Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Diskuze

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  26.08.2009 01:03 trochu teorie
 
Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy
  27.10.2004 13:48 Milada <dudikovam@centrum.cz>
 
Pantáto všeci vté republice nemohou být chytří.
  27.10.2004 14:47 Káya <brum@la.cz>
 
Svatá pravda! Ale stačilo jen jednou.:o))Já chápu.
  27.10.2004 13:47 Milada <dudikovam@centrum.cz>
 
Pntáto všeci nemohou být chytří
  26.10.2004 13:09 HONZA <Jklas@seznam.cz>
 
Odvolání Koláře nebo Bublana? No nevím. Jistá věc ovšem je, měl-li by být odstraněn pouze z důvodů, na něž se soustředila občanskodemokratická popravčí četa za vydatné asistence prezidenta republiky.Argumenty ODS a Hradu až příliš zasmrádají politickým samoúčelem. Jestliže totiž modří ptáci a jejich čestný předseda v tatíčkovské funkci staví hon na policejního prezidenta na strašidle vší kontrole se vymknuvších odposlechů, měli by prokázat, že alespoň v jednom případě byly tyto odposlechy dílem policejní svévole, tedy že nebyly nařízeny nezávislým soudem. Nejsou-li toho schopni, měli by sklapnout a spíš než v policii hledat chybu v zákonodárství »právního« státu.

Přívlastek »právní« si v tomto případě zasluhuje uvozovky přičiněním samotného prezidenta republiky. Václav Klaus se zachoval jako car lukašenkovského typu, když si pozval na kobereček ministra vnitra jenom proto, aby ukázal prstem na člověka, kterého si nepřeje mít v čele policie. Vysmál se tím české ústavě a vyslal veřejnosti varovný signál, že je to víc on než Jiří Kolář, od koho nám hrozí návrat k diktatuře elitářské autokracie.

Policejní odposlechy jsou bezesporu ošemetná věc a jistě se shodneme na tom, že si tenhle oblíbený nástroj totality zasluhuje maximální pozornost a ošetření všemožnou kontrolou. Jenže současně mějme na paměti, že stejně nebezpečná jako sama tato metoda může být i snaha, aby byla automaticky kriminalizována, šlápne-li na kuří oko rovnějším. Jinak řečeno, policie nemůže za to, že ji soudem nařízené odposlouchávání telefonních hovorů osob důvodně podezřelých ze závažné trestné činnosti přivede až k »narušení soukromí« hlavy státu. Spíš to cosi vypovídá o kruzích, z nichž se rekrutují Klausovi a Topolánkovi kamarádi.

Je tedy jádro pudla v justici, jak tvrdí Kolář? A kdyby ... bylo by řešením podřídit soudcovskou »nezávislost« parlamentní kontrole, jak by nám naordinovala ODS? To už by snad bylo poctivější demokracii v Česku rovnou odpískat jako neúspěšný experiment. Jinak je to, vážení. To, čeho jsme svědky, je důkaz, že na postkomunistickém podloží nelze vybudovat právní stát, zvlášť když jeho stavitelé netuší, co takové dílo obnáší.
  29.10.2004 14:28 Kurt <archeo@email.cz>
 
Už dlouho a beznadějně sháním telefonické spojení na Viktora Koženého - něco nám dluží. Nevíte náhodou, jestli čestný předseda ODS vedl také s ním družné rozhovory, ve kterých mohli mimo jiné i vzpomínat na své přátelské tenisové souboje a časy, kdy to tady měli oba pevně v rukou. Poraďte, kam se mám obrátit ?
  26.10.2004 02:18 Honza <honzap@tiscali.cz>
 
Pane doktore,nenechte "socany" sbirat smetanu(musim to takto napsat,pro mne arogance moci nemuze mit slusne jmeno). Diky Vasim znalostem bezpecnostni problematiky vite nejlip,co mela znamenat zpravodajska hra v predvolebnim obdobi,zvlaste,je-li namirena k sefovi strany.Socialisticky stat,socializujici se Evropa - v cele vlady usmrkanek,ktery ma v tom vsem prsty a to nehovorim ani o posledni kapce - fenomenalnimu navrhu znarodneni ve zdravotnictvi.
Budte silni jako strana i jako jednotlivci,my Vam to u voleb vratime - uz jdou volit i ti,ktere to jeste pred mesicem moc nezajimalo. Ladislav Mnacko by to nevymyslel lepe.
Zdravim.
  25.10.2004 19:01 Milada <dudikovam@centrum.cz>
 
Pane Langr nevím ale můj názor je že tady vzniká asi policejní stát.Máme mladou demokracii a nenechme ju ukrást jinými nezralými politiky.Volby se blíží a je třeba jít a volit.Dnes se máme lepší jak za totality.Díky
  28.10.2004 01:09 Miloš Tomíček
 
Tak podle vás milostivá tady máme mladou demokracii.Kdepak,demokracie je o něčem jiném.Tady je velkej postkomunistickej bordel.Ti co jim tak fandíte tady vytvořili zákony,který umožnily jim a jeji¨ch kamarádíčkům krást a podvádět v mezích zákona.A ti se mají opravdu líp,než za totáče.Ale člověk slušný,poctivý,čestný,ten je na tom často hůř než za bolševika.
  25.10.2004 18:55 Milada <dudikovam@centrum.cz>
 
Pane Langr fandíme vám jste chytrý člověk.Kauza Kořistka je před vobama aby vás poškodily jako stranu. Jsme svámi
  26.10.2004 01:00 Káya <brum@la.cz>
 
Za to ty jsi paňmámo pitomá jako panštok
  28.10.2004 01:12 Honza Doubek
 
Miládko,vy byste mohla dělat reklamu na sýr Veselá kráva.
  25.10.2004 10:03 Petr Modřín <1harry1@seznam.cz>
 
Myslím že byste měli už konečně táhnout. Langer, Tlustý, Grebeníček ... všechno stejná pakáž. Je to tragédie. Já nechápu, že už vám to nepřijde trapné. Věřím tomu, že jste nabídli úplatek. Je to jednoduché. Víceméně to děláte stále.
Je to běžná taktika. No jo. Ale narazili jste na člověka, který udělal něco co není normální ... Řekl to nahlas. Co s tím? Běžná věc. Napadnout ČSSD, napadnou policii a využít
odposlouchávání jako bubáka na lidi ... Jak jednoduché a prosté. Média se zčnou dívat jinam a odnese to policejní ředitel, který vlastně s žádnými úplatky nemá co dělat. Obětní beránek... A aby se tomu všemu dal důraz, tak se do toho zapojí žolík v rukávu v podobě rádoby lidového prezidenta "Jáji" Klause. Je to prasárna. Velká prasárna.
  28.10.2004 00:59 Petr Lipka
 
Pane Modříne,něco na tom,co říkáte,asi bude.Ale hlavně celá ta šaškárna odvrátila pozornost médií a veřejnosti od kauzy LTO,kde figurovala řada vlivných ODSáků.A tak to zase vyšumí do ztracena, jak je u nás zvykem.
  21.10.2004 18:41 Peta <mapka@centrum.cz>
 
PETICE !
PROTI CIPOVE TOTALITE

Mili lide,

Je nacase vam oznamit VASI SITUACI a informovat vas o VASI POZICI v ramci LOUTKOVEHO SYSTEMU. Uz bylo dost ohlupovani lidi vedci, uredniky a jinymi VNEJSIMI strukturami.

CAST LIDI PRACUJE INTENZIVNE NA CIPOVEM OVLADACIM SYSTEMU VSECH LIDI PLANETY ZEME. TENTO SYSTEM V PRIPADE REALIZACE BUDE ZNAMENAT UPLNOU ZTRATU TECH ZBYVAJICICH SVOBOD, KTERE LIDE NYNI MAJI. Lide, kteri na tomto pracuji, ziji v UPLNE NEVEDOMOSTI z hlediska DUSLEDKU – DUCHOVNIHO DOPADU, co to bude pro ZAKLADNI LIDSKA PRAVA cloveka znamenat. CIPY JSOU SOUCASTI POCITACOVE SITE PRES MIKROVLNY, JAKO U MOBILU !

SYSTEM OVLADANI LIDI JE BUDOVAN POSTUPNE A NENAPADNE, ABY LIDE NEKLADLI ZADNY ODPOR, A TO SE DEJE. JDE O SJEDNOCENI STATNI SPRAVY (nyní EU), SJEDNOCENI MENY (nyni EURO), ZAVEDENI NEJPRVE CIPOVYCH UNIVERZALNICH OBCANSKYCH (ci ZDRAVOTNICH ci RIDICSKYCH) PRUKAZU (v CR do r. 2005, ministr Brezina (1998-2002), ministr Mlynar (2002-dale)). V CR jsou jiz v provozu mensi subsystemy – pro mestskou autobusovou dopravu (Frydek – Mistek, Znojmo, Breclav), vlaky (nyní pro zvyk karty Z), osobni automobily (zavadi se kamery pro snimani SPZ pod zaminkou podzimniho summitu NATO, pak cipy pro mytne), pro zdravotnictvi (Litomericko). V oblasti zamestnani se buduje pod casti systemu ISO 9000, jehoz systemy budou taktez dobre slouzit k ovladani lidi. Dalsi castí je mobilni komunikace a internet a pripravovany MOBILNI INTERNET. Dale je pripraveno bankovnictvi (platebni karty – bankomaty, obchody). ZTRATOU SVOBOD minime VELKE MOZNOSTI casti lidi POHODLNE a EFEKTIVNE pracovat se vsemi podrobnymi presnymi osobnimi udaji (vcetne pohybu osob – vstupy budov, ve volnem terenu snimani na dalku - staci dratek do karty), A TAK ZNEUZIVAT OSOBNI INFORMACE K MASIVNIMU OVLADANI LIDI – OKRADANI JE O JEJICH ENERGIE PROTI JEJICH VULI.

JAKMILE SE LIDE DOSTANOU DO TOHOTO SYSTEMU, NEMOHOU SE VRATIT ZPET, DO SYSTEMU PUVODNIHO.

NEEXISTUJE ZADNA TECHNICKA ANI MORALNI – DUCHOVNI ZARUKA – PROTI ZNEUZITI. Jiz dnes je v CR denne 180 000 vstupu do policejni databaze, a ta obsahuje jen zlomek informaci, ktere se teprve pripravuji k pouziti. Budou to NAVIC: Vsechny zdravotni udaje od lekare, biometrie – otisky prstu, IRIS oka, osobni fotografie, udaje o zamestnani (jak minulem, tak aktualni podrobny pohyb), financni udaje, majetkove udaje (nemovitosti i movite veci) udaje o POHYBU osob – vstupy budov, mestska hromadna doprava, autobusy, vlaky, osobni automobily. Vstupy do databaze nelze nijak efektivne ochranit pred zneuzitim negativnimi lidmi, kterych je zde mnoho.

Budovani systemu v CR pod dvanactiletym prezidentstvim pana Havla Vaclava a jeho nasledniku znamena jeho naproste NEPOCHOPENI a SELHANI. Ani on, ani statni urednici NEMAJI ve svych programech ZVYSENI KVALITY ZIVOTA LIDI – tj. take SNIZENI odevzdane prace spolecnosti na miru NEZBYTNOU tak, aby lide meli VICE CASU NA KVALITNI ZIVOT. Pritom ekonomicka uroven UMOZNUJE SNIZIT PRACOVNI ZATIZENI LIDI. Co se tyce tzv. uradu pro ochranu osobnich udaju, tak ten sam je naprosto bezmocny jiz dnes ve veci zneuzivani osobnich dat (sirení databazi osobnich udaju lidi mezi firmami a jejich nezakonne aktivity s temito udaji, apod.). Drtiva vetsina zamestnavatelu ma zajem, aby mu zamestnanec odevzdal MAXIMUM SVE ENERGIE, a snazi se k tomu pouzit vsech dostupnych prostredku, jez ma k dispozici. INFORMACNI TECHNOLOGIE TYTO MOZNOSTI ZVYSI NA MAXIMUM ! TENTO POSTUP ALE NEZAJISTI VYSSI ZIVOTNI UROVEN LIDI, ALE PRESNE NAOPAK – UDELA Z NICH UPLNE LOUTKY A OTROKY !

Proto je nyni na vas, mili lide, zda budete jen PRIHLIZET budovani ORWELOVSKE TOTALITY, nebo se na ni dokonce PODILET, anebo SVYM HLASEM V PETICI PRISPEJETE ALESPON ZAKONNYM ZPUSOBEM K ZAMEZENI TAKOVEHO OVLADACIHO SYSTEMU LIDI. VYCITUJTE SRDCEM !

Kazdy, kdo NEUDELA NIC proti tomuto systemu, SI JEJ VYZKOUSI NA VLASTNI KUZI, A TAK POZNA, CO SI SVYM NEGATIVNIM - PASIVNIM, LIKNAVYM A NEROZHODNYM POSTOJEM PRIPRAVIL. BUDE NA TOM HUR, NEZ ZVIRATKA. Nikdo z nich tomuto systemu NEUNIKNE NIKDE NA PLANETE ZEMI, NEBOT JDE O CELOPLANETARNI SYSTEM. Udalosti 11.9.2001 tomuto slouzi.

Take v Bibli – Apokalypsa sv. Jana - je informace o tomto systemu:

„A (bestie) ucini, ze vsichni, mali i velci, bohati i chudi, svobodni i nevolnici, dostanou znameni na pravou ruku a na celo. Aby nikdo nemohl kupovat ani prodavat, jenom ten, kdo ma znameni nebo jmeno bestie, nebo cislo jejiho jmena (666).“

Cipove obcanske karty pak budou totiz behem nekolika let cílove nahrazeny samotnymi cipy pod kuzi (jejich prodej lidem v USA jiz zacal), takovymi, jake jsou jiz dnes pouzivany u nekterych domacich zvirat (psi atd.). Tyto cipy budou mit take funkci propracovaneho OVLADANI MYSLI. Vetsina ovladacich energii ma jit nejprve svetlovodnym systemem 10 GB/s (kremikove svetlovody pod zemi) a pak cilove nakladnym druzicovym systemem, ktery postupne buduje EU !!!

DALSI INFORMACE VCETNE POZITIVNIHO RESENI PRO JEDNOTLIVCE I VLADY NALEZNETE V DOSTATECNEM ROZSAHU PRES 5000 STRAN A 1000 OBRAZKU NA INTERNETU www.vesmirni-lide.cz . O budovani cipoveho systemu ve svete – viz PROJEKT L.U.C.I.D a TOTALITNI SVETOVLADA (Herzan). Zde tez novinove clanky o varovani Karlem Gottem (cl. 65), schvaleni cipovych zdravotnich prukazu Bruselem s planem zavedeni do r. 2005 (cl. 86), cipove karty VZP (cl 118), cipy ve volebnim programu CSSD 2002 (cl. 92), cipy MENSI nez 1 mm (TOSHIBA, cl. 121), cipy v autobusech (cl. 129), cipovy sledovaci system VSECH aut (mytne, cl.130 - 132), vymena za carove kody zbozi a jejich UPLNE poradove ocislovani s dalkovym prenosem dat (cl. 135), a vyroba novych cipu (INTEL, cl. 136), pasy v EU: otisk prstu i snimek oka (cl. ..). ZE JE O TYTO DULEZITE INFO VELKY ZAJEM SVEDCI POCET VSTUPU – 320 000 CZ A 85 000 EN (1.10.2003). Informujte lidi, vcetne uredniku a pracovniku medii !

RIKATE SI, ZE JSTE SVOBODNI – TIMTO VAM VYVRACIME VASI PREDSTAVU SVOBODY, VE SKUTECNOSTI SE JEDNA O PSEUDOSVOBODU – STAV UMELE ZFABRIKOVANY SKRYTE TEMI, KTERI VAS OVLADAJI - NEGATIVNI LIDE na Zemi i negativni entity z Vesmiru, autori pseudosystemu.

RIKATE SI, ZE MATE DEMOKRACII – TIMTO VAM VYVRACIME VASI PREDSTAVU DEMOKRACIE, VE SKUTECNOSTI SE JEDNA O PSEUDODEMOKRACII. DOBRE ZVAZTE SVE ROZHODNUTI !



JSEM PROTI

ZAVADENI CIPOVYCH OBCANSKYCH (ZDRAVOTNICH, RIDICSKYCH) PRUKAZU

Jmeno a prijmeni:
Trvale bydliste:
(ulice, obec, PSC)
Podpis:



Prosim, piste citelne, TISKACIM PISMEM, aby Vas hlas byl platny.

K petici si muzete vyzadat formular se 40 radky na podpisy. Petice plati stale. Hlas zaslete autoru petice:

ING. IVO A. BENDA, P.O. BOX 51, 470 06 CESKA LIPA 6, mobil +420-603-491600.
  21.10.2004 18:46 Jirka
 
Také jsem si tyto informace uvedomoval, postupné zavádění čipu do všech oblasti našeho života.
  10.01.2005 20:21 Honza <Administrator@cscworld.cz>
 
Bububu Bendo. To ti sdělili tví vesmírní přátelé, viď. Tak jim vyřiď, že my ty čipy chceme a taky si zajdi koupit novou klávesnici, zasekává se ti na ní caps lock. A vůbec, jak to, že používáš počítač, copak nevíš, že je v něm plno čipů?
  21.10.2004 11:40 Honza <j.klas@seznam.cz>
 
Osměluji se touto cestou v předstihu poblahopřát pánům Ctiradu a Josefovi Mašínovým k neudělení státního vyznamenání při příležitosti nadcházejícího 86. výročí vzniku Československa. Informace, že Hrad nápad Senátu ocenit oba hrdiny protikomunistického odboje některým z řádů smetl ze stolu, sice není oficiální, ale jestliže ji středeční rudé Právo zveřejnilo jako hlavní materiál na titulní straně, pak je to tutovka. Neb tento vládní list s mizernou pověstí má už zase své lidi dočista všude.

Gratulaci bratrům Mašínovým považuji za případnou hned z několika důvodů. Tím nejčerstvějším je nedávný brutální policejní zásah proti bývalým politickým vězňům na chodbě přerovského soudu. Černooděnci si tam vybíjeli vztek na skupině převážně starších občanů, kteří se jim znelíbili jenom tím, že se dožadovali veřejného procesu s antikomunistou Vladimírem Hučínem, účelově kriminalizovaným z nesmyslných příčin. Policejnímu násilí tam neunikl ani spolubojovník Mašínových Milan Paumer, s nímž grosstapo zacházelo jako s posledním uličníkem na extremistickém srazu. Už proto by bylo výsměchem vlastnímu svědomí přijmout metál od policejního státu, který zatracuje své skutečné hrdiny a místo nich si otevřeně hýčká bolševické zločince a jejich potomky. Dalším důvodem k blahopřání je, že neoslavenci budou ušetřeni potřesení rukou se současným českým prezidentem. Neboť Václav Klaus krom toho, že za své zvolení hlavou státu vděčí právě těm, kteří by bratry Mašínovy nejraději viděli na šibenici, je typickým představitelem se vším svolného čecháčkovství. Aby zaimponoval zbabělé občanské většině, oslavuje pasivní rezistenci takových, jako je on sám. To oni prý srazili komunisty do kolen, jim náleží věnec vítězů, zatímco všelijací Mašínové nebo dokonce Havlové ... dejte pokoj s takovou připomínkou totalitní předposranosti.

Zpřeházení hodnot je ostatně příčinou toho, že na Pražském hradě dřepí právě Klaus: z koho jiného mohl sebestředný účetní vytvořit nejsilnější posametové politické uskupení, ne-li z loupeživých korouhvičkářů, šmelinářských prospěchářů a toho druhu »pragmatiků«, kteří za své schopnosti a styky vděčí éře rudého temna? Neexistuje větší paradox, než že zrovna tahle elita dnes rozhoduje o tom, kdo si zaslouží státní vyznamenání a komu naopak náleží stejný nevděk jako za bolševika.

Jediný, kdo měl jakés takés morální právo připnout Mašínům na prsa medaili z blyštivého kovu, byl Václav Havel, který tu příležitost promeškal. Od představitelů současné moci by to už byla potupa, stejně jako třeba Nobelova cena pro Havla v Arafatově společnosti. Gratulujme statečným antikomunistům, že té hanbě unikli.
  20.10.2004 17:02 Václav <vasek.po@centrum.cz>
 
Vážený pane Langer, nejprve bych Vás touto cestou chtěl pozdravit a pochválit Váší internetovou stránku. Nechci se rozepisovat o tom, jaká je dnes doba atd., ale jen mám takový diskuzní příspěvek. Bylo přidáno policii jak na platě tak na rentě, je jim to přáno, ale proč se zapomělo na ty, kteří dělali v uranových dolech? Tyto lidé byli vedeni v katogerii ( A ) jako policisté a myslím si, že pracovali i v mnohem rizikovějším prostředí. Přeji Vám mnoho pracovních úspěchů.
  02.11.2004 17:30 IL
 
Vážený Václave, předem bych Vám chtěl poděkovat za ocenění mých nových internetových stránek. Vyplácení odchodného a rent ve státní správě je věc obvyklá pro bezpečnostní složky. Jedná se tedy o Armádu ČR a dále Policii ČR, Hasičský záchranný sbor ČR a další. Co se týče lidí, kteří nedobrovolně pracovali za komunismu v uranových dolech, považuji za vhodnější spíše jejich jednorázové odškodnění ze strany státu. Srdečně Vás zdraví, Ivan Langer.