Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Vážený pane, dlouho jsem zvažoval, zda-li Vám napsat. Myslím si totiž, že to ve finále nemá žádný smysl. Možná by se to snad dalo přirovnat k boji s větrnými mlýny... Ale nakonec jsem se rozhodl sdělit Vám můj názor. Nevím, jestli vy poslanci žijete v naprosto jiném světě, nebo vás realita prostě nezajímá! Nejsem fandou sociální demokracie, ale ani s vámi není možné sympatizovat. Zatím jsem neslyšel jediný pozitivní krok, který hodláte učinit v následném volebním období v případě, že vyhrajete volby. Jediné na čem si stavíte předvolební kampaň je házení špíny na sociální demokracii a na policii jako celek! Je mi jasné, že policie je díky represi pro občany nepopulární, ale pokud ji považujete za zbytečnou, dejte policistům "celozávodní dovolenou" na 14 dní a podívejte se pak následně, jak to v této zemi bude vypadat! Víte, že sociální demokracie převzala vládu v zemi, kterou do krize přivedla vláda vaše? Byla to právě vaše vláda ODS která se položila a za kterou musela do voleb "došlapat" úřednická vláda tehdejšího premiéra Tošovského! Není divu, že dluhy ČR se neustále zvyšují, když vláda ČSSD musí žehlit to, co vaše vláda natropila! Ono totiž dnes již není moc co prodat ( a kolikrát za to nedostat zaplaceno ) jako tomu bylo v porevoluční době. Proč se nejvíce vaše strana brání čemukoli, co se týká snižování výhod pro ústavní činitele? Připadá Vám výho málo? Není pro Vás alarmující, že v demokratických volbách jsou třetí nejsilnější stranou komunisté? Pokud Vám to nedochází, nevolí je již jen důchodci v případě že mají 20% hlasů! Lidé je volí, protože jsou nespokojeni! Zajímá Vás to vůbec, nebo se jen snažíte urvat pro sebe co možná nejvíce a "po nás potopa"? Dále bych se Vás chtěl zeptat, jak si představujete "rovný důchod"? Dnes se hovoří o 4.000,- Kč a to ať daný jednotlivec vydělává měs. 7.000,- anebo třeba 300.000,-, jakou bude mít podle Vás motivaci zaměstnaný nechávat si vyplácet vyšší mzdu na výplatní pásku? Vždyť již dnes spousty lidí berou oficiálně min.mzdu a zbytek mají tzv. "na ruku" aby nemuseli odvádět daně. Myslíte si, že to dopadne jinak v případě že každy bude vědět, že ať přispěje do státní kasy jakoukoli částkou, dostane 4.000,-? Proč ODS je proti zavedení registračních pokladen a proč to zdůvodňuje tím, že podnikatelé budou muset zakoupit pokladnu za 20 až 40.000,-? Nezlobte se na mne, ale pokud podnikatel nevydělá 20.000,- za 3 roky aby investoval do zařízení, které si odečte z daní, pak je to asi neprosperující podnikatel a měl by svou živnost zrušit. Na Slovensku jsem dostal pokladní lístek z registrační pokladny i při nákupu zmrzliny!!! Nechápu, proč by z mého kopečku zmrzliny neměl podnikatel odvézt daň z příjmu? Jak jinak chcete aby přiznal, že ho prodal??? Jak jinak ve státě, kde podnikatelé mají domy a auta za miliony přestože nevykazují zisk??? Další věcí je hospodaření v ČR. Nerozumím spoustě věcí a už vůbec ne tomu, že s tím nikdo nic nedělá. Proč mají hejtmani krajů luxusnější a dražší vozy než prezident ČR? Proč ředitel státního podniku Českých drah, podniku který prodělává, má vyšší mzdu než premiér ČR? Proč z peněz daňových poplatníků stát platí kapesné, zdravotní a soc. pojištění osobám které si žádají o politický azyl, ačkoli pocházejí z demokratické země? Proč takový azyl není zamítnut ihned při žádosti, ale řízení o něm trvá i 2 roky ( vícekrát ), které samozřejmě dotyčný na černo pracuje? Jak je možné, že osoby které nepracují a ani nikdy nepracovali mají na sociálních dávkách a všech příplatcích vyšší příjem než dva dospělí v rodině, kde oba pracují? Proč se ze státní pokladny platí vysoké školy lidem, kteří nejsou nijak motivováni zůstat v oboru? Začínám mít pocit, že to zde nejde jen proto, že není vůle něco měnit. Pokud parlament není schopen vytvořit za 15 let legislativu, která by fungovala, pak ji zcela zjevně vytvořit nechce, nebo jsou páni poslanci neschopní a asi by si měli hledat práci jinou! Poslední samostatnou kapitolou mých dotazů je policie a zákon o služebním poměru. Abych to uvedl na pravou míru. Jsem osmým rokem policista v přímém výkonu služby. Policistou jsem chtěl být od 11 let věku a vše jsem tomu podřizoval. Byl to můj životní sen a nastupoval jsem plný elánu a chuti, taky s vírou že je to poslání a na celý život. Praxe mě však velmi rychle vyvedla z omylu. Zjistil jsem, že můj sen byl spíše horrorový. Neustále mě uráží media a potažmo jejich prostřednictvím i ústavní činitelé, kteří neustále hovoří o korupci. Nikdy jsem nevzal žádný úplatek a těžko ho vzal i jakýkoli jiný policista který svou práci bere jako poslání. Jestli máte pocit, že korupce v řadách policie jen bují, proč neschválíte "cílené provokace"? My, poctiví policisté se toho nebojíme, nemáme proč. Vy snad ANO? Není to proto, že by se vám provokatéři nemohli hodit, protože by snad přistihli při něčem vás? Myslíte si že je zkorumpovaná policie? Běžte se zeptat mezi lidi, kteří chtějí umístit dítě do lepší školky! Běžte se zeptat lidí, kteří chtějí babičku do domova seniorů! Sežeňte městký byt! A pak přijdete na to, kde je korupce! Jakoby by nestačilo, že policisté na ulici již nemají žádné společenské postavení, protože na ně "plivete" stále špínu! A proč tedy vůbec policie vybírá hotovost? Protože nepracuje finanční úřad? Myslíte, že je úžasné mít v kapse pokutové bloky v hodnotě dvou výplat a být hmotně odpovědný? Víte, že v dobách kdy policie nabírala, musela sahat do řad uchazečů o zaměstnání úřadů práce? Kam to chcete tímhle tempem dotáhnout, když už ani lidé nechodí dobrovolně ze své vůle? Proč neřeknete lidem pravdu jak je to s výplatami řadových policistů? Víte, že policista který má ženu na mateřské, chodí žádat o sociální dávky a frontu stojí s těmi, které den předtím chytil jak něco vykrádají? To je podle Vás společenská váha a prestiž? Dívíte se pak, že policisté odcházejí po odsloužených letech pracovat raději jako vrátní? Divíte se, když každého pořádného policistu dokážete jen otrávit? A divíte se, když neexistuje žádný služ. postup? Pro mne není životní krédo, vyrazit v 62 letech na ovál a běhat 12 min ke splnění fyzických prověrek proto abych mohl v mínus 10 stupních vypisovat blokovou pokutu! Je pro vás řešením, když se budeme snažit odcházet k armádě, která nikomu není trnem v oku a budeme za 23.000,- čistého leštit Tatru? A když pojedeme někam do boje, tak ačkoli je to naše práce, budeme mít výplatu několikráte vyšší? Víte, moc ani nevěřím, že mi budete ochoten odpovědět a pokud ano, jistě od Vás obdržím jen obecnou odpověď se kterou odpovíte univerzálně všem. Já bych byl jen rád, kdybyste se alespoň trochu zamyslel nad tím, co jsem Vám sdělil. S pozdravem, jeden z mála poctivých blbů v této zemi

Vážený pane R.H. napsal jste to perfektně. Mluvíte z duše nejenom mi, ale více lidem, hlavně těm dole.
Už vidím, jak to pan Langer okomentuje tím svým papouškováním, anebo bude dělat mrtvého brouka.
Tohle by si měli přečíst všichni odesáci, ale bohužel tyhle to nepáli, ti si hledí jenom svých koryt.

Pane R.H.
Děkuji,problémy,které jste tu uvedl,jsou natolik závažné,že místo politických předváděček a trapných výpadů by si dámy a pánové štědře placení z našich daní měli sednout a napříč politickým spektrem hledat to,co je prospěšné ne jim,ale lidem tady u nás! Politici za 1,5 miliardy (tolik nás podle tisku stojí parlament = obě komory) jsou špatnými reprezentanty země, šaškují na billboardech a neřeší, k čemu se zavázali podle Ústavy ČR. Jako kdyby usednutím do lavic zapomněli na poslanecký slib! Ať jdou k čertu včetně zde Martinem oceňovaného charakteru pana poslance. My ho v Olomouci vidíme opravdu jinak!!!

Pane R.H.,
plně se ztotožňuji s Vašimi názory. Když chce někdo být lepší, má to dokazovat skutky, nikoliv špiněním druhých a tvrdohlavým odpíráním čehokoliv, co nynější vláda navrhne. Dělá se mi zle z celé ODS, která staví svoji image na pomlouvání, napadání socdem a neustálého vychvalování sebe sama. Nejvíce ze všeho mi vadí, že oni to právě jsou, kdo brání pravomocím policistů na silnicích, Martin Říman se nestydí v televizi veřejně říct, že jsou zásadně proti tomu, aby se řidičům"brali" papíry. Jak dlouho ještě budeme nuceni jezdit se strachem, který opilec nás zabije? Poukazovat na stav dálnic a silnic je trapné, situace se rapidně zhoršovala průběžně po 89 roce, kdy začaly naše komunikace zahlcovat kvanta aut. Svalovat vinu na druhé, to je jednoduché.
Pane Langer, jak vy to všechno stíháte. Práci koncipienta, kdoví co ještě. To se nestydíte před obyčejnými a prostými lidmi takhle hrabat a ještě nám chystat budoucnost o žebrácké holi? Dobře napsal pan R.H.,že jsme nezapomněli, jak to všechno bylo a s jak velkým průšvihem jste to vaše slavné vládnutí ukončili. Styděla bych se na vašem místě podívat se svým voličům do očí. Vaše prázdné tlachání o ničem vás vzdaluje od vašeho snu, že se stane ten zázrak a volby vyhrajete. Věřte, že s takovou tedy NE.

Jak správně napsal(a) B.B., svalovat vinu na druhé je jednoduché. Jak to vypadá, za celkovou situaci u nás může Langer. Valná většina problémů, o nichž se zmiňuje R.H. padají na vrub exekutivy, tak ať mi někdo vysvětlí, proč se s tím obrací na poslance nota bene opoziční strany. Jestli vás to pálí, poptejte se v Lidovém domě nebo tam, kde sedí KDU a US. Pokud ODS kritizuje vládnoucí koalici, tak je to proto, že to mají v popisu práce. Zeman šel taky vládě ODS po krku a nenechal na nich nit suchou. Za sedm (!) let ve Strakově akademii toho ČSSD udělala fakt hodně. Hlavně ty dluhy, které R.H. připisuje žehlení toho, co ODS natropila. Bodejˇ, kvůli tomu bylo přece nutné nafouknout ministerstva a zřídit nová, a pak se zadlužovat, aby ty úředníky bylo z čeho platit. Když mluvíte o krizi, za které ODS skončila s vládou, dodejte, že to byla politická, a ne ekonomická krize, do té bylo vskutku daleko, zalistujte v hospodářských ročenkách.
Je moc hezké, jak si tady každý chladí žáhu na jednom poslanci ze dvou set (Senát nepočítaje), člověk si připadá jako v hospodě 4. cenové skupiny, silná slova, argumentů málo. Mimochodem, kolik z politiků má vůbec odvahu nechat po sobě plivat na fóru na vlastním webu? A ještě na to odpovídat?
Aby bylo jasno, nejsem fanatický obdivovatel p. Langera, jen shrnuju fakta a vadí mi, když někdo na někoho dští síru, přestože by měl dštít zcela jiným směrem. O sprosťárnách nemluvím, ty za pisatele hovoří samy.

Langer zapomnel nastavit zrcadlo sam sobe. Kdokoliv z ODS jah hubu otevre, tak to stoji za to. Zast, nenavist, touha po moci a nesouhlas se vsim, co sami nenavrhnou. Podle nich je den v noci a noc ve dne. Mame se na co tesit, jestli se nejakym nedopatrenim nebo omylem dostanou k moci.

http://lidovky.centrum.cz/domov/clanek.phtml?id=376768 Tak Langer, přečtou si pár příspěvků na svou činnost. Co na to říkaj Langer? Už mu došlo, že jsou škodná pro celou ČR (včetně ODS)? Už se zamyslej Langer, jestli se na to plácání nevykašlou a nejdou trochu do sebe. Jinak půjdou do prdele Langer!!!

Dobrý den pane LangošiPakoši, zkuste, prosím, být ve své kritice trochu více konkrétní, abych na ni mohl reagovat a zkuste se příště alespoň podepsat, ať vím, s kým mluvím. Ivan Langer. P.S. Tyto webové stránky jsou jedny z mála, ne-li jediné, kde můžete diskutovat s politikem. Mou snahou je, aby diskuse na těchto stránkách byla věcná a slušná, bez sprostých výrazů. Proto prosím i Vás, abyste se držel v tomto rámci. Děkuji.

Vážený pane Langere, to si opravdu myslíte že by měl Karel Gott dostat od prezidenta medaili Za zásluhy? A já Vás doposud považoval za jednoho z mála charakterních lidí "Ódéesky". Že takovou hloupost podpořil poslanec Tlustý mne nepřekvapilo, ale Vás jsem měl za jiného borce. Tuším, že jste to byl Vy, koho jsem v jednom dokumentu o Listopadu 89 viděl jako jednoho ze studentských vůdců při plamenné řeči na půdě lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci . To jste tak rychle zapomněl?

Martine, jak jste si mohl myslet,že Langer je charakter? Zkuste se poptat lidí z Olomouce a okolí, ať si uděláte obrázek. Zjistíte brzy, že s takovým charakterem jako mají Langer a spol. byste se zdráhal si i vytřít prdel.

Vážený Martine, máte pravdu, v roce 1989 jsem byl členem univerzitního i celostátního stávkového výboru studentů a v celé své politické kariéře se snažím udělat vše proto, aby tato společnost dokázala ocenit ty, kteří proti komunismu aktivně vystupovali a za tento svůj postoj trpěli. Chápu, že na pana Gotta je možné se dívat více pohledy. Pro mne představuje Karel Gott profesionála, který si dokázal získat své příznivce jak v době před listopadem 1989, ale i poté, dokázal oslovit snad téměř všechny generace posluchačů a jako jeden z mála českých zpěváků i posluchače v zahraničí. Váš názor plně respektuji. Při rozhodování u mne převážila ta profesionální stránka osobnosti Karla Gotta. Děkuji za Váš názor, Ivan Langer.

Já náhodou panu poslancovi moc věřím. Věřím, že ho napadnou ještě dvě, tři podobné myšlénky- potenciál na to má rozhodně obrovský a všichni chlapci od modré šance půjdou díky tomu tam kam patří - k brdíčkům. Ještě k panu Langrovi - z korunního prince své strany (to už je dávno) se stal bezkonkurenčním šaškem své strany a nejen jí...

Dobrý den, paní Andulo, rád bych reagoval na Váš příspěvek. Bohužel však nepíšete žádnou konkrétní věc, kterou mi vytýkáte a tak mohu reagovat jen ztěží. Své návrhy vždy dokáži rozumně obhájit, tak možná proto zde žádný konkrétní nepíšete. Zdravím, Ivan Langer

P.S. Anonymně někoho urážet je velmi snadné, že ano? Proto příště prosím o více odvahy a o podpis, ať vím, s kým mám tu čest diskutovat.

Naprosto souhlasím s panem ministrem ve věci odposlechů. Nekontrolované odposlouchávání telefonů je velmi závažný problémem a nepřípustný zásah do soukromí občanů. Týká se to nejen politiků a novinářů, ale všech občanů. Jsem ochoten dát panu ministrovi k dispozici svůj životní příběh, který ukáže jak je možno zneužít informací a odposlouchávání k manipulaci s osudy lidí. Potom by si asi všichni uvědomili obludnost toho, že Vás někdo oposlouchává, manipuluje s Vaším osudem a Vy nemáte šanci se bránit.

To je, ale náhodička! Pro agenturu, která zařídila Langrovy billboardy pracuje Klausův poradce Martin Daneš,který též prispívá do proódeesáckých webů Virtually, e-portal a Politikon a byl nebo je šéfredaktorem pornografického Hustleru. To kam přispívá ma svou logiku. Je zvyklý psát o k..vách.

Dobrý den, billboardy na D1, které upozorňují na kritický stav této nejdelší a nejstarší české dálnice, byly mým nápadem. Konkrétní realizaci včetně výběru agentury jsem ale již neprováděl a tak se k těmto skutečnostem nemohu vyjádřit. Pana Daneše osobně neznám a o jeho aktivitách nejsem srozuměn. Zdravím, Ivan Langer

Pokud bude za volební kampaň ODS v parlamentních volbách 2006 zodpovědný Ivan Langer, nebude třeba složitě tvořit koalici, protože sociální demokracie bude mít jasnou nadpoloviční většinu v poslanecké sněmovně :o((

Dobrý den, chápu, že v Mongolsku nemusíte být natolik informován o dění v této zemi. Za předvolební kampaň ODS bude zodpovědný její předseda, pan Topolánek, ovšem jako místopředseda strany se na této kampani budu rovněž podílet. Jsem přesvědčen, že to bude kampaň úspěšná a předpokládám, že po volbách na těchto stránkách svůj omyl přiznáte, třeba i pod svým pravým jménem. S pozdravem, Ivan Langer.

Pane poslanče Langere. Původně jsem si myslel, že provokativní billboardy na D1 nechal umístit některý z naštvaných řidičů na okraji své příčetnosti, který musí dálnici D1 pravidelně používat. Docela mě překvapilo, když jste se přihlásil k jejich autorství. Obvinit totiž současnou vládu za stav D1 je směšné, dětinské a vést takto předvolební kampaň je ubohé.

Nejsmutnější je,že ty billboardy jsou jedna z mála věcí,která je za Langerem vidět....pokud teda nepočítám jeho vedlejšák koncipienta v advokátní kanceláři a občasné tajtrlíkování na nově.

Kazdopadne musite uznat, ze svuj vysledek (a to pozitivni) tato akce mela a ze prospela hlavne nam ... "volicum".
Cim vice akci s podobnym vysledkem, tim lepe.

Pane Langre, tohle už není vtipné, to je skoro na hranici tajtrlíkování. Vážně nemáte v parlamentu jiné starosti ? Pak se nedivím zdrbaným zákonům a jedinému zájmu tam sedících - jak si prebendy udržet co nejdéle, jak je co nejvíce rozšířit a jak si tu "pracovní dobu" co nejlépe zpříjemnit. Kdybyste raději ty peníze věnoval centru v Topolanech či jiné živořící neziskovce!

Dobrý den, billboardy na D1 opravdu vymyslel naštvaný řidič, a to naštvaný řidič Ivan Langer, který v době svého nápadu právě stál na této dálnici v zácpě. Jsem přesvědčen, že za kritický stav dálnice D1 opravdu mohou vlády sociální demokracie. Pokud na této dálnici jezdíte delší dobu, zkuste porovnat, jaká byla situace před rokem 1997 a jaká je nyní. Nebyla to ODS, kdo svou nečinností umožnil, že české silnice a dálnice jsou zaplaveny kamiony z celé Evropy, protože se jedná o nejlevnější dopravní síť ve střední Evropě. Není to ODS, kdo vynakládá státní prostředky na spotřebu společnosti místo užitečných a potřebných investic do infrastruktury. Účelem billboardů z D1 je upozornit na současnou kritickou situaci na této dálnici a přimět odpovědné osoby k jejímu řešení. Proto výzva k premiéru Paroubkovi a ministru dopravy Šimonovskému. To se podle mého názoru skutečně alespoň částečně podařilo, neboť ministr dopravy Milan Šimonovský i ministr vnitra František Bublan začínají tuto situaci brát vážně a navrhují již první opatření, jak situaci zlepšit. Opravdové zlepšení ale mohou přinést jen vyšší investice do dopravní infrastruktury. Těch se ale od vlády sociální demokracie asi nedočkáme. S pozdravem, Ivan Langer

Reakce na podnět od Johany z 15.07.2005, 15:11

Vážená paní Johano, dovoluji si Vás upozornit na obsah těchto webových stránek, ze kterých se můžete přesvědčit, že výsledky mé práce jsou daleko výraznější, než tyto billboardy. Především Vás pak odkazuji na mé práce stínového ministra vnitra (Černá kniha policejních hříchů I,II, Modrá šance pro slušné lidi), na návrhy zákonů a interpelace, na mou práci v několika nadacích a občanských sdruženích a na mnoho dalšího. Prosím o jejich shlédnutí, než se příště pustíte do kritiky člověka, o jehož práci toho víte (obávám se) velmi málo. Zdravím Vás, Ivan Langer

Reakce na podnět od Gortha z 15.07.2005 14.00

Dobrý den, účelem billboardů z D1 je upozornit na současnou kritickou situaci na této dálnici a přimět odpovědné osoby k jejímu řešení. To se podle mého názoru skutečně alespoň částečně podařilo, neboť ministr dopravy Milan Šimonovský i ministr vnitra František Bublan začínají tuto situaci brát vážně a navrhují již první opatření, jak situaci zlepšit. Jen doufejme, že nezůstane jen u návrhů a dálnice D1 bude brzy bezpečnější. Děkuji za Váš názor, Ivan Langer.

Reakce na podnět od Boženy, 16.7.2005, 00:11

Dobrý den, Dětské centrum v Topolanech podporuji již řadu let a pokud byste se s lidmi z tohoto centra znala, nemohla byste takové závěry nikdy učinit. Stejně tak svými aktivitami, ale i finančně podporuji řadu dalších neziskových organizacích, které pomáhají dětem nebo slouží jiným obecně prospěšným účelům. Zdraví, Ivan Langer

P.S. Dříve, než budete někoho kritizovat, zkuste si o tom člověku něco zjistit. Můžete si třeba pečlivěji prohlédnout mé webové stránky.

Vážený pane poslanče, čím více sleduji práci politiků , tím více mám pocit, že tomu o čem rozhodují příliš nerozumí. Mám odslouženo 12 let v přímém výkonu u PČR na dopravních nehodách. Není to práce nijak snadná a když jsem četla Vaše interpelace k zákonu č. 361/2003 Sb. překvapilo mne, že i Vy jako stínový ministr vnitra jste zcela mimo realitu. Pozastavujete se nad 150 hodinami nezaplacených přesčasů a divíte se, pročpak jich není 300 h, když tito policisté mají navýšený plat o 10%. Možná jste přehlédl, že jsou to právě ti policisté, kteří budou bez příplatků pracovat v noci, o sobotách , nedělích a ve svátek. A k tomu by jste jim ještě chtěl přidat dalších 150 hodin navrch? Jsou to právě ti policisté, kteří dle navrhovaného služebního zákona ( ačkoli vykonávají nejvíce práce pro občany ) budou od nového roku ( bude-li zákon v platnosti ) na tom ponejvíce biti a naopak , jejich plat bude snížen. Jaký bude následek ? Tito policisté ( s tak důležitou praxí 10-15 let ) budou od PČR odcházet. A na koho to bude mít největší dopad ? Na poctivého občana respektujícího zákony, požadujícího pro všechny stejného metru. Ráda bych žila a věřím, že nejen já v zemi bezpečné, kde se nemusím obávat vyjít na ulici, ale tím co předvádíte mi zjevně bezpečí nezajistíte.
Také mi nejí dost jasný v zákoně uváděný karierní řád. V současné době je při nástupu k PČR požadováno minimálně středoškolské vzdělání, dále je nutno projít psychotesty, fyzickými testy a celkově dobrým zdravotním stavem. Už to je víc, než požadují jiní zaměstnavatelé. Bude nějakým způsobem zajištěno, aby každý policista " prošel " praxí ( popř. jak dlouhou ) a následně jako vysokoškolák usedl na místo určující mu karierním řádem? Řeknu Vám, že mě jako případnému poškozenému by bylo jedno, jestli protokol se mnou bude sepisovat středoškolák, nebo vysokoškolák, ale rozhodně bych chtěla, aby to byl policista, který bude své práci rozumět. A k tomu pouhá teorie skutečně nepostačí.

Dobrý den, Vaše znepokojení nad současným stavem plně chápu.

1. Tento stav je zapříčiněn tím, že vláda nepodpořila můj návrh na zavedení účinnosti nového služebního zákona již od roku 2004 a účinnost neustále odkládá. Mezitím zavedla nesmyslný a demotivující 16ti třídní platový systém, slíbila policistům peníze, teď jim je chce naopak brát, policejní prezídium uvažuje o propouštění až 2000 policistů,… Není divu, že v takové situaci množství policistů uvažuje, že řady policie ČR opustí. Proto jsem uvítal návrh novely služebního zákona od ministra vnitra Františka Bublana, který umožní současnou situaci řešit. S navrhovaným zněním pana ministra sice nesouhlasím, ale návrh jsem nechal v prvním čtení projít k projednání výborům, kde hodlám předložit své vlastní návrhy tak, aby platy byly pro policisty dostatečně motivační a policisté nemuseli od policie odcházet.

2. Koncepce nového služebního zákona byla v době svého přijímání, tedy v roce 2003 postavena tak, že policistům se výrazně zvedne základní složka platu, na druhé straně budou omezeny příplatky. V tomto kontextu bylo zavedeno i 300 přesčasových hodin místo současných 150. To vše mělo být vykompenzováno již zmiňovaným výrazným zvýšením platů. Vzhledem k tomu, že účinnost tohoto zákona byla již 2x odložena a byly učiněny některé další kroky, celá tato filosofie byla mezitím narušena.

3. Kariérní řád považuji za správný, neboť na volná místa u policie se budou vypisovat výběrová řízená a při těchto řízeních budou mít přednost osoby, které u policie již delší dobu působí a mají větší zkušenosti. Nebude tak již nadále možné, aby se místa obsazovala podle známosti s okresním ředitelem a podobně. Ve výběrovém řízení se bude přihlížet k mnoha faktorům, např. k dosaženému vzdělání, ale i k délce praxe. To bude policisty motivovat k tomu, aby u policie setrvávali a navíc se i průběžně vzdělávali.

Děkuji za Váš názor, Ivan Langer

Dobrý den, pane poslanče jaký je postoj senátorů ODS k schválené novele, která řeší poplatky veřejnoprávní televizi a rozhlasu?Je šance k zamítnutí? Jak je možné, že poslanci jedním rozhodnutím darovali komerčním televizím miliardu, aniž by tyto subjekty vyvinuly jakoukoliv činnost, kromě lobinku?Jaká je dnes motivace ČT v tvorbě digitálních programů, když opět bude za dva roky až tři roky živořit ?Již před dvěma lety teorii o odebrání reklamy Čt přednesla v divadle Archa na panelové diskusi i pani Bobošíková.Jí tehdy uvedená a podle jejích informací odvozená částka činila 180 Kč. Děláte to schválně, nebo Vás to škodolibě těší, likvidovat jeden z pilířů české kultůry?

Dobrý den, již dlouhou dobu zastávám tzv. model čistého financování. Tento model počítá s tím, že veřejnoprávní televize bude financována jen z veřejnoprávních prostředků (tedy koncesionářských poplatků), zatímco soukromé televize budou financovány čistě ze soukromých prostředků (tedy z reklamy). Toto řešení nakonec našlo podporu i u vedení České televize, které zvýšení poplatků zabezpečí její další fungování. Schválená výše těchto poplatků i podle vedení ČT je dostatečná. Jejich rozborům věřím více, než paní Bobošíkové. ODS dlouho nechtěla zvednout ruku pro zvýšení televizních poplatků a požadovala zlepšení hospodaření v České televizi. Domnívám se, že pod vedením panů Janečka a Lamberta k tomuto zlepšení došlo a že peníze z poplatků jsou používány efektivněji než dříve. Jsem přesvědčen, že Česká televize bude mít podle nového znění zákona dostatek prostředků ke své další činnosti a ke svému rozvoji. V žádném případě tedy nejde o „likvidaci jednoho z pilířů české kultury“, jak píšete. Pravý opak je pravdou, ČT bude mít více finančních prostředků, bude méně pod komerčním vlivem, bude moci lépe naplňovat svoji veřejnoprávní roli. Na názor senátorů za ODS se můžete zeptat předsedy senátního klubu ODS pana Tomáše Julínka. Děkuji za Váš názor, Ivan Langer.