Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Co mělo znamenat to panáčkování
na Železného narozeninách? Jestli Vám to ušlo, tak je trestně stíhán, pane stínový ministře vnitra! To je zřejmě pod Vaší rozlišovací schopnost.

Ještě si itziku zapoměl na estébáka Hušáka , opravdu povedená partička :o(

Co mělo znamenat to panáčkování
na Železného narozeninách? Jestli Vám to ušlo, tak je trestně stíhán, pane stínový ministře vnitra! To je zřejmě pod Vaší rozlišovací schopnost.

No to si snad dělaj kozy pane poslanec? Voni byli taky na oslavě narozenin Vovky Železnejch? Zrovna voni! Voni a ještě klaus , ransdorf, remek ,jéžiš asi podle rčení padouch nebo hrdina - všichni jedna rodina.

Pro ty co mi odpovídali::: Já sjem nenapadal vás, ale to jak to zaškatulkovali. Neboj se že nevím co znamená administrativa, vím že pokud máš na vše dost času, tak pak si to hážeš, ale vysvětli mi v čem je kancelářská práce nebezpečnější, než ta hlídkařů na ulici. To je to co mi vadí!!! Jako psal asi před třemi dny jeden kolega, měli by nám dát 30tisíc, ale za nějaké úmyslné provinění pořádně trestat.

PRO Poldu Dana:
Já se do spisáku nemontuju, ty jsi nečetl co mi předtím napsal. Každý ma svoje, jen nechápu v čem je práce spisáka nebezpečnější než práce hlídkaře. O to jde, o nic více. Jinak at má každý třídu jakou chce, já mám trojku, ale peníze budu mít stejné jako nějaký spisák v šestce.

mám jednu otázku..kolik toho mí drazí kolegové ve 3 a 4 "cenové" skupině ještě snesete??? co si k nám budou moct ještě dovolit a kolik nám ještě vezmou peněz a přidají práce a papírů?? mě už trpělivost došla!! Bylo by supr, kdyby jsme se toho 26.1.2007 sešli a ukázali, že si na hlavu sr*t nenencháme!!

Lovu zdar: v níže uvedeném článku se píše, že v drtivé většině si polepšíme a to celkově v ročním součtu platů, ale je tam dodatek, že někteří si nepolepší, protože v roce 2006 oddělali hodně sobot a nedělí, nočních služeb, svátků a taky pobrali nějaké odměny. Tak kde to KURVA jsme, když neděláš nic tak tě pojebou, když makáš jak debil tak jsi na tom bit opět. By mě zajímalo kdo jim bude dělat ty služby které jsou navíc. V Praze např. koncerty, sportovní akce a další nesmysly. Když to nezaplatí tak tam bude stát Langer a jeho náměstci a další přicmrdové.
Každá odpracovaná hodina by měla být zaplacená. Představte si že by železničáři, prodavači, doktoři, řidiči MHD měli taky tzv. ZELENÉ HODINY, to by asi neprošlo, byl by tady chaos a anarchie.
Jinak jim musím dát za pravdu, že hrubý příjem za rok 2007 bude asi o něco vyšší než ten za rok 2006, protože když odečteme všechny příplatky z loňska, které letos zrušili tak by jim to mělo vyjít. Jen tak pro příklad, pokud někdo potřeboval peníze tak obětoval svátky 24.12,25.12,26.12 a šel do práce, ale zajímá mě kdo tam půjde letos, když to bude zaplacené jako jakékoli tři dny v týdnu. Těm co vytvořili tento zákon bych dal odměnu, každému tak 500 000,- kč, samozřejmě nezdaněnou.

Vážený čtu zde Vaše poznatky.Jsou mezi nimi názora s kterými lze souhlasit , ale i dost hloupostí. Mimo toho,že na útvarech nadřízení, kteří nás zařazovali do TT nadělali dost hloupostí na které doplatili kolegové na tákladním výkonu je ostuda. Co se týká označení souhlasím s tím ,že došlo k tvrdé degradaci i když se to snaží vymluvit. Sloužím 35 let, ale takovou diskreditaci v policiji nepamatuji. Vždý když došlo k nejaké změně dosažené hodnosti výkonam služby zůstali. Když je chtěli pánové politici zrušit tak jež neměli vojenské označení k jednotlivým pracovním zařazením dávat a ozančení místo prap, kpt a podobně nezývat např.inspektor, komisař, rada . To jest když se opičit po Anglánech a pod. tak ze vším všudy. aky ze mne udělali z kapitána - praporčíka. Tím jsem byl před 25 léty. Bylo zděleno,že stím něco udělají no jsem na to zvědavý. Naschle.

Už nejsem sice Policista,na vlastní žádost jsem ukončil služební pomě po 16 letech,vzhledem k novému zákonu 361,ale držím vám všem kolegové palce a tu stovku posílám samozřejmě také, protože to co provedl Langer,Kalousek a jim podobní obyčejným policistům na ulici,nemá v tomhle světě obdobu.

Dobrý den,

Proč jsem se rozhodl zde reagovat je zde fakt, že jsem se setkal s člověkem, kterému jsem věřil. Ne jen jako příteli ale i jako kolegovi z jedné olomoucké (prý)reklamní agentury Refam. Jde o pana Milana Vaška, jenž reaguje na články které jsou níže. Nejde oo někoho pomlouvat ale o to ukázat kdo se chce dostat do této strany
Tento člověk nemá mezi lidmi v politice co dělat. Ne jen že využívá lidské důvěřivosti ku vlastnímu prospěchu ale není ani schopen plnit své závazky které je jako podnikatel povinen plnit. Nebudu jej zde osočovat. Ale aby každý věděl s kým má tu čest a udělá si vlastní obrázek o člověku který za 5 let vedl nebo figuroval v mnoha firmách kde ne jen že zaměstnával načerno lidi, ale poté jim ani nezaplatil za provedenou práci. Já jsem jedním z nich a bohužel nemohu ělat nic. Na advokáta nemám, a stejně je to marné a co s takovým člověkem který jen využije někoho ku vlastnímu prospěchu.
Po 1/2 roce od doby kdy jsem pomáhal rozjíždět tuto reklamní agenturu jsem pochopil, že víše zmiňpvaný pán má úmysl nacpat si vlastní kapsu a nebrere ohled na ty druhé. Je pro mě zarážející, že je mu zde povoleno podnikat ačkoli má nemalé dluhy a pohledávky které z něj není nikdo normální cestou vymoci.
Přeji si aby se s takovými lidmi pro jednou zatočilo.
S pozdravem
Roman Klíma

Poslední věc na závěr.

Vážený pane Klímo, pána, o kterém se zmiňujete neznám a proto se ani nemohu vyjádřit k jeho osobě. Pokud se však domníváte, že jste se stal obětí trestné činu, můžete podat trestní oznámení, které přijímá policejní orgán nebo státní zástupce. Náhrady škody se rovněž můžete domáhat v civilním řízení, a to i bez pomoci advokáta. Zastupování advokátem však plně doporučuji. Ivan Langer

Je zvláštní číst něco podobného. Nejprve by si měl človek zamést před svým vlastním prahem. A pak teprve osočovat druhé pane Klímo. A pokud si myslíte, že jsem Vás nějakým způsobem poškodil doporučuji Vám využít veškeré dostupné právní prostředky k vymožení Vašeho práva. A ne nezákoné a jiné donucovací prostředky jako je vydírání a hraní si na toho největšího chudáčka na světě. Ja jsem Vám také věřil! Vaše drzost je jen těžko uvěřitelná.

Pane Vašek,
myslím že pan Klíma má 100% pravdu.. Měl by jste se nad sebou zamyslet a ne všechny kolem sebe podvádět a využívat. Tak jako své zaměstnance zneužíváte i firmy. Jste prachsprostý podvodník a kriminálník. Dlužíte na koho se podíváte a skováváte se za svou ženu...

Vážený pane Langře, zajímalo by mě, proč poslanci ODS v souvislosti s osobními problémy manželů Grossových raději nezůstali stranou.Takto se přece nebojuje s politickým protivníkem, stačilo přece jenom čekat.

Vážený pane Brokeši, ODS zpočátku vyčkávala a nechala panu premiérovi dostatečný prostor k tomu, aby své záležitosti jednoznačně a nezpochybnitelně objasnil. K tomu však nedošlo a celá situace začala negativně ovlivňovat důvěryhodnost a pověst celé České republiky. Proto jsme na půdě Parlamentu ČR vystoupili s požadavkem na rychlé a transparentní vyjasnění spekulací kolem financování bytu pana premiéra a podnikání jeho manželky. Bohužel jsme se dodnes nedočkali… Ivan Langer

Pane Langře, děkuji za odpověď, ale dle mého by se frakce v ČSSD dokázaly mezi sebou vykousat samotné.Slabé interpelace poslanců za ODS v PS jim ale pomohly jedině se seskupit kolem vůdce.

vazeny pane langere.
po afere s bytem pana premiera, mam stejné obavy o stejny problem u pana Tlusteho stinoveho ministra vnitra, jeho pujcka je 4miliony na dum a neochota sdelit darce, /Pepa z Ciny /,coz muze vyvolavat stejne spekulace jako u pana Grosse, darce treba neexistuje, je fiktivni, penize jsou spinavé a podobne , to same u mozna budouciho koalicniho partnera pana Kalouska , ten nikomu nic nedluzi , ale pujcil si od pribuznych, kterí jsou ale chudi,takze zadnou pujcku asi neposkytli:Otazka V pripade,ze by jste byl premier, mohl by pan Tlusty zastavat funkci ministra financi?Kdyz verejnosti nepredlozil dukazy o puvodu penez na svuj dum ve vysi 4miliony korun? Udajne darce nechce byt zverejnen, to muzeme respektovat , ale potom pan Tlusty nemuze byt ve vlade.podle mne nikoliv, paklize mame merit stejnym metrem dekuji za odpoved volic ods

Dobrý den, pokud vím, tak pan kolega Tlustý, stínový ministr financí za ODS, se rozhodl, že učiní stejný krok jako pan Kalousek, tedy oznámí jména svých věřitelů předsedům obou komor Parlamentu. Blíže Vám k této věci může odpovědět jen on sám. Domnívám se, že premiér musí mít ve své ministry naprostou důvěru a k ní samozřejmě patří i vysvětlení všech pochybností a nesrovnalostí, které se kolem této osoby objeví. Zdraví Vás Ivan Langer.

Vážený pane Toušo, pan Kalousek již jméno svého věřitele sdělil. Co se týče pana Tlustého, musíte se na jeho další postup v této věci zeptat jeho. S pozdravem, Ivan Langer.

Pane Langere, zkuste nám jednoduše říci, pokud jste stínový ministr vnitra, o co Vám opravdu jde. Ale opravdu. To co se tu objevuje, je tak strohé a nicneříkající, že jsou z toho "diskutující" (uvozovky jsou dány proto, že Vy s námi nějak moc nediskutujete) docela zmatení. Pokud Vám opravdu záleží na skutečném zjednodušení administrativy a tudíž odstranění těch starých struktůr, pak nebudete jen plkat a navrhntete již v soušasné době určitá opatření, které jistě prosadíte i u vládnoucí strany, jako je KDÚ či US. Pak-li, že ne, myslíte, že něco dokážete po volbách v roce ... a teď si datum dosaďte podle toho, jak přistupujete k různým otázkám současnosti?
Abych Vám pravdu napsal. Jsem také člověk, který se v současné době může usmívat jako Vy (i když ne tak bohatě), ale nechtěl bych se nikdy dostat do pozice, aby to vypadalo, že se vysmivám.

Vážený pane Borůvko, na těchto řádcích není prostor k tomu, abych zde dopodrobna uváděl všechny svoje připomínky a návrhy ke zlepšení současného stavu v působnosti ministerstva vnitra. A věřte, že je jich hodně. Pokud o ně máte skutečně zájem, jsou Vám (ale samozřejmě, že i všem ostatním zájemcům) k dispozici na těchto internetových stránkách v publikacích „Modrá šance pro slušné lidi – Moderní a bezpečný stát“ a „Černá kniha policejních hříchů I, II“. S jejich prováděním jsme připraveni začít ihned poté, co v parlamentních volbách dostane od občanů dostatečnou podporu vládnutí v této zemi. Za současného stavu, kdy Poslanecká sněmovna je ovládána levicovými poslanci nenacházíme pro své názory dostatečnou podporu. Zdraví Vás, Ivan Langer.

Pane Langere, děkuji za odpověď. Nejsem si jistý, zda by nebylo vhodné se určitými odpověďmi zabývat trochu detailněji, ale Váš názor Vám jistě nevyvrátím. Jen se mi prostě nelíbí, že se na naší politické scéně hraje tvrdé pro a proti, které naší společnosti vůbec neslouží. Myslím si totiž, že jste tu pro nás, myslím tím všechny poslance, a ne jen pro sebe. Je několik důvodů, proč takto uvažuji, ale podle mě je, aniž bych byl vyložený pesimista, docela zřejmé, že tzv. nadvládu ODS nezíská a bude se muset spokojit s koalicí, která, jak je do dnešních dnů "novodobých" dějin patrné, neumožňuje plné prosazování stranických zájmů. A nemusíme si snad vysvětlovat, že "polovláda" ODS a nebo ČSSD byla lepší nebo horší. Věřte mi, že jakékoliv srovnávání minulosti či vytahování nechutných kauz zajímá velmi malé procento občanů, i když to diskuzi nezatracuje. Většina občanů se zajímá o zcela jiné a podstatné záležitosti, týkající se jejich života. Záležitosti, které jsou obsaženy i v jednotlivých dotazech přispěvovatelů. I já Vás zdravím a přeji Vám více elánu k práci v současné době a ne pouhé přežívání v očekávání na možné úspěchy ve vládní straně.

Vážený pane Borůvko, plně si uvědomuji skutečnost, že získat takovou podporu, abychom nemuseli vládnout v koalici, bude velmi složité. Nicméně jsme odhodláni se o to pokusit. Avšak i v případě, že budeme vládnout v koalici, budeme trvat na co nejširším uplatnění našeho programu a našich tezí tak, abychom dosáhli cílů, které jsme si stanovili. Věřte, že ani ODS nemá radost z kauzy financování premiérova bytu a podnikání jeho manželky. Tuto kauzu jsme nevytáhli my, ale protože tato kauza může velmi poškodit dobré jméno České republiky, musíme trvat na tom, aby všechny spekulace a všechna podezření byla věrohodně vyvrácena. Ivan Langer

Pane Langere,
přesto, že Vám chci uvěřit, že budete mít, jako ODS, snahu se prosadit, mě zatím neopravňuje k vyjádření, že to tak bude a hlavně, že to bude jednoznačně dobré. Proto určitý pesimismus. Co se týká kauzy "premiér", věřím, že jste ji nemuseli vytahovat, ale zase zcela bezpečně vím, že jste ji plně podpořili. A to rozbouření asi může poškodit jméno ČR. Nejsem si ale jistý, že dobré, protože se tu zatím vyskytuje spousta dalších kauz, které se táhnou již od porevolučních dob. Sám jistě víte, že právní a ekonomické prostředí státu určuje ten pravý pohled na stát. Ne nějaká jediná kauza, která vyjde do prázdna, stejně jako kauza Kořistka. I když je tu spousta otázek (podmínky podnikání, špatně fungující soudy, právní "ne"vymahatelnost,...), připadá mi, že je tu tzv. okurková sezona, která se musí vyplňovat podobnými kauzami. A protože uvažuji právě takhle, musím konstatovat, že je tu spoustu práce, která se nedá dělat způsobem, který naše politická reprezantace prezentuje. Nějak nerozumím tomu, že na obecní nebo v současné době i krajské úrovni může (dokonce musí) docházet k dohodám prakticky všech politických stran a na státní úrovni to nejde. Slyšel jsem jednou vyjádřením, že to je právě proto, že si to na státní úrovni nemohou politici dovolit. Opravdu nevím proč, když by měly všechny strany mít zájem o prosperitu země, stejně jako obecní či krajská zastupitelstva o prosperitu regionu. Není to samozřejmě jednoduché, ale pokud přemůže rozum stranickou ješitnost, pak to lze hodnotit jen pozitivně, neboť jsou dlouhodobé výsledky. A o ty snad jde. Nebo máte pocit, že by druhá strana chtěla sociální stát v tom zlém slova smyslu? Já ne. Pokud budete slyšet názory velké části společnosti a soustředíte se na ně, pak si nemyslím, že by jste nemohli najít společnou řeč v průřezu jednotlivých stran. Sice drobné, ale asi dobré, ústupky ČSSD jsou na stole a, pokud bych byl politikem, uvítal bych to a podpořil a ne ještě napadl (označujete je jako vykrádání Vašich návrhů). Přeji Vám hodně úspěchů hlavně v politickém jednání na opravdu státní a ne pavlačové úrovni.

Občas sem (na tuto diskusi) zabrousím a přečtu si pár příspěvků. Většinou žasnu, co zloby, nenávisti a žluči je v "obyčejných" lidech nastřádáno. Jen pár náznaků bylo na opravdovou diskusi, jen občas se vynoří slušný příspěvek.
Nikdo z nás není "obyčejný", každý jsme jiný a každý může být svůj. Obyčejné z nás chtěli udělat komunisti, takové primitivní stádo se lépe ovládá. Jak to tady (ale i na jiných serverech) čtu, v hodně případech se jim to podařilo. ČSSD na tuto primitivní strunu "obyčejných" lidí hraje taky, vzhledem k výsledkům všech loňských voleb hraje asi falešně.
Beru tuto možnost od pana Lagra jako takové poskytnutí duté vrby, kde se můžou lidi vypovídat (v některých zdejších případech spíš vyzvracet). Když se vám pánové uleví, poslužte si, ale kdo se má na ty vaše výlevy dívat?
Dá se to brát také jako potěšitelná zpráva pro ministerstvo informatiky - internet zvládají už i "obyčejní" lidé!!! Bohužel ne ke svému prospěchu a k vzdělávání.

Pane Horkirku 12/02 20:40
Nemám rád příspěvky typu "Jiříček" nebo "Menhir", ale co chcete dokázat vaším příspěvkem? Pokud se tu ocitnou slušné příspwěvky, myslíte si, že lze od pana Langera očekávat slušnou odpověď? Já se nebudu zastávat zlých příspěvků, ale víte zcela bezpěčně, že to není reakce na nereakci pana Langera na slušný a několikrát opakovaný a nezodpovězený dotaz? Já ne. Brouzdám po několka stránkách a mohu potvrdit, že jsou na tom politici zhruba stejně. Prostě na odpovědi kašlou. Někoho to asi naštve a potom reaguje jak reaguje. Byl bych spíše proto, aby se politik, pokud nechce na svých stránkách hrubé příspěvky, snažil alespoň solidně komunikovat. Nechce-li, ať si stránky nezařizuje. Vše je totiž obousečné.

S tou hranatou palicí je to dobrý:o))
Jinak ivánku měl bys jít na mateřskou,alespoň na 10 let za 3000Kč/měs.