Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Pane Langere,
Jaký máte názor na vkládání např. dvou návrhů změny zákonů do jednoho jednacího bodu parlamentu? Nezdá se mi vhodné, když kvůli jednomu návrhu buď schválíte druhý a nebo naopak. Jedná se o spojení např. o mzdy poslanců a úpravu příjmu policie a nebo poslední, úpravu imunity poslanců a úpravu činnosti NKÚ vůči krajům.

Vážený pane Borůvko, tyto legislativní praktiky, které zde zavádí vláda, se mi nelíbí a ještě více jsem rozladěn, když jsou vkládány nesouvisející body do komplexních návrhů zákonů a pak je nutné celý zákon kvůli těmto bodům zamítnout nebo se pro důležitost zákona smířit i s bodem, pro který by poslanec jinak ruku nezvedl.. Takto taktika se mi jeví často jako „vydírání“ poslanců. Své legislativní návrhy podávám jako návrhy samostatné a jako takové se je rovněž snažím obhájit. S pozdravem, Ivan Langer.

Pane Langre, tahle malá domů je skutečně jedinou cestou, kterou jde pravice? Promiňte, ale týká se to propojení ODS s podnikateli v městě Olomouci. Gemo a ODS, co vám to říká? V tisku se psalo, jak vaši kolegové umožnili této firmě realizaci něčeho, co není nezbytné, na městském pozemku tím, že změnili územní plán. To ODSce zkrátka stačí, aby si kdokoliv z podnikatelů písknul a jde mu na ruku ? U vás jde o golf, v Gemu o tenis, protože ho hraje ředitel firmy. Co bude dál? Já mám rád hory, nemůže někdo zalobovat, aby Jeseníky stály třeba na Kopečku? Stačí menší dotace, pár stoveček milionů.

He he, je to tezke. Nemam jak si vase vysvetleni overit, takze se logicky nemohu priklonit ani na jednu stranu. Vzhledem k tomu, ze znam zpusoby sireni pomluv a lzi, ze vim ze ani novinari, natoz lide se nenamahaji ani zdaleka zjistovanim skutecnosti ( stoji to cas a penize, ze ) priklonil bych se na stranu pana Langera. trosku mi v tom nehraje reakce pana Pokorneho, ktereho povazuji za cloveka, ktery se fakty zaobira a obvykle si je overuje. No nevim co si o tom myslet. Pane Pokorny, k cemu jste dosel ? Mate nejaka jina fakta nez prednesl pan Langer ? Nebo je to obdoba diskuse o TATRE s panem Boruvkou ?
Prominte pane Langer, ze nesmeruju doplnujici otazku primo a jen na vas. Dekuju.

Pane Langer,

proc se chovate stejne jako Ti ostatni gauneri, myslim tim samozrejme onu malou domu - 9 milionovou dotaci.
Delate pravici ostudu a mel by jste uz konecne zkusit jine povolani.
Tesim se na na to, az zase tu bude poradna vlada - pravicova - a doufam, ze by v ni NIKDY nebudete.

Přečtěte sio prosím moji reakci na předcházející příspěvky. Budete-li mít pocit, že ji mám ještě rozšířit o další informace, budu rád reagovat.

Občané by měly být zpraveni o tom,co je čeká a nemine
okamžikem vstupu Topolánkova týmu do Strakovky.Proto
si dovolím položit vám pár otázek.
Jak je to z blízkostí ODS slovenským reformám,když nechcete slyšet chválu tamního ministra financí na zavedení
registračních pokladen?
Jak funguje vnitrostranická prevence před klientelistickými
bossy,hlavně na místní úrovni?
O čem a za koho hovořil Topolánkův tajemník Marek Dalík
v kauze s poslancem Kořistkou?
Bude ODS v případném referendu o evropské ústavní smlouvě držet basu se svými druhy v Evropském parlamentu?
Veřejnost zná rovnou dan,leckomu se líbí pro svoji jednoduchost.Co až si,ale lechce průměrná rodina se dvěma
dětmi spočítá její konkrétní dopad na rozpočet domácnosti?
Také Tlustého rovná sociální dávka je fajn.Jenže pouze do doby,než koruny v kasičkách dolních deseti milionů dojdou.

Vážený pane Autrato, děkuji za Vaše otázky. Rád Vám na ně odpovím. Věřím ve zdravý rozum členů ODS a jsem si jistý, že nejen na celostátní úrovni, ale i na úrovni místní volí členové do čela svých organizací zástupce, jejichž snahou a cílem je především pomáhat lidem, prosazovat program ODS a získávat pro něj co nejširší podporu. ODS jsou některé slovenské reformy velmi blízké, často například poukazujeme na efektivní zavedení rovné daně na Slovensku. ODS má však svůj vlastní program a ten není s reformami prováděnými na Slovensku zcela totožný. O čem a za koho hovořil pan Dalík s panem Kořistkou nevím, ujišťuji Vás však, že od ODS neměl žádné pověření činit panu Kořistkovi jakékoli nabídky. ODS prosazuje referendum v otázce evropské ústavy a doporučuje občanům evropskou ústavu v referendu odmítnout. Jednoduchost daňového systému je nezbytným předpokladem pro jeho efektivnost. Zavedení rovné daně bude výhodné pro všechny skupiny obyvatel. S přátelským pozdravem, Ivan Langer.

Nemám dobrých slov pro nikoho z ODS.Pracuji poctivě 40 let ve zdravotnicví, dluhy nemám, ale ani nic našetřeno,z čeho? V soukromém zdrav,zařízení si po tolika letech donese zravotní registrovaná sestra v portmonce čistého 10.000.To je PAPU CO?

ppppp

K dotazu p.Kučery se připojuji. Musím upřímně říct, že bylo hodně příznivců pravice smutných, když Vás zvolili. A jak je vidět, právem. Naprosto to nelze odůvodnit, že když někdo krade, tak Langer a Dostálová musí také. A já to jako nic jiného než krádež nevidím. Je zde tolik sociálně nešťastných lidí, kteří si svůj handicap naprosto nezavinili a přesto s ním poctivě bojují. Pokud jste se Vy a Dostálová chtěli tolik zviditelnit, mohl jste na tomto poli skoro neoraném ukázat svoji osobnost. Pokud někdo z občanů, kteří pracují a poctivě žijí zjistí tyto poslanecké podvody, zákonitě Vás a Vám podobné musí nenávidět. Je naší českou tragédií, že zde nedokáže fungovat slušná a čestná pravice, která by lidem ukázala, jak má stát a trh skutečně fungovat. Pane Langere, je to od Vás špína a tak budete nejenom ode mě nadále takto hodnocen.Nejenom že poškozujete sám sebe (což je váš problém), ale těžce poškozujete nás, kteří zde chceme slušný, pravicový stát. Vzhledem k tomu, že tyto Vaše podvody (není jiného názvu, jako občan to nemusím kamuflovat) už jsou po několikáté, jsem přesvědčen, že nejlepším řešením by bylo odstoupení z Vaší nové funkce! ODS chce vyhrát volby a Vy, jako představitel, jste opět těžce poškodil tuto stranu a s tím i nás, pravicové občany! Ale myslím, že Vaše čest je pro Vás naprosto něco imaginárního a tak vzdáleného, že se tím určitě nebudete zabývat, že? Doufám, že jako občan od Vás už neuslyším další napadání levice v kritizování dotací! Nemáte na to už žádné morální právo!
www.parat.webzdarma.cz

Ja o tom nic nevim, ale takto postavene se mi to zda jako nesmysl. Jak je vubec mozne, aby socialni stat dotoval neco takoveho, jako je Golfove hriste ? Symbol toliko nejvyssiho luxusu ? Proc by mel pan Langer platit za clenstvi, kdyby prinesl tolik penez do spolecnosti ? Kdyby ta spolecnost byla moje a pan Langer mi prinesl 9 milionu, byl by nejmene po dobu 10 let cetsnym clenem bez poplatku ! A jeste mi nesedi jedna malickost. Jak lze do rozpoctu neco "propasovat" ? Netvrdim ze to nejde, jen mne zajima zpusob, jakym se to da udelat, aniz by si toho bdely vladni aparat nevsiml ?

Takze, pane Langer, moc vas prosim, vysvetlete nam to.
Dekuji.

Přečtěte si prosím moji reakci na příspěvek pana Kučery. Dodávám jen, že jsem nic nikam nepašoval, že jsem předsedu SK Véska informoval, jaký je možný způsob získání dotace ze státního rozpočtu a stejně jako v dalších případech jsem požádal členy rozpočtového výboru o podporu. Tu jsem někde získal a někde ne. Budete-li mít pocit, že jsem nerozptýlil vaše pochybnosti o tom, zda jsem jednal či nejednal v souladu se zákonem či čestně nebo nečestně, ozvěte se prosím v čem. Rád budu znovu reagovat.

Vazeny pane poslance, muzete vysvetlit nesledujici zpravu, kterou dnes prinesla MF Dnes? Poslanec Langer jezdi hrat golf do male vsi u OL, kde ma moderni hriste spolecnost Golf Area, za clenstvi v jejichz radach zaplatil 50.000 Kc. Jeste nez navrh rozpoctu na rok 2005 dorazil do Snemovny, propasoval do nej devitimilionovou dotaci na rozsireni tohoto arealu. Otazka: Podilel jste se, byt i neprimo, jakymkoli zpusobem na prosazeni zminovane dotace? Urcite by to zajimalo nejen me, ale i Vase dalsi volice. Dekuji.

Děkuji za váš dotaz. Článek poublikovaný v MFD považuji za vrchol manipulace s informacemi. Skutečnost je zcela jiná. Občanské sružení SK Véska nemá nic společného s golfem. není personálně ani vlastnicky projena s akciovou společností Golf Area, která je vlastníkem golfového areálu. Jediná komunikace s touto společností je postavena na jejím souhlasu, aby budovy kravína a další, které ji patří, které neužívá a které stojí na pozemcích obce Dolany, byly zbourány. Občanské sdružení SK Véska totiž předložilo projekt rekonverze zdevastovaného areálu bývalého JZD, který stojí na pozemcích obce Dolany, a to na víceúčelový sportovní areál (volejbal, kopaná, tenis,...) sloužící široké veřejnosti, nikoliv úzké skupině členů. Dodávám, že nejsem členem SK Véska - není to tedy "můj" klub, jak tvrdí MFDnes. Věřím, že tento popis skutečnosti vám napomůže udělat si svůj vlastní názor na způsob, jak o světě kolem nás píší někteří novináři. Ivan Langer
P.S. Přemýšlím, že o vánocích napíší esej s názvem "jak se šíří lež", neboť na základě článku v MFD, hrubě zkreslujícího skutečnost, již píší další noviny - že jsem zajistil dotaci golfistům. A to je lež.

Dobry den, musim Vam pochvalit Vase stranky, ktere jsou orpavdu zajimave. Jen si tak myslim, ze je jiz na case vymenit vstupni fotografii za solidnejsi. Chtela jsem se Vas jen zeptat, jak hodlate travit letosni zimni radovanky.
Dekuji

jak to bude s pridavky na deti jak se vlada dusovala, nez to zapadlo, ze je bude do konce roku prepocitavat. Tedy tem, kteri maji cinnost jako vedlejsi, napr. zena na materske dovolene, ktera ma jen ziv.list a v soucasne dobe se venuje decku a ne praci a kolecku na uradech!!!

nechcete to nejak pronest pri diskuzich nad ziv.minimem?

dekuji Lang

Dobrý den, stejně jako Vy jsem rozhořčen tím, jak sociální demokracie před volbami i ve vládě slibuje občanům různé nereálné kroky, jimiž si chce získat jejich podporu a své sliby nakonec neplní. Občané jim svůj postoj k takovému kupování voličů vyjádřili dostatečně v posledních třech volbách (do Evropského parlamentu, krajských zastupitelstev a do Senátu). S konkrétním dotazem na sociální dávky Vám doporučuji obrátit se přímo na ministerstvo práce a sociálních věcí. Srdečně zdraví, Ivan Langer.