Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Pro nikde.Anonymně psát nesmysly, to by ti šlo. Napiš, také něco o sobě, jinak zde na nick nelezl hrdino. Já s poctivou prací a s výslužkou vůbec nemám problémy, s pozdtravem rejpalové.

Nechápu, proč by se tady každý měl odkrývat jako ty. To jsi byl policajt, když tu vše vyslepičíš.

co obnáší v současné době ta tvoje poctivá práce ???, že by povalování se na peci ???, prosím vás kdo ho znáte toho rentiéra, ten přece nemůže být v pořádku, soudě dle těch jeho neustále se opakujících "výplodů", ale aspoň se člověk baví a nic nevykecá, narozdíl od rentiéra, tomu je asi slovo mlčenlivost dosti cizí ...

Nevěřím, že jsi policista, jinak bys takové nesmysly nepsal. Já s výslužkou problémy nemám, něco za něco. Rentiér proti rentiérovi nepůjde.S pozdravem rentiér.

sem nepiš, je to k smíchu co plodíš!

neděláš a hodnotíš!

Pro bohužel. Jestli ti zaměstnavatel neplatí přečasy, obědy, jdi o dům dál. Jestli si cinkal na Václaváku, o tom asi pochybuji, protože mám dojem, že jsou zde rejpalové většinou mladíci. Víc to nemá cenu rozvádět, vždy se zde najde anonym. Jestli si cinkal, tak nebul.

Zdravím všechny rejpaly. Takže pro všechny rejpaly, jen tak lehce na okraj.Na webovkách Zaměstnanci nošovického Hyundaie stávkovali, nelíbí se jim přesčasy. Tedy přesčasy mají placené, všechny, též všechny příplatky,svátky.To by byl rachot, dělat 150 hodin zadarmo, dalších cc 90 hodin pracovat zadarmo, tedy nadělávat svátky a to nehovořím, že když se slouží, tak také zadarmo, bez příplatků a další zvěrstva. Stačí legálně okrást cc o 5000,-Kč čistého na příplatcích měsíčně, x 12 měsíců a cc 15000 pěšáků. Pěkně okrádá stát. Toto závést v uvedené firmě, myslím, že by drtivá většina dělníků zaťukala šikmookému na čelo a šla dělat jinde. Tedy ikdyž je krize a lidé se bojí o práci. Ještě jim snížit plat o 4 procenta.Myslím, že by ta fabrika již nestála. Takže se nenavážejte do policistů, hasičů, vojáků, otírejte si huby rejpalové o kryply, o netáhla, o kriminálníky, zloděje, co jsem třeba 20 x trestáni a podobně. Demonstrace je jenom naše věc. Jinak jak jsem již jednou řekl, máte dveře otevřené u policie ČR, můžete si to jít zkusit. Každodenně bývalí kolegové nastavuji život a zdraví, je to práce policisty, hasičů a dalších. Nebýt ještě zbylých sdrcařů, tak se již policie položila. Tedy, nebyl by řadový policista, vyšetřovatel, dopravák, nehodovák a podobně. Dále si rejpalové uvědomte, jedná se o nepravidelnou službu, za každého počasí, stres, záhul na zdraví a podobně. Je pravdou, že v civilu také není žádný med, ale nezažil jsem, aby se příplatky neplatily, svátky se proplácí a byl jsem již 3 roky na svátky doma, spokojeně baštil kapříka. Svátky pochopitelně zaplacené, nic jsem nenasluhoval a podobná zvěrstva. Takže se do nás nenavážejte, nikomu sice názor neberu, může si to každý zkusit, s pozdravem rentiér. Škoda, že policisté nemohou stávkovat, ale policisté, hasiči berou práci jako poslání, k tomuto by se nesnížili.

s těma přesčasama nemáš pravdu!!!!! A k těm stravenkám, někde nemají žádné!!!!! realita demokracie

nejsi náhodou v současné době jedním z těch, jak je to tu nazýváš, aha "netáhel" ?????, civilisto rentiére !!!! já jakožto takyrentiér na rozdíl od tebe po 29 letech služby ihned po odchodu a i nyní stále pracuju

kolegové, nevím, proč pořád naříkáte. My celníci jsme všichni dostávali plošnou odměnu min. 20 tisíc. To jen, jestli jste na tom taky tak.

ale jdi ty srandisto.

já měl 25, kolega mladej měl nejmín - 18 táců.

tak hoši, pěkné Vánoce.

diky, budou hezky

KATASTROFÁLNÍ SCENÁŘ PROPADU MEZD A SNIŽOVÁNÍ TABULKOVÝCH MÍST JE VÍC NEŽ REÁLNÝ.

oni ti z kanclů,nebo šéfové z pp napíšou,že jsi uplakánek,nebože máš až až,neboť to,že ti na ulicích se začínají ozývat slyší ti ze shora velmi neradi,proto taková odezva...

http://zpravy.idnes.cz/male-policejni-sbory-vyresi-vic-pripadu-v elkym-mestum-kazi-cisla-kradeze-1li-/domaci.asp?c=A091202_211911 _domaci_vel

Jihočeský policejní ředitel Radomír Heřman vidí úspěch svých lidí v jejich mládí. "Máme za sebou generační obměnu a mladí policisté jsou velmi energičtí," líčí Heřman.

I toto dokazuje, že langer měl pravdu s obměnou vyhořelých přesloužilců.

mne je 30 a odcházím,takže jsem generačí špunt..haha,ale to je každýho názor...

jich pár znám, jsou zkušení 3 měsíce po zopce a největší zločin jsou vypnutá světla.

Tady zase někdo objevil Ameriku, protože je logické, že na malých a méně zatížených obvodech se můžou více věnovat neznámcům. Další podstatný fakt je takový, že na malých městech a vesnicích jsou lidé všímavější a ochotnější něco Policii sdělit.

nemyl se. Na malých městech a vesnicích sice lidé jsou možná všímavější, ale s tou ochotou něco sdělit bych byl opatrnější. Spíše je pravdou, že nic neviděli, neslyšeli, nic neví. Ale ti "blbci" jsou policajti, když nic nezjistí. Holt ještě nemáme věštecké koule.

Podpora občanovi na UBS. Neustále tady skuhráte a nemáte proč. Když se Vám to nelíbí, tak proč ještě sloužíte? Nepište to , že sloužíte z přesvědčení a podobný hlášky! Pojďte to ukázat do civilu a tam poznáte právo a spravedlnost!!! Mimojiné policisté skutečně mají plat 30t. a to i úplní plebejci, jen že slouží již 18 let. To že se nepřidává je lež, protože dle platové tabulky se to letama navyšuje! Pan Miloš a UBS zastupuje kolem tisíc členů a to je slabá pozice na to určovat jak dál a sloužit 24h směny a jít osmkrát si sednou do práce na židli je pro pana Miloše fakt raubírna. Proč asi odchází z UBS v UL a BR, zřejmě mají pádnej důvod!!!! Vloženo z UBS, protože tam dojde jistě k cenzuře!!!!!

Jen k doplnění dotaz. Ještě se někde slouží 24 hod. směny? Při takovém nasazení to není ani možné vydržet. V JmK to velitelé pochopili již dávno.

ha, to nasazení!

ani já nejsem policista, ale buď alespoň trochu soudný. Uvědom si, že ta 24 hodinová služba jsou 3x8 hodin. Ty máš po každé šichtě odpočinek, proč ho tedy upíráš policistům? Já dělám v provozní laboratoři ranní12, noční12, volno,volno
v suchu, teple, bez stresů, nikdo mě nebuzeruje, nenadává mi, nesnaží se mě přejet,nehrozí mi nákaza od kdejakého feťáka a můžu ti říci, že po noční jsem jako vymačkaný citron.
Co se platů týče, jsem podle tebe také plebejec. Sice s maturitou jako každý policajt, ale podle tebe plebejec. Mě, na rozdíl od policajtů, platí bez řečí příplatky za noční, soboty, neděle a svátky. Stravenky mám za 80,- Kč a z FKSP dostávám příspěvek na dovolenou. Plat se mi zvyšuje každý rok o pár stovek na rozdíl od policajtů, kteří 3 roky nedostali ani kačku, letos v létě jim "slavně" přidali 3% a v lednu jim 7% vezmou. Tobě by se to líbilo? Mně ne.
A říká ti něco slovo "průměr"? 1 bere 250000 a lo bere 20000 = 450000:11=cca 42ooo. Ty přece bereš také v průměru 22000, ale kolik lidí je ve skutečnosti má?
A ještě k těm tvým výkřikům - proč ještě sloužíte, když se vám to nelíbí, v civilu poznáte právo a spravedlnost a k otázce odborů.
Za to, že já se mám jak se mám, děkuji naším odborům a jejich schopnosti vyjednávání.
K jejich službě - neslyšel jsi nikdy, že největší štěstí člověka je, pokud může vykonávat smysluplnou práci, která ho uspokojuje a naplňuje?
Proč by měli v civilu poznávat právo a pořádek? Tam jsi přece ty a pokud se ti nelíbí, děláš s tím něco, nebo jsi spíše ovce, která si nechá všechno líbit?
Odpovědi si najdi sám, pokud máš v hlavě to, čemu se říká mozek.

Můžeš mě mimojiné vysvětlit, jestli by jsi v té laboratoři mohl dělat 24h směny!!! To prostě nejde, člověk strácí výkonnost a soustředěnost. To znamená, co tam asi tak může mít na práci, že jsou 24h směny! Snímek pracovního dne by napověděl víc. Ale to je problém všeobecně u PČR a státní správy či samosprávy, jsou fary, kde za slušný peníze nevědí co z nudy dělat a někde se z toho můžou zbláznit. Takže 12h služba dejme tomu.A k tomu dalšímu jenom tolik, buď rád, kde pracuješ, ostatní takové štěstí nemají.Stačí se porozhlédnout a otevřít oči a nebo jak píšeš zapojit mozek!

už se mi to stalo, když mě kolega nevystřídal a nebyla náhrada. Ale pravidelně? Těžko.
Nejsem policista a tudíž nevím, zrovna jako ty, jaká práce se v těchto směnách dělá. I u policie tyto směny nejsou obvyklé a pokud je někdo dělá, tak to má asi nějaký účel. Nevím, proto nehodnotím.
A neměl bys ani ty, pokud nejsi z oboru, nic o něm nevíš a "jen se domníváš".
A k tomu ostatnímu. Mám štěstí že dělám co mě uspokojuje, kolegy na které se můžu spolehnout, šéfa který nás považuje za lidi a také s námi tak jedná.
A ještě závěrem k policii. Proč si myslíš, že tolik policistů s dobou služby mezi l0-20 lety odchází do nejistoty? A vynech rentu. Můj selský rozum mi říká, že z dobré firmy se dobrovolně neodchází.

tak panu brázdovi z pp.odebéřou titul,hmmmmmm,tak to se na to podívejme,mafian jeden zasranej,policejní pp je velká dobře placená žumpa,ti demonstrovat nebudou,ti budou zalezlí za vokny,neboť o vánocích dostanou krááásnéé odměny a na ježíška se v kanclech neslouží...

To někde proběhlo???

Jo, proběhlo denním tiskem asi před 3 dny, ale už nevím, ve kterých novinách jsem to četl. Pan Brázda teď uči na plzeňských právech, ale pokud mu seberou titul ...?

Policistům, hasičům a dalším státním zaměstnancům se nelíbí plánované krácení jejich platů. Vadí jim zejména to, že s nimi o škrtech v rozpočtu nechce nikdo jednat.
Ministerstvo vnitra má na platy všech zaměstnanců příští rok dostat o čtyři procenta méně, policisté se však bojí, že by jejich mzdy mohly klesnout ještě více.
Příslušníci ozbrojených složek, kteří nemohou ze zákona stávkovat, avizovali svou demonstraci dlouho dopředu.

se začne krást a podvádět,bude se nahrávat mafianům,již teď znám plno hasičů,co chodí po brigádách o dovolených a ve svým volnu,aby neumřeli hlady....PRAVDA A LÁSKA ZVÍTĚZÍ.....

jsou zase keci, naše oddělení nepodporuje demo !!!!

for to
Takže vaše oodělení bude zřejme zapadlá fara někde na zapadlé vísce, kde dávají lišky dobrou noc. Jinak si vaší spokojenost a nesouhlas s Demonstrací nemůžu vyložit. V tom případě je jasné, že se bojíte toho, že by se někdo mohl nahoře chytit už za rypák a udělat audit a vyřešit problém se zatížeností jednotlyvých oddělení u PČR.

PRAVDA A LÁSKA ZVÍTĚZÍ a ještě , že tu už nejsou králíkárny pana Havla, neboť supr bydlení si může z platu dovolit každý slušný četní :-)

Kradlo se vždycky a bude a policie tomu někdy zabránila? Ho.no. Jo a hasiči mají za to co odvedou málo? Placáš kokotiny, kdyby normální člověk jeden den dělal a dva měl volný, tak by taky chodil po brigádách, co doma. V.ser se na to psaní, akorát nasíráš, jseš úplnej blb.

pravda pravda, plácaj játrama ....