Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Pane Langere, take by me zajimal Vas nazor. Podle me co predvedla je nejen nezakonne ale zavani to diskriminaci. A vubec se mi nelibi ze komunista Paroubek pouziva policejni nasili proti skupine obcanu u kterych je velmi sporne zda se dopustili vubec nejakeho trestneho cinu. Prosil bych abyste v parlamentu zadal rezignaci ministra Bublana a rovnou cele vlady. Ono nestaci ze nas zadluzej oni jeste budou mlatit obcany pendrekama. Chtel bych jen rici ze nejsem zadny zastance CzechTeku, v minulosti kdyz tyto lide obsadili cizi louku meli policiste zasahovat, ale ted kdyz ji maji pronajatou zasahnou??

No tak fajn.A když při vstupu na najatou louku jezdí přes cizí nepronajaté pozemky, je to O.K.? Pokud vím, dali ostatní vlastníci trestní oznámení. A jak jeden loňský účastník přiznal,sice uklidili,ale venčit se chodili do lesa. Na záběrech byly vidět sound systémy,ale žádné zařízení TOI TOI. Pendreky a slzák fakt nemusím,stačí si představit,že bych tam měla svoje děti,ale sakra práce, přece jde stanovit nějaká pravidla pro obě strany. Není třeba hned mlet nesmysly o policejním státě, i jinde ve světě mají policajti nějaké pravomoci - jen naši drazí politici neumějí připravit zákony tak, aby neměly dvojí výklad či se nemohly obcházet. A ve sněmovně sedí i pan Langer,nemýlím-li se ?:

Ty blbečku, jaké pak policejni násili, to si máme my ostatní občané nechat všechno od sfetovaných rozežranců líbit.
Anarchii pod vládou modrých ptáku jsme už zažili, když se tunelovali banky, továrny a další majetek.
Je vidět, že tvoje iq moc velké nebude. Radši žádej ať se Langer a další odesáci vrátí do hrobu. Měl bys také dostat pendrekem přes hlavu, ať se vzpamatuješ.

Pane Langere, docela by mně zajímal Váš názor na začátek letošního CzechTeku, tedy záměr naších špiček překazit párty ještě dříve, než začala.
Osobně so domnívám, že technopárty jsou jakýmsi projevem demeokracie a svobody ve společnoti a proto by se proti tomu nemělo zasahovat silou. Samozřejmě, splní li organizátoři a účastníci pravidla.

potrebuju vjedet informaci o amestiji v ceske republice.
muj email adresa je pavman123@hotmail.com. dekuji a kontaktujte se my nejdrive.
dekuju pavel horvath

Dobrý den, podle článku 63 odst. 1 písm. j) má právo udělovat amnestii prezident republiky. Toto rozhodnutí vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Za takto kontrasignované rozhodnutí prezidenta republiky pak odpovídá vláda. Musím Vás však upozornit, že amnestie je prostředkem, který se vždy vztahuje na předem neurčený počet případů určitého druhu. Pokud by Vám šlo o rozhodnutí ve Vašem konkrétním případě, může prezident republiky využít svého práva udělit milost. Proto se obraťte se svým případem na Kancelář Prezidenta republiky, kde Vám jistě poskytnou konkrétnější informace. S pozdravem, Ivan Langer

Vážený pane Langere,
od zveřejnění informace o přijmech politiků mi nedá spát myšlenka, kolik vy, politici, pracujete. Musíte stihat práci ve sněmovně, práci v arvokátní kanceláří, práci v politické straně, milované děti a manželku, fotbal v Olomoucí (mj. proti Borucii dost dobrý), atd.
Mohl byste prosím popsat Váš pracovní den? Děkuji za odpověď.
PS: Věřte prosím tomu, že nikomu nic nezávidím.

go home

Vážený pane Modříne, děkuji za Váš zájem. Na úvod musím konstatovat, že obecný program na každý den poskytnout nemohu, neboť režim v poslanecké sněmovně je odlišný podle toho, zda se jedná o týden, ve kterém probíhají jednání sněmovny, jednání sněmovních výborů či poslanecký týden. Můj pracovní den obvykle začíná v 7 hodin ráno schůzkami s různými lidmi ohledně projednávaných návrhů zákonů, interpelací a jiných vystoupení na půdě PS. Jednání PS zpravidla probíhají od 9 do 18 hodin, program jednání je zase různý podle jednotlivých dnů (např. třetí člení se projednávají ve středu a v pátek, interpelace ve čtvrtek apod.) Po skončení jednání na mne čekají opět další schůzky. Jako místopředseda PS přijímám i řadu zahraničních návštěv a delegací na půdě PS, účastním se jednání na velvyslanectvích apod., při jednáních PS se pak s ostatními místopředsedy střídám v jejich vedení. Pokud není jednání PS, jezdím na diskuse s občany po celé republice, přijímám návštěvy ve své olomoucké kanceláři, kde se snažím řešit i problémy a stížnosti občanů. Další závazky se týkají mé funkce místopředsedy ODS. Jak jste již zmínil, pracuji rovněž jako koncipient v advokátní kanceláři a jsem členem řady občanských sdružení a nadací, jejichž předmětem činnosti je charitativní a jiná obecně prospěšná činnost. Podle záznamů z hlasování PS, účasti na jednáních, podaných interpelacích a dalších, se můžete ujistit, že práci poslance rozhodně nezanedbávám a patřím k těm nejpilnějším. To vše zvládám i pomocí mých spolupracovníků, se kterými tvořím dobře fungující tým. S pozdravem, Ivan Langer.

Tak pan Langer se účastní meziparlamentního tenisového turnaje ve Finsku.Kolik to nás, daňové poplatníky bude stát? Nepředpokládám, že by si náklady platili ze svého.Soudím tak z toho, že před časem si nejvyšší papaláši našeho kraje uspořádali zájezd pro sebe a rodinné příslušníky do Strassbourgu - oficiálně do EP.Samozřejmě že veškeré náklady hradil kraj.Na zasedání zastupitelstva požádali ještě navíc město, aby jim přispělo na občerstvení v autobusu!! Oni totiž ty kurvy nenažraný nemají ani na svačinu a kafe z automatu.Jen pro pořádek: Krajským hejtmanem je u nás člen ODS, která má v zastupitelstvu většinu.
Pene Langere, můžete se k tomu vyjádřit?

Milý Harry,
Vláďa Železný nikdy nebyl žádným nezávislým kandidátem za ODS a za ODS nikdy nekandidoval. I když chápu, že Tobě by se asi víc líbil ten kandidát co skončil za Železným. To byl aktivní agent StB a práskal i vlastní rodinu. O tom ale ti co o tom nejvíc kecají pěkně mlčí.

Pravicový voliči,
já jsem nikdy neřekl, že Železný kandidoval za ODS.Jenom že se mu říká "nezávislý ODSák".Nemůžete ale popřít,že mu ODS kandidaturu umožnila jako odměnu za to, co pro ODS jako ředitel Novy udělal.O tom,že za ním skončila nějaká StBácká svině, o tom jsem fakt nevěděl- až teď od Vás.A tak mě napadá otázka: To tam u Vás na Znojemsku nejsou slušní a čestní lidé, když při volbách nejlepších výsledků dosahují zloději, gauneři, prospěcháři a estébácké svině?

Milý Harry,
tak jako jinde i u nás na Znojemsku se najdou slušní a čestní lidé. Jen to mají poněkud těžší v této bolševické baště, než jinde v ČR. Jinak na senátora může kandidovat skoro každý, ať už ho ODS chce či nikoliv. Kandidát ODS odstoupil, protože si uvědomil, že jeho šance se rovnají nule a zvolil tak menší zlo, jednalo se v podstatě o jeho osobní rozhodnutí.

Reakce na clanek o bilboardech:

Pan Langer se projevoval uz od mladi

Pokud si dobre pamatuji, tak pan Langer se projevoval jako prospechar uz od mladi, behem clenstvi v SSM i v ochotnickem divadelnim spolku. Jeho touha po moci, majetku je podle vseho neutuchajici a on sam by mohl reprezentovat republiku mozna snad jedine v kategorii "rektalni atlet".

Co se tyka dalnice tak jsem mel tu cest po ni jezdit poslednich cca 8 let v prumeru 4.000km mesicne (a nebylo to vozem BMW) a musim uznat ze kvalita nic moc, ale pokud se zacalo opraovat tak vznikaly zacpy, takze vlastne porad je co kritizovat (a snadny cil ze) - podle meho nazoru je ale duvodem castych nehod spis neukaznenost ridicu a neprimerena rychlost nez spatny stav dalnice. Vzdyt kdyz pojedete celou cestu 130km/h tak budete jedno z nejpomalejsich aut, ktere budou predjizdet i nektere kamiony.

Moje preference ma ODS, ale myslim ze kvuli panu Langerovi i castecne i kvuli nasemu paaanu prezidentovi (ktery sice nekrade, ale trpi predstavou vsevedomosti a vsechny o tom presvedcuje) si nejspis letosni volby odpustim... A ze jsem mel i nasilna nutkani kdyz jsem pana Langra v Olomouci potkal, a to jsem pacifista ;)

Mimo jine i proto, ze jsem uz od zacatku roku v dalekem zahranici, kde se silnice casto opravuje (stejne jako treba v sousednim Nemecku) a tu a tam vznikaji i zacpy (holt opravy jsou tu a tam potrebne a havarie se take stavaji vsude), ale kdyz tady jedu po dalnici povolenych 100km/h (coz se nejednomu nejdriv zda strasne malo) predjizdi me nekdo jen vyjimecne. Jo jiny kraj jiny

Pane Křečku, je vidět, že jste již dlouhodobě mimo (republiku). Pokud byste sledoval aspoň zprávy, věděl byste, že příčinou kritického stavu na D1 nejsou zdaleka opravy, ale přetíženost kamiony (v důsledku zaspání vlády ohledně mýtného), jejich časté havárie, uzavření řady odpočívadel, neschopnost policie reagovat na vzniklé situace. Možná jsem měl dříve více štěstí než Vy, ale dnes je jízda po D1 mnohem horší, i když uznávám, že ani předtím to nebylo ideální. A za posledních 8 let je u vlády ČSSD. To tak na okraj. Nápad pana Langera oceňuji a považuji za vtipný a trefný.

Pane řidič,
nepoovažuji nic vtipného na nápadu s bilboardy, ubohé a naivní. Spíš si počkáme, jestli se zázrakem ODS nedostane k moci, jak to všechno vyřeší a kde vezme na všechno peníze. A hlavně zarazí průjezd kamionů. Šílené.
Kecat umí každý blb.

Vážený pane místopředsedo,
jsem velmi rád, že jste už vyřešili ten problém v ODS ve Znojmě. Mohu tak zase volit bez problémů ODS. Toho unionistu Nezbedu a ostatní vychcánky by stejně nikdo ve znojmě nevolil.

Nojo, vy Znojemáci jste na ty různé vychcánky velice háklivý.U vás by se rozhodně nemohlo stát, abyste zvolili takovýho gaunera a vychcánka jako Vláďa Železný - tzv.nezávislého ODSáka.Pan Langer a pan Klaus mu byli na oslavě narozenin.Inu, vrána k vráně sedá...

Naprosto a bez výhrad souhlasím s názorem pana R.H.

L.S.: líbí se mi na něm, že se jako jeden z mála nebojí říkat nepopulární věci - tzv. nejde lidem na ruku (nepodbízí se) - říká co si myslí. Viděl jsem s ním několik televizních debat a četl pár rozhovorů v novinách. Osobně ho neznám. Dlouhodobě mám názor, že by právníků mělo být v parlamentu co nejvíc. Nic proti Karáskovi nebo Fišerový a vůbec gynekologům a hercům v politice, ale copak tito lidé můžou rozumět zákonodárství? Ale zpátky k Langrovi. S tím Gottem mě překvapil. Vůbec bych to od něj nečekal. Třeba to ještě vezme zpátky až s přečte naše příspěvky :-))

Martine, to co píšete, je Váš názor, máte na něj plné právo a já to respektuji.Na rozdíl od Vás si já vytvářím názor na lidi ne podle toho, co kde říkají v TV besedách a rozhovorech pro tisk, ale podle jejich činů.Nepochybuji o tom, že jste slušný a inteligentní člověk a že to také respektujete.
Jen mám obavy, jak to bude s respektováním odlišných názorů,pokud ODS vyhraje příští volby.Pan Topolánek se nechal slyšet, že proběhnou razantní čistky ve státní správě a jinde a přijde tzv."Noc dlouhých nožů"!!! Pro Vaši informaci: Noc dlouhých nožů vyhlásil v r.1934 Adolf Hitler a této noci nechal povraždit své politické odpůrce.Právník pan Langer se na tom jistě bude se svým resortem vnitra velmi aktivně podílet a pak Vám tuhle nepopulární věc /o kterých,jak píšete, se jako jeden z mála nebojí mluvit /v nějaké té televizní debatě jistě z právního hlediska zdůvodní.Potěš nás všechny pánbůh.

L.S.: ale to já se taky snažím hodnotit politiky podle činů. Pokud je ale pan Langer už několik let opoziční politik a nemá přímý vliv na řízení státu (a svého resortu), tak jaképak asi činy chcete hodnotit? Že neustále kritizuje práci policistů - podívejte se, jaká minela se stala elitním policistům v Krejčířově vile. A jaká tedy může být úroveň těch neelitních, řadových?
Prostořeký pan Topolánek někde něco mezi řečí plácnul, všem se to náramně hodilo do krámu, tak si na něm po právu smlsli. Drama bych z toho nedělal. Komunisti měli noci dlouhých nožů celá padesátá léta a dneska jsou legální politickou stranou (to Vám nevadí?).

To Matrin:
Prostořeký pan Topolánek někde něco mezi řečí plácnul....
Ja si myslim, ze politik jeho formatu/aspon si to mysli/, si nemuze dovolit "placat" kraviny, jako stamgasti u piva. To co podle vas placnul, to je otresna drzost a oprsklost. Co si o sobe mysli, buran jeden.

Omlouvam se, Martin.

To pozorovatel:
nejsem volič ODS, rozhodně nechci Topolánka obhajovat. Máte pravdu - taková věta mu z úst vypadnout neměla. Taky to pěkně schytal od médií a svých oponentů a koneckonců i my voliči jsme si o něm tak trochu udělali obrázek.

Pane Martine, napsal jste: "L.S.: ale to já se taky snažím hodnotit politiky podle činů. Pokud je ale pan Langer už několik let opoziční politik a nemá přímý vliv na řízení státu (a svého resortu), tak jaképak asi činy chcete hodnotit?" V případě, že tu je opoziční politika k ničemu (není co hodnotit), opoziční politik také. Já si ale nemyslím, že by měla být opozice v tak rázném střetu ke straně vládní. A to si myslím o jakékoliv straně, ne jen o ODS, která je v opozici nyní. Jsou zcela jistě témata, na kterých se dá stavět určitá spolupráce, protože by měl být výsledek působení člověka (i přes to, že je politik), s ohledem na nutnost hospodářského růstu společnosti, ku prospěchu celku. Neustálé ukazování, kdo něco udělá lépe než druhý, se dá přirovnat pouze k zaslepenému egoismu, natož když výsledky vedení, do této doby, vládnoucích stran jsou dost těžko stravitelné pro většinu populace. A je mi opravdu fuk, která strana z čeho vycházela a jak to či ono měla složité. Jsou tam všechny, a zdůrazňuji, že všechny, od toho, aby něco dělaly a ne aby se předháněly, kdo je větší blbec (promiňte mi to slovo, ale vhodnější jsem nenašel. Navhoval-li jsem panu Langerovi zmenšení parlamentu na 81 poslanců, volených vobou přímou, a zrušení senátu, nenavrhoval jsem to bezdůvodně. Druhá varianta je zrušení parlamentu a zachování senátu, který převezme úlohu parlamentu. Což sice výjde na stejno, ale v ústavě by se změnil současný stav jednou větou.

To Miloš: "...Já si ale nemyslím, že by měla být opozice v tak rázném střetu ke straně vládní..." - rozumím. Co na to říct...asi to k politice patří. Představy levice a pravice, jak vládnout jsou natolik odlišné, že jakákoliv spolupráce není možná (v zásadních a důležitých otázkách). Vidíte ale, že např Gott našel zastání napříč všemi stranami:-) To je ale dobrý příklad, možná že tak by to podle Vás mělo vypadat. Jeden poslanec (skupina poslanců) předloží návrh zákona a ostatní bez ohledu na stranickou příslušnost hlasují podle svého svědomí - jako v případě Karla Gotta. Ne vážně...ODS kritizuje za každou cenu vždy a vše - vadí mi to. Ministr Bublan se nedávno nechal slyšet, že kdyby ČSSD prohrála volby a on tím pádem přišel o místo, asi by se věnoval nadále tomuto resortu jako opoziční politik. Důvod? Možná ani tak ne že by sám chtěl, ale kvůli osobě Ivana Langera!!! Ten mu nyní tak zatápí, že v Bublanovi se "ozval chlap" a chtěl by si ho taky jako ministra párkrát "povodit" (a příležitosti jistě budou). Bublanovi jako člověku věřím (přečtěte si jeho životopis, vnímejte jeho nehysterické a věcné vystupování v médiích) - ale bohužel výsledky práce policie vnímám velmi kriticky.

Martine,já bych ty Topolánkovy výroky nezlehčoval, ale bral bych je smrtelně vážně.Jestliže předseda nějaké politické strany používá nacistickou terminologii / zřejmě jiný výstižnější termín nenašel /, tak to o něm a jeho straně lecos vypovídá. Ostatně belgické noviny La libre Belgique už před delší dobou označily ODS za fašizující pravici.
Koneckonců ve 30.letech v Německu většinou považovali Hitlera taky jen za prostořekého tlučhubu, až bylo najednou pozdě.
Co se týče činů pana Langera, znovu Vás odkazuji na lidi z Olomoucka- dozvíte se o jeho stycích se "zajímavými lidmi", jeho obchodních a jiných aktivitách./ od koho si např. nechal zaplatit výlet na Kilimanžáro a s kým se tam "náhodou setkal/.. a pak zvažujte,jestli někdo takový by měl být ministrem čehokoliv, natož vnitra.
Mě také štve, že komunisté nebyli zakázáni jako třeba v Pobaltí, ale mnohem víc mě štve, že nomenklaturní komunisté,důstojníci StB, rodinní příslušníci bývalých komunist.ministrů atd. zprivatizovali nebo rozkradli státní podniky a majetek Svazarmu, SSM apod., jsou teď v balíku a mnozí se prezentují jako nejtvrdší pravičáci...Že komunističtí věrní přisluhovači z kulturní sféry - třeba Gott a zasouložilá umělkyně Helenka si válejí šunky na Seychelách ,Maledivách a jinde, zatímco mnoho slušných lidí, kteří tvrdě a poctivě každý den pracují, nemají za svoji dřinu ani na dovolenou na Lipně./ to není o závisti, ale o spravedlnosti/. Tak tyto věci mě vadí víc než ti důchodci ,kteří platí členské příspěvky KSČM. Oni ti vychcánkové v produktivním věku už dávno z KSČ vystoupili,protože už jim z toho výhody neplynou, a vetřeli se do všech parlamentních stran kde je ke korytu rozhodně blíž.

L.S.: 1. Ve věci Topolánek se neshodneme. On to plácnul...připadá mi absurdní že by ODS chtěla po vyhraných volbách povraždit své odpůrce (o tom noc dlouhých nožů je, jak píšete a je všeobecně známo). Myslel tím patrně to, že ministři ODS nahrdí klíčové osobností svých resortů svými lidmi. Toť vše. Topolánek dostal za uši a už si dá na takové výroky určitě pozor (každopádně by se měl omluvit, udělal to? - fakt nevím)
2. Já nemůžu pitvat Ivana Langera a ostatní politiky, shánět jestli ho někdo nezná osobně atd. Nemám na to čas ani chuť. Důležité pro mne je: je neopotřebovaný, má koncepci, nebojí se jí prosazovat, problémy policie zná a umí je pojmenovat. Zatím ho nemohu hodnotit podle činů - nenesl za nic odpovědnost, tak si o něm vytvářím obrázek prostřednictvím TV besed a rozhovorů v tisku (nestydím se za to). To také hodně prozradí (třeba že Vlastimil Tlustý je křivý člověk)
3. Pod to, co jste napsal o komunistech bych se mohl podepsat. Souhlasím s Vámi naprosto ve všem.

Pane Matrine. Nedá se říci, že pan Langer za nic nezodpovídal. Zodpovídal vždy, když byl v sedadle poslance. A pokud si budou poslanci na opoziční neodpovědné a vládní odpovědné, pak to je zlé. A nesedí pan Langer v bezpečnostní komisi? Víte, já nehci házet špínu na pana Langera, a myslím si, že to ani nedělám, ale ptát se musím. Např. na to, jak je to možné, že prorůstání s podsvětím je hlavně v centrech a zasahuje se proti tomu většinou tak laxně. Sám jistě ví, jak volně tu byla nastavena pravidla, ať ekonomická, tak i právnická. Volně díky chaosu zákonů. Jak louho trvá poslanecké sněmovně jakákoliv náprava a jen třeba proto, že sloučí dva či tři návrhy změn do jednoho projednávacího bodu. Na to jsem se ho ptal a bohužel jsem nedostal uspokojivou odpověď. Ta by zněla. Do jednacího řádu navrhuji zákaz slučování různých témat do jednoho projednávacího bodu a mám za povinnost to prosadit. Tímto způsobem byly zvednuty poslanecké platy a jeho vyjádření bylo, že v nejbližší době tento stav bude vrácen zpět k původnímu. Nic se do dneška nestalo. Vážím si pana Langera proto, že má otevřenou diskuzi a občas i reaguje (samozřejmě, jeho vytíženost mu jistě dává málo času, což také není moc příznivé), ale pokud chce získat pro sebe a pro svou stranu volební body, musí se snažit podstatně více. Určitě má podporovatelné návrhy, ale bojím se, že ostatní činností si na sebe váže negativní profil, což se může velmi vymstít. Bohužel mám také pocit, že čím více do něho lidé šijí, tím více dělá bot. Stejně jako Gross, který na to nakonec dojel. A tak nevím, zda mu snaha lidí, kteří si myslí, že mu mohou alepsoň trochu poradit (a myslím, že kolikrát i ano), nevytváří spíše slalomovou dráhu, kterou musí, stůj co stůj, projet bez doteku.

Pane Miloši, původně jsem sem napsal příspěvek, jehož prostřednictvím jsem se chtěl od pana poslance Langera dozvědět, proč navrhuje na státní vyznamenání Karla Gotta. Až teď (díky své lajdáckosti) jsem zjistil, že na toto téma reagoval v sekci "Váš názor" 18.7.05 :
"......chápu, že na pana Gotta je možné se dívat více pohledy. Pro mne představuje Karel Gott profesionála, který si dokázal získat své příznivce jak v době před listopadem 1989, ale i poté, dokázal oslovit snad téměř všechny generace posluchačů a jako jeden z mála českých zpěváků i posluchače v zahraničí. Váš názor plně respektuji. Při rozhodování u mne převážila ta profesionální stránka osobnosti Karla Gotta. Děkuji za Váš názor, Ivan Langer".
Nezlobte se Miloši, ale na Váš příspěvek, už reagovat nebudu. To bychom zde mohli prudit týdny a měsíce...určitě máte i Vy důležitější věci na práci, nežli každodenní pobyt na fóru Ivana Langera. Přitom nevidím, že zrovna mezi Vámi a mnou je nějaký zásadní názorový střet. Můj závěr: Langer u mě prohrál na plné čáře. Mějte se hezky Miloši.
P.S: Kdyby nám tady Ivan na naši debatu nějak zareagoval, byla by to pěkná tečka - co myslíte? :-))

Plně souhlasím, pane Martine. Byla.