Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Bohužel se z této "diskuze" poslední dobou stává, kromě několika věcných, slušných příspěvků a odpovědí, hromáda blábolů soustředěných do jednoho místa :o( že to Michal?!:-P

Bohužel, máte pravdu. Bídou této diskuze je, že na jedné straně diskutují policisté a pár civilistů, které opravdu trápí problémy policie a něco o tom vědí, na druhé straně je napadají jedinci, kterým smysl diskuze zcela uniká a vyjadřují se k věcem, o nichž nemají ani tušení. Docela by mě zajímala výše IQ u obou skupin.

Vzkaz ministru vnitra:
Všechny policajti bez vyjímky přeřadit na zkoušku k pořádné práci. Má to několik důvodů, musejí poznat co je práce a aby si začli vážit toho, co mají. Jestli se jim to nelíbí, ať to jdou předvést do civilu a poznají, kolik jsou 4%. Zájemci na doplnění jsou, není se čeho obávat. Jinak není cesta ven a neustále budou tlachat!!!

Na uklidnění pistaele tohodle,promiňte mi ten výraz, zakoplexovaně-adolescentního příspěvku, můžu jen říct,že jsem v civilu taky normálně pracoval,stýkám se ve volném čase s lidmi různých profesí a povolání,takže běžné problémy z civilních profesí jsou mi známy.Pokud máte skutečně ten pocit,že je potřeba vyměnit zkušené lidi zájemci z řad úřadu práce,nebo lidmi toužící býti novodobým kovbojem na ulici za každou cenu, prosím.Langer to tak taky chtěl.Říkal tomu odstranění generačního šputnu.Nabízím vám exkurzi po těch "nováčcích" co nahradili ty překážející generační špunty.Ten humor by vás přešel stejně jako přešel mě.S pozdravem

teď jsi mě rozesmál. Až do poslední náborové akce Langera si policie na základě určitých kritérií vybírala, koho přijme a koho ne. A věř tomu, že nefachčenka to nebyla a nějaký rok před nástupem se všichni poctivě živili ve svých civilních profesích. Je mi líto, že policie zastavila nábor. Jinak bych ti doporučil, abys jim osobně šel předvést co je to práce. A neboj se, každý maturant u policie si 4% dovede spočítat.
Tobě tady tlachání také jde, tak proč je upíráš jiným?

Michale, řeknu vám to asi takto: je evidentní, že na to, abyste mohl u PČR pracovat, nemáte. Oni totiž při přijímacím řízení dělají psychologické, fyzické a zdravotní testy. Za mých časů prošel tak každý 9. až 10. Dnes vám to již asi neřeknou, protože další přijímání bylo pozastaveno z finančních důvodu. A já se vás ptám: Jste si jist, že byste prošel po všech stránkách tak, abyste mohl být přijat? Zkoušel jste to? Nebo jen nadáváte na něco, o čem nemáte ani páru? Když to vezmu ze svého pohledu, tak vám řeknu, že po střední škole, než jsem nastoupil k PČR, tehdy SNB, jsem pracoval na šachtě, resp. pod zemí. Pokud si myslíte, že to není poctivá práce, tak to napište. Víte, není dobře hodnotit jiné lidi podle sebe. A pokud to děláte, musím si myslet že jste ohráblo, lenoch, netáhlo, které jiným závidí, že jsou schopnější.

Michal má pravdu a to co bylo před dvaceti lety jsi dávno zapoměl, dnes je hošánku jiná doba a to by jsi koukal jak péro z gauče, co je všechno možné. Máte se opravdu jak prasata.

Hmm Franto, to znamená, že se žádný policista se zaměstnancem,podnikatelem, etc. nestýká? Že neznáme problémy řádových lidí? Kde žiješ?Ba naopak!Takže čemu bych se jako měl divit?Chceš snad říct něco všem,co není obecně známo a děje se?Asi těžko,že?!práci čest-Jeden z těch "prasat v žitě"...

Právě proto, že to známe a když se chvíli bavíš s policajtem, tak na co on si stěžuje je ubohost, malichernost a většina nakonec řekne, no jo já ještě zůstanu, kde bych si vydělal takový prachy!!!!! Takže se prober!!!

http://www.policista.cz/clanky/reportaz/demonstrace-policistu-ha sicu-a-zamestnancu-rozpoctove-sfery-643/#comments

a názor qvido: obajsněnost
velice pravdivé čtení!!!!!

Plat soudce je v průměru 75000 Kč + odměny a 13-14 plat.To jen pro pořádek Marku. Kdybys třeba z lítosti nad jejich bědným životem vyhlásil sbírku, dej vědět. Také bych si utrhl "od huby" a kačkou přispěl.

ZTUŠTE CIZINU A BUDE PENĚZ VŠUDE.NIC NEDĚLAJÍ JEN SE VÁLEJÍ A BEROU PRACHY.FLÁKAČI.SLOŽKA NA HOVNO.

Také to tak vidím, redukce a posílení Pha by byla nejlepším řešením!!!!!

Nebudu záměrně říkat město, ale my na obvodech v podstavu, můžeme se z toho po... a dvě obrovský oddělení ciziny to mají trošku jinak(velmi slušně řečeno).

Když je taková nevraživost mezi policistama je třeba všechny zrušit. Svědčí to o morálním úpadku celé PCR. Jeden druhému závidí. Fuj.

Takhle to ale brát nemůžete. Vždyť vám nic nebrání, abyste se také stal soudcem. Pokud jste ale policajt, tak se musíte smířit s platem, který v tom ranku je. Soudci se holt soudí, resp. soudit budou, protože zdůvodnění o tom, že musí pochopit finanční situaci státu, už nemůže obstát, když další státní zaměstnanci to pochopit nechtějí a nemusí. A že soudci případnou soudní při vyhrají, o tom nepochybuji.

k uvedení průměrných platů + 13. a 14.platu mně nevede závist. Jen mně nadzvedla argumentace Marka níže.

zrušte dopravku a pořádkovou službu, to co dělají oni lépe děla CIZINA a k tomu se stará o cizince aby se u nás měli fajn.

Co to zase plácáš!!! Jedinej kdo se tady nudí jsi ty. Už je unavující číst ty bláboly typu nikdo Vám nic nedá, právě dá a až moc. Kde je spravedlnost, že soudcům a st. zástupcům vzali 4% bez pardónu a obyčejní policajti se jim budou chechtat, nehledě na to, že vzdělání soudců je úplně někde jinde. Mimojiné se hlásí do služby tolik lidí, že je nemůže PČR pojmout (10t.) a to ti je málo!!! Asi tak náročné to není, že je takový zájem. Plánované ukončení sl.p. mělo být dle odhadu 3000 a je to polovina!!! Mě na tom nejvíce štve, že takovejhle st. aparát a počet policajtů na občana je alarmující a to je ta nespravedlnost. Všude úředník a průmysl žádný. Proč třeba ty neděláš??? Byl jsi přeci také policajt a práci není problém sehnat ne? Tak jednoduché!!! Měli vzít všem 4% nebo nikomu a to se spoustě lidem nelíbí. Zrušit fary a přidat peníze těm, co si to zaslouží!! Ty to nevidíš kolem sebe nebo jsi slepý. Nikdo z těch lidí nemá podíl na tom, že se firmě nedaří a stějně přicházejí kolikrát o vše co mají a takové řeči, že nebudou mít na splátky, když vezmou 4% policajtům je na jednu přes tvář!! Strach o pracovní místa je obrovský a 4% je malichernost. Já být soukromníkem, tak za toto nezaplatím ani korunu daní, protože to nehodlám podporovat. Jen doufám, že se to během roku změní a rozpočet se přehodnotí, jinak to bude se všema velice zlé, protože ti tu rentu smáznou raz dva a pak budeš přemýšlet, jestli nebylo náhodou lepší, škrtat rozpočet.

zklidněte hormony. Ti chudáci soudci si mohou v pohodě oželet 4%, když si vybojovali 13 plat i se zpětnou platností stížností až u ústavního soudu. Ten zase bez pardónu sebrali jak policistům, tak mně a možná i vám.
Co je platné, že se hlásí tolik lidí k policii, když ta je nemůže přijmout, protože nemá na jejich platy. A buďte klidný, policistům sice zůstane nezměněn základ platu podle tarifu, ale orube se jim něco jiného, třeba příplatek za riziko.Nevím kde žijete vy, ale u nás byste práci musel hledat se svíčkou a ještě zbytečně. Proč lidi dělají u firmy, které se nedaří možná proto, že její majitel je neschopný a neumí rychle reagovat na změny, nebo majitelé hrabou pro sebe stále stejně a zaměstnanci jsou jim úplně volní? Vždyť za branou jich je stále dost. Proč neodejdou, když je podle vás práce dost.
I bych souhlasil, kdyby ta 4% vzali opravdu všem, ale proč jen určité skupině zaměstnanců a té se to právem nelíbí?
A k těm soukromníkům, těm poctivým se předem omlouvám, ale znám jich dost, kteří si do nákladů napíší i vlastní trenýrky jen aby daně co nejvíce ošulili.
Stačí jet na dovolenou a mít tu smůlu, že máte za sousedy 2 rodinky takových podnikatelů, kterým nedojde, že jejich sousedi přes balkon mohou být z Česka a rozumět každé slovo. Lezly by vám oči z důlků, jak se v Česku dá okrádat stát a potažmo i já a možná i vy.
Já, na rozdíl od vás zase doufám, že schválený rozpočet bude dodržen, naši páni poslanci a ministerští úředníci nebudou přihrávat za všimné zakázky kamarádům z rodných hnízd, odpustí si studijní výlety do exotických zemí a konečně si uvědomí, že šetřit se má už od koruny, ne až od miliard.
Jsme asi na jedné lodi, oba jsme zaměstnanci někoho jiného. Rozdíl mezi námi je v tom, že s vámi budou vláda i poslanci vždycky spokojeni, protože jim bezmezně věříte každé slovo. Já na rozdíl od vás každé jejich slovo vážím a porovnávám je s jejich skutečnými činy.
A co vidím se mi vůbec nelíbí jako vám - jen z jiných důvodů.

zajímavý příspěvek, to ano a máš v něčem pravdu. Jenže já se obávám toho, že se má novelizovat zákon o sl.p. a můžou nadělat takovou paseku, že je mě z toho předem zle. Víme, že to prošlo sněmovnou o pár hlasů, snad jeden. No a příště to může být naopak. Volby dopadnou zase všelijak. Sice se vyhrála bitva, ale kdo ví, jak dopadne válka. Další strašák je obávané propouštění. Můžeme si nalhávat co chceme, ale nikoho nezájímá, že stavy u PČR budou v mínusu. Kdo by tušil, že budou propouštět u armády a najednou bum. Já chci jenom říci, že bych raději mě svého kolegu u sebe, než na ÚP jen proto, že se ponechaly 4%. Mám zlé tušení, že to nebude růžové. Také ti přeji hezké svátky.

Jsem rád Marku, že jste odpověděl tak, jak jste odpověděl. Ač civilista, obavy z propouštění u policie nemám. Kde totiž nic není, ani čert nebere. Podstavy stále ještě trvají a stále ještě není konec roku a tím i konečné číslo těch, kteří se už vzdali všech nadějí.
Co se týče služebního zákona a vašich obav z případných zásahů. Jsem svou podstatou "šťoura" a když se vede k polici tak vyostřená diskuse začal jsem se pídit po pramenech. Zkuste si na internetu najít původní znění zákona a porovnejte jej s tím, co z něj zbylo díky
především ODS a KDU-ČSL. Ony politické strany, jejich poslanci, přeci "nejlépe vědí" jak funguje policie a co ke zlepšení své práce potřebuje. O tom rozhoduje vystudovaný chemik, "brilantní ministr financí" a na slovo vzatý odborník na policejní problematiku Kalousek a spol.
Kde jsou ty porevoluční sliby, že tomuto státu budou vládnout odborníci. Nevěřím, že je nemáme. Jen je nemůžeme dát na ona řídící místa, protože by se nedali opít rohlíkem a příliš by viděli do karet.
K těm ponechaným 4%. Jde o celkovou sumu ponechanou vnitru. Tarify budou zachovány a peníze se dají ušetřit jinde. Nebudou se nakupovat pro "věrchnušku" věšáky za 20 tisíc, když stejnou službu udělá i ten za tisícovku. Sami vědí, kde se peníze vyhazují a kde se dají ušetřit.
Policii přeji, aby mohla být skutečně apolitická, řídili ji skuteční odborníci a mohla vykonávat v klidu to, k čemu je určena.
I vám přeji hezké svátky.

Pochopitelně jsem měl na mysli pana Voliči ODS, aby nedošlo k záměně. Tedy na reakci ze dne 12.12.2009 v O7.O5 hodin. S pozdravem občan.

Rádo se stalo rentiére.

Pro pana volič ODS.Děkuji za Vaši podporu, tedy i uvedené skupině občanů a prostých lidí. Řekl jste jim to jasně, velice slušně, zřetelně. Na tento web již nediskutuji, ale na nechutnosti jsem musel reagovat ze dne 11.12.2009. Nenechám se na tomto webu anonymně urážet, též uvedenou skupinu občanů a nejen ty. Mějte se dobře, hodně zdraví, příjemné svátky, Silvestra, a spokojennosti v novém roce, přeje prostý občan.

Ty chytráku Marek. Žádný kusy. Ale oslovovat pane občane, pane policisto, pane bachař, pane hasiči, pane justičko, pane BIS. To je slušnost . Pane bezdomáči, vždy chytráku slušně.Strašný chudák ten pán pod nickem Marek.Policisté neodcházejí kvůli rentám,ale kvůli bordelu ve společnosti. Běž kritizovat někam jinam, asi ti chybí vojna a slušné vychování a podobně. Takových chytráků jsem zažil .Kritizovat umí každý. Hlavně anonymně.Doufám,že změníš nick, abys mohl dále kritizovat, protože se nudíš. Doufám,, pánové rejpalové, že se připojíte.Když něco k diskusi, tak věcně, ne bláboly. Každému rejpalovi, jestli neb yl na vojně,tak aspoň půlroční výcvik velice vřele doporučuji. Je to nesmírná škoda, aby z Vás byli vojáci, chlapi, jinak samé děti.To není jen můj názor, ale rodičů, je to velká škoda.Jinak se rejpalové nenavážejte do policistů, jednou jsem Vám to řekl, též kolegové, nepřísluší Vám posuzovat a hodnotit záslužnou práci policistů, bachařů, hasičů, a dalších složek, když o tom nic nevíte.14 dny to sleduji, pořád se nemístně bavíte.Jste anomyně opravdu chudáci, jemom tyto webovky pro pobavení. Mne neuražíte, a ani ostátní ,protože vím, že jste anonymní chudáci..Když řekne něco normální člověk, poté třeba policista, bachař, celník, kdokoli, tak máte pořád přiblblé řeči. Každý soudní člověk, ví jaká bije. Toto je názor občana, Pápá pání rejpalové. Nechci Vás několikrát urážet, bolí mne z toho srdce, ale když diskuse, tak podnětná, bez urážek, slušnost by Vám slušela. Ne proti policistům, hasičům, bachařům, justičce, BIS a dalším slušným lidem na tomto webu.Každému vřele doporučuji i bývalí kolegové, běžtě rozšířit řady a debilní a nemístní řeči Vás po první šichtě ve službě ve víru události, v kolotoči kriminálního prostředí brzy a rychle přejdou. Nikomu názory neberu, ale slušnost, je slušnost. Jinak jsem se Vám několikrát za slovo rejpalové omluvil , ale berto to, že urážet se nemá. S pozdravem jenom, občan, též rentiér. Doufám, že jste dosti soudní, inteligentní, a nebudete znovu mít nemístní poznámky do naší skupiny občanů. Několikrát jsem uvedl rejpal, za to se velice omlouvám,ale slušnost je slušnost. Nikomu nechci kázat o morálce, ale byl bych rád, neurážejte uvedenou skupinu občanu, ani další poctivé občany, nezasloží si to. Doufám, že chápete, pánové, jaká bije. Doufám, že rozvinete podnětnou diskusi, bez urážet na policisty a na další poctivé občany.S pozdravem jenom, občan, rentiér pánové.

Vážený pane občane rentiére.Nemohu si to odpustit, ale Vám z této diskuse, promiňte, doslova jebe.

nedivím se občanu rentierovi, že mu z některých názorů,jak hezky říkáte, "jebe".
Někteří diskutující se naváží do práce policie o níž nic neví a to docela nevybíravým způsobem, aniž by se snažili zjistit, jak to doopravdy je. Zapomínají na to, že policie může jen to, co jí zákony dovolí a ty zákony dělá a schvaluje někdo docela jiný. Mezi jinými i vaše ODS. Zcela vám uniklo, že za stav policie v současné době může především exministr Ivan Langer a jeho souputníci. A neříkejte, že zákon 361 o policii je dílo ČSSD. Návrh ano, ale to, co z něj zbylo, je dílem ODS a lidovců.
Vede to k otázce, komu takový stav vyhovuje. Občanům tohoto státu určitě ne.
Nezdá se vám poněkud zvláštní, že ministry a poslanci tohoto státu se mohou stát lidé hned po absolvování střední, nebo vysoké školy, aniž by odpracovali jediný den, o životě, řízení státu a úkolech ministerstav které mají řídit nic neví a přesto o něm a nás rozhodují?
Rentiér má pravdu v tom, aby si kritici nejdříve zkusili práci policisty na tom nejnižším stupni, tedy na ulici a potom se k ní mohou vyjadřovat. Asi by rychle změnili názory.
A pro úplnost. Nejsem policista a nejsem ani člen žádné politické strany. Pouze používám to, co mám mezi ušima.

Kolik odešlo policajtů? Já mám dojem , že to je kolem 1500 kusů. Oni je skutečně nikde nechtějí!!! Já bych se nebál jim po volbách stáhnout gatě. Na většině oddělení je veget a nekteré složky bych zrušil. Víme jaké že?

ochranná služba se soudruhem generálem Kvíčalou a análním hovadem Kehárem

pravda, že se k policii vždy hlásili tupouni co nic neuměly a v civilu by se neuživili a dnešní doba tupounům nahrává.

když nevím jaké napsat i x ym tak to střídám...

je zvláštní, že se k policii hlásí lidé hodně kolem 30 let, takže to asi byly celou dobu bez práce :-). Opravdu skvělý článek hodný inteligenta .... hmmmm