Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Jak budou sociálně slabším policistům ve 3PT vycházet vstříc, mohou aspoň dostat větší novomanželskou půjčku, nebo výhodnější úvěry? Nebo na ně lidé z ulice budou přispívat v dobročinných spolcích.

Přeji hezký den, zajímala by mně otázka, jak bude v budoucnu upraveno, jakým způsobem v rámci Kraje vyhlašována výběrová řízení na vyšší funkce a kde je přesně najdu ? Díky za odpověď

POLICISTA SE BUDE SÁM ZAJÍMAT O VOLNÁ MÍSTA A SÁM SI BUDE DÁVAT ŽÁDOSTI. BOHUŽEL NIKDO NEMOHL TUŠIT, JACÍ LIDÉ BUDOU V KOMISÍCH VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ. JE TO DALŠÍ KROK ZPĚT A CESTA K DOSAZOVÁNÍ VLASTNÍCH LIDÍ NA POSTY. NEVÍM KAM POLICIE SMĚŘUJE, ALE ASI DO.........

Že jste se nemohl dostat do druhého podzemního podlaží, kde v zamknuté zásuvce psacího stolu, ukrytého pod hromadou starých pytlů bylo oznámení o vyhlášeném výběrovém řízení? Hmmm, to je nám líto, ale je to váš problém. Vítězný uchazeč o výběrovém řízení ovšem věděl. Asi se o věc více zajímal a tedy i proto je pro tuto funkci vhodnější. Tak snad příště.
Vtip? NE !!! V budoucnu REALITA.

Zase kecáte nesmysly, šíříte fámy a nic o tom nevíte. Nejdříve si zjistěte na personálním jak to bude a pak můžete další informovat. Nasíráte akorát sami sebe.

Pan Langer napsal odpovědi na otázky :
2. Podle jakého klíče probíhá zařazení do platových tříd?
Pro zařazení do platových (tarifních) tříd byla na základě shody všech složek i odborů vytvořena a vydána vzorová systemizace služebních míst. Ta vychází hlavně z náplně činností konkrétních pracovníků, z jejich odpovědnosti, namáhavosti práce a vyžadované odbornosti. Zařazení do jednotlivých tříd je pak povinností a odpovědností nadřízených.
Ivan Langer

Moje odpověď :
Vzorová systematizace není ale dodržována například na oddělní cizinecké policie jsou policisté zařazováni do nižších tříd 4. s tím, že jejich náplň práce obsahuje činnosti, které spadají do náplně třídy vyšší tedy 5, čímž je porušeno nařízení vlády č. 104/2005. To by jste si to musel ale ověřit osobně (např. Obl.ředitelství Praha – náplň práce na OCP).

3. Kolega si stěžoval na degradaci. Jak je to tedy s hodnostmi?

V souvislosti s novým služebním zákonem nebyl degradován ani jeden policista nebo hasič. Zákon přináší zcela nový systém. Hodnosti, které platily do konce roku 2006, s novým zákonem zcela zanikají a Vám náleží nové služební hodnosti - asistent, inspektor, komisař, rada apod. - a k nim pak příslušné hodnostní označení. Primární je tedy služební hodnost. Výhodou je, že podle nového hodnostního označení bude každý vědět, jakou pozici kdo zastává.

Ivan Langer

Moje odpověď : Proč je tey vydáno nařízení pana prezidenta, že podpisová doložka je od 1.1.2007 např. podpraporčík Jan Novák a ne vrchní asistent Jan Novák ? Tedy nic se nezměnilo že!!!

Tak nevím, ale ani na vojně nešlo degradovat důstojníka na praporčíka. Pořád tomu nerozumim, nejedná se prý o degradaci, tak o co jde? Nebylo by logičtější nechat uvedené hodnosti, když se neplatí a nové uplatňovat na osoby přijmuté po vzniku platnosti zákona? Furt to nemůžu rozdejchat. Jeden den sepisuju protokol se svědkem jako kpt. a ani ne za týden při doplňování jeho výpovědi jsem prap. První co se ptal bylo, co jsem provedl. Bylo mě to hrozně trapné. :-(

12.01.2007 14:47 EsPe

- Kolegáčci nějak se mě stále chce zvracet nad tou myšlenkou - tezí, kterou jsem zde již několikrát prezentovanou z horních míst, ale i z míst funkcinářů " spodního " vedení přečetl.
- Ják může někdo postavit do negativního pohledu fakt, že řadový policista tím, že musel jít sloužit o svátcích, sobotách, nočních se tak strašně provinil tím, že měl nakonec " dokonce " ( k vůli příplatkovým hodinám ) větší plat než jeho nadřízený, který tyto příplatkové hodiny nesloužil a byl doma.
- A nebo když policista odsloužil přesčasové ( potřebné ) směny a tím mu narostl plat, který mohl a nebo i přerostl plat nadřízeného. Pro Krista pána ( Bůh mě promine ), to je jako závist nadřízeného nebo porušení nějaké etiky, když někdo chodí do práce téměř každý den, aby si nedopřál volna s vidinou, že si přivydělá peníze na Vánoce pod. a potom někdo řekne : Víš to je hezké, že jsi chodil do práce, bylo to sice potřeba, ale ty sis to nehlídal a teď ti vychází plat větší než nadřízenému - víš a to je amorální a nekoukej, že ten tvůj nadřízený na ty přesčasy nechodil - prostě jeho plat překročit nesmíš - Takže toto je dnešní filozofie těch shora - feudálních pánů, kteří se začínají již pasovat do role pána nad naším životem a smrtí.
Ono nestačilo, že nám sebrali půlený 13 plat, který mě tvořil spokojenost na Vánoce a v létě a využíval jsem těchto peněz převážně do domácnosti na něco finančně obtížnějšího ( pračku a pod. ) - dneska nás již přinutili se zafixovat do stylu od výplaty k výplatě s mizivou možností si při nějakém rodinném finančním problému pomoci nějakým přesčasem, případně brigádou v civilu a co čekají - že budou policisté v pohodě a spotřebným sociálním zázemím, základním to kamenem protikorupčního opatření ( není z mé hlavy ) - že tímto policisty nedostanou do problémů při nutnosti zakoupit například městský byt, ve kterém byli v pronájmu a město rozhodlo o prodeji bytu. Kde mají tito policisté šanci získat při takového situaci peníze navíc a vyřešit tuto situaci - tímto přeci zákonitě tlačí policisty do problémů - nemožnosti - řešit finanční závazky -a co z této situace může více vznikat - řekl bych že právě ta korupce, že ? Nikdy jsem si nevzal ani korunu a jsem do dnešní doby vnitřně spokojený, že jsem poctivý, neúplatný. Ale při tom nastavení možností finančního přivýdělku na přesčasech a nebo v civilu ( víceméně kulturní činnost - kolik z nás je ak. malířů ) mě vůbec neudiví, že nějaký ten poldík v situaci, kdy bude jeho manželka dlouhodobě na ÚP s povinností splácet hypotéku na byt a nemožnosti si přivydělat - půjde morálně do hajzlu a úplatek si vezme. Není to prostě jen o morálce, ale když člověk vidí rodinu finančně v troskách pak jde morálka do hajzlu a nastupujou finanční možnosti a to je tímto zákonem ještě více posr..né než bylo před tím. Jenže to prostě naši mocipáni neskousnou, že si řadový policista poctivě odslouženými přesčasy vydělal " lepší " peníze - toto již nesmí být, aby mu nemusel nadřízený závidět. Ti nahoře budou ale spokojeni protože jsou v dostatečném odstupu od toho plebsu na ulici a i když budem dělat přesčasy - nikoho neohrozíme v pocitu finanční výjimečnosti a řekl bych již v dnešní době naprosté nadřazenosti - děkuji blahorodí. Je to hnus a řekl bych, že je to hodně daleko od toho co od našeho státu požadovala při vstupních jednáních Evropská unie - tedy zlepšení sociálního zázemí policistů, státních zaměstnanců jako pilíře protikorupčního opatření.

Ani nevíš, jak s tebou souhlasím. Pracuju ve VSČR a partner je policista. Teď čekáme mimčo a já řeším otázku: Vrátit se do práce od sotva půlročního dítěte, nebo prodat domek, co jsme si na nej vzali hypotéku a jít bydlet k rodičům? Oba jsme státní zaměstnanci, ale možná, kdyby jsme byli nepřizpůsobiví občané, byli by jsme na tom podstatně líp.

Ahoj kolego úplně s tebou souhlasím.doba je těžký kdy po nás lidi střílej a najíždějí na nás a za takovouhle odměnu,že budu chodit sloužit zadarmo a bez směnosti tak to tedy ne.Za každou odvedenou práci musí následovat patřičná odměna.Ono se to těm na hoře povidá když jim v průměru 5000kč přidali a já jsem přišel o 3500Kč.Je mě to strašně moc líto jak s náma obyčejnéma policajtama a hasičema vyběhli.Kdo bude za mě platiti hypotéku a co řeknu doma manželce že prostě budu nosit domů méně peněz.Ta policejní práce ta prestiž je na uniformované Policii a práci policisty ktarý je každý den v kontaktu s lidmi a né nějaký komunikační inženýr,který sedí v teple a je vysmátý.tento systém nezaslouží nic jiného aby se shroutil a celý tento nový služební zákon byl opravdu k světu.PROSTĚ Z NÁS UDĚLALI KAŠPARY.

Teď bych chtěl vědět, jak na tento velice trefný článek bude reagovat pan MV Langer. Co vy na to pane ministře? Reagujte!!

že tímto policisty nedostanou do problémů při nutnosti zakoupit například městský byt, ve kterém byli v pronájmu a město rozhodlo o prodeji bytu.

Zkus se více vzdělávat a pak nebudeš psát takové nesmysly. Pokud jsi v takovéto situaci, tak věz, že bydlíš v regulovaném nájmu a město prodává tzv. "tvůj byt" za desetinu tržní hodnoty. Pokud opravdu chceš tímto argumentovat, tak ti nezbývá než odpovědět-měl jsi šanci spořit a ten pakatel by jsi bez problémů zaplatil. A už vůbec nezmiňuji situaci těch, kteří mimo jiné i z toho důvodu, že ty bydlíš v regulovaném, musí platit přemrštěné ceny na realitním trhu. A jen tak mimochodem-ty ten byt nemusíš kupovat, pokud ho nekoupíš, tak ho koupí někdo jiný a jsi stále nájemník. A jen na závěr-touto větou, kterou ti rozporuji, jsi se u mě odepsal.

Pro pn
Asi nemáš rodinu a nebydlíš v starém panelovém domě. Jinak by jsi toto nemohl napsat. Pro ilustraci obecní byty se už tak výhodně neprodávají a to už asi 2 roky napadla to EU. Panelové domy u nás prodávají obce po 20 až 25 letech po jejich postavení. Stavěli je většinou vězni a učni a taky to tak vypadá. Nevím jak ty, ale já se 4 roky učil a maturoval jsem z oboru speciálně vytvořeného pro bytovou správu a vím jak a z čeho se dělaly a jak měly dlouho vydržet. Životnost 20 let ono všechno se dělalo levně a nekvalitně, aby se to mohlo potom opravovat, aby byla práce pro lidi.
Takže kromě zaplacení bytu si ho můžeš zrekonstruovat, protože na drahé opravy, které budeš mít stále častěji mít nebudeš. A kolega tady narážel na jiný problém, kdy jsi ho asi nepochopil na to, že jako státní zaměstnanec. reprezentující stát, by jsi měl být zaplacen. To je standart EU ve které platí, že průměrný plat řadového policisty po 5 letech služby je 2-násobek průměrné mzdy. Dále mají různé sociální výhody nulové úvěry se zárukou zaměstnavatele, služební byty a další.

to polda: Zkus si něco nejdříve zjistit o čl. 67 SES (upravuje veřejné podpory) a potom začni něco kvákat o napadání prodejů ze strany EU. Takže milý exkolego, pokud chceš opravdu dosáhnout nějaké úcty, postavení a lepšího výdělku, měl by jsi dělat něco se svými znalostmi.
I tebou zmiňované nekvalitní byty jsou na volném trhu prodávány, samozřejmě dle regionu, minimálně za 1 mega. Nejvíce mě dožralo myšlení tvého kolegy EsPe, od jeho zveřejněného názoru už ho nemohu podporovat, protože jeho myšlení je myšlením regulovaného parazita.

to polda
A kolega tady narážel na jiný problém, kdy jsi ho asi nepochopil na to, že jako státní zaměstnanec. reprezentující stát, by jsi měl být zaplacen. To je standart EU ve které platí, že průměrný plat řadového policisty po 5 letech služby je 2-násobek průměrné mzdy. Dále mají různé sociální výhody nulové úvěry se zárukou zaměstnavatele, služební byty a další.

Ano, souhlasím, ale jenom pokud bude ten státní zaměstanec - policista kvalitní. A ne žádný netáhlo, jak je, teď již, u vaší firmy zvykem. A vím o čem píši, taky jsem tam byl a vím, že být oceňovaná hvězda, na to mi stačil poloviční výkon než soukromé firmy. A již nemluvím o znalostech, které by mi u firmy PČR normálně postačovaly.

Myslím, že to byla zbytečně " silná slova " o těch parazitech.
1. Parazity bych viděl někde jinde
2. Nepatřím mezi netáhla - na lenošení u mě zapomeň, nesloužím na klidném oddělení
3. Není třeba mě napadat - dával jsem jen příklad, že v současné době je to o fixním platu bez možnosti řešit případné zvýšené finanční povinnosti
4. O bytech za milon korun běž přednášet Dalíkovi a spol. ne poctivým policajtům - ti na něj mít nebudou. Vidím jen ten stav okolo mě.
5. To odepsání beru i když nevím proč - skoro jako by jsi byl jedním z fanaticky nenávidících některých civilů - jinak by jsi věděl, že to není pohoda práce kromě určitých míst u policie.
6 Píšu zde již delší dobu, ale takovou - téměř nenávistnou reakci od exkolegy jsem nezažil. Co mě ale nespálí to mě posílí.
7. Dík za lekci i když již nejsem žádný prosťáček a v životě toho mám již za sebou dost a dost.

to EsPe
že tímto policisty nedostanou do problémů při nutnosti zakoupit například městský byt, ve kterém byli v pronájmu a město rozhodlo o prodeji bytu. Kde mají tito policisté šanci získat při takového situaci peníze navíc a vyřešit tuto situaci - tímto přeci zákonitě tlačí policisty do problémů - nemožnosti - řešit finanční závazky

Do této myšlenky jsem vás podporoval a byl jsem i ochoten i něco udělat, ale touto větou resp. myšlením je s podporou konec. Na vysvětlenou: Problém regulovaného nájemného a vše s tím související je pro mě trochu osobní a pokud z tvého příspěvku je dovoditelné, že pokud nebudete mít prachy, takové jaké chcete a dle vás si zasloužíte,nebudete si moci koupit městské byty (tzn. byty za desetinu jejich ceny, kde bydlíte v regulovaným nájmu). Pokud je tvoje myšlení takové, že dokáže vyplodit výše uvedenou myšlenku, můžeš pracovat, jak chceš a kde chceš, ale autorita pro mě nikdy nebudeš.

Pro pn
Jestli já kvákám tak ty tady meleš nesmysly. Podívej se třeba na stránky seznamu a tam zadej reality a podívej se na ceny bytů v Ústeckém kraji byt 3+1 mezi 300.000 až 400.000 za milion se tady prodávají domy.

to Polda

Proto asi tolik policajtů brečí, že musí v Praze platit ubytovnu, vždyť je to tak lehký, podle tebe si tedy mohou koupit byt cca za čtvrt mega. Problém je v tom, že je v Ústí a ne v té Praze, kde je za dvě mega!

Je tu někdo kdo podával odvolání vůdči jmenvání do služební hodnosti????????

Zdarec! :-)

Na služebním intranetu Policie ČR jsem se díval na vzorovou systemizaci. Zajímavé je že zde najdete systemizaci okresu, kraje, ale není zde systemizace PP. Vidíme to sami, mluvčí hodnost vrchní komisař ( označení kapitán) 8 TT, za co ? Za to jak zviditelňují policii ČR. Dále třeba, pracovníci informačních technologií, hodnost rada ( podlplukovník, plukovník ) 9 TT, to je úroveň ředitele okresu a jeho náměstků. Kolegové, víte už kde jsou naše peníze? No přeci na Policejním prezidiu - to je ten moloch. Chtělo by to tam pořádnej audit a to by se náš pan ministr potom divil.

Sloužím 3 roky a rozhodl jsem se že ,nebudu sloužit v zemi , kde si práce policistů neváží , Neváží si jí občané ani politická elita! Cítím to na každém kroku, při každém jednání. Česká podezíravost a uprděnost mě ničí. Odcházím k 1.4.2007

A na druhé straně tolik služebních funkcionářů ? Neměl pan Langr v tomto jasno a neříkal a nesliboval, že policejní aparát zeštíhlí a co udělal přidal jim peníze, které vzal těm řadovým.

Ještě slíbil rozprášit prezidium tu hydru nenasytnou !

Ta riziková skupina je každý 10 policista, který slouží venku na ulici pro většinu občanů ČR. Není už na místě se zamyslet, proč máme tak málo řadových policistů ?