Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Diskuze

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  26.08.2009 01:03 trochu teorie
 
Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy
  16.11.2009 10:37 PČR potřebuje
 
Každopádně vnitřní audit nezávislou firmou, přerozdělit síly a prostředky, propustit cca. 20%, což je můj hrubý odhad a uvědomit si, že v dnešní době je to ještě výhra, brát pravidelný slušný příjem!
  16.11.2009 19:10 úroveň těchto stránek - opravdu policisté, pak katastrofa
 
Plně souhlasím s tímto názorem, myslím že těch 20% není vůbec nadnesených, hlavně prověřit vzdělání a dojde se ke zjištění, že většina policistů jsou ne ing, bc. z Plzně (v přeneseném slova smyslu), ale většinou ing. bc ze zemědělky, což si myslím, že je maximálním přínosem pro práci u PČR, proto je tam tak vysoká "úroveň"
  17.11.2009 10:01 100%
 
přebujelá st. správa a samospráva, co je úředníků až hanba!!!
  17.11.2009 12:08 demonstrace
 
Společně s hasiči chceme v prosinci demonstrovat proti snížení platu o 4 procenta ( psáno na teletextu). To nechápu, místo abychom byli rádi, že nám sníží naše platy jenom o 4 procenta, tak chceme demonstrovat. Já pojedu do Prahy také, ale budu demonstrovat za snížení platu o 10 procent na rok 2010 a dalších 10 procent na rok 2011. Z čeho nás chce stát platit, když nejsme žádnou výrobní složkou? A komu se to nelíbí může od sboru odejít, nikoho tam přece nedržíme. Každej je nahraditelnej a obzvláště to platí o státních zaměstnancích. Je nás fakt v republice mnoho, měla by se udělat nějaká reforma za snížení nejen platů, ale i státních zaměstnanců, ať už se to někomu líbí nebo ne.
  17.11.2009 19:20 Haha
 
Demonstrace: tobě bych, kamaráde, snížil plat o 99,9%, jsi tak skromnej, blbej nebo si na něco hraješ?
  18.11.2009 08:20 fekete
 
sloužil jsem deset let (přesně + rok vojny) a do c jsem šel letos v dubnu, ale souhlasím - skutečně tak deset tisíc lidí od P ČR vyházet (hlavně ty, co to mají jako zaopatřovací ústav a zybtečné vedoucí) a pánové ... s těmi demonstracemi za nesnížení platu raději opravdu moc neblbněte
  18.11.2009 08:33 pro HaHa
 
Nechci nikoho urážet, ale naprostý idiot jsi ty, zřejmě jsi jeden z těch netáhel, který by v civilu byl naprostá nula.Běž demonstruj a přeju ti, aby ti ještě tak 50 procent přidali. Takový jako jsi ty Policie ČR potřebuje. Nedělat nic a brát peníze.
  23.11.2009 17:54 stařík <scan@seznam.cz>
 
PROPUSTIT - ANO -máš pravdu, tebou by měli začít.
  15.11.2009 20:50 rentiér <Ladislav.marek@volny.cz>
 
Jen pro civila. !!!!!!!!!!!!!! Na soukromé střední škole se platí studie, ale ve státních školách se též platí některé učebnice, pomůcky a podobně. Já jsem vystudoval několik státních škol, ani korunu jsem neplatil, ale to bylo před rokem 1989. Před rokem 1989 si vysokoškoláci též neplatili studie.Přijde doba, že se vše bude platit, co se týče vzdělání od střední školy až po vysoké, něco již funguje. Bývalý kolega od Policie ČR studoval bakaláře v Liberci, stálo ho to 50000,-Kč. Bývalá učitelka mého postiženého syna si dodělala magistra, stálo ji to 70000,.-Kč. Tyto osoby mně to osobně sdělily, asi si vymýšlí, nevím. Co se týče důchodů, otec pracoval celý život do 65 let, matka do 55 let, maminka od 15 let v šamotárně, pak dále fyzicky. Má podlomené zdraví, vychovala tři děti, takže šla v 53 let do plného invalidnícho důchodu. V té době u ní byl starobní důchod v 54 letech. Dneska má sotva ccc 7000,-Kč, otec 9800,-Kč. Tuto situaci Vám potvrdí většina obyčejných důchodců, co leta pracovali na tento bordel. Oba moji rodiče jsou těžce nemocní, za léky vydají tisíce korun. Nejsou sami, jejich veliké množství. Viz úchvatný Janotův balíček, okrádání potřebných Nemusím Vám snad vysvětlovat , o jaké skupiny občanů se jedná.Tak neurážejte důchodce, vydělali si na důchod. Jenom na upřesnění, není důchodová reforma, miliardy korun se rozkradly ve státním rozpočtu. Důchody měly být odděleny od státních výdajů. Jinak v této demokraci již někteří do důchodu v 65 letech, to se týče dle dětí i u žen. Jak říkám, když se bude rozkrádat vesele dál stát, tak do důchodu třeba v 70 ti letech. Nevím, kdo se jej dožije. Dále, kdyby z mých rodičů někdo zemřel, ten druhý má existenční problém.Nejsou sami. Jinak finanční průměr důchodu je 10008,-Kč. Je to na www.finance.cz. Takže Vám toto dávám jenom na upřesnění,žádné bláboly, ale bohužel dnešní nepříjemná holá skutečnost.Názor Vám neberu, ale nemohu za to, že v supermarketech je plat 10000-12000,-Kč čistého. Mám několik známých v těchto oborech, tedy se jedná o pokladní. Doufám, že neomarodíte, nebudete mít úraz, jestli nebudete bohatý, zestárnete, třeba nebude na důchody,na léky a podobně. S pozdravem pane hezkého klidného večera, rentiér Ladislav Marek z České Lípy. Jenom poznámka :Jste asi moc mladý, nekritizujte ostatní, co si zaslouží uznání.
  15.11.2009 21:58 XXXP
 
Ladislave, už by jsi mohl vědět, že civil je provokatér a zřejmě velmi mladý, který ještě nic ze života nepoznal. Až dojde našeho věku, tak bude mluvit jinak. na to dám krk jak mám jeden a vyhraju.
  16.11.2009 09:05 Neplač
 
Souhlas civilem, není co dodat !!!
  16.11.2009 16:37 civil
 
rentiére!!!!!!!! Docela si protiřečíš: "Dneska si vysokoškoláci budou platit školné, středoškoláci jej již z většiny platí"
A 15.11. " Na soukromé střední škole se platí studie, ale ve státních školách se též platí některé učebnice, pomůcky a podobně"
Tak co teda,co podle tebe platí.Já zdaleka nejsem mladej (44 let),ale mladým by se s těch tvých blábolů mohla zatočit hlava.
Tak ty jsi neplatil,za studium ani korunu? A kdo to platil z daní? Občané ČR !!! Jako ty teď platíš ze svých daní studium sousedovic "Terezu",tak její prarodiče platili zase tvoje studium.Už je ti to jasné,že nic není zadarmo.
  15.11.2009 18:52 rentiér <Ladislav.marek@volny.cz>
 
Pro xxxp.Žiji zde 48 let. Každopádně se mně ten bordel nelíbí. Před 20 ti lety zvonili študáci klíčemi na Václaváku a řvali MAFIE. Tak ji tu máme v jiné formě. Dneska si vysokoškoláci budou platit školné, středoškoláci jej již z většiny platí. Já jsem za několik státních škol za údajného komunismu nezaplatil ani korunu. Starší vědí, jaká bije. Několika křiklounům , které znám ,jsem řekl, aby se jim za pár let nestalo, že budou bez práce, nebudou mít třeba na léky, nebude na důchody. Potkávám je znovu, jsou na ÚP a ze všeho vytřeštění. Může jít i o vzdělané lidi, onemocní, úraz, nebo přijde dravější mladší v oboru a podobně. Komunismus zde nebyl, jak pořád hlásají, to je útopie. Byl zde socialismus, větší solidarita se sociálně slabšími, důchodci, nemocnými a podobně. Důchod za socialismu byl 65 procent proti reálné mzdě, dneska ccc 42 procent, a procenta pořád klesají. Jsou další zvěrstva vůči poctivým daňovým poplatníkům, to bych tu popsal stranu. Je zde vycinkaný , vysněný kapitalismus. Je pravdou, že se nový režim měl z právního hlediska ošetřit, pak dělat divokou malou a velkou privatizaci. Poté vykradení bank , rozbití funkčních našich továren. Průmysl nebyl tak špatný, jenom jej trochu modernizovat a nechat v našich rukou a podobně.Nerozbít si východní trhy, proč pan Klaus jezdí do Ruska, Číny. Jsou to pořád velmoce. Každý má na věc jiný pohled, ale jádro v tomto příspěvku je stejné. Jinak zdraví k věku slouží, ale není mně již 20 let. Dneska jsem si poslechl pana Václava Havla, jak pořád sočí na komunisty. Dále, jak se zde vše po 20 ti let od pádu komunismu špatně udělalo. Hlásal nesmysl, " láska a pravda zvítězí".Hlavně , že to co bylo první u něj, dral se o své majetky. Nikomu nic nezávidím, někdo je bohatý, někdo chudý, ale veselé rozkrádání republiky mně jako daňovému poplatníkovi vadí. S pozdravem rentiér.Jinak jsem též psal o tom pánovi z nadhledem.
  15.11.2009 20:01 XXXP
 
Naprostý souhlas, nic jiného se napsat nedá i když jsu rád, že komunisti již nevládnou. Ovšem pořád mají dost síly aby do ledasčeho mohli mluvit.
  15.11.2009 20:19 civil
 
Co zase tady plácáš za bláboly rentiére.Středoškoláci si z většiny platí školu? Kde? Jen soukromé střední školy se platí !!!!!!!
A s těma důchodama se ti to,taky moc nepovedlo.Znám hromadu důchodců (i v rodině),kteří mají tak vysoký důchod,že se o tom např.pokladní ze supermarketu ani nezdálo.
  15.11.2009 20:39 Dušan
 
No každopádně si to Láďo,než to sem vložíš po sobě přečti.Tvoje zatrpklost je známá široko daleko,jsem rád,že jsem s tebou nikdy nesloužil,protože toto poslouchat celou šichtu,tak bych tě velice brzo poslal do.........
  15.11.2009 14:59 Bronx
 
Postřeleným je policista, jenž nebyl ve službě a neměl u sebe zbraň. Podrobil se v noci několika operací a ráno byl jeho stav stabilizovaný. "Muž utrpěl tři průstřely, z toho dva byly odoperovány, třetí jeho život neohrožuje," řekla ČTK mluvčí nemocnice Jana Jelínková.
  15.11.2009 07:36 násilí v ČR
 
Po sedmé hodině večer třeskly pražským Spořilovem výstřely. Následky jsou děsivé - v Púchovské ulici zůstali dva mrtví lidé - muž a žena. Další muž je zraněn těžce, jedná se o policistu, který nebyl ve službě. Všichni tři jsou Češi, nebyli zřejmě nijak příbuzní.
  14.11.2009 19:12 rentiér <Ladislav.marek@volny.cz>
 
Jestli je to pravda, tak je Janotův balíček o to hnusnější na nemocné, potřebné, sedřené dělníky a invalidy, ,důchodce, běda, aby se rodily děti.Zajímavé, že pro občana Václava Havla se našly miliony korun na léčbu, nejlepší lékaři, nejlepší léky a to, jak dle medií se propil, kouřil jako o závod a podobně. Nemám proti němu nic, ale zdraví si poškodil sám. Ale na obyčejného občana po letech dřiny peníze nejsou, na důchody, a další, jak jsem výše uvedl. Jo holt, byl to pan nadčlověk, pan president, nebo co. Každý máme stejný žaludek, někdo si je rovný, někdo rovnější, to je ve všem, v celé společnosti, s podzravem jenom občan.
  14.11.2009 22:37 XXXP
 
Ladislave zeptám se jen jak dlouho žiješ tady v tomto státě. Co jsi čekal od kapitalistů, které vychovali komunisti. Nikoho nebudu chválit a na nikoho nechci plivat, ale MÁME CO JSME CHTĚLI ne, vždyť jsme si to vyzvonili klíči na Letné v roce 1989. Po komunistech jsme naoko rušily Sanopsy, ale nic se nezrušilo, pouze se převedly pod normální nemocnice. V případě jakéhokoliv poslance nebo nedej bože vládního činitele nebo presidenta se dělá vše možné i nemožné. Pochop přeci, že to co dostane třeba prezident, nemůžeš dostat ty. On je důležitá osobnost a ty jsi jen položka v seznamu obyvatel. Před bohem i před zákonem jsme si všichni rovni, ale někteří jsou si rovnější. Je to tak jak píšeš, ať se ti to líbí nebo ne. Zdravím tě a přeji pevné zdraví, aby jsi měl co možná nejméně návštěv v našich zdravotnických zařízeních. Tento příspěvek neber úplně vážně, je psán s mírnou nadsázkou. Přeji pěkný večer.
  14.11.2009 12:31 GRU
 
Zdravím, něco málo z věznic. Jak se pořád dokola opakuje, že ve státním sektoru nejsou na nic peníze, tak to jak všichni víme, není pravda. Koncem roku se vždy peníze najdou. Malá ukázka. Peníze jsou, ale ne pro uniformované složky a civilní zaměstnance. Jsou pro vězně, lépe řečeno na jejich resocializaci. Naše věznice na sev. Moravě musí do konce listopadu utratit 10.000 Kč, na kulturní vyžití vězňů. Jsme dva objekty, 2 x 10.000 Kč. Ti chodí do kina, koncerty, na kulturní přednášky, do fitnes ve městě, i na bowling. Na tyto akce se pouští vše, co se může pustit ven. Sice jdou v doprovodu vychovatele, ale to není důležité. Nevěříte? To by jste ale měli!! Spočítejte si, kolik je v republice věznic a dostanete krásné číslo. Toto nařízení přišlo od "odborníků" z GŘ Vězeňské služby. Pane jo, to muselo dát námahu, něco takového vymyslet.
Doufám, že už věříte, co se ve věznicích děje.
  16.11.2009 00:16 civil
 
Pěkná práce, pěkná, ministři!
  13.11.2009 20:31 Ivan Zlý
 
Řidič osobního vozidla Citroen Xantia byl v pátek po poledni zraněn při srážce s policejním vozem eskortujícím vězně v Heřmanově Městci na Chrudimsku. Nehoda se stala na hlavní silnici I/17 vedoucí na Čáslav.
  12.11.2009 14:58 lump Ivan
 
PRYČ S DATOVÝMI SCHRÁNKAMI.
  12.11.2009 08:32 Karel M.
 
Něco málo k datovým schránkám z netu:

Datová schránka na rohu ulice
to není lecjaká věc.

Budoucnost mám nulovou,
nechci schránku datovou.
Pane Langře smějte se mi,
ostudou jsem v naší zemi....
...Ale nikde v cizině
nemaj schránky povinně:-)

Papír skončí natotata,
potomkům předáme data....
V muzeích maj na ukázku
děrný štítek nebo pásku.:-)
Kdo mi garantuje k dnešku,
za sto let, že přečtou flešku?

Naše data skvěle chrání,
podpisy a šifrování...
Všichni trochu pochybují,
klíče stále prodlužují..
Když to praskne, končí hned
bezpečných dat dnešní svět.
Nový Einstein když se zrodí,
závislosti neodvodí???

Reklama mi říká zas,
schránka šetří prachy, čas...
Je to blbost! Budu platit,
pokud nechci data ztratit.
Drahý archiv datový
bude brzo hotový.

Úřad píše že jsem v právu,
- datovou posílá zprávu...
Na CzechPOINT poputuji,
tam si zprávu "zkonvertuji".
Ne zadarmo Ivánku,
chtěj tři pětky za stránku.:-(

...Já, ač je to k nevíře,
chci mít vše na papíře!
Svých práv domohu se hned,
i když smlouvu sepsal děd....
Zkus to jinde Ivánku,
já nežádám o schránku!!!
:-)))