Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Ano je to čistého kolem 900Kč a to mě fakt nevytrhne s příjmem 25000Kč čistého. Kdo to dnes má, já ano jsem policista a sloužím 16 tý rok. Takže spokojenost.

Já 23. rokem, čistého mám 32 000 Kč,-, mě to bude dělat 1300 Kč,-, takže také spokojenost. Za tu dřinu prostě paráda. Rok se dá vydržet.

tupá,ale spokojená guma...,která nic neumí...

Koukám, že jste kolegové nepochopili pravý důvod DEMO ? Ono jde hlavně o to, že si vláda klidně může testovat kolik si nechájí příslušníci ozbrojených sborů líbit a za krásně se může stát, že o těch vašich 5,5 % nám můžou klidně snižovat plat každý rok. Klidně se zase může stát, že přijde další chytrák jako Íčko a prošustruje prachy za předražené nákupy a zase budou chybět prašule ve státním prasátku ? Hádejte, kde je zase ušetří ?

Máš nějaký divný počty,oritiže alespoň u nás dosud nebylo rozhodnuto, z čeho to seberou.Né 4%, ale 7% - 10%, vysvětleno v diskuzi mnohoráte.Jde přece o princip, měli všem přidat dle inflace a demo je zde kvůli tomu, aby se nesnižovalo. Když bude demo úspěšná,budete koukám první,kteří přijdou s nastavenou dlaní.Né každý si může svůj plat dorovnat odměnou,přesčasy apod.Tak raději mlčte...

Tady je odkaz na celou tabulku. Je stažena z www.osh.cz

http://www.osh.cz/dokument.asp?dokument=531

Tak jsem zjistil, že -5,5% dělá v 5.tř. 6st.pouze -1300Kč. To není nic a skutečně je demo mimo mísu. Toť většinový názor malého oddělení.

PŘETAŽENO Z POLICIE ČR, HASIČI.

Josef Mezera

Vážený pane poslanče,
je pravda, že já se většinou diskuzí podobného typu neúčastním, ale přesto bych měl pár poznámek k reformě policie. To, že místo výběrového řízení v uplynulých letech proběhlo pouze náborové řízení je zřejmé, kvalita nových policistů není moc valná a bohužel základní odborná příprava v délce 6 měsíců, kdy v tom je i jeden měsíc dovolené jim na odbornosti nepřidala. Jinými slovy, policista po základní odborné přípravě není připraven pro vlastní výkon služby. Mohl bychom Vám tady uvést mnoho příkladů a dozajista by tak mohlo učinit i kopa občanů. Myslím si, že byla chyba nestanovit k přijetí určitý věk. Ten by se podle mého názoru měl pohybovat někde kolem 25 let. Neboť dnešní mladí kovbojové nemají základní pracovní návyky, nemají základní slušnost a co je zděšující nemají ani zájem o tuto práci. A nebudeme si nic namlouvat, za tento stav může právě politická reprezentace naší země. Žijeme v zemi, která se zmítá v korupci, v nehospodárném nakládání s veřejnými prostředky, v zemi, kde politické strany nemají zájem o blaho země, ale o blaho své. Myslíte si opravdu pane poslanče, že hájíte zájmy voličů? Že opravdu nehájíte zájem korporací a lidí, kteří právě přispěli k tomu, aby ODS byla vedoucí stranou v naší zemi? Kdyby totiž nebylo sponzorů, nebyla by ani ODS, tedy sponzoři si kupují politiky a ti pak hájí jejich zájmy, nebo se mýlím? Pracuji pro policii, musím si kupovat za svoje peníze kancelářské potřeby, zimní doplňky, ale tak nějak celkově výstroj a výzbroj, a to je smutné. Tento stát v současné době není schopný ani zabezpečit bezpečnostní složky pro základní výkon služby, natož aby dokázal zabezpečit celkový chod společnosti. A jste to právě Vy pane poslanče, co může hodně změnit, můžete změnit korupci, lobing, ale i nakládání s penězi daňových poplatníků, můžete toho udělat hodně, tak to v zájmu naší malé země udělejte.

Kolega Mezera a mnoho dalších naivních občanů si pořád myslí,že našim politikům jde o fungování policie.Právě naopak.

Pro xxxp, kolegu.Jsem zvědav kolego, zda tě také budou rejpalové nemístně napadat kvůli naší demonstraci za naše sociální jistoty. Těm lidem, co se zde anonymně naváží do policistů, rentiérů nepřeji nic nepěkného. Ale páni rejpalové, nevíte nic o policejním řemesle, nepřísluší Vám hodnotit toto povolání. Několikrát jsem Vám sdělil, nejsem sám, jestli máte nějaký problém, rozšiřte řady policistů, každý má tu možnost. Budete velice přivítáni, boj se zločinem je na dlouhou trať. Ne přiblble rejpat, ne jenom na moje připomínky, ale na diskusi dalších kolegů.Nikomu názor sice neberu, ale až něco dokážete, tak se tu ozvete. Já s výslužkou problém nemám po 25 letech služby, něco za něco. Je zde dosti rejpalů, mnoho bývalých kolegů Vám to řeklo jasně. Jeden anonym řekl, že se zde dobře baví. Pořád zde píše nesmysly, v ranní době, asi má dosti času. Je jasné, že se pánové rejpalové ozvete, pořád se nemístně navážíte do policistů,co jsou tyto webovky. Kdyby se každý odhalil, tak nebude takový hrdina. S pozdravem rentiér. Pro xxxp , jednal jsem s kolegy kvůli demonstraci, ale více se zde nedá sdělit, protože jsou zde ubožáci, rejpalové. Nikdy jsem nikoho neurážel, ale já se , ani kolegové za leta služby pro blaho této společnosti páni rejpalové nemáme za co stydět. Několikrát jsem ve službě použil zbraň, zachránil několika lidem život, byla to moje práce, samozřejmost. Jestli nějaký rejpal nebyl na vojně, strašná škoda, že ji zrušily. Něco to do sebe mělo.Jinak Vám nic do mne a do kolegů, nebo do rentiérů nic není. Můžete se zde dále debilně bavit, na Vaše oplzlé, nemístní narážky již odpovídat nebudu, též kolegové,je to ztráta času. Jsem zvědat rejpalové, kolik Vás bude, když uvedete svoji identitu, budete chtít oplzlým způsobem diskutovat.Když slušně, věcně, pak to beru, jinak je to z Vaší strany ubohost, srab. Věřím, že i kolegové slušnou reguelní diskusi připustí.S pozdravem pěkného večera , mohli by rejpaly vyprášit čerti, možná nějakému rejpalovi by Mikuláš něco nadělil, přeje rentiér, tedy i občan, páni rejpalové. Berte to s nadsázkou, nikomu jsem v životě neublížil, ale slušnost v diskusi, je slušnost. Doufám, že jste dosti inteligentní a pochopili ,co je slušná diskuse..Nic ve zlém, ale jsme snad jenom lidi. Každá diskuse je přípustná, ale ne nemístně urážet.

Jen tak na okraj - kážeš o slušnosti a zatím tady sám nazýváš ve svém příspěvku diskutující celkem 12x "rejpalové" apod., neprotiřečís si tak trochu ????

zatím tady hodně "rejpeš" Ty. Myslím, že spousta věcí jsi si mohl nechat pro sebe, protože ostatním a policejních věcí neznalým, do některých věcí opravdu nic není. Opakuješ se tady a chvástáš se odlouženými 25-ti lety u policie. Jsou i tací, kteří odsloužili daleko více, třeba jako já, do důchodového věku a také "na ulici", ne v kanceláři. Nyní uvádíš jak "poctivě a radostně" pracuješ v civilu, následně uvedeš, že jsi na ÚP jako nezaměstnaný. Pořád tady přetřásáš "výslužku". Musíš mít hrozný strach, aby Ti ji náhodou nevzali. Ale neboj, desetitísíce jistě nebereš a to co bereš Ti nejspíš nikdo nevezme, protože "ta almužna" (nezávidím, beru ji též) státní rozpočet nespasí. Až tady budeš zase příště sepisovat "svůj životopis", tak prosím bez rozporů, čtou i Ti, kteří si přečtené pamatují. Hezký den v klidu domova.

Zdravím tě bývalý kolego por.Marku.
Možná tě zklamu, ale z velké části má pravdu ten v příspěvku "Marku,Marku". Já osobně sloužím již 30 let. Zdraví mi zatím slouží a problémy s mladými kolegy nemám, tedy alespoň mi to nedali nijak najevo. Sloužím na malém oddělení cca 20 policistů i v VO a ZVO. Vykašli se na tzv rejpaly a nereaguj na ně. Piš pouze k věci a nic víc. Ono je to tak, že čím více napíšeš, tak tím více se do tebe tihle rejpalové budou navážet. Já už jsem osobně 3x tady změnil nick, protože vždy se našel nějaký idiot a začal používat můj nick a psát blbosti. Je také pravdou, že v jednom příspěvku napíšeš "něco" a v druhém, nebo ještě v tom samém na konci to převrátíš vzhůru nohama. Dále pořád opakuješ stejné věci a to je také voda na mlýn těch rejpalů. Zkrátka nejlépe bude opravdu psát pouze k věci a příliš se nerozepisovat, protože pák ztrácíš, a nejen ty, souvislosti. Co se týká demonstrace, jsem rád, že nás sloužící policisty podporuješ a děkuji ti za to.
PS.
Možná by pro tebe bylo dobré se obrátit na NOSP sekce Veterán, kde by jsi se mohl dostatečně realizovat a současně nám sloužícím ještě i pomoci.
Přeji hodně zdraví a pohody v životě tobě i tvojí rodině.

CSSD a komouši chtějí zdanit vše i renty...jde to i u rent zpětně?

jednou přiznané renty jsou již dané...zpětně je porušení zákonnosti...odešel někdo za jistých podmínek..atd..

ČSSD renty zdaňovat nechce, to je výmysl Kalouska s Janotou. Socani to odmítají.

Pánové mám za to, že jako policisté by jste trochu mohli znát základy práva. Danit výsluhy v případě změny zákona o daních lze a nešlo by o žádnou retroaktivitu, o tu by se jednalo tehdy, kdyby někdo řekl, že již za vyplacené renty se musí zaplatit daň. Jinak co se asi chystá si přečtěte na stránkách UBS, kde pan Janota odpovídá Milošovi - zdanění části renty se mohou v budoucnu obávat jen ti, co ji mají vysokou...

Ještě bych tě doplnil,že Janota konečně chystá STROP rent,jako to bylo za 186 (11 600Kč).
Už nebude konečně možné,aby nějaký "tahoun" z PP bral rentu třeba 50 tisíc

Pro for. Kde se dá dočíst nějaký návrh strop rent. Toto zajímá hodně lidí.

Přesně tak,já to četl začátkem měsíce na novinkách.cz

Pánové,neplaště se. Není důvod stahovat kalhoty když je brod ještě daleko. To co píší média, je možná pravda tak z 10%. Nějaký novínář někde něco zaslechne a i když. k tomu ví kulový h...o, tak si zbytek dopíše dle své fantazie. Že asi něco bude to se dá čekat, ale není třeba podléhat panice. Na to je vždycky dost času.
A PROTO POJĎME VŠICHNI MANIFESTOVAT DNE 09.12.2009 DO PRAHY. TŘEBA SE NĚCO POHNE K LEPŠÍMU.

for ...
Jo přesně takhle naivně psali armáďáci na svém DF,než jim začali snižovat tabulková místa a vyhazovat.Je to tak půl roku.

Kvůli plánovanému snížení platů veřejných zaměstnanců o čtyři procenta možná vyjdou policisté a hasiči demonstrovat do ulic. Stěžují si, že s nimi o chystaných škrtech v rozpočtu nechce jednat ani ministerstvo vnitra, ani předseda vlády.Údajně má také dojít k radikálnímu snížení počtu tabulkových míst.

a právě jsi se probudil...

ten rentiér Marek je zřejmě hodný chlap, ale opravdu asi slabšího ducha

www.svobodni.cz