Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Vážený pane poslanče
Předem mého mailu bych Vám chtěl sdělit jednu skutečnost a to , že do této doby jsem byl Vašim voličem a Vaší strany. K mojí osobě uvádím, že jsem policejní inspektor Obvodního oddělení Břeclav a jsem ve věku 32 let, který se snaží našim poctivým spoluobčanům již 11 let pomoci . Vaši stranu, kterou reprezentujete, jsem již mnohokráte volil a to jak v komunálních, senátních i poslaneckých volbách . Bohužel však musím konstatovat , že jsem asi udělal velikou chybu, že jsem Vám jako představiteli " Občanské " " Demokratické " strany svěřil svůj volební hlas. Doufal jsem ještě před týdnem, že jako stínový ministr vnitra dokážete konečně udělat pořádek v této zemi, které poctivě sloužím . Po Vašem vyhlášení ve věci napadení tzv. tancujících dětí na Tachovsku jsem si ovšem opravdu srovnal priority mého života a učinil následující rozhodnutí .
1. Vzhledem k tomu, že Policie České republiky je neustále skandalizována ze strany Vaší / a bohužel i mojí volební strany, za což se velice stydím / strany , rozhodl jsem se ukončit služební poměr u Policie České republiky , jelikož nemám zapotřebí, aby mě spoluobčané , příbuzní a známí , vyčítali, moji příslušnost k uvedené složce .
2. Již nikdy v životě nebudu volit Vaší stranu a rovněž mé příbuzné a známé / kteří s tzv. brutálním zásahem proti tancujícím dětem z 95 pct souhlasí / nabádám k tomu, aby v příštích volbách nevolili stranu, která se neumí zastát ochránců zákona tohoto rádoby demokratického státu .
K uvedeným skutečnostem kolem srazu technařů bych Vám chtěl uvést ještě následující . Jsem silně proti některým excesům brutálního napadení technařů ze strany policistů, tyto případy je nutné řádně prošetřit a vyvodit z nich příslušné zákonné opatření . Ovšem na druhou stranu bych chtěl uvést, že většiná hromada zasahujících policistů konala v mezích zákona a tím pádem i Ústavy České republiky . Nevím pane poslanče, jestli Jste viděl i záběry kamer i z druhé strany barikády, jestliže ne , tak se podívejte na stránku ministerstva vnitra , kde jsou záběry vystaveny . Mrzí mě , že jsem Vám jako svému idolu demokracia a spravedlonosti bezmezně důvěřoval, máte mé ujištění , že toto se již nebude opakovat . A mimochodem kdyby Vaše strana vyhrála ve volbách a Vy jste se stal ministrem vnitra, přeji Vám, aby jste se nikdy nedostal do takových medializovaných zákroků , kdy politici , kteří nebyli na místě a poslouchají pouze jednu stranu , učiňují výroky na lidech, kteří slouží , chrání a brání Policii České republiky a tudíž i Českou republiku.
S úctou dosud Policejní inspektor praporčík Damborský Martin , Obvodní oddělení Břeclav .

Pane Martina,tak přesně tohle chápu. A přála bych si,aby se takhle zachovala většina policistů. On pan stíňák možná bude velet MV,ale velitel bez posádky bude jenom pro smích. Doufám,že dostanete výslužné a že si najdete práci, v níž nebudete pasován za klauna našich politiků. Jeden se už třepe na post ministra. Třeba bude v Olmiku po těchto průserech jiná atmosféra,třeba zdejší malý Ivan pochopí,jaké blbosti natropil velký Ivan a nedá ho do čela kandidátky.

doufam ze pan stinak bude hodne dlouho ve stinu! MV potrebuje vedouciho ne populistu!

Martine.
Je škoda,že si celou situaci berete osobně.Nikde jsem nečetl,že řadoví policisté nesou zodpovědnost za tento zásah.Někdo přece musel vydat rozkaz.A ten kdo ho vydal,musel vědět,jak to dopadne.Řadoví policisté ten rozkaz jen plnili (a bylo by velmi špatné,kdyby ho plnit odmítli) a to,že jim v některých případech ujely nervy je ukázka toho,jaké napětí tam vládlo.Když se nedokázali ovládnout cvičení policisté,což teprv "technaři", kterým byl narušován mejdan,na který se delší dobu těšili a připravovali.Stejně tak jako když policisté někde na rakovnicku omylem obsadili jinej dům.Taky udělali svou práci perfektně,ale někdo jim dal špatnou adresu.
A právě toto kritizuje ODS.Vydávání špatných rozkazů a ne jejich plnění.A když si poslechnete,jak Kosinová v úterý 26.7. řekne ve zprávách na ČT,že policie Czechteku zabrání,ve svém tiskovém prohlášení ve stejný den označí celou akci předem za nelegální a Husák řekne že proti Czechteku nic namá,jen musí být dodržovány zákony.A pak je po zákroku vymýšleno,jaké zákony to vlasně byly porušeny.Je to celý divný a když do toho začne mluvit i Paroubek,tak se není co divit,že vznikne situace jako je teď po Czechteku.Ale tuto situaci přece nevyvolala ODS,naopak podle mě chce jen lepší organizaci ve vedení policie,aby dobrá práce řadových policistů netrpěla špatným vedením.
Proto také nechápu,že s touto činností ODS spojujete svůj odchod z řad policie.Když to trochu odlehčím.Vám toto chaotické vedení policie vyhovuje a máte strach z vedení po eventuálním vítěztví ODS ve volbách 2006.A teď vážně.Na lidi kolem sebe se vyprdněte a dělejte,co vás baví.A pokud chcete demokraci,tak se jí pod vedením ČSSD a KSČM nedočkáte.Vemte si jak se pomalu od demokracie v posledních letech vzdalujeme (Gross,Špidla,Zeman,Paroubek - jejich chování a výroky-to že někdo o sobě tvrdí že je demokrat ještě neznamená že demokrat skutečně je).
V posledním období se se dost lidí vyjadřuje,jak už nikdy nebudou volit ODS.Pokud je to proto,že jim vyhovuje vláda ČSSD a KSČM,tak proč ne.Pokud je to však proto,že ODS svobodně vyjadřuje své názory,tak je to špatné.
Na závěr něco pro zasmání.Majitel pozemku se v televizi divil,že má louku pokosenou.Pokud to dobře chápu,tak mu někdo z okolních zemědělců několikrát ročně seče louku a seno si nechává (z 13.5 ha je to hodně sena).Pokud si někdo takhle přilepšuje,tak by mu nemělo tolik vadit,že někdo občas šlápne na louku jeho (když on jezdí s těžkou technikou na CIZÍ pozemky).
Rudolf Š.

Opět rozumné slovo pana Rudolfa Š.Doporučuji vám ostatním si prěčíst jeho příspěvky několik stran zpět.Doufám, že vám blikne!

Sorry Langře, lžeš. Nejen o czechtecu, ale přímo systémově...no jo, svině se nikdy nečervená:-)

proto máš tak rád internet, co? Můžeš se vyřádit a nikdo tu červenou (až rudou) nevidí.

Poslanče Ivane Langře. Proč nereaguješ na příspěvky jenž jsou zde uveřejněny ? Máš strach ? Asi ano. Nebo se za svůj názor teď stadíš ? Měl bys. Je mi trapně, že Bůh stvořil takové politiky jako Ty. Bůh nás chraň pokud strana modrých ptáku se opět dostane k moci a Ty se staneš ministrem vnitra. V takovém případě raději budu emigrovat do Namimbie a požádám tam o politický azyl.

Už abys tam byl

Jasně novák a Tebe vemu sebou. Budeš mi tam dělat poskoka.

To je ale povídání. Skutek ale utek.

Né že bych si to přál, takovej blbec nejsem, ale to co se pěstuje za keci kolem techna mezi politiky a lidmi mě utvrzuje, že tenhle stát už dlouho nedostal pořádnou facku, aby si uvědomil, že nějakej pořádek tady musí být. Zatím jak sleduji je to cochcárna a docela se děsím jestli to není činěno za nějakým účelem, aby byla policie zalezlá. Byl jsem minulý týden v Londýně - vím o čem mluvím .

Vážený pane doktore, co říkáte na http://anti-czechtek.ic.cz/? Díky

kdyby byli vsichni schopni se zamyslet, nebyly by diskuze plne takovych prispevku jako tady a vsude jinde po internetu. opravdu me prechazeji veskere iluze o vysi inteligence v tomto narode, jedine co mne uklidnuje je to, ze do diskuzi neprispivaji lide, kterym to prijde jako ztrata casu, protoze oni vedi jak se veci maji.
ps. kdyby vsechny strany staly po boku vladnouci CSSD za kazdym jejim krokem, nestacila by nahodou jenom jedna strana? kdyby do vladnoucich nekdo poradne neryl, proc by se meli snazit neco menit a zlepsovat? kdyby lide neryli do vlady, musela by se starat o jejich nazory?

tomu se rika demagogie

Pane Langer, chytáte se vždy jakkékoli záminky, aby jste vystupoval proti policii. Pokud ODS vyhraje volby (v což nevěřím, protože to by jste snad museli toho prázdného Topola s gulema obětovat) a Vy budete ministrem vnitra, myslíte, že Vám budou po tom všem Vaši podřízení věřit a budou za Vámi stát (kromě Hujerů, ti určitě)? Pouštíte se do policie za jejich zákrok na CT2005 jménem strany, která tu samou policii kritizovala za loňský pozdní zákrok. Jak by jste zakročil Vy? Vy svým vystupováním spolu se svými kolegy stále znevažujete policii jako takovou, jaký má potom mít respekt, když i ústavní činitelé jdou proti ní? A to ve státě, ve kterém si řada lidí stále více plete demokracii s anarchií, kde nebývale roste agresivita lidí, což je vidět nejen na Czechtechu, ale i na silnicích s agresivními a bezohlednimi řidiči, na fotbalových stadionech, které se často vinou přiblblých "fandů" (kteří nemají se sportem nic společného) mění v bitevní pole, ale i v běžném životě (lidé pracující ve službách, včetně mne, by Vám mohli o agresivitě a hulvátství zákazníků vyprávět). Czechtek byl názornou ukázkou této agresivity, netolerance, bezohlednosti a žádného respektu před státními orgány. Jinak by si účastníci CT2005, po výzvách policie k opuštění prostoru, nemohli dovolit házet po policii všechno, co jim přijde pod ruku (láhve, kameny, klády) a ještě se přitom diví, když potom dostanou pendrekem. Jak je možné, že v tomto státě se organizují desítky koncertů bez nějakých problémů a problémy mají vždy jen technaři? Proč musí organizovat technopárty tak konspirativně, kdy se do poslední chvíle neví, kde technopárty bude a neuspořádají svoje orgie oficiálně se všemi náležitostmi, které každá taková akce musí splňovat? Vždyť to je v zájmu všech účastníků, aby koncert fungoval, aby byla zajištěna hygiena, zdravotníci, pořadatelství i bezpečnost účastníků. Proč to asi technaři nedělají? Není to snad proto, že nejsou schopni takový koncert zorganizovat nebo vědí, že koncert je především drogovým dostaveníčkem, které se státu nemusí líbit? Nebo se už předem počítá s bitkou s policií a proto se tak organizátoři chovají? V řadě evropských států mají technaři problémy s policií, řada demokratických států jim zakázala organizovat tyto technopárty na svém území a my si máme všechno nechat líbit? Jak je možné, že si technaři beztrestně dovolí dělat bordel (a to je ještě slušné slovo pro pojmenování jejich akcí) na Strahově, že si dovolí beztrestně ničit budovu MV na Letné? Proč se Vy, politici, kteří máte plná ústa demokracie, nepostavíte tvrdě proti těmto bezohledným lidem, kteří uznávají pouze svoji pravdu a jiná je nezajímá? To opravdu jste jako politici tak prázdní a tak mimo, že se chytáte všeho, co Vás aspoň trochu ukáže v médiích jinde než v parlamentu, kde jste jednotní pouze tehdy, kdy si zvyšujete platy a různé náhrady, o kterých se nám, daňovým poplatníkům, kteří to ze svých daní všechno platíme, ani nezdá. Slezte konečně z těch parlamentních výšin a Vy konkrétně se zamyslete nad tím, co jste udělal pro to, aby policie měla větší respekt. Bezzubou kritikou ničeho nedosáhnete. Také se podívejte vlevo na anketu o zásahu policie, aby jste byl v obraze, co si o tom myslí většina lidí. Howgh.

PRO LEFTYHO A LENKU. Doufám, že jste viděli ČT1 .uŽ SE VÁM ROSVÍTILO Co blábolila Kosinová před párty.Viděli jste přístupovou cestu. A co ten kašpar dívající se do dálky přes lány. Byl uplně někde jinde .At žije vláda prolhanců.Aspon at blábolej všichni stejně.

Milane, ty zarytej modrej ptáku, přestaň už tady lidi přesvědčovat, aby se přiklonili na tvou stranu. ODS staví jen na lžích, lžemi se chce dostat k moci, což se jí rozhodně nepovede.

Milane, Milane, ty neumíš nic jiného než nadávat, tvůj duševní rozhled je opravdy malinký

Nemá cenu reagovat na Milana - o jeho inteligenci jasně hovoří jeho gramatika (z počtu pravopisných chyb v jeho příspěvcích předpokládám, že základní školní docházku ukončil s předstihem).

Ale Milánku prober se, jak jinak se asi dostali účastníci Czechteku na louku než po cestě?? Poslouchal jsi Bublana?Jenže obsazovali i další místa, kde neměli co dělat a to by se jistě ani tobě, jako majiteli přilehlého pozemku nelíbilo.Jestli jsi si všiml, media stále omílají jednu a tu samou reportáž o brutalitě policie ( s takovou silou zákroku také nesouhlasím ). Zřejmě toho více nemají , ale na stránkách http://anti-czechtek.ic.cz/ uvidíš víc, tak otevři OČI. Jsem pro demokracii , ale nejsem pro anarchii, kterou se " naše děti " snaží prosazovat. Nechci se v této zemi bát toho, že až bude někdo napadat mě, policista raději odvrátí zrak, aby nebyl osočován za to že zasáhl. Jsou tu pro naši bezpečnost a já jsem za to ráda. Armáda ta jen leští Tatry, ta nám v ničem moc nepomůže a přesto je 2x lépe placená než oni a přesto na ně neustále někdo hází špínu. Chápu je to represivní složka, zřejmě je nikdo nebude mít příliš rád, ale s tím do toho asi šli ( což je svým způsobem obdivuhodné ). Měj hezký den :-)

Jo mimochodem ten slovník by chtělo opravdu o něco vylepšit, s vaší mluvou vypadáte jako ubožák a tak zřejmě své názory skutečně neprosadíte. Slušnost je základ a je mi líto nebyl-li nikdo, kdo by Vás ji naučil.....

Milý Milane,

původně jsem napsal několik odpovědí, s podrobnou analýzou právních norem a příkladů na modelových situacích. Ovšem vést nekonečné debaty o něčem naprosto zřejmém mne již unavuje, tudíž jsem vše smazal a řeknu ti pouze jediné. JSI VÁŽNĚ BLBEC.

Jo ještě jsem chtěl něco říci k té dupárně. Hele polišové jsou na tebe pěkně nasr.... Měl jsem se možnost podívat na nějaké jejich psané názory - a mejou ti tam pěkně zadek. Moc se jim nedivím, oni to nemají opravdu jednoduchý. Ze všech stran si na ně někdo otvírá hubu a zastání žádné. Bavili jsme se s parťákama u piva a padlo tam , že v těch černej hadrech v tom vedru se vedle kluků potily i holky - to je teda soda ! Klobou před nima dolů. Já jsem se v tom vedru válel ve stínu na plavečáku a div že jsem nezdechnul. Proto se nedívím, když ten driblující zhulenej pitomec hodil šutrem a dostal za to po držce, až slyšel dupot bosích žížal. Zdar jdu spát Marek.

Amo Železný neupsal jsem se! To jistě víš. Je to mazanej chlap bacha ! Ta Wolfová ? Nevím, je to Zemanova roztleskávačka, ale jinak nesmírně pracovitá ženská a správna sranda baba. Dokáže ukecat lidi. Podlé mě honí do kupy známé ksichty, aby bylo něco na volební tablo . A Prachy ? To zřejmě problém do začátku nebude. Něco jsem si už od nich přečetl. Zatím je to takové mlhavé. Zdar Marek !