - zajímavé je, že mi ho dali až když jsem začal mluvit o odchodu, předtím to nestálo za nic, i kluci z obvodu měli více - to nezávidím, pouze konstatuji), no také mám čtyři děti, takže mi slevy na daních dělají částku 3.500,-Kč, nyní jsem v 10. platové třídě, po třech měsících jsem dostal osobní, takže nyní můj čistý plat činní 21.600,-Kč, no a k tomu výsluha ve výši 8.283,-Kč, takže rozdíl mezi předcházející mzdou (a věčným stresem - nesmyslné reorganizace, protežování neschopných primitivů, přemnožení vedoucí, kteří se kopou do zadku, takže vymýšlejí blbosti) a nynějškem je asi tisícovka, čas na rodinu (mám opravdu 4 děti - 7,5,3,1 let - upozorňuji, že nejsem Rom) i chalupu (před 5 lety jsem rekonstruoval chalupu, protože jsme neměli kde bydlet a tržní nájem jsem platit nechtěl) a klid (když jsem slyšel vyprávět bývalé kolegy o tom, v jakém jsou klidu, tak jsem tomu nevěřil, protože tohle člověk, který slouží nebo nikdy nesloužil asi neumí porovnat) - tož toto je taková sociologická sondička do života bývalého poldy, ale připouštím, že jsem měl hodně štěstí (s tím bytem, protože to je opravdu velká sociální jistota mít vlastní byt, resp. družstevní, většinově splacený)
jo a ze zdaňování strach nemám, o tom se mluví, co jsem se dozvěděl, že nějaká výsluha vůbec existuje - a nebo ať si těch 15 % klidně vezmou, když to betonové nebo jiné lobby nebo někomu ke korytu pomůže

tak to jsi blázen. Jinak ti můžu garantovat, že na úřadech v okresním městě a třídě 9 má max 16 tis. čistého. Nakonec je jasně daná platová tabulka.Praha je Praha a uvědom si, že každý nemůže dělat v Pha.K těm daním, můžou ti to zdanit více než 15% a potom teda nevím, jestli jsi měl mít klid a nebo makat za velice slušné peníze u PČR. Bohužel právě na ty ouředníky bych šáhnul při úspoře veřejných financí, ikdyž to je samospráva, protže co se kolikrát děje!!!! Bohužel jsi nepoznal pořádnou makačku, jako u nás někteří co si odnášejí 10 hrubého. Jo není jen Pha. Neslyšel jsem, kdo by byl spokojenej mimo velké města a to si piš!

pro no: dost dobře nerozumím, proč jsem blázen - moje úvaha byla velice racionální, končí mi přechodné období (starý a nový služební zákon), pokud odejdu na podzim, tak bude velký přetlak na slušná místa, a navíc se mi naskytla tato příležitost (mist v 10. platové v samosprávě moc nenabízejí a 9. a 8. jsou skutečně o ničem), čili jsem byl před dilematem - zůstat (a práce mě celkem bavila a nejsem flákač, skutečně to nemám v povaze) a žít s rizikem, že narazím na blbce (a věř, že to jde velice rychle - jednou se mi to stalo, měl jsem po reorganizaci nadřízeného, kvůli kterému odešlo půl oddělení a on zústal a pochopitelně to nikoho nezajímalo), je mi 38 let, mám čtyři děti a čekla bych další 4 roky, abych na tom byl s výsluhou stejně jako nyní (navíc jsem bohužel získal už velice silný pocit, že u P ČR to začal být zaopatřovací ústav - znal jsem oddělení, kde bylo víc žen - samoživitelek nebo důchodců než mužů - nic proti Vám holky nebo důchodci, ale kdo sloužil nebo slouží, tak porozumí), takže nebylo co řešit, ale věř, že to rozhodování bylo těžké a skutečně znám lidi, kteří s tím měli velký problém a zůstali
než jsem šel k P ČR jsem pracoval ve více firmách (dokonce 2 roky ve Francii) a s tím, jak funguje civilní sektor, jsem obeznámen velice dobře - mnohdy to stojí stejně za hovno jako ve státním (je krize - nervozitě lidí rozumím, sám mám ženu na mateřské a 4 děti, tak strach o to, že se nebudeme mít dobře, znám až moc dobře, nyní mám na rodinu aspoň čas a nepotřebuji se za ničím honit (dostal jsem aspoň šanci s tím bytem žít normálně, to je nepopiratelné štěstí)
a ke zdaňování - ano, normálně uvažující člověk s tím musí počítat (teď jen nevím jakou sazbou) - návrh na zrušení daňových vyjímek je na MF od dob p. Kalouska a celou dobu tam seděl i p. Janota, na kterém se shodlo celé spektrum pol. stran - čili zde jde o velice jednoduchou matematiku (prostě je to jen otázka času - když ne příští nebo přespříští rok, tak o něco později)
a závěrem - s braním výsluhy nemám problém, na svůj plat jsem si u P ČR vydělal (i víc), i většina lidí, se kterými jsem dělal, stejně jako nyní, a že jsem něco státu obětoval a on mi něco dluží (dělal jsem i pod skrytou identitou, takže jsou prostředí, kde se nesmím ani objevit - jde o dvě banky a všichni víme, jak rychle se v tomto sektoru všechno rozkecá), takže to je to ztížení uplatnění a kdo to zpochybňuje, tak bohužel nic nepochopil nebo ještě hůře chápat nechce, nakonec P ČR byla vždycky fackovací panák, co si pamatuji

OK beru - rozumné. Jen , že to zdanění je podpásovka, protože dost bejvalejch na tu rentu spoléhá a každý tisíc je dobrej. Jdeme od peněz, přeju ti hlavně zdraví a rodinnou pohodu.

pro no: díky, jo také mi vadí, že se pravidla hry mění během zápasu (nebo dokonce po zápasu) a co mi vadí úplně nejvíc je bezmocnost a bezbrannost, kterou cítím (jak je to stále prezentováno jako něco, co si vlastně nezasloužíme, jako nějaká milost, co nikde nemá obdoby - přitom je to samozřejmě úplně jinak, ale chápu, že vyvoláváním závisti a poštváváním lidí proti sobě se získává nejvíc bodů)

Pro xyz. Nezapomněl jsem po 25 letech , ba naopak,jednou policista, navždy policista. Mám plně invalidního syna, který se po 3 letech vyučil zahradníkem. Asi by se mému synovi též, nejen je mu ,nelíbilo, kdyby na učňovské zkoušky přišel rychlozahradník a za léto si převzal výuční list. Princip je stejný, jak u maturity nebo u vysokoškolského diplomu a podobně. Znám několik bývalých kolegů, co studovali vysokou školu, ale řádně. Asi by Vám řekli, to samé, co já Vám, prostě hnusný, sprostý podvod. Nic jiného. Pan XXXP má úplnou pravdu, pak to má v republice k něčemu vypadat. To, co se děje v současné době se i týká nás, co jsme leta sloužili.Jinak proti bývalému zaměstnavateli nic nemám, ale lupárny se mně příčí, proto jsem uvedené řemeslo nějakou dobu dělal, pak vyhořel. S pozdravem rentiér.

Jsem rád, že znáte několik kolegů, kteří studovali řádně,mně to připadlo, že hážete všechny VŠ do jednoho pytle. Přeji vše dobré Vám i synovi.

Pan Pecina prohlásil, že nechá přezkoumat cc 80 titulů u policistů ČR. Rychlostudenti/ turbulenti / by měli přijít o titul,o funkce. V případě prokázání protiprávního jednání / získání neoprávněných titulů, získání podvodně neoprávněných funkcí - tedy i neoprávněně finančního prospěchu, uvedli někoho v omyl/ propustit od policie ČR bez požitků. Jaké má mít renomé policie ČR, když ve vysokých vedoucích funkcích jsou tzv rychlokvačky. Pak se ani nedivím, že kdo chtěl z řadových policistů dělat kariéru, uplatnit se u policie, nedostal třeba příležitost. Pak znechuceně třeba odešel do civilu, mám dojem, že jich není málo.Jsem zvědav, jestli jsme právní stát, kolik velkopodnikatelů,státních úředníků na různých funkcí a podobně bude spravedlivě potrestáno. Jak bylo v mediích prezentováno, rychlokvačky se podílely na miliardových kauzách, a podobně. V tom našem státě je opravdu všechno možné. Lituji ostatní, co řádně studují a mají na uvedené tituly vědomosti. S pozdravem rentiér.

Tak to budeme bez topmanagementu a bez Policejního prezidia.

Pane Marku nedělejte z komára velblouda, každý politik musí říct, že prověří všechny studenty - policisty, to ale neznamená, že když studovali v Plzni, že mají neoprávněně titul, nebo se něčeho protizákonného dopustili. Věřím, že nejméně u 95% je vše v pořádku. Někoho pošpinit je velmi jednoduché ... V Plzni jsem nestudoval, u policie již také nepracuji, ale vždy mne mrzí, když zejména bývalí policisté rychle zapomínají...

for xyz
Kolego, policista nezapomíná nikdy, platí "Jednou policista, navždy policista". Zapomíná jen ten, který byl u policie. Dále si nemyslím, že by bývalý kolega Marek (rentiér) dělá z komára velblouda. Když tak chvíli sleduješ kauzu Plzeňské VŠ fak.právní, tak ono to vypadá, že těch rychlostudentů (turbulentů) bude o hodně více než těch 5% co jsi uvedl. Ale ať jich je kolik chce je to opravdu velký bordel. Jestli to tak funguje i na jiných školách,snad ne, tak děkuji pěkně. Pak to tak v té naší republice vypadá.

Také tomu nerozumím, když policisté s vysokoškolským právním vzděláním jsou metodici, tisk. mluvčí, kontrolní SKS, plánovači rehabilitací a tvořiči již tak přebujelé adm., která jde v mnoha případech metodickým pokynem proti zákonům. Vysokoškolsky vzdělaným právníkům v advokacii jsou předhazováni policejní středoškoláci, byť s praxí. Asi je někde chyba - ne?

Nevěřím tomu, že budou všichni z policejních rychlokvašek prověřeni a ti pozitivní potrestáni odebráním titulů. Ona je totiž korupce všude i v řadách inspekce a ti, co mají dlouhé prsty projdou jako nůž máslem. To je totiž ta naše česká demokracie. Kdo má známý, ten bere všechno, kdo néé, ten se bude muset pořád učit, aby něco získal, ale až vystuduje, zjistí, že na místě jeho nadřízeného sedí zkorumpovaná rychlokvaška, která se nikdy učit nemusela. Je to vůči těm poctivým takové svinstvo, co nemá obdoby. Všem těmto rychlostudentům bych tituly sebral a za takovéto vědomé podvodné jednání bych všechny do jednoho vyházel od policejního sboru bez nároku na výsluhu. Vždyť on to totiž je trestný čin. Existuje vůbec v naší zemi nějaká nezávislá instituce, která tento podvodný nešvar policistů vyšetřuje? Možná se to zamete pod stůl, aby nebyla ještě větší mezinárodní ostuda.

A jsme bez policejního prezidia!
Ministr vnitra Martin Pecina zahájil první kroky v prověřování policistů, kteří mohli pochybným způsobem získat právnický titul na Západočeské univerzitě. V nedělním pořadu Partie na Primě Pecina uvedl, že má k dispozici seznam osob, které si vzaly kvůli studiu volno.

Tak je to správné. Všichni tzv. Rychlostudenti by měli přijít o titul a měli by tím pádem opustit i funkce, které na základě těch rychlostudií vykonávají. A to PADNI KOMU PADNI.