Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Oprava : bude řešit hafo zbytečných spisů, s pozdravem

Pro pana pane. Například na Obvodním oddělení Nový Bor není policisty přecpáno. Stáčí pár lumpáren v Kamenickém Šenově a je problém pokrýt Nový Bor. Na Obvodě ve Cvikově je to obdobné. Co se týče Doks, zrušilo se Obvodní oddělení v Dubé. Stačí přes léto Mácháč, je problém pokrýt Dubsko, dále obrovské území Kuřivody. Je to vše v okrese Česká Lípa. Je asi pravdou, že je přecpáno plukovníky na PP.,MV, ale řadových zkušených nějak za poslednmích 7 let moc ubylo. Proč asi. Stačí malá amnestie. Také se jedná o ty, co jsou v šetření, kterým bylo sděleno obvinění z tr činu, dále u těch co byly podány žaloby. Těch se také týká amnestie. Jedná se o hafo zbytečných spisů. Stačí amnestie ze dne 5.1.2001, puštěno 20 000 utiskovaných, stejný počet osvobozených, odloženy případy, zastaveno tr stíhání, stejný způsob, jak jsem výše popsal. Kdo vydrží v tomto kolotoči c 25 a více let, má toho plné zuby. Stačí , když legislativci podráží nohy policistů, justici jako takové. Nedovolená výroba lihu, pytláctví, recidiva krádeže-tzv. lidově řečené éčko,, řízení bez řidičského oprávnění, opravdu uchvátné. Pak je jasné, že pořádkový policista, místo aby byl v terénu, bude šešit hafo spisů v přípravném řízení, jak jsem již uvedl. Jinak není ideální stav jeden velitel a 11 pěšáků, s tím s Vámi souhlasím. Napsal jsem to vše velice obecně. S pozdravem.

Pro pana volič ODS.Děkuji za Vaši podporu, tedy i uvedené skupině občanů a prostých lidí. Řekl jste jim to jasně, velice slušně, zřetelně. Na tento web již nediskutuji, ale na nechutnosti jsem musel reagovat ze dne 11.12.2009. Nenechám se na tomto webu anonymně urážet, též uvedenou skupinu občanů a nejen ty. Mějte se dobře, hodně zdraví, příjemné svátky, Silvestra, a spokojennosti v novém roce, přeje prostý občan.
Vážený volný rentiére Ladislave Marku,chlap dodržuje slovo, tak zde prosím už nediskutujte. Je to ztráta času, už to konečně pochopte.

Vážený pane , vy jste tak falešný , že větší faleš ani neexistuje , vy nejste pro nás lidi , ale jdete proti nám , avšak úlisně lžete všem do očí , že vám není hanba!!! ale asi ne hlavně že máte peníze a moc , o nic víc ani míň vám nejde . hnus!!!!!

"I ďábel umí citovat Bibli, když to potřebuje".

soudruhu Karle je mi vas lito tolik zluci , vzdyt si ublizite.pan Langer je bozi

Dobrý den ,
po dnešním shlédnutí TN jsem nevěřil co vidím a slyším, příspěvek o PČR, že chybí do stavu 3500 policistů. Tímto se chci zeptat, kdy už konečně skončí ten nepořádek a začne se účelně vynakládat a šetřit i u PČR, tak jako je dobrý příklad např. v ČT!!!!. To jak se některá oddělení a příslušníci jen vezou je vyhazování peněz. Za co jsou placeni manažeři, je skutečně potřeba živit tuto armádu policistů v současném počtu, který je největší v EU na počet obyvatel!!! Proč se neudělá audit?????Je to tak jednoduché a byly by v Praze přeplněné stavy až by to přetékalo!!!
Tento moloch opravdu potřebuje na zredukování bankrot, jinak se zřejmě nic nepohne!!! Je velice smutné, jak dopadl balíček na redukci platů, ale věřte, že pan ministr Pecina by v této otázce lidských zdrojů měl opravdu přidat. Jsme stát úředníků a věřte mě, že si budu nejenom já vážit každého poctivého vytíženého policisty. Jeďte se podívat mimo Prahu, to budete zírat!!!!!

Pane, můžete nám zde sdělit, jaké máte zkušenosti s policejní prací, jak dlouho jste ji dělal, zda víte, co obnáší např. zpracování trestního spisu tak, aby s ním státní zástupce mohl předstoupit před soud, jak musí vypadat dokumentace k dopravní nehodě, co je třeba k tomu, aby mohl být povolen např. odposlech nebo povolena domovní prohlídka, jak musí být zajištěn výcvik policistů, aby alespoň trochu uměli střílet, mohli se bránit a provádět zákroky? Tak bych samozřejmě mohl pokračovat. Ale budu raději, když nám tady sdělíte, kde je více policitů, než je třeba, kde nemají co dělat, takže je tam třeba zrušit obvodní oddělení a jeho osazenstvo poslat někam jinam, kde třeba zrušit pracoviště kriminální či cizinecké policie... Určitě se od vás nechá celá řada funkcionářů ráda poučit. Ale pozor, abyste nenarazil například na názor místní samosprávy. Oni totiž do toho také mají co mluvit. A jak má zkušenost, hodně jim vadí, když jim řeknete, že v jejich obci má být zrušeno obvodní oddělení či jiné pracoviště policie. A, bohužel, obecní policie všechny funkce policie státní zastoupit a nahradit nemůže. Tak prosím, čekám na vaši "koncepci".

Pán určitě neví, že v mnohých státech EU i v USA některé složky policie jsou vedeny pod armádou, nebo samostatně,na rozdíl od ČR, kde jsou všechny pod MV. To potom vyvolává dojem, že PČR má nejvyšší počet příslušníků na počet obyvatel ČR. A to nemluvím o tom, že tam když policajt zavelí - občan sklapne, na rozdíl od stavu u nás, kdy občan diskutuje. Nevím kde pán mimo Prahu žije, já žiji v okresním městě se 7O tis. obyvatel a přijde mi docela "na hlavu" že po městě jezdí l hlídka, obvod z jednoho konce na druhý v řádu 40 km pokrývá také 1 hlídka a to si ještě někteří chytrolíni myslí, že by policisté měli chodit pěšky.
Bohužel, spousta našich spoluobčanů má pocit, že může "kecat i do toho, o čem nic neví", třeba i do štěpení atomového jádra ač má výuční list instalatéra. Budiž vám útěchou, že žijí i lidé, kteří problémy policie chápou a přejí vám, aby se situace u policie uklidnila, měli jste klid a odpovídající podmínky k práci, do pozic šéfů konečně přišli lidé s odpovídajícím vzděláním, zkušenostmi a charakterem. Je jen škoda, že nemají potřebu ventilovat své názory ve zdejší diskuzi.

Pane máš pravdu. Jen bych neházel všechny policisty do jednoho pytle dle vytíženosti. Třeba pořádková policie, to jsou děvenky pro všechno, tito policisté makají až se z nich kouří, zatímco třeba cizinecká policie, to jsou vyhozené prachy. Tato složka cizinecká policie měla být dávno zrušena a policisté přeřazeni na post pořádkové či dopravní policie, prostě tam, kde jsou zapotřebí. Policisté z ciziny to jsou přepychově placení turisté, nic neodvádějí, oni totiž nemají co dělat. O vytíženosti ani nemluvím, prostě nula. V tom je zakopaný pes. Jedna složka se může s NTČ zbláznit a druhá se směje, kope se do prdele a nedělá nic. Jestli se s tímto nebude nic dělat, tak Policie ČR jako taková se nepohne dopředu ani krok.

Nikdy jsem u ciziny nepracoval, ale vím, že v minulosti již velká část pod pořádkovou přešla.A nejlepší je, když každý je odborník na to, co nikdy nedělal.

Z cizinou jsem spolupracoval a vím co píši. Nevím kde a kolik lidí přešlo z ciziny pod pořádkovou, ale třeba u nás se na cizině drží skoro všichni zuby nehty. Drží se názoru, že než pod pořádkovou, tak to raději do nižší třídy a za menší plat. To asi o něčem svědčí, nemyslíš?

Kdo tvrdí,že má znalosti s problematiky ciziny neví o čem mluví.Naučte se to a po té bude mohli něco řící. U pořadkové služby jsou také, kteří pracuji a další se vezou.Pokud jsi ,, jardo ,, spolupracoval s cizinou, ptam se na čem. Cizina se nikomu nesvěřuje, asi tě svezli vozem. Pokud tvrdíš, se tak mopou do zadku, měl začít u tebe.

Tebe měli nakopat do zadku, raději ale do prdele.

Staříku, nevím, proč se do mě obouváte, o cizinecké jsem nic neřekl, že bych s ní spolupracoval. Jen jsem chtěl, aby nám autor sdělil, kde že jsou ti policajti, kteří jsou navíc. No nic, jak vidím, nemá to žádnou cenu. Ač již delší dobu nejsem policajt, je mi stále ještě stydno za policajty, kteří se předvádějí, jak hrozně makají a že v té druhé službě se nic nedělá (např. oblíbená cizinecká, pozor, nikdy jsem tam nepracoval!). Stejně mi je stydno za civily, kteří policajty kritizují, ač jediné, na co mají, je dělání zmetků v Kolbence (to je samozřejmě nadsázka - pro méně chápavé). Ale jedno si neodpustím: Každý má možnost se k policii přihlásit. A pokud splní všechny psychologické, zdravotní a fyzické předpoklady a nebude zrovna podstav, může také nastoupit. Pak nám všem může předvést, jak se to má dělat.

Ivane koukni, reálné zhodnocení Tvého profilu a charakterových vlastností.Lépe bych to neřekl ani já:-)))
http://frekvence1.stream.cz/video/255857/

Úředník Richter z pražského magistrátu udělal majetkové přiznání,jeho majetkem jsou například:automobil značky Bentley,automobil značky Rolls royce,dále pak dva byty v centru Prahy, atd atd..je třeba upozornit prvky z evropské unie,že v tomto státě jsou státní úředníci,soudy-exekutoři,politici jedna velká mafia-informace jsou sebrány z internetu-centrum.cz

tobě fakt už neskutečně jebe. Jen by mě zajímalo, jakým podvodem jsi vystudoval, protože toto mě hlava nebere.

ano, jistě, přiznávám, že by skutečně někdy jebe (zvláště z lidí, kteří mě někdy obklopují a z jejich lečení si mindráků) - jinak vystudoval jsem UJEP v Ústí nad Labem v letech 1989-1994, řádné denní studium (bohužel, zdůrazňuji bohužel, jsem nestudoval žádnou fofr školu při zaměstnání a lituji toho, měl jsem to udělat)

Četl jsem si příspěvky feketeho a myslím, že mu rozumím. Čemu až tak ale nerozumím, byl odchod do civilu, když jej ta práce bavila.Že byli někteří kolegové jiní, to je prostě normální všude.Stačí se přece poohlédnout po jiném místě.Přechodné období, to bylo bohužel rozhodnutí každého jednotlivce.Mně taky bylo nabízeno místo ZVO,jenže jsem líný na další studium,což je moje chyba, ale zodpovídám se pouze sobě.Prostě jeden z těch telat, kterýmu když zavolají v podstatě kdykoliv, seberu se a jdu do práce.Naštěstí je u nás takových více, proto jsem rád, kde pracuji.Nevím přsně co jsi konkrétně dělal, ale zkušený kolega, který už je taky v civilu, má svůj obchod, mi říkal po kolika letech na mě přijde pracovní krize a v jakých periodách.Zatím se to přesně vyplňuje.Když ji pak přečkáš, valíš dál :o)

tak přesně takhle to bylo, periodická krize a permanentní nasranost (a strach z přechodného období, jednou jsem na blbce jako nadřízeného narazil, a bylo to hrozné, protože jsem nemohl prásknout dveřmi - měl jsem těsně před výsluhou, tři roky, a už jsem se chtěl výsluhy dožít), ale poté jsem měl skvělého šéfa (ten odešel těsně před mým odchodem) - jo a kde jsem sloužil? na OHK SKPV Správy (resp. název se změnil na Krajské ředitelství blablabla)

policistům přeji krásné prožití vánoc, hodně zdraví, charakterní a věcí znalé šéfy v roce 2010. Rejpalům a provokatérům pak více soudnosti a "rozumu". "Lumpíkům" aby je vždy dostihla ruka zákona a byli po zásluze "odměněni".Nám všem pak vládu, které bude záležet na prospěchu celého národa, ne jen vlastním.

To Alena, vážně díky konečně za lidský příspěvek a Vám to samé nápodobně :o)
Petr

Přeji všem bývalým i současným policistům, civilům, i těm rypákům a provokatérům krásné prožití svátků vánočních a hlavně hodně zdraví a pohody v roce 2010. Rovněž také trpělivost se svými ne vždy ideálními vedoucími.

To XXXP nápodobně aj Tobě :o) Petr

běž do civilu!

a ještě něco, co je na tom tak špatného změnit názor, pokud jsi si skutečně pročítal přechozí (třeba i hodně starou diskusi), tak si všimni, že jsem na P ČR nikdy neplival (to spíše mě naplivali na záda, jako každému, kdo odcházel) - práce je to zajímavá a slušně honorovaná (a návyková) - prostě jsem změnil názor (jen idiot nemění názory, že?)

Souhlasím s Tebou. Nenech se otrávit a zvaž všechny okolnosti a svobodně se rozhodni. Myslím, že zkušeného policistu vždy rádi vezmou zpět do svých řad. Znám spoustu lidí co odešli a vrátili se. Na tom není nic špatného nebo ponižujícího. Myslím, že rozhodování to bude hodně těžké, neboť bys znovu podstoupil riziko, že ve službě narazíš na "idiota" díky kterému můžeš přijít i o tu výsluhu.Jasnou mysl a pevné nervy.

jak se v civilu říká takovýmto lidem???
--VOKURKA---

se vrať,vypatlanej policajt,hold nic neumíš,a kde by tě vzali ve 40,leda tak dělat hajzl dědka...možná

díky Klokane, pokud mne pamět neklame, tak jsme spolu už komunikovali a u Tebe mám pocit, že opravdu sloužíš (na rozdíl od spousty jiných, co sem přispívají)
for víš - proč VOKURKA? to mne zajímá a zní to docela vtipně - co já vím tady z úřadu ( a je nás tu co vím bývalých sedm), tak máme přezdívku benga, policajti (někdy z přídomkem blbí policajti), ale VOKURKA, to jsem ještě neslyšel, rozklíčuj mi to, fakt mě to zajímá

for opravdu - dělám na úřadu městské části nejmenované Prahy, jsem na oddělení, kde provádíme privatizaci bytového fondu, mám vysokoškolské magisterské vzdělání, u P ČR jsem končil jako kapitán v 8. platové třídě, nyní jsem v 10. platové třídě a svýsluhou mám asi tolik co jsem měl u PČR (tedy o 1141,-Kč méně, ale zase tady dostávám odměny, a ikdyž jsem zde jen asi 7 měsíců, tak jsem dostal 35 000,-Kč odměny, což jsem kromě minulého roku nedostal za celou službu - a to ani když to sečtu), sloužil jsem deset let a odešel jsem ze strachu z přechodného období (a taky mě srali poměry u PČR, to také nemohu popřít, ke konci jsem mezi některé kolegy chtěl hodit granát - doufám, že pochopíte "obrazně"), ale pár kolegů bylo bezvadných a rozuměl jsem si s nimi, ano bude mi 40 (v listopadu mi bylo 39 let), mám 4 děti (i přes můj nick upozorňuji, že nejsem Rom), mám družstevní byt 4+1 v Praze (a ať Vás naštvu, tak jsem ten byt vyšašil od vnitra - sloužící vědí, že se to rovná zázraku, a za 3/4 roku mi ho dali k privatizaci), chalupu na Vysočině, dva a půl roku jsem makal před P ČR ve Francii - pořád Vám připadám jako neschopný chlap? Ano, vždycky když si něco podobného přečtu, tak mne osype, že vůbec ztrácím čas.