Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Pánové, neznáte někdo číslo účtu, na který je možno posílat finanční příspěvky do státní pokladny na umoření státního dluhu? Jestli ano, prosím o odkaz nebo přímé uvedení - zn. JEN SERIOZNĚ. Rád bych totiž do státní kasy poslal nějaký menší peníz, aby jsme jako stát nepřišli na buben. Děkuji.

na archív TV Nova, kde je možno si ověřit v Televizních novinách ze dne 18.11.2009 níže uvedené číslo účtu.
http://archiv.nova.cz/multimedia/televizni-noviny-18-11-2009-2.h tml

č.účtu: 1233328001/0710
do zprávy pro příjemce se má uvést:
DAR NA SNÍŽENÍ STÁTNÍHO DLUHU ČESKÉ REPUBLIKY

Stát je díky ODS rozkradený, tak jsem ministerstvu financí do rezervnho fondu tu tvrdou českou 1,-Kč na účet dnes poslal. Kolik z vás bude dalších jednokorunových dárců?
Abych předešel případným rejpalům, že mně to bude stát víc než tu jednu korunu díky bankovním poplatkům, tak sděluji, že moje poplatky bance jsou 0,-Kč už téměř dva roky!!!

Státní kase přeji brzské naplnění, ať je zase co rozkrást.

předmětná reportáž začíná zhruba 06:00 minut od začátku televizních novin

to svazák íčko s kámošem, doktorem a magistrem bendou zatáhnou.vždyť jeho kámoš mrázek mu uměl poradit,jak se ,,poctivě vydělávají grošíky´´

mluví o tom, že mu nepřidali kecá, protože každý dle tabulek dostane za odsloužené roky přidáno!!!!!! Začněte makat a raději nestávkujte.

for Kdo
Za odsloužené roky dostaneš přidáno, ale po třech letech ? A s tím makáním se uklidni, protože nevím jak jinde, ale u nás máji skoro všichni na oddělení kromě nepoužitelných kusů víc práce jak minulý rok. A to prokazatelně, protože naše všemocné EŤR má počitadlo na všechno.

A nebylo přidáno jen dle tabulek. Jenom loni na základech plošně všem nejdříve 1.5 procenta a pak ještě něco, ale nebudu bludit to si už nepamatuji. Ronine, dal si se k policii, tak makej, ty jseš asi jeden z těch, kteří by jen brali a když je nejhůř, tak bys stávkoval. Běž a vydemonstruj si 5 000 navíc. Víš, stát není dojná kráva jak ty si myslíš, ale demonstruj.

Bylo přidáno těch tvých 1,5%, ale po třech letech a tebou uváděné něco dalšího u nás bylo 500,- Kč na rizikáči, které museli stejně zvýšit, protože šel nápad nahoru. Jinak asi neumíš číst, protože já nechci o 5.000,- Kč víc, ale pouze tolik co jsem bral doteď. Jinak mluvíš úplně stejně jako jeden kolega z fary, kde se kopou do prodloužených zad a za rok udělá to co já za dva měsíce ? V takovém případě budu spokojený a nebudeme mi vadit snížení platu !

To, že jde o průměr je mi jasný, je také jisté, že nyní odchází většinou starší kolegové s vyššími platy a místo nich nastoupí noví s polovičním, nebo nenastoupí vůbec a tak si připočti mzdové prostředky na druhou stranu rovnice.,,A na neobsazené tabulky byly mzdové prostředky odebrány již letos... Vím o čem píšu, tak se zbytečně nestrašte a chystejte se na Mikuláše a pak Vánoce, místo nic neřešících demonstrací..

http://www.policista.cz/diskuze/tema/1247/

pro xyz
Tady zase někdo poslouchal kolenem co ? Ministerstvo vnitra má ze svého rozpočtu ušetřit ty tvá 4%, ale u každého poldy to bude znamenat něco kolem 7%.

Když sto lidí bude brát po 100,- Kč a každému snížím o 4% tak bude každý brát 96,- Kč, Tj. celkem nejříve 10.000,- a po snížení 9.600,- co je opět rozdíl 4 %. Každí ví, že když každému snížím o 4 %
celkově je to stejně. Jak jsi došel ze 4 na 7 ...

Jednoduché vysvětlení.Protože to už kolega rozberal dobře, jen to s dovolením zkopíruji...
Na Tvůj dotaz, jak jsem přišel na 7 procent uvádím následující: těch 7 procent je hodně optimistický odhad, v reálu nám hrozí 8-10 procent dolů. Odbory na to již upozornily. Počítej se mnou: 4 procenta je celkový balík peněz, o které má policie dostat příští rok na mzdy méně. Bude se to snižovat z tarifů (všem asi 6 procent dolů). To ale znamená, že to nebude pro všechny z celkového platu stejně. Vedoucí, kterému tarif tvoří např. jenom 50 procent z celé mzdy, protože má příplatek za vedení a vysoké osobní, tedy přijde ze svého celkového platu např. jenom o 3 procenta. Naproti tomu řadovému poldovi, s osobním v řádu stokorun, tvoří tarif např. 80 procent mzdy. Takže když se mu šáhne na tarif úplně stejně jako vedoucímu (šesti procenty), bude to z jeho celkového platu dělat mnohem více, okolo 5 procent. Čtyři procenta budou PRŮMĚR! To je ale pořád jenom první část. Policii totiž vyjma těch 4 procent na mzdy byly odebrány pro příští rok i finance na 1900 neobsazených tabulkových míst. Z těchto peněz byly dosud "dotovány" platy nás, co za chybějící kolegy sloužíme (cpalo se to do rizikáče, osobního, odměn). Je to tak obrovský balík peněz, že to dělá téměř další 4 procenta z objemu financí na mzdy. Takže to jsme již na 8 osmi procentech, ovšem v průměru. V reálu to pro řadové bude víc, jak jsem vysvětlil výše. A jelikož se vedení pražské policie již nechalo slyšet, že u nich se platy snižovat nebudou, hádej na čí to bude úkor (nic proti Pražákům). No z toho celkového balíku dostanou méně ostatní kraje, pokud se Praze krátit nebude! Tyhle informace ale náš management úzkostlivě tajil, zejména do konce října, kdy mohli odcházet kolegové, kterých se týkalo tzv. přechodné období... A že ty peníze dolů nebudou jenom na jeden rok, jak nás teď lakují, o tom si už šuškají vrabci na střeše...

Máš naprostou pravdu v příspěvku níže. Policista musí "nabrat" kdejakou pitomost a provést šetření. Kvůli tomu nezbývá vůbec čas na pořádnou prevenci. Osobně jsem nabíral takové pitomosti jako poškozený praporek, když jeden řekl druhému blbečku atd. Vždyť to znáte. Neskutečné nesmysly. A když ve 3 hodiny ráno přijde silně podnapilý občan, že mu určitě ukradli peněženku a na otázku kde se to mohlo stát tak vůbec nemá tuchy, protože za noc vymetl několik pajzlů, ale tvrdošíjně trvá na podání tr. oznámení, protože mu peněženku ukradli z kapsy kalhot. A nezapomene poznamet, že policajti jsou povinni oznámení přijmout a že si je platí ze svých daní. V Holandsku by se s ním vůbec nebavili, ale my poslušně přijmeme tr. oznámení a píšeme a píšeme. Fakt super.

Top oznámení u nás: krádež květináče s květinou za 20kč, s níž si 3 městští strážnici nevědli rady, krádež 1ks květu slunečnice, poslední krádež - svačiny - chleba s paštikou...:o)

http://www.nosp.cz/AKTUALNE/o_datu_konani_demonstrace_-rozhodnut o

Co furt máte s tou demonstrací? Když vzít všude, tak všem, není se tudíž čemu divit. Nebo státní zaměstnanec je něco více než normální dělník? Není, banaopak nic nevyrábí a je placen z peněz daňových poplatníků. Nějakou demonstraci bych rozpustil, není za co demonstrovat.

Proč nebyla demonstrace, když se st. zaměst. peníze zvyšovaly?

Vy taky děláte demonstraci,když vám v Bohnicích zvednou kapesné?

for Kodl
Prachy ve státní kase jsou jenom se s nimi neumí hospodařit, když jsou peníze na zbytečnosti jako na mise v Kosovu, kde se vojáci z nudy opijí, fetují a pak se poperou nebo jeden druhého postřelí, tak nevím proč mě a mým kolegům co se někdy za šichtu ani nenají má být snížen plat. Na rozdíl od soukromé sféry nepociťuje PČR úbytek práce, ale naopak a nevím co je špatného na tom, že za více práce chci aspoň stejný plat jako minulý rok. Když se má šetřit tak se má jako v soukromém sektoru udělat audit a propustit zbytečné lidi a pak se těm co dělaj nemusí snižovat plat.

for kodl, re, for"re"
Pánové policistům, hasičům a dalším státním zaměstnancům se platy nezvyšovaly již 3 ROKY. Myslíte si, že při inflaci jaká za ty 3 roky prošla je to v pořádku? Já si to tedy nemyslím. My nežádáme zvýšení platů, ale jejich zachování na úrovni roku 2009, protože nám již bylo vzato víc než komukoliv jinému. Je pravda, že jsme placeni daňovými poplatníky, ale že by jsme nic nedělali to není pravda. Kdo myslíte, že hlídá po nocích vaše klidné spaní, kdo hasí vaše požáry, kdo ohledává každého troubu co se zabije na silnicích nebo spáchá sebevraždu, kdy vyřizije všechny vaše problémy na úřadech, no přeci my všichbni státní zaměstnanci. Myslím si, že jsme již na oltář vlasti položili dost velkou oběť, protože čeho je moc, toho je příliš a on jednou ten pohár trpělivosti musí přetéct a pak se dějí věci jako třeba v roce 1948 kdy vyhrála dělnická třída s komunisty a sesadila kapitalisty, nebo v roce 1989,kdy opět dělnická třída, tentokrát společně s inteligencí komunisty od vlády odstavile. A poklud si myslíte, že ve státní správě je až tak dobře, tak máte možnost, se po získání příslušného vzdělání, přihlásit a taky si užívat. Přeji všem křiklounům pěkný podvečer.
PS:
Bývalému ministrovi vnitra panu Ivanu Langerovi nevěřte ani slovo. Ten co tu papulu otevře, tak z ní vypustí vždy LEŽ nebo KRAVINU.

Kdyby se v soukr. sféře nadbytečně propouštělo, jako že se propouští, tak kdo by na tebe makal? Práce máte jistě dost, ale je vás na ni nadbytek, část st. zaměstnanců bych propustil, tak jako v soukr. sféře. Vždyť je to jasně daný. Méně policistů a stejné platy a nebo stejný počet policistů a menší platy. Tak za co chceš šmoulo stávkovat? Vem si, kolik máš za měsíc nachrápaných hodin v práci, a to ten kdo dělá u mašiny úkolově nemá. Buď soudný.

Hovořil jsem s mnoha bývalými kolegy a většina s demonstrací nesouhlasí, protože ví, že se vše může otočit proti policii jako celku, jestli se ve sdělovacích prostředcích uvede, že snížením o 4% přijdou policisté cca o 1500,- Kč, tak si každý umí spočítat kolik je 100 %. Proti policii zejména ve veřejném mínění, které i tak není nejlepší. A odbory u policie ? Jaká je organizovanost ?

pravda Bohumile. Jen blbněte §!!!

Stále tady mluvíš o soukromé sféře tak ti dám příklad jak to u PČR chodí, na toho jednoho tvého dělníka u soustruhu obrazně řadového poldů vychází tři mistři tedy vedoucí. To je v pořádku ? Ten pán nahoře před svým nástupem mluvil o snižování míst na PP a MV a co se stalo, všichni tam zůstali a akorát jim narostl plat. Tehle stát pod vedením pravice nebo levice dělá jeden kopanec za druhým a jenom se mrhá prachama a teď na to mají poldové, hasiči a další státní zaměstnanci doplatit.

Stále dokola :!Platím si vás ze svých daní,tak držte h.by a makejte!" A policista,hasič ze svých příjmů neplatí daně?!Ba že platí.Že s tím ti le.plové neumějí hospodařit já teda rohodně nemůžu.Dnes 4%(7-10%),příští rok bude co?Sami si darmož.outi už odhlasovali na příští rok, že si přidají a ostatní ať se třeba pasou.Od Francie by jsme se měli učit a jejich odborů.Nikdo nechce za stávající situace přidat,ale zachovat nějakou životní úroveň.Pokud policii nezaplatí stát, zaplatí ji protistrana-to je prostě realita(jak řekl kdysi ministr vnitra Sacher).Na nějaký jeho (toho vpravo nahoře)kodexy policisty se každý s chutí vykašle.Pak si všichni budete stěžovat, že zde bují korupce.Uvědomte si, že hranice, kdy spoustu poldů dělá svoji práci zatím ještě stále z přesvědčení, je velmi tenká.Volají ze svých telefonů za své peníze, spoustu hodin jim nezplatí etc.Pokud to takhle půjde dál, přijde doba, kdy se nikomu ve volnu nedovláte, aby přišel rychle pomoct do práce a nikdo nehne ani o mm víc prstem než bude muset.Jediný a neoddiskutovatelný motivační prvek jsou peníze.Kdo tvrdí něco jiného-lže.Proč není takhle napadána AČR, jeden skandál za druhým a přitom od bitvy na Bílý Hoře, kromě misí snad nikde nevystřelili, pokud zorvna nestřílejí po sobě.To je pračka na peníze - Gripenama počínaje a 1000,-Kč i víc za m2 sádrokartonu konče, když se dal v té době normálně pořídit za 200kč/m2 aj.

o víkendu poslední služba a Sbohem a šáteček,a Vám pane ex ministře z celého srdce přeji,aby Vás jednoho krásného a slunného dne sebrali a zavřeli,doufám,že se toho ještě dožiji-LIKVIDÁTORE POLICIE

:-)

do roka a do dne toho budeš litovat

Nevím proč by měl litovat a dělat mocipánům u P ČR blbečka. Neznám nikoho kdo odešel, že by litoval. Tak nekal blbe vodu.

asi žiješ v jiném světě troubo!

Znám jich mnoho co litují, ale protože jsi nikdy řádný policajt nebyl, tak Ty asi ne..

skončil jsem v dubnu, bylo to hodně těžké rozhodování (slušný plat, zajímavá práce), ale holt přechodné období je skončené a já měl strach, že narazím na blbce, který mě vymastí v době, kdy nebudu mít nárok na výsluhu (prostě nebudu moci prásknout dveřmi), ale víte, že se mi někdy zasteskne a dokonce se přistihuji, že se to předtím začínám trochu idealizovat - naštěstí si pak rychle vzpomenu na to, co se civilistům dost těžko vysvětluje (hlavně, co si člověk nechal všechno líbit, protože to bylo třeba v zájmu celku - bylo mu to blbý vůči kolegům dělat problémy), každopádně nyní jsem úředníkem s výsluhou a nemohu si stěžovat

je tak málo, že bych o tom nechtěl ani mluvit, protože co udělá vláda, sníží na oplátku stavy a to je horší než těch pouhých -4%

Ale co, proč pouze 4% nebo 10%, ať vezmou rovnou 50%, nebo ať policií zruší a také armádu. Můžeme tu mít takovou pěknou anarchii.

Když snižit plat a stavy tak přijmout Holanský systém ve kterém se nešetří kdejaká kravina. Pro neznalé nikde v zahraničí se nešetří ztráty mobilů platebních karet, dokladů a RZ ? Také tam policie nešetří drobné krádeže a to ani ty s vloupáním ? Po odcizeném vozidle pátrá pouze v případě, kdy jeho hodnota je přes 100.000,- Kč.
Pak se tady odborníci nedivte, že v ČR je nejvíce poldů na počet obyvatel, když se u nás musí šetřit kdejaká kravina.

Svatá pravda Ronine. Máme tady ale odborníků na policejní práci, že ano.

Úřednická vláda Jana Fischera si v posledních měsících získala neobvykle vysokou důvěru veřejnosti. Bezmála tři čtvrtiny populace jí důvěřuje, díky čemuž se v posledním průzkumu společnosti CVVM poprvé vyhoupla před prezidenta Václava Klause. Přitom i důvěra v něj se drží vysoko na 68 procentech. Naopak nejméně lidé projevují důvěru v Poslaneckou sněmovnu.

je tak ideální stav!!!!

Ano,souhlasím, pokud to bereš v procentuálním zeštíhlení počtu velitelských funkcí

Deset procent letos a deset procent napřesrok. A to chceme jít demonstrovat? Za co? Za to že jde o pouhá 4 procenta? Je vidět, že u sboru jsou stále čím dál více nemakačenků a netáhel. Za málo práce ( za nic ) hoédně peněz ( balík).Jak jsem výše psal hasičům a policajtům 10 letos a 10 napřesrok. Nelíbí se někomu tak ať jde a neotravuje nás poctivě pracující lid. Darmošlapy nikdo platit nebude.

Langr kecá že nezasahuje do diskuze