Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Vážení, po přečtení příspěvků na této diskuzi opravdu nevím, co si mám o práci u PČR po 1.1.2007 myslet. Delší dobu jsem uvažoval, že do této složky vstoupím konat službu státu a obyvatelstvu z přesvědčení, že se musí se současnou kriminalitou a situací něco dělat - tak jako asi většina z Vás, když jste u PČR začínali. Nemám na očích růžové brýle a vím že práce u PČR není žádná procházka sadem, ale tolik negativních a rozhořčených příspěvků od policistů jsem tedy nečekal. Můžete mi čistě nezávazně popsat co čeká nováčka u PČR a jaký má podle nového služebního zákona vůbec výhled do budoucna?

Přeji Vám hezký den. Drtivá většina zde uváděných negativních reakcí vyplývá z dlouhodobě neřešených problematik, které vyvstaly pochopitelně v době, kdy je šáhnuto na mzdu a to ve většině případů zejména řadových policistů, kterým by jste byl po vstupu i Vy. Ve Vašem případě jde spíše o to, co od této profese očekáváte ( platové podmínky, předpokládané místo zařazení, předpokládanou dobu setrvání ), z jakých platových či technických sfér chcete odejít a s jakými předpoklady vstupujete ( SŠ, VŠ, specielní kursy ). Má to ale i další aspekty, třeba, zda jste ochoten za poměrně nízký plat vydržet rok a půl na policejní škole vzdálen od rodiny, zda si třeba chcete vzít hypotéku na dům ( s tříletou zkušební dobou po nástupu ji pravděpodobně nedostanete ) a jiné, třeba případné negativní jednání nadřízeného ( říká se tomu buzerace - celkem častý jev ), způsob vystupování ( víceméně vojenský ) a další věci. Je lepší se zastavit u kolegů v místě bydliště, nebo v místě, kde by jste chtěl sloužit ( je-li to jiné místo ) a tam se zeptat. Já osobně bych nikoho nenáboroval ani za několikatisícovou odměnu, protože nechci poslouchat nadávky ze strany náborovaného ještě několik let. To je ale moje volba. Vám přeji správné rozhodnutí a vše nejlepší v Novém roce.

Díky za reakci, no asi si to asi ještě pořádně rozmyslím. V současném sektoru u soukromníka se pohybuji s platem v rozmezí 16 - 17 tis. Kč. Jelikož v budoucnu ( tj. do 3 let)budu potřebovat určitě hypotéku, byl by to asi problém. Jsem SŠ a tudíž mě zajímal možný kariérní postup. Z diskuze vyplívá, že i u policistů sloužící 5 - 10 let je skoro nulový.

Máš zajištěnou nepravidelnou stravu, žaludeční vředy, stresové situace, buzerování od rána do večera, jednou nohou neustále na hřbitově nebo u inspekce a 15 jdeš pro výplatu u bezpečnostního sboru, která je daleko za standartem EU.

Sloužím cca 7 let na běžném oddělení "na vesnici" jako řadový policista. V současnosti mám platový výměr 17.490,-- Kč + 3.000,-- Kč rizikový příplatek + 200,-- Kč příplatek za směnnost a + 500,-- Kč osobní příplatek, což dělá 22.990,-- Kč, které by v případě, že by nebyl účinný nový služební zákon byl valorizován 5%, což s novým služebním zákonem nebude ( valorizace ). Dle současného zákona mám dále nárok na příplatky za práci o víkendech, nočních a o svátcích, což pro mě představovalo minimálně 2.000,-- Kč k uvedené sumě, tedy celkem cca 25.000 až 26.500,-- Kč hrubého bez té valorizace. Dle nového rozkazu budu mít od Nového roku příjem 25.940,-- Kč, kdy v tomto je již vše obsaženo včetně uvedených příplatků, osobního, směnnosti, příplatků za víkendy, noiční a svátky ( bez valorizace ), takže je zde vidět, že již tady budu s platem dole a to nepočítám s tím, že v průběhu roku můžu být bez nároku na mzdu stažen do práce až do rozsahu 150 hodin, což si myslím, že minimálně z valné části bude naplněno. Mám VŠ, která mi nebyla platná ani dle současného sl. zákona a nebude ani po Novém roce, alespoň po tu dobu, dokud neodejdou funkcionáří s hodnostmi majorů a podobně, kteří po Novém roce nstoupí do funkcí s požadovanou VŠ, kterou nemají a proto zde budou do doby, než budou přinuceni odejít a pak teprve se slušnou rentou odejdou. Psal jsem to konkrétně záměrně proto, aby jste nepodlehl iluzím o platech z médií a v náborovém středisku.

Zde jsou nespokojení policisté http://www.nova.cz/tvarchiv/?238d=27.12.2006&238m=p&238p=TNOVINY &238v=45297 a dnes vystoupí šéf hasičských odborů na TV NOVA - tuším ve zprávách v 19.30hod.....

29.12.2006 14:15 – Předseda Odborového svazu hasičů JUDr. Vladimír Mühlfeit poskytl dnes rozhovor TV Nova o platových výměrech hasičů. Rozhovor by měl být vysílán v dnešním zpravodajství v 19:30 www.pozary.cz

Stejně jako pan ministr, tak mluvčí PP uvádí sice pravdu o tom, že budou platy ke konci roku lepší než v letošním, ale zapomínají na jedno slovíčko, které vše vysvětluje a tím je "průměr".....pak není co řešit...

Dobrý den
Pane ministře obdivuji jak je tato vláda drzá,když celému státu namaže med kolem huby a opět uvrhne policisty do světla prachatých a nic nedělajících ho..........Tak jste si nahoře dobře přidali a nám na ulici jste vzali.Kde je ta vaše motivace,když ten policista.který na ulici přijde o peníže.a ten v kanceláři se směje.Je jasné,když sečteme platy těch rádoby velitelů a těch dole tak se samozřejmě dostaneme k nárůstu.Co vidí ta naše veřejnost tu svou bezpečnost na ulici,nebo ty panáky v kanceláři.

Hasiči už se bouří těm se to taky nelíbí. Je to svinstvo nejvyššího stupně.

Zajímal jste se někdo, jaké mají zákony policisté ze sousedních zemí , které upravují jejich služební poměr ? Jaké mají práva a povinnosti? Jaké požitky a renty a platy ? A také jak se o ně stát stará na konci jejich kariery/ zdravotnictví, lázně, sociálná ústavy / To je dost silné téma na zamyšlení. Příkladně kolegové, kteří slouží v příhraničí můžou něco napsat, ti určitě v kontaktu s Němci, Poláky,Rakušaky jsou ! A ti dnes mladí u policie , pokud vydrží 15 let se mohou určitě těšit na to, že mnoho z těchto věcí , které dnes mají Němci a Rakušáci, budou požívat také. Pokud zůstaneme v EU , tak je to prakticky nevyhnutelné !

Mám zákon o služebním poměru na Slovensku,jestli chceš, pošlu ti ho. Jinak tam mají tolik příplatků, že jsem nevěřil svým očím. Ano, zákon je tvrdý a nekompromisní, ale s těmi příplatky bych na tom byl jako v bavlnce...:-) U nás budu mít jednou za 3 roky navýšení platu o 800,-, toť vše a můžu mít 3 VŠ, kvalifikace a osvědčení na řízení ledoborce, ponorky, střelby z tanku a od horolezce až po hloubkového potápěče, je mi to na 2 věci...pokud se přes známé nebo omylem ve výběrovém řízení 350km od bydliště nedostanu na funkci,která je už lépe placená...:-(

Je to tak jedině známosti ti umožní poskočit výše v tom "krásném" novém zákoně.

Je tady někdo kdo závidí rentu starým služebníkům ? Pokud ano , tak tu rentu vlastně závidíte hoši i sobě !

Nezávidím, ale je tu jeden rozdíl, že my se té renty při dnešním vytížení s velkou pravděpodobností nedožijeme. Bo 30 let na ulici nikdo v dnešní době nevydrží PS: a ani bych se nedivil, kdyby ty moudré hlavy, co si říkají poslanci napadlo ty renty zrušit.

Proč bychom měli závidět renty, na které máme nárok taky? Začínám 12 rok na ulici a při představě dalších 20 let mě jímá děs a hrůza a modlím se, abych se jí vůbec dožil. Po 11 letech se můj zravotní stav zhoršil takovým způsobem, že nás můžou jednoho po druhém vyházet pro zdravotní nezpůsobilost...navíc není služby, kdy bych v našem hlavním městě nemusel skončit na vozíku nebo na Olšanech.... Jinak hodně zdraví a štěstí v novém roce 2007 a pokud to bude možné, před Silvestrem 2008 ve zdraví a s přepočítaným platem (který na 250% nespadne) - jsem zvědavý....

Ke způsobilosti ti mohu říci, že je nás na okrese několik ve skupice C ( pracovní úrazy a zhoršení zdravotního stavu je služby ) a v současné době se k nám začali chovat jako k prašivým. Do této doby jsme mohli v klidu sloužit a najednou to nejde a dávají nám to najevo. Všichni jsou ve stesu co s námi bude.

Dobrý den. Tak jsem dnešního dne podepsal tzv. Novou smlovu - platební výměr. Jsem silně znechucen. Jsem ve 4 pl. třídě, 3 stupeň, mám odslouženo 7 a půl let. Můj celkový měsíční příjem byl vypočítán na celkem 24.090,- Kč., což je v čistém cca. 18 tis. A to znamená, že jdu dolů o cca. 3 tis. Asi jsem podepsal něco jiného, protože pokud si vzpomínám, jsme měli dostat přidáno. Nemýlím-li se

Pan Langer řekl pouze bič a spousty práce. Cukr se u policie už dlouho nedostává.

Cukr od pana Langra přišel, ale bohužel rozebrali ho ti nahoře a pro ty dole nezůstalo.

Měli. Ale jen řečma pana ministra apod.Jestlipak taky zlevní plyn,elektřina a vůbec životní náklady?Všechny řeči o přidání jen keci.Nedivil bych se, kdyby policisté šli do ulic.

Myslím, že se uvažovalo o nějaké demonstraci, aspoň manželek.

Policisté nemohou stávkovat, ale do ulic jim to snad nikdo nemůže zakázat.Nebo jak to vůbec je??Osobně bych raději šel demonstrovat osobně než posílat přítelkyni.Od policie odejí nechci,ale pokud je pravda,že výše uvedený polda dostal nově pl. výměr o 3000 méně,a zřejmě nebude sám,věřím,že se něco zorganizuje a nenecháme si srát na hlavu.

kolego já sloužím dvakrát déle než ty a mám o 1000,-Kč více než ty, protože jsem v 6PT bez příplatků což je silně ponižující a proto jsem se rozhodl z tohoto bordelu odejít.

HASIČI .Dnes přinášíme kompletní informace o novém zákonu. Odměňování,podnikání a zařazení do skupin atd.
Vedení OSHP www. hasici-odbory.cz
Jirka Vítek

Vážený pane Langer, i když do diskuse nezasahujete, tak doufám, že ji čtete. Jenom stručně bych chtěla sdělit, že jsem vždycky nadšeně volila ODS, teď je s tím konec. Takových naštvanců pravičáků je obrovská spousta. Někteří nepůjdou k volbám a jiní budou volit komouše. To jste to dopracovali. Vyhráli jste volby, díky Topolánkovi a Paroubkovi se neumíte dohodnout, jako kultivovaní lidé. Jak je vůbec možné, že si za takového jednání berete platy a co mně děsí, ještě odstupné. Jste natolik všichni odtrženi od reality, že asi vůbec netušíte, jak je celý národ na vás naštvaný. Už za komoušů se říkalo, ať jsou u koryta, ale ať proboha nechrochtaj tak nahlas. Překročili jste hranice veškeré slušnosti vůči národu a proto budete za to pykat v příštích volbách. Jediná kauza není dořešená, nikdo za nic není zodpovědný, státní peníze jsou profrcaný, a ještě dáte korunu tomu, že tam zvolíte toho největěšího zloděje Kalouska, který se chtěl paktovat s bolševikem. Nejsem prognostik, jsem celý život pravičák, ale věřte mi, že příště budu volit komunisty, který jsem celý život nenáviděla. A víte proč? Aby vám to všem nenažrancům všechno zase pěkně vzali. Oni v tommají praxi, stačili jim na to dva dny v únoru 48. A když už chcete udělat Parkánovou ministryní obrany, prosím udělejte Kájinka ministrem spravedlnosti. Nikdo z vás si nevidí na špičku nosu, natož za roh a budoucnost národa je vám víte kde ... Toto je můj názor, za tím si stojím, dávala jsem ODS vždycky hlas, teď je s tím konec. Můžete před volbami slibovat co chcete, žádné straně nevěřím. Jeden horší pokrytec druhého. Hlavně, abyste si nahrabali vy, na úkor národa.

Pro - Mgr. Bc. Prchal - .
Vážený pane . Po přečtení Vašeho příspěvku jsem se rozhodl napsat můj názor. Nemohu ve všem s vámi souhlasit. Podle mě nikomu nesnížili vojenskou hodnost-protože tyto byly zrušené. Rozhodně nemohu souhlasit se snížením platu. Ukažte mi jednoho policistu, který bude mít od 1.1.2007 nižší základní plat než v roce 2006. Já jsem ho zatím nepotkal. Domnívám se, že je v pravomoci krajských a okresních ředitelů určování PT dle systemizace. A zdaleka není ostudou státní instituce PČR, že to všechno takto dopadlo. Ani za toto není zodpovědný MV p.Langer.
Nemám sice dvě vysoké školy jako vy,ale sledoval jsem celkový vývoj zákona č.361/2003 Sb. v poslanecké sněmovně. A to dosti podrobně včetně zápisů PS z jednotlivých schůzí k čtení našeho zákona. Můžu Vám říct, že má p.Langer pravdu v tom, že pokud by tento zákon byl účinný od 1.1.2004, jak původně měl být , tak by byla situace úplně jiná. Určitě by si nikdo nestěžoval na malý základní plat. To, že tak policie ČR dopadla / i ostatní bezpečnostní sbory/tak jak dopadla, není ale vinou PČR,ministra vnitra ani policejního prezidenta,ale za toto můžeme poděkovat našim zákonodárcům. Skutečně je tomu tak. A vzpomenu-li si na poslední čtení z loňského roku k z.č.361/03 Sb. tak to byl právě p.Langer, kterého návrh byl schválen (zvýšení sazby tzv. renty).
Závěrem Vám musím říct, že se někdy stydím za své kolegy i kolegyně za to co předvádí na veřejném serveru ! Patřím do nižší kasty PČR protože mám pouze tři stříbrné hvězdičky s malou kolejničkou, ale služebně do starší gargy, takže je pro mě nový zákon výhodnější co se týče renty i základního platu. A je podle mě rozhodně spravedlivější . Rozhodně musím potvrdit, že policie dnes už není to co byla kdysi /tehdy SNB/. Celkový problém je podle mě v lidech a nové době. Jinak si musíme uvědomit, že policie musí znovu získat důvěru občanů a to bude mnohem horší a těžší než nový zákon.

Pane Fedof, to je teda síla! Aniž bych na Vás chtěl útočit, oslovení "soudruhu" by asi bylo na místě (?). Naštěstí policie už není to co byla kdysi, fakt ale je, že stíhat spoluobčany za rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví a za příživnictví byl určitě menší stres než je u policie dnes. Jinak máte pravdu, že za czech šmejd nazývající se "Zákon o služebním poměru..." můžeme poděkovat našim zákonodárcům, zejména pak panu Kalouskovi. Zajímavé je, že když byl ministrem obrany, vydupal pro vojáky skvělé podmínky. Teď však bude ministrem financí, takže bude na případných zdrojích pro náš rezort sedět jak žába na prameni a bude ještě hůř. Někdy si říkám, co kdyby byl ministrem vnitra...

Kolego Fedofe, vy si myslíte, že obyčejného poldu zajímá platový tarif? Žije denně na ulici, od výplaty k výplatě a zajímá ho reálný plat. Jestli tohle nechápete a nerozumíte tomu, že se ozývají ti, co s platem padnou dolů, tak si vás dovedu celkem snadno představit (schválně - oddělení kousek od bydliště, práce po-pá do 15.30hod., svátky volno, minimum nočních ne-li žádné, víkendy doma s rodinou stejně jako každý den po práci, kancelář vedle šéfa oddělení a každý druhý měsíc alkoholický dýchánek s vedením....trefa?) Takových spokojených jsem poznal i v době minulé spousty a mají se stále dobře a jsou spokojení..... Když už mluvíte o důvěře občanů, tak tu neztrácíme my poldové z ulice, kteří denně chytáme lumpy a jednou nohou jsme v kriminále nebo na ARO (v horším případě s HELFI na cestách), podívejte se na mega kauzy, kdo v nich je zapletený, podívejte se na politizování policie, postoj médií a jejich senzacechtivost atd. Dokud nebude jasně a srozumitelně vystupovat vedení policie a komunikovat s veřejností, tak se nic nezmění. Ne nadarmo se o médiích hovoří jako o 7 velmoci...