Jitrocel větší (širokolistý)
Plantago major L.
Jitrocel větší (širokolistý)
Plantago major L.
19920714
Lidové názvy:
Beraní jazýček, celník, jazýček, myší ocas, olověný jazýček,
psí jazyk, skorocel, skorocél, špičatý a okrouhlý jitrocel,
volský jazyk, král cest (wegerich).
Výskyt:
Je rozšířený v Evropě a v Asii; u nás hojně na polích, u cest,
na lukách, na ladem ležící půdě a v travnatých příkopech. Někdy
se také pěstuje.
Popis:
Jitrocel je vytrvalá bylina s krátkým oddenkem. Z růžice
přízemních listů vyrůstá několik stvolů, zakončených válcovitým
klasem malých obojakých květů. Kalich je čtyřdílný, koruna
čtyřcípá barvy bledě fialové, 4 tyčinky s dlouhými, bílými
nitkami, které z květu vyčnívají. Semeník je dvoupouzdrým plodem
je tobolka s osmi semeny. Jitrocel kopinatý má listy kopinaté,
celokrajné, nezřetelně zoubkované, ponenáhlu zúžené v řapík.
Klásek je krátký, před rozkvětem zašpičatělý. Jitrocel větší má
listy vejčité, celokrajné s podélnou nirvaturou. Klásek je
dlouhý až 6 cm.
Sbíraná část:
List (Folium plantaginis)
Sbíráme:
od června do srpna.
Sběr:
Sbíráme listy dřív než se objeví květní stvoly. Na sušení je to
jedna z nejchoulostivějších rostlin. Suší se rychle na slunci ve
vrstvách nejvýše do pěti cm nebo při umělé teplotě do 40 ° C.
Snadno se zapařuje a listy pak tmavnou. Po raní rose a po dešti
jitrocel nesklízíme. Vlhké listy, zejména pomačkané rychle
černají, což způsobuje glykosid aukubin. Droga se musí uchovávat
v suchu a v dobře uzavřených nádobách. Má být zelená až
zelenonahnědlá. Je téměř bez pachu a má mírně hořkou a poněkud
svíravou chuť.
Účinné látky:
Slizové látky, glykosid aukubin a catapol, hodně xantofylu,
vitamín C, kyselinu křemičitou, loliolid, tyrosol, fenolové
kyseliny, enzymy invertin a emulsin, uhlohydrát xylin a látky
fytoncidní (rostlinná antibiotika).
Použití:
Čaj (nálev):
usnadňuje odkašlávání
a uvolňuje hlen (expektorancia),
upravuje stolici,
užívá se při dýchacích nemocech se siným zahleněním,
při chronickém kataru průdušek,
kašli,
černém kašli,
plicním astmatu,
tuberkulóze plic,
při poruchách trávení provázeném zácpou,
zahlenění plic,
zahlenění žaludku,
zahlenění střev ,
čistí krev,
čistí plíce,
čistí žaludek,
při zánětu ledvin
močového měchýře,
při hemoroidech,
chrlení krve,
krvavém močení .
Je nepostradatelný pro lidi, kteří mají špatnou krev,
málo krve,
slabé plíce
ledviny,
bledý vzhled,
kteří dostávají vyrážky
a lišeje,
pokašlávají,
chraptí
a jsou celí pohublí.
Zevně:
na špatně se hojící rány,
vředy,
pohmožděniny,
spáleniny,
omrzliny,
bodnutí od vos nebo včel,
na potírání při zánětech očí,
mírní bolesti hlavy
používá se jako kloktadlo při zánětech a otocích mandlí.
Čaj z mateřídoušky a jitrocele:
(Směs na bronchiální astma)
1 díl mateřídoušky,
1 díl jitrocele.
Jednu čajovou lžičku směsi spaříme ve 0,25 litru vřelé vody a
krátce vyluhujeme, přidáme citrón. Pijeme 4 - 5x denně.
S citrónem pomáhá při
při onemocnění jater
a močového měchýře,
zánětu průdušek,
astmatu
i při černém kašli.
Tento čaj účinkuje i při nebezpečí zápalu plic, tehdy se pije
každou hodinu po doušcích.
Kořen
se žvýká při bolesti zubů.
Obklady:
z rozmačkaných listů se používají na
mokvavé lišeje,
špatně se hojící rány,
tj. při bodných i tržných ranách,
při bodnutí hmyzem, dně,
krvácení z hemoroidů,
z nosu (s octem),
z dělohy (s octem),
při pokousání psem nebo hadem,
při zhoubných onemocněních žláz (je dobré nejdříve místo potřít
majoránkovým olejem a potom přiložíme jitrocelové listy a
zavážeme ručníkem),
při bércových vředech (jakkoli dlouho starých),
ztvrdlých uzlinách
a při trombóze.
Listy se solí léčí strumu (vole) na krku.
List vložený do obuvi odstraňuje puchýře
a opuchliny nohou.
Sirup:
čistí krev od všech nečistot a chorobných látek,
proti kašli a nachlazení.
Užíváme jednu polévkovou lžíci před jídlem, (děti pouze
čajovou).
Tinktura:
používá se jitrocel větší (širokolistý); užívá se 3x denně 8
kapek při
bolestech zubů i prudkých,
neuralgii obličeje,
nočním pomočování,
nervových bolestech v oblasti obličeje,
při zánětu trojklaného nervu,
úniku moče,
nucení k častému močení,
slabosti svěračů močového měchýře,
bolestech uší
a zánětu středního ucha (tinktura se míchá s glycerinem pro
přímé použití - nalije se do zvukovodu).
Obklady z listů jitrocele:
Čerstvě natrhané listy jitrocele omyjeme a semeleme na masovém
mlýnku nebo válečkem na nudle je rozválíme na kaši a přiložíme
na nemocné místo.
Jitrocelový sirup I:
Asi 400 g jitrocelových listů,
hrst nových smrkových výhonků
a jednu třezalku
vložíme do 4l láhve od okurek a zalijeme vodou s 2 lžícemi
kyseliny citrónové. Druhý den slijeme přes plátýnko a přidáme 3
kg cukru. Vše svaříme do zhoustnutí a nalijme do sklenic a
uložíme do chladničky.
Jitrocelový sirup II:
Čtyři vrchovaté hrsti listů jitrocele semeleme na masovém
mlýnku. Do kaše přidáme trochu vody, 300 g cukru a 250 g včelího
medu. Za stálého míchání všechno vaříme na slabém ohni, až
vznikne zahuštěná tekutina, horkou ji naplníme do sklenic a
uložíme do chladničky.
Jitrocelový sirup III:
Umyté listy uložíme ve vrstvách s cukrem do sklenice na okurky
a všechno řádně stlačíme. Hmota se postupně usazuje. Následující
dny se vrstvy doplňují, až je sklenice plná. Pak ji zavážeme
dvoj až trojnásobně pergamenem nebo celofánem. V zahradě na
chráněném místě vykopeme jámu a sklenice do ní vložíme. Nad
sklenici dáme desku, zatížíme kamenem a celé zasypeme zemí.
Deska i kámen mají zůstat viditelné. Za stálé teploty v zemi
zkvasí cukr s listy na sirup. Po třech měsících sklenici
vyjmeme, šťávu vylisujeme ovocným lisem (ne přes hadřík),
převaříme, naplníme do láhví a dobře uzavřeme.
Jitrocelový sirup IV:
Umyté listy uložíme ve vrstvách s cukrem do sklenice na okurky
a všechno řádně stlačíme. Hmota se postupně usazuje. Následující
dny se vrstvy doplňují, až je sklenice plná. Pak ji zavážeme
dvoj až trojnásobně pergamenem nebo celofánem. Sklenici necháme
stát na teplém místě na slunci do doby, kdy se sirup usadí u
dna. i takto získaný sirup dobře převaříme.
Jitrocelový sirup V:
2 hrsti čerstvých listů jitrocele kopinatého rozmixujeme s 250g
medu a 1 dl vody. Vaříme na mírném ohni tak dlouho, až se udělá
hustý sirup. Používá se denně třikrát 1 lžíce, nejlépe do
čaje.
Smažený jitrocel:
2 vejce,
2 lžíce mléka,
3 lžíce výběrové mouky,
trochu soli,
špetka kypřícího prášku,
moučkový cukr,
skořice.
Sbíráme jen mladé svěží lístky jitrocele. Dobře je omyjeme,
osušíme, obalíme v hladké mouce a namáčíme do těstíčka. Smažíme
na rostlinném tuku, sypeme skořicovým cukrem. Podáváme jako
teplý moučník.
|