Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Pro folkařku,Fredyho a Leftyho.B
1.Příklad s Rockfestem jsem neuvedl proto,že mě cokoliv z toho vadilo,ale proto,že to co je na městem povolené akci
normální,nemůže být důvod k zásahu na jiné akci (nechci polemizovat o legálnosti).
2.Nejsem zastáncem techna,ale snažím se být tolerantní k posluchačům všelijaké hudby právě proto,že mě stát za mlada přikazoval co smím poslouchat a co ne,a když jsem se chtěl zúčastnit nějakého tajného koncertu,tak tam poslal VB.
3.Nejsem právník a neumím rozpoznat,které zákony byly porušovány.Vím to pouze z úst představitelů policie a vlády a proto jsem uvedl srovnání s Rockfestem.Spousta zákonů,které uvádíte,byla asi porušována až v době zásahu policie.Ale při posuzování zkušeností z minulých technoparty jde spíše o nepořádek a hluk a to podle mě není důvod pro zásah s takovým množstvím zraněných.Jinak já také nosím hůl(hůře chodím),nůž(na chleba) a plyn(na obranu),ale zjistím si,zda neporušuji zákon.
4.Také bydlím v paneláku a neustále slyším,jak na nic nejsou peníze.Proto mě vadí,že vláda není ochotna veřejně tyto problémy řešit,ale umí vyhodit statisíce (možná miliony) Kč na policejní zásah,který je vidět a za který získá politické body(soudě podle vašich ohlasů je získává), ale přitom neřeší základní lidské potřeby(což vám asi nevadí).
5.Používá-li Paroubek taktiku,že se zviditelňuje akcemi, které možná zařídí klid na víkend pro pár lidí,ale neřeší problémy,které se týkají miliónů obyvatel,tak opravdu klobouk dolů.Pro mě např.by však bylo důležité,kdyby se trochu zajímal o nezaměstnanost,protože po novelách,které vytvořili ministři se mi nějak nedaří sehnat práci (mám změněnou prac.schopnost).

Rudolf Š.

Promiňte, jen kraťoučce, kolem tohoto se vše stále točí: Uvádíte, že "nepořádek a hluk podle mě není důvod pro zásah s takovým množstvím zraněných". Celou dobu jsem se nikde nedočetl, co by kritici zásahu podnikli: Vyzvali by technaře k pořádku a klidu, a když by "děti" neposlechly, policie by měla sklapnout a odjet domů ? Takové šašky opravdu nikdo nepotřebuje, to by mohli slavný sbor rozpustit.

Pane Rudolf máte jasně pravdu a od těch komoušů si nenechte kazit náladu.At jdou na Kubu tam se budou bát i upšouknout.

Novaku,Novaku, ty modrej curaku,nepojedu na Kubu, tobě fláknu přes hubu.

Pane Rudolfe,

píšete, že neznáte zákony a nejste schopen posoudit zda bylo, co a kdy porušováno. Osobně jsem velmi rozhořčen právě proto, že já jsem se zněním zákonů poměrně slušně obeznámen. Mohu Vás ubezpečit, že k velmi závažným deliktům docházelo mnohem dříve, než policie zasáhla. Ovšem nemám již chuti se o tomto rozepisovat. Faktem je ovšem jedno. Nejde jenom o hluk a nepořádek. Jde hlavně o principy demokracie. To jest, že každý je povinen řídit se platnými zákony a že menšina se musí podřídit většině. Pokud po policii požadujeme, aby tvrdě zasahovala proti skinheadům a fotbalovým či hokejovým fanouškům, nelze teknařům ulevovat jenom proto, že charakteristickým znakem nejednoho čecha je nadávat vždy a na všechno.

I o můj hlas ODS v příštích volbách rozhodně přišla. Hodili jste přes palubu policisty, kteří se s nasazením vlastních životů a zdraví snažili chránit majetek ostatních lidí. A to proti zdrogovaným, alkoholem nabuzeným agresivním rváčům. Jakpak by se líbilo Vám, kdyby si někdo uspořádal technopárty v blízkosti Vašeho domu a na Vašem pozemku? Díky podpoře TV Nova se snažíte ukázat jak byl zákrok PČR brutální a neoprávněný. Zřejmě tedy nemáte důležité informace. PČR vyzvala všechny v několika cizích jazycích, aby opustili místo až ve chvíli, kdy začali obsazovat ostatní pozemky ( parkováním vozidel, docházením na toaletu, kácením dřeva v přilehlém lese na zátop atd. ) a jejich majitelé žádali, aby PČR zakročila. Všichni, kteří místo chtěli opustit a něměli tohu se rvát měli dostatek času ( 1hodinu ) na to aby odešli. Dokonce hrdinsky odešlo i pár těch, kteří následně policisty napadli zezadu ( házeli po nich kameny , lahve od alkoholu, zapalovali balíky slámy a posílali je na ně). Na místě tedy zůstali pouze ti, kteří agresivními chtěli být. Mnozí z nich dokonce díky svému delíriu poškozovali sami sebe, kdy nebyli schopni ani dohodit do kordu policistů svou dopitou lahev a trefovali ostatní, což dnes s velkou slávou přičítají PČR.
Jenže pane Langre, lidé této země ( až na vyjímky ) nejsou hloupí, špinavá hra vaší strany k získaní volebních preferencí tentokrát opravdu nevyšla!

A proč obsazovali cizí pozemky, protože je na ten jejich nepustili a zašpérovali celou dálnici. No a pak měli důvod zasáhnout.Jak víte, že jsou to fetáci . Podle keců si myslím , že jste alkoholička a kouříte ,tak 40 denně Čau závisláku.

Milane, zamyslete už se nad sebou. Nenapadejte paní Lenku, která tady napsala oproti vašim blábolům, veliký kus pravdy. Je vidět, že se skvěle k ODS hodíte, ať tu napíše kdo chce co chce, nic vám nevoní.

Všichni co tu píšou ty bláboli ,tak se považujou za SLUŠNÝ A HLAVNĚ PRACUJÍCÍ LID. HA HA.CH těl bych vás vidět.CHlastate doma bijete děti a ženu .CHodíte do Kolbenky .Hákujete jak vsteklí . Jste zamindrákovaný socky.

Plně s Vaším názorem souhlasím. Slušní lidé mají právo poslouchat jakoukoli hudbu, pokud tím neobtěžují ostatní, zfetovaní toto právo ztrácejí, protože to nejsou lidé, ale ubohé trosky.

Pane Langere a spol.
naháníte voliče pro ČSSD a nebo děláte z lidí nevoliče.(což je můj případ).Proč se zastáváte pakáže?Vaše strana má stát na slušných,pracovitých a loajaálních občanech.

pane Langr, at udělá vláda cokoliv, hned jste proti, kdyby prohlásila, že máme čtvero ročních období, hned byste spustil Vy a Vaši kolegové - to je populismus
Technopárty je opravdu pokleslá kultura, vede k drogám, agresivitě, nehygieně, to snad musí uznat každý jen trochu slušný člověk, bez ohledu na věk

Pane Langere, od roku 1989 jsem byl zastáncem a podporovatelem nejprve OF a poté ODS. Ve všech volbách jem tyto organizace vždy nekompromisně volil. Jsem hluboce zklamán jak Vašimi vystoupeními na veřejnosti (TV, tisk ....), kde nehledáte a snad ani si nepřejete zlepšení čehokoli na naší politické scéně, ale jen cíleně napadáte opozici. Vrcholem je Vaše, a celé ODS (včetně prezidenta = čestného předsedu ODS), veřejná podpora porušovatelům zákona, feťákům atd. - CzekTeku 2005. Zatím jste jen "stínový", pokud by (nedej bože) vyhrála volby ODS, stal byste se zřejmě "opravdovým ministrem a pak bych rád vidě, jak budete tutéž situaci při CzekTeku 2006 řešit vy. Každopádně - můj hlas jste již ztratili.

Pane Janáčku,
bohužel musím to samé konstatovat.Jednání ODS je vrchol trapnosti.Zastává se spolu s blekotou Havlem,podporovatelem čečenských teroristů Štětinou,Stranou zelených-levičáků a anarchistickou zmetků,kteří své chováni kryjí technomuzikou.Můj hlas ODS také ztratila.Jsou stejní, jako všichni.

Pane Milane potrefená husa z ODS se vždy ozve.Jestli chcete vidět toho koho jste popisoval ve vašem příspěvku tak se podívejte do zrcadla a možna někoho konkretního uvidíte.

Vážený pane Langere,připojuji se k dotazu Lukáše Charváta ohledně kauzy Jiřího Kajínka.Rovněž bych velmi ráda znala Váš názor.Zde byla uvedena jména policistů jako vrahů,soudce s tím nic nedělá,to je známo z médií.V průběhu soudního líčení vyplynuly nové informace a to velmi závažné,přesto není snaha ke znovuotevření procesu.Nechci od Vás odpověď,že je to věcí soudů,to já vím,mne zajímá to propojení vysokých policistů v kauze a to samé se týká i případu Lízner,pokud se tam vyskytují jména policistů v těch nejvyšších funkcích,všecko se tzv.smete se stolu,to Vám nevadí? Vždyť takoví funkcionáři na prezidiu a nepotrestat je,zahlazovat stopy,to není nebezpečí? Proto zůstávají kauzy neobjasněné a nedošetřené.Takovéto situace již působí trapně a v občanech ČR vyvolávají pocit bezmoci.To byste jako opozice měli sledovat a interpelovat,hlavně Vy,jako budoucí ministr vnitra,měl byste být obklopen lidmi,kteří plní slib,který dali našim občanům,že budou pracovat tak,aby každá podezřelá činnost v jejich řadách byla řádně vyšetřena a potrestána,teprve potom se obnoví důvěra lidí,nyní se nevěří v policii téměř nikomu a to proto,že vládne mezi nimi falešná solidarita,která jejich trestné činy neprověří,např.inspekce MV,to již vím napřed,že tam,kde má něco vyšetřit,to dopadne tak,že nic nezjistila,jako v případě J.Kajínka a v mnohých jiných.Jsem zvědavá,co mi odepíšete,ale aby byla obnovena důvěra v policii,to je téměř nadlidský úkol.Za případnou odpověď Vám děkuji.

Ono v demokracii jde hlavně o princip. Jak brát to, že Policie za nejasných okolností brutálně vtrhne do davu lidí? Pokud někdo přestoupil zákon, měl být potrestán. Ale apriori všechny považovat za zločince, to je normální? Myslel jsem, že kolektivní vina se u nás neuplatňuje.
Můžu si o techno příznivcích myslet co chci, ale opravdu se bojím toho, že velitelé Policie budou jednat dříve než přemýšlet. Zejména pokud se Policie stane nástrojem těžení politických bodů, jako tentokrát.

Já se zase bojím, že příště nebudou raději jednat vůbec, jak to ostatně předvedli v Praze. Ani se nedivím, po té mediální sprše bych dala okamžitě výpověď a ještě si užívala výsluhy podle současného zákona. Než tam přijde stíňák, bude vymalováno!

Když policie někoho vyzve,aby opustil pozemek,tak ho zkrátka opustím.Měli na to dost času.Místo opouštění pozemku na polici zautočili.Proč měli připravené plynové masky?Kde vzali kameny?Ti byli štatstní,že se mohou rvát.Je do stejná pačíska,jako antiglobalisté.Myslíte,že by v Americe jednala policie jinak?Doufaám,že nepochybujete o demokracii v USA?

Připojuji se k táboru bývalých voličů ODS. A že jsem ji volil od roku 92 naprosto pravidelně!! Tupohlavec Topolánek a pokrytec Langr, to doopravdy nemusím. Modří ptáci vyděšení z růstu preferencí Paroubka jsou schopni udělat snad cokoliv, na své vlastní téměř skalní voliče ale jaksi pozapoměli. K příští volbám, pokud se vedení ODS zásadně nezmění, nejdu. Fuck Langr a Tupolávek .

Souhlasím. ODS je banda hajzlů. Již je nebudu volit,dokud nezmění své vedení.Topolánek,Langer,Tlustý weg!!!!! Nečas nějak mlčí?! Že by alespon on byl konzervativec?

Připojuji se též. ODS jde jen o jejich koryta a moc. Také je zřejmé, že chtějí paralysovat policii aby nebyla schopna odhalovat lumpárny a zlodějny zbohatlíků a pseudopodnikatelů. Sama ODS má největší podíl na tom, že slovo podnikatel se stalo synonymem slova zloděj. Svoji nulovou toleranci a tím, že jsou proti všemu a všem se u mě, a jsk tak čtu tak ne jenom u mě, naprosto odepsali. Od doby co odešel Klaus a převzal stranu primitiv, byť s VŠ vzděláním je ODS stranou sama pro sebe a pokud nezačnou pracovat v zájmu většiny lidí, tak budou stranou stále menší a ještě menší, až budou úplně nejmenší. Ten tah s inzeráty v novinách je stejně diletanský jako svého času stejný způsob Kalouska, namířený tehdy proti policii, když se snažil vsugerovat lidem, že bývalý esenbáci vyšetřovali loupeže, vraždy a ostatní trestné činy jinak než současní policisti a proto si nezaslouží žádné uznání. Myslím, že pan Langer už není tak nezkušený, aby nevěděl, že metody všech tajných služeb na světě jsou v podstatě stejné a těžko se na nich dá něco nového vynalést a je jedno jak se jmenují, jestli to je STB, KGB,CIA,Mosad či BIS. Mění se pouze prostředky, zatímco štěnice před 30lety byla velká jak balíček cigatert, tak ta dnešní už není pouhým okem skoro vidět, ale účel jejich použití je stále stejný. Takže pan Langer jen oblbuje lidi a na základě jejich neznalosti věci s nimi maipuluje.

Omlouvám se za překlep na posledním řádku svého předchozího příspěvku - ne politicých, ale politicích.

Humbuk okolo CT místo podpory PCR a naopak podpora pochybných existencí Vám jistě dostatečně vynahradí můj hlas.

Váš již bývalý volič.