Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Diskuze

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  26.08.2009 01:03 trochu teorie
 
Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy
  19.10.2004 18:01 Televizní znalec
 
Vážený pane poslanče, legislativně umožnit zřízení nového zpravodajského programu České televize není žádný velký problém. Lze to vyřešit velmi rychle a jednoduše provedením malé změny v Zákoně o ČT a to doplněním slova MINIMÁLNĚ do paragrafu 3, odstavce a) tototo zákona. Navrhované nové znění: "Provozuje televizní vysílání MINIMÁLNĚ dvou celoplošných televizních programů s využitím části kmitočtového spektra umožňující pokrytí území České republiky prostřednictvím pozemních vysílacích rádiových zařízení, popřípadě jiných technických prostředků". Tím, že bude nový zpravodajský program šířen volně digitálně přes satelit, je zajištěno celoplošné pokrytí území Česka signálem tohoto programu - jde o celoplošný program šířený jinými technickými prostředky. Dodávám, že nový program by se měl jmenovat ČT INFO,aby z názvu bylo jasné , že jde o informační , tj. zpravodajsko-publicistický program, nikoliv nic neříkající ČT 24 - 24 má v názvu zaregistrován již připravovaný parlamentní program a 24 hodin denně vysílají již oba stávající programy ČT 1 a ČT 2. Kapacita na satelitu je dostatečná a snížení nesmyslně velkého datového toku ČT 1 a ČT 2 umožní vložení nového programu do satelitního multiplexu a tudíž nevyžaduje další finanční prostředky na šíření tohoto programu přes satelit (ani zvyšování počtu zaměstnanců ČT) a lze jej spustit již od Nového roku, pokud bude vůle ze strany generálního ředitele. Nevidím žádný důvod, proč by měla ČT čekat rok na spuštění tohoto programu. ČT INFO by mělo být šířeno následovně: celoevropsky volně digitálně přes satelit, celosvětově volně přes internet, v kabelových sítích a terestricky digitálně po spuštění řádného vysílání (mezitím v rámci experimentálního vysílání v Praze a Brně). Očekávám od Vás, pane poslanče, že navrhnete tuto malou novelku zákona o ČT a umožníte ČT vysílání nových digitálních programů, přičemž počet těchto nových programů bude záležet na iniciativě a šikovnosti ČT. Podotýkám, že Česko vedle Slovenska jsou jedinými státy v EU (kromě ministátů)), kde existují pouze 2 veřejnoprávní tv programy, přičemž na Slovensku lze očekávat v dohlednu spuštění 3. programu STV. Na závěr Vás žádám, abyste konečně vyřešili financování ČT schválením zvýšení poplatků na 100 Kč a ponecháním stávajícího rozsahu reklamy, ale za podmínky, že nejpozději do 3 měsíců po zvýšení koncesionářských polatků je ČT povinna spustit minimálně 1 nový digitální program volně přes satelit., tj vysílat minimálně 3 programy. Žádám Vás zde o odpověď na mé návrhy. Přeje hezký den a zdraví Vás televizní znalec.
  20.10.2004 13:54 IL
 
Děkuji za váš podnět. Jsem si této skutečnosti vědom a už při projednávání zákona o ČT jsem na "programové limity" ČT dané zákonem upozorňoval. Ministerstvo kultury to ale nepovažovalo za potřebné řešit. Důsledek jeho chybného postupu je jasný. Zákon o ČT jde ale už do 3. čtení, takže pozměňovací návrh je možné dát pouze tehdy, bude-li návrh zákona vrácen zpět do 2. čtení. Mějte se fajn. IL
  18.10.2004 08:06 ing.jiří Křesťan
 
Pane poslanče, děkuji za odmítnutí nesmyslné novely silničního zákona. Proti bodovému systému jako takovému nic nemám a ptám se, proč jste více nezdůrazňovali, že něco jako bodový systém máme odjakživa. Nyní přece např. platí, že pokud udělám za rok více jak dva vážné přestupky /podle mě jsou navíc nyní definovány velice logicky a rozumně/, mohu přijít o ŘP. Proč se toto nevyužívá? PČR evidentně pravomoce má, jen chtít. Víte o tom, že mezi policisty již byla určená interní cena za bod /5000 Kč/. ?
  02.11.2004 17:21 IL
 
Vážený pane Křesťane, novelu zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích ODS odmítla z toho důvodu, že ji považujeme za špatnou a kritickou situaci na našich silnicích a dálnicích by nezlepšila. Tato novela má pět základních nedostatků. Za prvé, novela trpí závažnými legislativními nedostatky. Za druhé, novela je příliš tvrdá. Za třetí, nastavený systém bodového hodnocení není spravedlivý a v žádném případně dostatečně neodráží závažnost spáchaných přestupků. Za čtvrté, novela nadbytečně posiluje pravomoci příslušníků Policie ČR a vytváří tak další prostor pro korupci. A za páté, novela je finančně velmi nákladná, a to ne vůči těm, kterým mají být ukládány pokuty, ale vůči těm, kteří mají celý systém zajišťovat a kterým jsou ukládány další a další povinnosti. Jedná se o obce, které jsou tak znovu zatěžovány další agendou, aniž by bylo ze strany státu zajištěno odpovídající financování. Uznávám, že změna současného stavu je potřebná. Je možné jít i cestou zpřísňování vůči řidičům. To je však nutné činit s rozumem a rozvahou. Novela, která byla Poslaneckou sněmovnou odmítnuta, tato kritéria nesplňovala. Děkuji za Váš názor, Ivan Langer.
  05.08.2005 21:49 J. Klid <janklid@volny.cz>
 
Milý pane inženýre, nevím odkud jste spadl, ale Vaše právní vědomí je dost chabé, kde jste přišel k tvrzení že cituji: "pokud udělám za rok více jak dva vážné přestupky /podle mě jsou navíc nyní definovány velice logicky a rozumně/, mohu přijít o ŘP."? Prostudujte si zákon 361/2000 Sb. a zákon 200/1990 Sb. Ani se nedivím, že pan Langr Vám na tento Váš argument - patrně zcela účelově (momentálně se to ODS nehodí) neodpověděl. Je totiž právník.
  17.10.2004 21:54 Tom
 
Vážený pane Langer. Reaguji, ještě na aféru Kořista, Dalík, Večerek a na vaší odpověď na těchto stránkách, kde pisateli doporučujete studium trestního práva. A jak jste na tom se znalostmi vy? Matě určitě vystudovanou právnickou fakultu. Ale o postupu policie zřejmě nevíte vůbec nic. Na zadržení Dalíka a Večerka museli mít policisté souhlas státního zástupce. A ten by nedostali, pokud by v této věci nebyly důvody vazby. Tak, kde selhala policie? To jen vy a vaše politická strana se zřejmě záměrně snažíte zdiskreditovat jeden z orgánů činých v trestním řízení protože občané, neznalí věci rádi poslouchají, jak je policie špatná. A nikdo z nich neví, že státní zastupitelství je jiná instituce. Pravda tedy, ale je, že si zde státní zástupci mohou dělat co chtějí. Vždyť, kdo je dle zákona dozoruje. Zase jen státní zástupce. Ale k věci doporučuji vám si opět prostudovat trestní právo a nebo objektivně sdělit, kde je chyba.
  02.11.2004 17:23 IL
 
Vážený Tome, domnívám se, že nezákonný postup Policie ČR ve vyšetřování kauzy Kořistka byl jednoznačně prokázán ve zprávě Krajské státní zástupkyně v Ostravě, JUDr. Zlatuše Andělové. Toto zadržení bylo účelové a nezákonné, když obcházelo §76 odst. 1 TrŘ, pro který nebyly dány podmínky. Podle zprávy státní zástupkyně nebyly dány ani důvody k vazbě. Státní zastupitelství je nezávislá instituce a věřím ve správnost jeho rozhodování, zejména na vyšších instancích. S pozdravem, Ivan Langer.
  17.10.2004 15:09 xx
 
OP: precetl jsem si titulek - ODS chce sprivatizovat vydavani OP. Uzasny napad, jsem vsema deseti pro a zvedam ruku. To martirium ktere jsem byl nucen podstoupit a stale podstupuji kvuli vydani OP je tak neskutecne, ze by se na neho nezmohli ani v kocourkove. Jednoho dne jsem zjistil, ze mam propadly OP o dva dny. Inu dostavil jsem se na mistni urad v miste meho tvaleho pobytu. Tam mi dali formular a ze chteji fotky. Vyplnil jsem formular, dal si udelat fotky a dostavil se opet na urad. Dnes neni uredni den, ten je jenom v pondeli a ve stredu. Ha, a kdyz tady stejne sedite, nemuzete tu zadost prevzit ( ukon na 30 sekund a ja cestou sem zaberu hodinu a pul ). No mohla bych, ale mame poledni pauzu. Dobra. Priste jsem se dostavil v uredni den. Ale vy nemate rodny list znelo z ust urednice. COZE ?!? Na formulari nic takoveho neni, nikdo mi nic nerek. Na matrice me prece musite mit uvedeneho, mam sebou druhy doklad ? Ne, musite prinest rodny list. Dobra. Dlasi navsteva s rodnym listem probehla ( trvalo to presne 1,5 minuty). Pak nasledovaly po 30 dnech tri navstevy s dotazem jestli uz je OP hotovy. Pak jeste dva telefonaty. Nakonec jsem se rozhodl zavolat primo na urad kde OP delaji a tam mi bylo receno ze OP je jiz mesic a pul hotovy, ale vzhledem k faktu ze byl propadly, musim zaplatit pokutu 500 kc a OP proto neodeslali na mistni urad, ale ponechali jej u sebe. Musim pry dojet k nim a zplatit pokutu na miste, pres urad to nelze. Tak jsem se po delsi dobe dostavil na vyssi urad a byl jsem vykazan s tim, ze nemam sebou rodny list. ( ztratil jsem ten car papiru ktery jsem dostal misto OP :-( )
Jiste, reknete si, kdyz jsi debil a nenosis ssebou potrebne doklady ( podotykam ze jsem mel pas ). Ale o potrebnych dokladech mi nikdo nerekl ani slovo, nikdo se neobtezoval mne informovat jak rizeni probiha, na mistnim uradi mi rekli pouze at si do 30 dnu prijdu nebo zavolam.

Neverim tomu, ze kdyby byla tato cinnost zprivatizovana, trvalo by vyrizeni me zadosti o novy OP pres 3 mesice ! Proste neverim. Kez by se to podarilo prosadit, kez by !!
  19.10.2004 15:09 jiri zelezny <jiri.zelezny@fnmotol.cz>
 
S privatizaci vydavani OP nesouhlasim, zkomplikovalo by to udrzovani centralniho registru obcanu, mam ale lepsi reseni. Myslim si, ze ani v zakone neni zadna povinnost mit u sebe vzdy OP, mluvi se tam o prokazani totoznosti. Tu by melo byt mozno prokazat nejenom OP, ale i RP (ridicsky prukaz), prip. pasem apod. Fotky na OP by si nemel nosit obcan sebou, ale mely by mu byt vyhotoveny digit. fotoaparatem na urade a softwarem ulozeny okamzite do centralni databaze a ihned vytisten OP s udaji, ktere urednik naklepe do pocitace a ulozi s fotografii do databaze.
J. Z.
  02.11.2004 17:26 IL
 
Dobrý den, jednou z příčin současné přebujelé a neochotné byrokracie je skutečnost, že stát při výkonu veřejné správy nemá konkurenci, lidé nemají možnost jít za lepšími a levnějšími službami k někomu jinému. Cestou ke zefektivnění výkonu veřejné správy je tedy přesun některých kompetencí na „nestátní“ subjekty, které by vykonávaly svěřené pravomoci. Tímto způsobem jsou již některé kompetence ve státní správě přeneseny na notáře nebo soukromé exekutory. Neexistuje racionální důvod, aby při vytvoření kvalitních registrů nebylo možné přesunout na soukromý sektor agendy další. Zároveň je možné v současné době omezit nebo v některých věcech úplně zrušit místní příslušnost úřadů. V době elektronického věku a způsobu vyřizování některých agend není důvod, proč by v rámci jednoho kraje nemohl občanský průkaz vystavit kterýkoli z věcně příslušných úřadů nebo vydat stavební povolení stavební úřad z vedlejší pověřené obce, který je profesionálnější a výkonnější. Správní poplatek pak dostanou ty úřady nebo ty pověřené úřady nebo licencované osoby, které klientovi službu poskytnou kvalitně a rychle. Pevně věřím, že tato cesta je ta správná k vyřešení nejen Vašich problémů se státní správou. S pozdravem, Ivan Langer.
  16.10.2004 15:52 Milan
 
Děkuji pane Langer: děkuji Vám za Vaše vystoupení v kotli,bylo to super,inteligentní,elegantní prostě politika jak má být.
Po minulem kotli kde byl škromach jsem myslel,že u nás již není normálního politika.Prosím kašlete na prachy a budte upřimný!!!!!
  02.11.2004 17:27 IL
 
Vážený Milane, děkuji za Vaši podporu a za to, že jste to se mnou celou tu dobu u obrazovky vydržel. Ve své práci se snažím vycházet lidem co nejvíce vstříc a pomáhat jim v jejich složitých životních situacích. S pozdravem a přáním všeho dobrého, Ivan Langer.
  16.10.2004 13:39 jirka <coddyn@seznam.cz>
 
Prosím o vyjádření - kde to žijeme?
Datum: 16.10. 04, 12:55
Od: PETR BED [ BMWE39@seznam.cz ]
Předmět: Luky a šípy
Dejte cikánům do rukou luky a šípy, a vratmě je zpět do hor. Je to divoká zvěř která musí projít selekcí. Kdyby za každého odstraněného cikána bylo 10,-Kč jsem milionář, a to ten nejšťastnější na světě, protože bych ty peníze vydělal na dobré věci. Mojí ženu před 6 lety znásilnili cikáni u soudu dostali 2 roky s nástupem z volné nohy a Já za úpravu jejich krásných tváří před soudem podmínku 3/5 let. Je to spravedlnost ptám se.
  20.10.2004 22:57 M.Pegi <M.Pegi@seznam.cz>
 
Vážený pane,
nemám slov pro Váš primitivní názor ale soucitím s Vámi, protože jste duchem nemocný člověk. Vaší ženy je mne líto, ale já bych musela nenávidět všehny čechy proto, že jste upálili J.Husa - pravdomluvce (mám ráda pravdu) - měla bych být taková? musela bych být nemocná a to nejsem. Luk a šíp a do hor, na Vás zimu a do ledové doby k mamutům... měl by jste se stydět. Za odstraňěného cikána 10,- Kč , nazývate Romy bandity, uvědomujete si( anebo Váš mozeček Vám to nedovolí), že jste horší než muži , kteří Vám znásilnili manželku.
  15.10.2004 22:58 ing Milan Varadínek <milanvaradinek@jzdslusovice.cz>
 
Pane Langer co je pravdy na tom že tatínek Václava Klause pocházel z Haliče, jmenoval se Pružinský (-ij) a nechal si změnit příjmení na Klaus jenom proto že byl žid?
  15.10.2004 12:53 Štefan Kanaloš <stefan.kanalos@seznam.cz>
 
Vážený pane,
mohl by jste mi zaslat Váš e-mailovou adresu
na stefan.kanalos@seznam.cz, rád bych Vám přeposlal jeden otevřený dopis policejnímu prezidentovi , a chtěl bych znát Váš názor.


Štefan Kanaloš
  15.10.2004 18:22 IL
 
langer@psp.cz
  15.10.2004 09:13 Petr <pcaha@nbox.cz>
 
Ubohý Václave. Ty jseš přesně ten typ, co ODS potřebuje. křiklouna, tlučhubu, machírka, prostě borca s drzím čelem, kterej i když je blbej jak pumpa, tak se prostě musí projevit. Honza má naprostou pravdu a Langer s celou paní zástupkyní teď prospěl vládnoucí straně a vše opravdu na občana působí, že ty peníze našli svého nového adresáta, jak Honza píše i když to pravda asi není. Národu se to teď zdá naprosto logické, vždyť ve hře je mnoho a za očistu to přece stojí, až na to, že mnohem méně někdo teď uvěří nějaké spřízněné státní zástupkyni, spíše uvěří, že je spřízněná. Jo holt, mlčeti zlato, mluviti stríbro. Jo, prostě komu není rady, tomu není ani pomoci. Vono se také tvrdilo, že ve fotbale korupce není, případ armádních zakázek, poskytování úvěrů svým kamošům atd. atd. Tak to mělo podle scénáře ODS vše pokračovat? Nevzpomínám si, že by v poslední době pan Langer nebo Tlustý podpořili evidentně prospěšné návrhy. Vzpomínám si na Langrův typický výrok, že represe nic neřeší. A tak se necháme zabíjet 12 nebo 13 letými podle amerických filmů, kde je to podle názoru teenagerů zřejmě normální, no a na silnici to vidíte sami. Jak nás represí rychle vyškolili rakouští policisté? A především namistrované pražáky. Všichni teď jedou 50, max. 60 km/h. Jeden takovej s Off Roadem a dvěma Jet skůtry na přívěsu dojel bez řidičáku do aparmánu v Chorvatsku, kde jsme byli ubytovaní a přemýšlel, jak to objet zpět domů přes Maďarsko, jinak by ho snad zatkli. No, vono jet přes dědinu 100, jak se pochlubil, to je silný kafe i na české poměry. Jinak každý druhý týden jsem někde v zahraničí, několikrát jsem byl v USA, v Indii, Alžíru, UAE, Ománu atd., ale takovej respekt a strach, jakej mají z policajtů v USA, alespoň v zemích na sever od Chicaga, to jsem byl překvapenej. To, co se ukazuje u nás v těch filmech, to je tak akorát dobrej návod pro ty naše primitivy, mezi které tě musím po přečtení tvých projevů Václave zařadit. Sorry. Není divu, že roste agresivita a kriminalita ve školách. Takových "inteligentů" jako Václav víc, tak se musíme nutně všichni pozabíjet. Pro ODS a hlavně pana Langera: Mě je srdečně jedno, kdo je u moci, ale dokážu poznat, jako asi 90% obyvatelstva, zda je to pro tuto zemi přínosem, nebo ne. Poznal jse v pracovním procesu řadu vynikajících komunistů, kterým Vy nesaháte ani po pás a nikdy nic z toho něměli. Vás řadím spolu s Václavem Tlustým a celým ODS do těch zbývajících 10%, co nic nepochopili, resp. ani nechtějí pochopit, protože jim to prostě účelově vyhovuje a slušně si z toho bordelu žijí. Ti co z Vás mají, tak Vás plácají po ramenou a podporují. To byl třeba případ Klause, kterému trvalo dlouho, než to pochopil. Není pochyb o tom, že ODS byla strůjcem nevratných procesů a to troufám si tvrdit, naprosto záměrně ve špatné legislativě, vedoucí k enormnímu obohacení vybrané skupiny lidí a to ku podivu bývalých komunistů, kteří byli na počátku privatizačního procesu a podávali privatizační projekty. Vše bylo a je pokud se nemýlím podpořeno trvající imunitou. Pokud by jste se měli ve vládě účelově dohadovat o "ničem", tak to nutně musí lidi vést k názoru, že asi je lepší vláda jedné strany, ti se dohodli na všem podstatném. A tak se nedivte, až ve volbách zvítězí zase komunisté. Už jste přemýšleli proč průmyslově triumfuje Čína a proč létají do kosmu? Až pochopíte o co v dnešním světě jde, tak mi můžete napsat. Napsal jsem Vám to trochu jednoduším jazykem, aby to pochopili všichni a žádný chytrák si to nevysvětloval jinak, viď Václave!
  14.10.2004 16:17 Václav <zd04@seznam.cz>
 
Bolševici vedou zemi do záhuby a jejich voliči (nevzdělaní, leniví, zlí blbci) jim v tom pomáhají. Děláte do lodi díru a řvete - to ne my ale ODS.