Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

važeny pane Langer,
rád bych vás viděl na postu předsedy ODS. Líbí se mi vaše přímočarost. napřiklad vzbouřenci z čt vam nemužou přijít na jméno a to je správný, já si myslim, že takoví ksindl potřebuje především tvrdost a neustupnost. take se mi líbí, že dokážete vytočit Václava Klause. to je vidět, že máte svuj názor. doufám, že se vám podaří sjednotit a stmelit pravici.

Vazeny pane,
s velikou nelibosti jsem si prave precetl clanek o vasem znovuzvoleni do vedeni snemovny (mistopredseda).
Pane Langere, pokud mate alespon trochu soudnopsti, odstupte. verte mladi lide vas v politice nechteji a starsi politiku nesleduji a kdyz tak malo, nebot vedi ze si stejne nepomuzou. Vase chovani jako politika hodnotim jako "prase a patolizal" a verim ze spousta jinych se mnou bude souhlasit. Pokud odejdete a tomu bohuzel neverim, nebot se budete sveho mista drzet jako kliste, nikod po cas ani nestekne, verte tomu, ale aspousta lidem se ulevi. Dekuji !

Vážený pane Martine.
Zajímalo by mě, kde berete tu jistotu, že mladí lidé pana I.Langra v politice nechtějí.Nevím, kde ve vašich představách začíná a končí mládí, ale mně je 17 let(a cítím se docela mladý) a plně podporuji další setrvávání pana Langra ve vrcholné politice, navíc znám mnoho lidí(mého i staršího věku), kteří také podporují a "fandí" panu I.Langrovi v jeho politickém prosazování.Dále by mě zajímalo, podle čeho chování pana Langra hodnotíte-je lehké někoho obvinit, že se chová např. jako prase, ale je těžší své tvrzení umět i rozumně argumentovat.Pokud tedy nejste typ člověka, který vypustí pár nesmyslných slov a dále nic, tak mi napište své argumenty a začněme se bavit trochu na úrovni.Předem děkuji.
PS:Je špatné, když se člověk drží své pracovní pozice(ať politické nebo jiné)?

mily martine, ty chytracku: mrkni se doleva - copak tam vidis? chat? ano, chat! copak to asi signalizuje? ze sem langer sice nekdy chodi, pokud jej ale chces oslovit, mel bys vlezt na "ptejte se." ufff. to to dalo prace! mene nelibosti a vice premysleni preji, burane!

Hele, Tomáši, neleze ti náhodou ODS trochu na mozek? Já si mimochodem myslím o Langerovi naprosto to samé. Myslím si, že by bylo možná zajímavé se trochu porýpat v jeho působení hned po revoluci v Olomouci (o tom se příliš nemluví) a tam je pár věcí, které ukazují, o co jde Ivánkovi především. Tedy o koryto.

Proč neřeknete voličům ČSSD a KSČM, že se svojí volbou rozhodli žít v přepychu svůj současný život na úkor svých dětí a vnuků? Jestlipak si uvědomují tuto sobeckost.

Lidé,kteří volí CSSD patří k těm,kteří tvrdě pracují a mají za to skoro hovno od svých zaměstnavatelů-vesměs býv.komoušů,kteří je mizerně platí.A navíc na rozdíl od podnikatelů platí daně.Když mají malé děti,je to život z ruky do huby,tak o jakém žití v přepychu to mluvíte?Ti si neválejí koule jako např.pan Langer se svými komunistickými známými v Jižní Africe.ODS není bohužel slušnou pravicí jako v záp.Evropě,ale hájí zájmy zlodějů,daňových podvodníků a bezcharakterních hajzlů .Jen se podívejte na jejich aféry co se dostanou do médií- a toje jen špička ledovce.Když někdo na tyto věci poukazuje - je to podle nich závist.Kdo si nenakrad,má smůlu a ož se nehrabme v minulosti,jak kdo zbohatl.Konkrétních příkladů bych mohl uvést desítky jen z nejbližšího okolí.Tak se proberte!!

Vážený anonyme: "NEUVEDEN".
Působíte na mě jako dokonalý skeptik, jenž se doposud nevzpamatoval z let minulých a není schopen si všímat let současných-tedy člověk, který žije minulostí(to jsou obvykle lidé, kteří neustále kritizují, ale sami nejsou schopni ničeho-a to jak po intelektuální stránce, tak po pracovní atd.).Z vašeho článku jsem pochopil, že lidé volící ČSSD tvrdě pracují.Znamená to tedy, že ten kdo volí jinou stranu tvrdě nepracuje?Divíte se skutečnosti, že spoustu podnikatelů neplatí daně?Já se nedivím-při tom, jak jsou vysoké a jakými úřednickými nepochopitelně složitými papíry musíte projít než vůbec daň zaplatíte, se opravdu nedivím.Kdyby bylo placení daní jednoduché a kdyby i výše daní byla trochu menší, tak si myslím, že by většina podnikatelů daně poctivě platila.

Vážený Martine Dvořáku,několik slov k vaší kritice mého příspěvku:Řekl jsem ,že voliči ČSSD patří k těm,kteří tvrdě pracují za málo peněz,nikoli že jsou jediní,kdo tvrdě pracuje-čti pozorně,než začneš chytat za slovo.Z předchozího tvého příspěvku vidím,že ti je 17 let,tak promiň za tykání.Můj o rok starší syn začal mít podobné názory jako ty.Tak jsem ho poslal na brigádu do jedné firmy patřící Japoncům,aby si uvědomil,jak se asi žije lidem,kteří musí celý měsíc vyžít s tím,co moje rodina může utratit za víkend-a že ti lidé nejsou žádní neschopní flákači./Tobě by to také určitě prospělo,abys poznal život jinak,než z propagačních brožurek ODS ! /Ti platit daně musí ať se děje co chce,ale sami splácet dluhy vykradených bank a kampeliček prostě nezvládnou.Chci,aby se můj syn naučil poctivosti v podnikání,protože ve sjednocené Evropě ti nepoctivci nebudou elitou jako je tomu u nás dnes,ale póvlem,se kterým nikdo nechce nic mít. 2/Znám dobře poměry ve Skandinávii,tam jsou daně mnohem vyšší než u nás.Všichni je platí /pochopitelně ne s nadšením/,ale životní úroveň v š e ch je velmi vysoká.Já rozhodně nesouhlasím se zneužíváním sociálních dávek některých lidí u nás,kterých rozhodně není málo. 3/Protože se pohybuji v podnikatelských kruzích mohu tě ujistit,že většina podnikatelů by rozhodně daně poctivě neplatila,ani kdyby došlo k jejich snížení a administrativnímu zjednodušení plateb.Už se jim nepoctivost a podvodné jednání stalo normálem a mnozí považují za otázku prestiže vymýšlet další způsoby jak se z placení vykroutit.O ničem jiném také mezi sebou po několika skleničkách v baru nemluví.Z těchto důvodů neuvádím své pravé jméno a zvolil jsem desetibojařský pseudonym.Přeji ti ,abys co nejdříve poznal objektivní životní realitu i těch vrstev,k nimž nepatříš.P.S.I já jsem byl do r.1994 nadšeným příznivcem ODS,než jsem řadu věcí pochopil.

Oprava k předchozímu příspěvku:Vážený Tomáši Dvořáku
,.. Erki Nool. /když se neuvede e-mail,ani jméno se neobjeví/.

Vážený pane.
Já jsem četl velmi pozorně váš článek a musím vás upozornit, že pokud napíšete větu typu:Lidé, kteří volí ČSSD, patří k těm, kteří tvrdě pracují..., tak touto vylučovácí metodou působí vaše věta(aspoň na mě) skutečně dosti zaměřeně a já jsem tedy musel patřičně zareagovat(mimochodem, pokud byste četl trochu pozorně, tak byste zjistil, že vás nechytám za slovo, ale že se pouze ptám-v tom je dost velký rozdíl!).Nemyslím si, že ve většině podnicích o kterých jste se zmínil, působí v čele "komoušové" a pokud ano tak v tom nevidím žádný problém.Bohužel se s vámi vůbec neshodnu v názoru, že ODS je neslušnou pravicí, já si myslím, že její členové patří mezi nejkvalitnější politiky jáké náš stát má(např.Langer, Tlustý, Beneš, Klaus a další).Samozřejmě i v jiných politických stranách jsou kvalitní politici např. z ČSSD:Rusnok, Tvrdík a možná i Špidla, ale přesto považuji některé představitele v ODS za jedny z nejlepších.Co se týče názoru, že ODS podporuje zloděje, daňové podvodníky atd., tak jsem přesvědčen, že v této záležitosti jste příliš podlehl mediokracii a její "síti" , do které jste spadl a která pravděpodobně položila základy vašim současným názorům. Co se týče té brigády, tak s vámi naprosto souhlasím-měl jsem dělat jistou brigádu, která mi však v poslední chvíli nevyšla-smůla!Ale takový je život.Je pravda, že každý ať úspěšný obchodník, významný politik anebo úplně někdo jiný by měl poznat, co je to tvrdá manuální-většinou špatně placená práce-je to určitě dobrá zkušenost do života.Mimochodem já znám znám narozdíl od vás zase poměry v IRSKU, které patří mezi nejvyspělejší státy EU-jsou tam nízké daně a také si tam většina obyvatel žije na dost vysoké úrovni!Co se týče těch daní, já nejsem podnikatel, ale mám svůj názor, který již znáte a nebudu se s vámi o něj přít-nemělo by to smysl.
Na závěr bych chtěl podotknout:Já jsem zastáncem ODS a její politiky, zajímám se o politiku, sám chci být politikem a nemám rád řeči typu "Oni podporují tuneláře" nebo "Oni rozkradli tento stát atd.".Skutečně na tyto mediální fantazijní výplody jsem velmi alergický.Když už se chci o něčem bavit, tak o jasných politických krocích (např. nutná reforma školství, reforma armády, deficitní vládní politika atd.) a ne o hloupostech.(Prosím neuražte se za některé mé názory či reakce, jsem člověk s vysokým sebevědomím a když něco chci říct, tak to řeknu!).
PS:I přes naše názorové neshody si velmi vážím skutečnosti, že s vámi mohu diskutovat a byl bych proto poctěn, když by naše diskuse mohla v budoucnu dále pokračovat.

Myslím si, že byste měl odstoupit, spolu s Tlustým a Zahradilem, samozřejmě i s Klausem. Vaše "sociální cítění" se projevilo i na takové prkotině, že jste ve svém domě nezajistil rampu pro vozíčkáře. To Vám prý ubralo nejvíc hlasů. Taková blbost, řeknete si...
Obrozená ODS s novými, neokoukanými tvářemi by mohla být naděje. Pavel Bém je naděje. Ale k tomu nedojde. Nová pravicová strana - nepravděpodobné. Pokud zůstanete ve vedení, je to konec pravice.

Jak se Vám daří pane Langer. Doufám,že dobře. Dávejte na sebe pozor,hlavně po zdravotní stránce. Ať nedopadnete jak pan předseda. Tahle země Vás bude všechny ještě moc potřebovat a doufám,že to lidé brzo pochopí. Jen aby nabylo pozdě. Držím palce a opravdu se držte "našeho" hesla hlavu vzhůru.

Vážený pane Langer,
možná si na mě nevzpomínáte, podával jsem si s Vámi ruku po pořadu Bez imunity před volbami. Tenkrát jste mi říkal,ať vydržím ještě tři dny. Vydržel jsem,ale teď marně přemýšlím,jestli to nebyl sen. Bohužel vím,že to tak není. Vím ale jedno,že ať vše dopadne jakkoli, nenechte se tou špínou, která dnes padá na hlavy Vás všech znechutit. Plně Vám i celé ODS důvěřuji a věřím, že jsme ještě neřekli v této zemi poslední slovo. Možná to bude chvíli trvat, ale oni na to lidé postupem času stejně přijdou. S pozdravem řadový člen ODS Petr Melichar

Krásně se to čte,ODS potřebuje co nejvíc hlasů takových naivků jako Vy.

Neda mi to, abych sem nevyjadril uspokojeni nad vysledky voleb. Mrzi mne sice relativni vitezstvi komunistu, ale naopak tesi zaslouzena porazka zkostnatele ODS, jejiz styl se od KSCM nijak vyrazne nelisil, a ktera vysledku napomohla. Naprosto spravedlive ted dostaly sanci demokraticke proevropske strany, ktere maji sanci na vytvoreni koalice, zatimco posttotalitni stranickou disciplinou svazane sekty samy nad sebou vyrkly ortel. Desi mne akorat fakt, ze ani porazka patrne ODS k reforme nedonuti. Takze Vam preji stastnou opozicni cestu k petiprocentni hranici v pristich volbach ;).

Zilog

Myslím, že jste si spletl strany. ODS volby neprohrála, je druhou nejsilnější politickou stranou v ČR. Zcela však prohrála Koalice - ve volbách počtem hlasů a nyní programově. Tak dejte pane rozum dohromady.

Teď jsem si všiml, že vás pobouřily výsledky komunistů. Vzhledem k tomu , že je volí skalní jádro (až do smrti)tak to nic překvapivého není. Výsledek se odvíjí od nízké volební účasti. K čemuž ODS přispělo měrou největší. Pokud vezmu , že ods VOLILO 10% FANATIKŮ A ZBYTEK Z DŮVODU MEŠÍHO ZLA, výsledek je mnohem ubožejší.

Zatím jsem nečetl žádnou sebekritiku ze strany ODS jako celku. Svádění viny na vnějšího nepřítele vám moc nepomůže. (I když, v tom jste odborníci). Je jen škoda , že jste nedostali ještě míň hlasů, to by mělo za následek alespoň odstoupení celého vedení. Takhle se budete válet v tom bahně do příštích voleb.Lada.

Tak co krasavče?Už ani neodpovídáš na dotazy,Je po volbách,projeli jste to na celé čáře,takže volič Vás začne zajímat až za 4 roky.Teď máte asi starosti co a jak dál.Míň arogance a nadřazenosti Vám přeje Váš nevolič