Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Teď jsem si něco přečetl na http://pravo.novinky.cz/p010a01d.php. Tak to opravdu stojí za přečtení. Asi tomu neuvěříte co se začíná dít anebo je to jen divadlo pro tisk a veřejnost?

Asi si neuvědomujete, že peníze, které berete...mi Vám tak lehce závidíme:-)))

Není co mám žaludeční vředy a manželství v háji. To je realita policejní práce.

A vy si myslíte, že jen vy policajti máte žal. vředy a manželství v háji? Tak to potěš..jestli takhle uvažujete všichni...asi jste mimo realitu všedního života(jak vy říkáte..civilního)

Poď k nám!Takhle jsem byl také najivní 1.1.1991 když jsem šel k "Policii ČR"

Proč? Abych brečel jako vy? radši si budu brečet u dřeva. Vždyť můžete odejít za lepším,ne?

Víš, truhláři, ...mi Vám tak lehce závidíme??? (my všichni..se píše tvrdé y), jen tak bokem. Závist je ošklivá vlastnost, dostal jsi nabídku jít pracovat k Policii, jestli máš SŠ, tak pojď, míst bude jistě brzy dost. Ale to bys brečel jako my, tak to tedy nevím, co jsi chtěl svým příspěvkem sdělit. :-)

Správně buď si u svýho dřeva a neotravuj. Nevíš o čem policejní práce je. Navlík bych tě do uniformy a nechal bych tě pár měsíců sloužit, pak by tě ty kecy přešly. Jdi brečet k vojákům, tam berou mnohem, mnohem víc a nedělají skoro nic.

Pro truhláře.Myslím že dál diskutoval nemá cenu.Nepochopil jsi o co jde.Měj se

Dík za radu,vojáci-to mě nenapadlo,že tam nejdete taky,když se vám u poldů nelíbí:-)))

Jsi opravdu trouba

Řekl bych,že v lecčemš máš pravdu.

Neboj nejsem mimo realitu, manželka pracuje u soukromníka 14 let, ve svátek do práce bez nároku na proplacení svátku, když je potřeba a nstíhá se, tak do práce v sobotou a v neděli - taktně se mlčí jestli za to bude něco vůbec mít. Čistá ruka 7.500,- až 8.000,- Kč.
My se v podmínkách práce musíme srovnávat se srovnávatelným - tedy zaměstnanci placenými státem ( zdravotníci, školství, úřady práce, okresní správa soc. zabezpečení, vojáci )

Pro Truhláře
Klidně bych šel, ale MV ( ministerstvo vnitra) a MO ( ministerstvo obrany ) se domluvily, aby k vojákům nebraly odcházející poldy. Asi máš krátkou paměť bylo to i na Nově.

Unie bezpečnostních sborů12.01.2007

Vážení kolegové,

V současné době se ukazuje jak některé organizace, které mají důstojně zastupovat práva policistů, hasičů, celníků, vězeňské služby, BIS nesplňují základní principy, na kterých vznikaly.

Vzhledem k současnému vývoji, kdy všechny jmenované složky spojuje jeden zákon a nesystémově zastupují tři nebo čtyři odborové organizace je na čase vytvořit jednu společnou odborovou organizaci.

Vytvořit novou organizaci zastupující jednotně veškeré složky MV s mandátem reagovat, jednat a to beze strachu z možných důsledků, které dnes mohou postihnout jednotlivce.

Jak víme síla mandátu odborové organizace je tak silná jak je počtem obsáhlá jejich členská základna. Proto Vás vyzýváme vstupte do Unie bezpečnostních sborů ať máme již jednotnou silnou organizaci zastupující naše práva.

V současné době se hovoří o demonstraci a proto chceme otevřenou organizaci, kdy samotná členská základna má možnost vyzvat vedení k jasnému stanovisku.

Nechceme člensky slabé organizace vedené jednotlivci bez přímé vazby na členskou základnu.

Jak policejní i hasičské odbory ukázaly v posledních dvou týdnech jak promarnit šanci na navýšení své členské základny svým postojem k současným nečlenům.

Organizační stránka vzniku UBS

V příštím týdnu bude předaná registrace UBS na MV.
Nábor nových členů (bude probíhat bez jakéhokoliv přístupu k Vašim osobním údajům z možné třetí strany ).
Registrace členů (než bude schválena UBS orgánem MV) půjde o registraci příznivce.Po uznání registrace vzniku UBS se příznivec stane platným členem UBS.
Členský příspěvek 70 Kč ročně
V nejbližší době po registraci členů proběhne volební hromada UBS.
UBS bude otevřena všem fyzickým osobám i organizacím již vzniklých (pro vstup organizací je nutné schválení dle stanov určené organizace).
Fyzická osoba jako člen jiné odborové organizace musí ukončit své členství v stávající odborové organizace měsíc po registraci u UBS (příznivec UBS).
O přijetí člena rozhoduje vedení UBS.
Registrace příznice (budoucí člen UBS) uveďte jméno, kontakt, kraj zde ubs@seznam.cz

Za organizační výbor Karel Mangl


Tato organizace vznikla na základě mnoha problémům, které vznikají roztříštěností odborových organizací ve svazku MV.

více na www.policista.cz

Výborná myšlenka, plně s tebou souhlasím. Musíme se konečně spojit a vytvořit organizaci, která za námi bude skutečně stát a bude hájit naše práva.

Další korýtko a možnost jak se vyšplhat. :--)))

Kdyby jste se radši starali, aby tu bylo bezpečno...já beru 12000 čistého..a nebrečím:-))))

To by mě zajímalo co děkáš?

for Martin: Je vidět, že nikdo tady neví, jak to vypadá v soukromém sektoru, jaké jsou zde platy a podmínky. Plno z vás nastupovalo přímo ze školy, kdyby ne, tak by jste si práce a výplaty, která je nadrůměrná (průměr ČR) více vážili. Určitě jste skoro každý měli nebo budete mít možnost k postupu do vyšší TT. Určitě to nebude příští týden, stejně jako čerstvý Vš nemůže čekat, že bude ihned dosazen na vedoucí fc. Výmluvy typu, práce mě baví, nechci nic jiného dělat, nasazuji život a zdraví jsou pouze účelové. Kdyby jste byli na vyšších funkcích, taky byste drželi hubu. Hold nezbývá nic jiného, než se snažit dostat do vyšší TT.

Tak co děláš?Hrdino

bbb ty jsi ne bbb ale blb.Podniká mi manželka.Vyděláme dost.Mám 2 auta.Jde mi o princip.To Ty bbb(blbe)nechápeš.Tak se sem Ty odesáku nemotej a všímej si Topolánka a jeho nové MISS

Pracuji jako vedoucí dopravně - správního oddělení. VŠ..Ing. a ty Martine?

Zajímalo by mne o jaký princip Ti jde? To, že děláš práci, která tě baví a jsi za ni placen lehce nadprůměrně? Doufám, že mi nechceš tvrdit, že jsi podepsal platový výměr nižší, než jaká je průměrná hrubá mzda v nepodnikatelské sféře. Ale vždyť máš možnost odejít a najít si lépe placene mnísto v civilním sektoru, pokud Ti jde o peníze. Ale Ty vlastně bojuješ o princip, tak to promiň. :-)))

Ale jste o sobotách a nedělích doma, v noci spíte doma, stravujete se jako člověk.

Pane bbb řešte svou problematiku, tady se jedná o přelomový zákon a vás se netýká. Děkuji.

UZČ SKPV jestli Ti to něco říká inženýre!Samozřejmě ve výkonu!

Samozřejmě, ale to jste nevěděli, když jste nastupovali do tohoto zaměstnání. To mi buďto teď lžete, nebo si nechcete přiznat, že ono to není, až tak hrozné při porovnání s civilním sektorem. neříkám, že to máte lehké, chci jen říci, že nejste jediní. Zdravotní sestry, lékaři, aj. slouží také so,ne, svátky. Já pracuji Po-pá..,a kolikrát přes čas a bez proplacení těchto hodin.

Pro MARTINA..zřejmě jste se přehlédl v Nicku...,ale vzhledem k tomu, že nejsem vztahovačný a vidím, že Vám vadí tituly..můžete mne oslovovat jak chcete.

To bylo úmyslně!Pakliže zjistím, že jste přirozeně inteligentní a neoháníte se ing. tak se budeme jistě bavit jinak.Co by jte říkal tomu že spadnete z 12 platová třídy díky tomu že jste vysoudil nad nadřízeným neoprávněné zařazení do třídy 11 a on hned při první možnosti vás srazí do třídy 6!!!O 6 tříd!!!I to bylo díky novému zákonu možné.Opět půjdeme asi k soudu!!!To je dnešní MV

Vážení kolegové,

myslím, že je zbytečné se zde osočovat a někoho napadat, že je závistivý. Jsme všichni na jedné lodi, tak se podle toho chovejme. Všichni víme, že tento web je veřejný, tak bychom se měli chovat slušně , aby nás nakonec i ta část veřejnosti, která za námi stojí nezavrhla.
Pro člověka:
Jenom chci podotknout, že v 3 a 4 PT jste na tom asi nejhůře, ale ani 5 PT není žádná výhra. Máme v nich také dost markantní propady platů. A to nebudu hovořit o tom, že na našem OOP jsou pouze jen 2x 6 PT třída a komu je dát byla loterie.
Veřejnosti chci vzkázat, že pokud se domníváte, že chceme rapidní navýšení platů, tak je to dezinformace, protože mi chceme pouze výši hrubého platu, kterou jsme měli v roce 2006 s 5 % navýšením, což nikdo z řadových policistů nemá. A domnívám se, že vám by se také nelíbílo, kdyby vám někdo snížil plat o např. 3000,-- Kč hrubého měsíčně a chtěl po vás stejné výkony, aniž byste něco provedli. Toto je myslím požadavek všech obyčejných policistů, my nepotřebuje navýšení platu o 50 %, ale alespoň o 5 %, tak jako byli navýšeny platy všem státním zaměstnancům.
Děkuji za prostor.

To je přesně ono, zmůžete se akorát na urážky a sami přitom nic nevíte. Taky můžu napsat, že Martin je debil, třeba komunista a nula.

12 tis. čistého ... no asi si odděláš svých osm hodin a jdeš bezstarostně domů ...

Pro 3 tečky ( ... )
To že já občas zůstanu po noční v práci po noční a dodélávám tak 4 hodinky spisy a usínám u toho, to tady ani neventiluji a těch 150 hodin jsem si zřejmě splnil i v minulých letech, ale myslím si že takový vedoucí dopravně - správního oddělení dostal příchodem Nového roku 5 % valorizaci. Já jsem zpracovatel překlopený z třídy a stupně z 9/8 do 5/6 započteno skoro 16 let praxe a ejhle valorizace se mě vůbec nedotkla. Všech státních zaměstnanců se ale dotkla - to je jen jeden s těch " pozitiv " nového zákona o služebním poměru. Co tedy přemýšlet i takto.
To když se tedy budeme tvářit, jakoby spokojeně, tak si to jistě někdo vezme k srdci tyhle podpásovky na nás. At to udělají i jiným státním zaměstnancům - rozpočtovkám - budou jistě spokojeni.

No ty zase máš min. 18 tis. bez volného víkendu. Jako by policajti byli jediný, kteří zajišťují nepřetržitou službu. Ubohé dohadování.

for ..
nejsem u PČR .. dělám u hasičů už 13 let, sloužím 24 hodin a jsem dost v šoku, že po těch odsloužených letech si dovolí nás dát do 1PT jako I-SP v hodnosti rtn. To jsem neměla ani když jsem nastoupila. Takže já vím jaký je rozdíl oddělat si osm hodin a 24 hodin, kdyby Ty jsi dělal Ty samé hodiny, určitě by jsi si vydělal více jak 12 tis. čistého. Mě jde taky o princip a divím se, že se zapojuješ do debaty, přijde mi, že z toho máš legraci. Já osobně se tedy nebavím.

Legraci si nedělám, ale nemohu jako hasiči při 24 h směně spát. A zapojit se snad může každý, pravidla tady neurčuješ. Zeptám se kamaráda hasiče, zda mluvíš pravdu. Jestli je to pravda, tak se omlouvám. Na druhou stranu se mi taky nelíbí, že plat byl postaven z dosti velké části na příplatcích bez rozdílů ve výkonu práce. Jinak 12 tis. je opravdu málo.

Pane úředníku z dopravně správního oddělení svými příspěvky jste mě rozesmál. Mám plno známých co vozí vozidla ze SRN a vím, že bez úplatku to nejde.

Pan inženýr je předpokládám bývalý kolega a s rentou. O úplatcích na dopravně - správním odboru nemluvě. Pro BBB: Když už jste u toho účelového "nasazování životů a zdraví" při naší práci, tak bych Vám přál zažít několikrát tu zkušenost, když za Vámi přijde po službě váš šéf a řekne, kdyby jsi měl zimnici, zvracel, měl střevní potíže, okamžitě nám zavolej, nebo rovnou sanitku, ten člověk, co jsi ho zadržel, měl otevřené neštovice, žloutenku typu A,B,C apod. Takže raději mlčte, uděláte lépe......

na demonstaci právo máme...na stávku, ne.

Pane ministře to co předvádíte mě pomohlo se rozhodnout. Dřív jsem nevěděl, ale teď vím jistě. ODS s Vámi už nikdy volit nebudu. Doporučuji Vám vyjmout z názvu strany vyjmout slovo demokratická!

Měli by se přejmenovat na OKS
Občanská Kariéristická Strana

Než vyjmout, tak raději přidat pseudodemokraticky demagogická

V dobách, kdy Dr. Sládek byl poslancem, tak to byla Ornitologická Divadelní Společnost.

To byla reakce pro "ČLOVĚKA"

To je to co mne štve..jsou tam někteří, co jsou pomalu na odpis, ale berou na naše poměry hooooodně slušný peníze a ty nemáš šanci se tam dostat, protože tě k tomu korýtku nechtěj pustit. A to mají mít prý prověrky 1x 2 roky. No uvím.

Však ty budeš taky jednou starej a pak uvidíme jak si budeš stát. Přeji ti, aby si měl stejně tak závistivé kolegy jako seš ty.

Jenomže človíčku, ty fyzické prověrky, to je pouze část přijímacího řízení. Důležitější je psycholog, na tom záleží, (to je ta jitřenka, co řídí kokrhání). Jestli jsi udělal fyzické testy a nedostal ses, tak to je ten člověk, který tě "odhalil". :-)

Veškeré testy jsem splnil, pouze není tabulkové místo. A pto ty, kteří si myslí, že jsem zavistivej. Možná jo, ale štve mne, že nemůžu dělat práci..u ZJ jenom kvůli omu, že tam jsou lidi co by na ZJ neměli co dělat. To je prostě nemorální, ať si myslíte cokoliv.

Rozhodně není na době, aby jsi posuzoval, kdo tam má být a kdo ne. Koukám, že zde mluví každej do všeho a všichni jsou odborníci. Že by každý s Vš a roky získaných zkušeností. Pánové, nevíte co říkáte. Každý máte zaručené informace.

na http://demonstrace.blog.cz - Navrhujte nová témata do hlasování

již ředitel uvedl, že u koho zjistí ,že byl na demonstranci tak končí.

Takže začíná psychologické vydírání a teror na pracovištích, u nás je to velice podobné, tam kdo dá odvolání tak má ukončen postup a ........

Chci jeho jméno a služební číslo!Je to tutově konanč.Je zralý na trestní stíhání!Je možno mu to dokázat?(nahrávač atd)?

Myslím, že ředitelé byli v tomto smyslu na policejní akademii instruováni, aby vyhrožovali a pokud možno zabránili dávat odvolání.