Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Jsem si dovolil/ omluva / okopčit z vedlejší diskuze pro info všem !!!
Jednání u ministra
(Tazík, 04. 01. 2007 21:32)Vážení kolegové, dnešního dne jsem měl asi 45 minutový rozhovor s předsedou NOSu, o jednání, které proběhlo u Ivánka a s tím, co jezdí rychle, ale svítí a používá bez. pásy. (PP)
Výsledek, který byl z tohoto jednání je takový, že pan Langr, prohlásil, že budou "hledat cestu" v politické řeči to znamená - tak to asi nepůjde. Pro příklad "hledání cesty" je sestavování vlády.
Předsedovi naších odborů bylo přislíbeno, že propad platů bude vyrovnán zvýšením rizikového příplatku a případně osobním. O použití osobního příplatku silně pochybuji, neboť se nejedná o systémové řešení, a je to nefér vůči těm kolegům, kteří své osobní získali poctivou prací a lze je opět odebrat. Na dotaz jak chtějí zvýšit rizikové o 2.500 tisíce, tam, kde je rizikové 3.500, mi pan předseda sdělit, že to bude problém.
Takže kolegové v uniformě, k propadům platů došlo u policistů ve třetí až šesté třídě, kteří nemají odslouženo 20 let, jinak ostatní zůstali na svém nebo si polepšili. Takže si můžeme říci, která část policie šla s platem dolů. Já osobně nevěřím, že někomu z nás zvednou osobní o 2.000,- Kč.
Souhlasím s názorem, že však nemůže mluvit jen o propadu platů, ale kde je dorovnání inflace, o 8.5 procenta. To se jaksi pozapomnělo.
Při rozhovoru s předsedou NOSu, jsme vznesli dotaz, jak s NOS staví k demonstraci na 26.1.2006 a zda je ochota tuto demonstraci zastřešit - ohlašovací povinnost atd. NOS však o žádné chystané demonstraci neví!!!! Tak teď už ví, a to bylo překvapení.
Závěrem:
- já osobně slibům o dorovnání platů nevěřím, a rozhodně ne na konci roku, protože hledání cesty, ještě neznamená, že tato cesta bude nalezena
- dle mých informací, na profinancování zákona, bez propadů chybí MV 500.000.000,- Kč, a Ivánek to věděl!!!
- demonstrace na 26.1.2006 jde tedy dle mého názoru stále aktuální a NUTNÁ, už jen proto, abychom ukázali, jest-li jsme stádo ovcí nebo ne.

Proto, Vás kolegové žádám, rozšiřujte datum 26.1.2006 mezi všemi kolegy, hasiči, celníky, a začněte vyvíjet tlak na své základní odborové organizace, aby se k demonstraci přihlásily, jinak jsou k ničemu, když propadům nezabránily.

P.S. stále jsem nenašel v novém zákoně ustanovení o tom, že nemohu stávkovat. Vy ano?

Jsem zvědav, zda se policejní odbory k demonstraci přihlásí či nikoliv. Zatím o demonstraci není mezi policisty moc velká povědomost.

S demonstrací souhlasím a jsem přesvědčen, že naprostá většina mých kolegů také.

já souhlasím také a budu šířit dál.

Předám další cca 1000 kolegů....

ano uznávám to že se udelalo hodně prace drogy . mafie ,uspěšné zásahy to vše chvalím a cením si toho . i v te fabrice se chrapalo ale potrestali se a uz si vse plní .. hlída se to a já jako vedouci jsem nevedel co se deje v noci .. i ja jsem rad že se přijede vcas a děla se vše pro obcany i ja jsem všímavy a dvakrat jsem volal policii ke kradeži a ochotně jsem dal popisy a vse sdělil a ,stravil tam dve hodiny a pak v šest do prace ,to bylo v pulnoci .. mohl jsemse na to vysrat ale není mi to jedno . tak jako vám ale chtel bych se podívat na jeden den prace policisty to jsem nezažil a videl bych to jinak.hodně zdaru a štesti

Ano souhlasím....Zrušte nás!!!Nevolejte nám,lejte na to vodu,my s tím stejně nic jiného dělat nebudeme... (-:

hele budem na všechno koukat z dálky a smát se tomu!!!! lidi nás potřebujou a naše výkony budou klesat

Přesně hasiči to odnesli z nenáviděnou policí v očích veřejnosti.Kdyby jste byly samostatní tak vám lidi budou jen přát, protože vy nikomu neškodíte jako my, my totiž ať nechceme tak obtěžovat někoho musíme, jsme policie. Policie měla žádat o větší platy a výhody po MMF když mě plácali lidi po ramenou a měli v očích slzy a nosili nám jídlo a pití .....

Ach jo!Taky mužeme říct,že jsme měli využít povodní v roce 97 a 02 a zviditelnit se a skočit třeba pod armádu co já vím!

musíš ale uznat že dnešní doba je krajně nevhodná, lidi se nás moc nezastanou a na to oni právě hřeší!!

Mám nápad - ať zruší policii a hasiče. ať si každej řeší své problémy sám a každej ať si to své uhasí sám.

dáme všichni k jednomu dni výpověd at lidi uvidí jak to tu bez nás bude fungovat

tak to abych si zavčasu dokoupil hodně munice .... :-))

1111111

pro Patana - protože je to státní služba, já si u soustruhu udělal dálkově maturitu, nevím jestli jí máš, ale jestli jo a chceš taky výhody, tak si to pojď zkusit !!!
Petra K se musím trochu zastat, jestli jsem to pochopil, tak je hasič, s našema místníma hasičema jsme jako obvod velice za dobře, bylo to sice jen párkrát, ale když oheň tak pořádny a kupříkladu já bych do toho nešel - taky máte velké riziko a tyky s váma zemetli. Ale můj osobní názor je, že to riziko mi máme větší a mohli bych ti vypsat X situací a byl by to dlouhý výčet. Máte jednu závažnou smůlu - odsrali jste to s námi.

máš pravdu nemá se tu cenu dohadovat mezi sebou, jsme na stejný lodi a vyj.... s náme se všema!!!!!!!!!
jednoduše at jdou oni místo nás do těch hospod, mezi fetáky, s hasičema do hořících baráků nebo s náma dopravákama a hasičema vystřihávat kusy těl z aut. Ti nahoře by se měli trošku zamyslet! ta doba kdy byli oni na ulici je dávno pryč

Ano je to nespravedlivé,ale o větším riziku u policie se nebudeme radši bavit.Já nevidím do tvé práce a ty do naši.Až budeš třeba na pár chemických haváriích pochopíš o co jde.Já neshazuji policii,ty to nedělej s hasičemi.Jsme na stejné lodi a proto jsem napsal,že se mi nelíbí rozdíl mezi rizikem.

Přesně hasiči to odnesli z nenáviděnou policí v očích veřejnosti.Kdyby jste byly samostatní tak vám lidi budou jen přát, protože vy nikomu neškodíte jako my, my totiž ať nechceme tak obtěžovat někoho musíme, jsme policie. Policie měla žádat o větší platy a výhody po MMF když mě plácali lidi po ramenou a měli v očích slzy a nosili nám jídlo a pití .....

myslíš, že taky nestojím u cisterny s chemikáliema, která je na boku a trhnutá? kdo je tam první a dává operačnímu kód na nádrži, každej máme svoje já nezavidím vám tu práci, chtěl jsem dělat hasiče, ale nebyla tlačenka a pak místa

Hele sám víš,že hasiči nejezdí jen k požárům.Jde vidět,že o tom nic nevíš.Já chápu,tvé rozpaky.Taky jsem šel dolů s platem.Hold někde budu muset ty peníze sehnat.Kdo umí ten umí...

vím, že nejezdíš jen k požárům, tak mi řekni nějaká další hodně velká rizika? mám kámoše hasiče a vím jak služba probíhá, když se nic neděje, na rozdíl od vás sedím celej den v autě!

Nikdo tady přeci nechce nějak snižovat práci hasičů. Kolikrát si na společném výjezdu říkám, že máte ty prachy těžce vydělaný. Je to prostě jen jiný druh rizika. Určitě sis už několikrát něco podobného myslel o nás policajtech.

HOŠI HOŠI HOŠI HOŠI Co to děláte jsme na jedné lodi tvoje či moje práce každá má něco já bych tu vaší policejní dělat nechtěl proto ji nedělám a myslím že i vy policisté by jste se na věc měli podívat stejně.

stop stop tejhle nic neřešící diskuzi

Někdo by měl pánům zákonodárcům a "kolegům" na policejním prezidiu vysvětlit pojmy ÚSTAVA a LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD! Mimo jiné se tam píše, že za práci náleží SPRAVEDLIVÁ odměna! Tak nevím, jestli je spravedlivé, když někdo měsíčně odslouží deset nočních plus pár služeb o víkendu a druhej jednu noční a jednu službu o víkendu a mají stejné peníze!!! Proboha, proč naše vrchnost řeší nějaké dorovnávání platu zvýšením osobního, když by stačilo vrátit příplatky za víkendy a noční a bylo by po problému!!!!!!! Tyto příplatky jsou ve všech civilizovaných zemích včetně naší zbožňované Evropské unie! Služba v noci a o víkendu prostě určitá újma je, ať už na zdraví nebo na rodinném životě, tak musí být přece nějak kompenzována! Zajímalo by mě, co na tu naši situaci kolegové z EU říkají, když vlastně máme hlídat jejich Schengenský prostor a pod... Další nespravedlnost je těch 150 hodin! Vždyť někdo je odmaká všechny a jinej ani hodinu, za stejnej plat!!! To je v pořádku??? No chtělo by to informovat odpovědné činitele v EU a obrátit se na Ústavní soud v ČR!

SOUHLAS!!!!!

Kdyby se někdo chytl za to podat stížnost k ústavnímu soudu na porušení zákona - obětoval bych klidně ze své výplaty i nějaký ten peníz a kdyby bylo těch peněz více, jistě by to mohlo dát něco pro pana advokáta.
Mám na to stejný názor, protože v tomto státě bylo již mnoho protiústavních věcí a fungovalo to protiústavně i několik let - jako příklad zrušený odstavec v zajištění dle zákona o PČR, kde bylo 24 hodin zajištění pachatele TČ bezprostředně na místě TČ k tomu 24 hodiny na podání vysvětlení dle dvanáctky / kdysi / a dále 24 hodin zadržení a teprve poslanec za KSČM pan Ortman podal stížnost na ústavní soud pro možnost porušování 48 hodiny na dobu 72 ( v praxi k tomu ale nedocházelo ). A ústavní soud tento odstavec v § 14 zrušil. Takto to bylo v zákoně asi 7 let a teprve Ortman to rozsvítil.
Práce zdarma jak uvedl výše kolega se nepřipouští - spravedlivá odměna za vykonanou práci - tedy vykonanou práci. Ani Slováci nemají tento feudální princip ve svém zákoně ( žádných 150 hodiny zdarma / a mají takový zákon, že by se měli naši poslanci stydět - všechny příplatky zachovány a když jsem si ten jejich zákon prohlížel nechtělo se mi věřit, že co to s námi tady provedli. Zákon jsem si stáhnul pro jeho klady a jeho další studium - rehabilitace po 35 letech bez podmínky odsloužených let a jiné.

Buď tak laskav a piš pod jinou nickou. Děláš mě jen ostudu.

chapu že dělate špinavou praci ale nechapu proč mate mít důchod + vyslužné ... po deseti letech můžete odejít a najít si práci jinde a tak to dělá většina a výslužné máte ješte k tomu proč ????????

protože ty u soustruhu stárneš normálně, ale my 10x rychleji! pojd si to na 3 roky zkusit! jestli si myslíš, že se tu kopem jen do pr....., tak je to vůj názor!

Musím souhlasit se Slávkem, je to tak. Ty to zabalíš ve tři nebo v půl čtvrtý a máš čistou hlavu. Na práci si doma ani nevzpomeneš, co u nás je pravý opak.

Zkus sehnat práci po 20 letech u hasičů když tě vyhoděj za vysoký cholesterol nebo že se ti zhorší sluch jsem hasič a znám takové

Vážený pane, plně se s vámi shoduji, že to nemůžete pochopit, protože váš názor na policii je zkreslený, protože nemáte možnost objektivně poznat jak to u takové policie chodí. Mimo jiné vám můžu říct, že podobné výhody má policie i v zapadní Evropě. A co armáda ČR, to vás nezajímá .....

poslouchej co se mě týče tak ti zcela upřímně a za sebe odpovím, že i já bych raději ty peníze dal těm co slouží u policie a né těm co odešli, vím že mě teď pár kolegů ukamenuje, ale raději ať se má lépe policista ve výkonu a né po něm, stejně největší výsluhy a renty pobírají ti nahoře, ti kteří si před odchodem schválně bouchájí hodiny aby si zvedli příjem a počítalo se jim více a naopak klukovi z ulice hodiny uberou a dali mu služby Po-pá 8-16!! Zažil jsem to loni!!

prosim vas vždyt vy se snažíte zastavat jeden druheho ale na jednu stranu ma pravdu patan ale je to na hovno všude .

na toto ti mohu rovněž odpovědět. Je to kompenzace za to jak je policajt ve všem omezovaný, nemůže jít na vedlejšák, nemůže spoustu dalších věcí, které můžeš dělat běžně a ani ti to nepřijde. Kdyby jsi si přečetl morální kodex policisty a nový zákon věděl by jsi o čem je řeč. Za to co provede civil a nikoho to v jeho zaměstnání nezajímá a neřeší to - přestupky, spory se sousedem a spoustu dalších věcí tak u policie ti hrozí vyhazov, či srážky s platu na několik měsíců. Proč ti nevadí vojáci, kteří berou x krát více než policajti a důchod mají po 2Oti letech takový, že to policajt nebera ani za práci a kromě pár speciálních jednotek nechci hovořit o jejich činnosti. Nevím zda si bereš práci domů, aby jsi stíhal lhůty v papírech a opět jsi nebyl postihován, dovolená, aby ti byla za trest či jsi opět ztrávil několik dní z dovolené v praci samozřejmně zadarmo, protože se na tebe valí papíry a vše má nějakou lhůtu, protože to, že děláš jinou práci, kterou ti určí nikoho nezajímá. Tvého zaměstnavatele určitě nebude zajímat, že máš mimo zaměstnání nějaké problémy, aby tě postihoval. Jinak souhlasím s tebou, že pokud by byl plat, který by vyrovnal "různé omezení" nemusela by být výsluha. Je obecně pořád prezentováno, že policajt nic nedělá, ale určitě nemáš takový stres, fofr v práci i když jsou zase policajti, kteří se nepředřou, ale to je v každém zaměstnání. Osobně se domnívám, že názor na policii je tvořen z médií a vybočení jednotlivců, ale co musí obvodák všechno dělat a snášet to většinou z civilu nikdo neví respektive uchýlí se k názoru z médií, který prezentuje dále.

tady máš výsluhy v zahraničí, nejsme v ničem výjimeční a výsluha je u nás právě jedna z nejhorších :

„Renta“ (příspěvek za službu)
min. doba pro max. výše v % výsl.doba pro
dosaž.základu, z posled.platu dosažení maxima
(základ v %)

Belgie 10 let 77% 35 let
Itálie 15 (38%) 47% 25
Maďar. 25 (65%) 83% 37
Německo 10 (35%) 75% 35
Rakousko 10 80%
Slovensko 15 60% 30
Česká rep. 15 50% 35
V.Britanie 16 48% 34
USA 20 (50%) 75%

(PaM 13/02,Mgr.M.Vylítová, výzkumný ústav práce a sociálních věcí)


29.3.2006

Všimni si hlavně, že u nás se musíš psychicky opotřebovat do doby 35 let a dosáhnout na 50% - na Slovensku stačí 30 let a je to o 60% - podstatný rozdíl. Kdo tuhle práci dělá na exponovaném místě ví o čem mluvím - ty to ale pochopit nemůžeš a už mě to tady připadá jako když chce člověk vysvětlit muslimovi, že není aláh, ale jen Jezus Kristus - prostě nevysvětlitelné - dokud nezažiješ.......

patane, pojď k nám, hledám parťáka, samý výhody, velkej zájem, ale místečko by se ještě našlo !!! Kua, nikdo se sem nehrne, co druhý chce utéct, čím to může být ???

Ty mě vůbec nechápeš,tady mi nejde o prachy.Nikomu nic nezávidím.Jde mi o to že nebezpečí máme stejné a proč je takový rozdíl!!!

kolikrát denně ti něco u vás hoří? a kolikrát denně jedu někam do bytu s voláním o pomoc na rvačku do hospody, nebo někam kde se střílí? když už ti nejde o prachy a o tvé riziko? My jsme většinou hlídka po 2 policistech a většinou ve městě sami, vás v tatře nebo denisu jezdí pět a více a většinou víš oproti nám do čeho jdeš

ty jsi hasič?? Nejhorší co pro nás bude, když se začnem hádat mezi sebou a bude to dělat zlou krev, mě je hasičů moc líto přečti si mé všechny příspěvky. Ale navážet se do policistů, že máme něco víc atd. mi přijde špatné, naopak by jsme měli v těchto dnech držet spolu!!