Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Vy asi neumýte číst ta párty byla odsouzena k zániku aniž by začala.Rozkaz policejního prezidenta.Stranky ministerstva vnitra.Stranky M.F. DNES BUBLAN ŘÍKÁ, ŽE TO NEBYLA POLITICKÁ ZAKÁZKA. V druhem článku říká, že to konzultoval s Paroubkem, který ho politicky podpořil.A k STB. CHcete snad říct, že Gross ani Paroubek nejsou obklopeni STB Tady argumenty jsou.

No a co ? Smrad v bytě je třeba vyvětrat dříve, než zaleze do koberců .... :-)))

Źe není podobná aktivita policie vidět na srazech "nácků".Oni hájí dodržování zákonů?Tady v Chebu šlapou děti ulice a ne že ne,vietnamští obchodníci prodávají falešné zboží vesele dál a němcům i drogy,kde jsou?
TLUČOU DO LIDÍ,KTEŘÍ SE CHTĚJÍ BAVIT!!!!!PARÁDA

Klidně ať se baví až do úplného ohluchnutí a vyhulení palice, ale ne pokud je to na úkor těch. kteří s nima jejich zálibu v dunivých decibelech nesdílej!

Jsem sice polda, ale s tímto nechci mít nic společného!!!

Šafranková ma absolutně pravdu, ta akce byla odsouzena k zániku ještě než začala. Rozkaz ministra vnitra byl 4 dni před začátkem rozehnat a zničit, aniž by věděli kde se bude konat a zda bude povolena.Takže politická zakázka.Navíc pan Rankl a jiní soudruzi si nevšimli, že to byla policie kdo zablokoval dálnici a ostatní silnice,kdo nepustil nakladní auta na zaplacenou louku která vezla záchody pitnou vodu a jinou techniku. Dále si nevšimli, že to byla opět policie kdo vyhnal lidi z povoleného pozemku na pozemky nepovolené do lesů a okolních vesnic.Mohli jste to vidět v přímém přenosu v televizi.Tohle všechno už sem zažil před 30 lety kdy nás rozháněli z koncertů Modrý Efekt, Pražský výběr atd. A nedivme se Gross obkloppen STB.Paroubek obklopen STB.A cokoliv udělá vláda,že je špatně.a co udělala dobře, že zadlužila tuto zem, že se nevzpamatujou ani naši vnuci. Takže se vemte soudruzi a socani za ruku a vyražte s grebeníčkem na KUBU

Jen abyste tam nešel vy, až rupnou všechny lumpárny odesáků. Oni to byli, kdo s rozkrádáním začali, po nich už tu byla potopa. Všechno dokázali dobře tajit a pečlivě kamuflovat, aby později vinu svalili na socany.

Pokud vás před třiceti lety vyháněla policie z koncertů, tak to jsme ve stejném věku. Pak musíte vědět jak ty koncerty vypadaly. To se nedá s Techem srovnat. Zažil jste někdy Czek Tech na vlastní kůži? Víte vůbec co se tam děje? Mám pocit, že nevíte vo co go. Deset nocí se nevyspíte, hlídáte rodinu a majetek před zhulešnejma grázlama, kterejm je všechno jedno. A když to skončí? Louku a okolí můžete na několik let odepsat. Tak takovou svobodu? Sorry, nechci. Tohle není o politice. Politici z toho jen vytloukají kapitál. Jaké by byly názory, kdyby policie nezasáhla. Taky špatně. Jen mě zajímá, proč jsou takový akce povolený jen u nás, v okolí nikde. To by policie zasáhla podstaně tvrději a nikdo je nebude podezřívat z členství v komunistické policie. Dneska je STB zaklínadlo. Když nejsou argumenty, tak jseš estébák a hotovo.

Tak děkuji,soudružkou jsem nikdy nebyla!Přesto mám jiný názor než vy nebo zmíněná paní.Takže,vážený,zažila jsem Pražské jaro,revolty,jak je popisujete,protesty proti Rusům a oslavy výher v hokeji v roce 1969. Jo, i tenkrát se vysklil Aeroflot. Někteří šli k soudu i za blbou písničku,například můj bývalý muž či jeho kamarádi. To dnes neplatí - ale zase pro změnu platí úcta k soukromému vlastnictví. A demokracie,takže si tu každý může kecat,co chce.A právě vy i "ty Šafránkové" nastolujete bývalé metody,osočujete lidi s odlišným názorem. Brutalita není samozřejmě řešení, nicméně tolerance čehokoliv pod tlakem,že na policajty budete řvát gestapo nebo policejní stát,to teda snad ne! Já čekám,že když se mi někdy bude násilím snažit vstoupit do mého bytu=vlastnictví,že mi policie pomůže.Tak v čem se liší to,co dělali na Czech Teku? A jak to souvisí s politickou garniturou?Že by velel Paroubek poldům,to jsem fakt neregistrovala.

to Pravča : Plně s vámi souhlasím. Za každý odlišný názor jsme nazýváni soudruhy a posíláni na Kubu. Spousta lidí si plete demokracii s anarchíí. Já si nedovedu představit, jak by naši politici reagovali, kdyby policie nezasáhla a vznikly by ještě větší škody. To by byl humbuk, to by se měl ministr vnitra co otáčet.

Naprostý souhlas s Jardou Ranklem.

..svatá ty prostoto,pane Milane...

Už dlouho sleduji, že cokoliv tahle vláda udělá, podle vás je to vždycky špatně. Viz tenhle zákrok na Czech Techu. Kdyby policie nezasáhla, bouřil byste v televizích, že policie nic nedělá, když zasáhne proti davu sjetých mizerů, kteří si pletou demokracii s anarchií, jste zděšen. Se zákrokem souhlasím, i když si myslím, že policie měla zasáhnout tvrději. Sám jsem viděl zásah německé policie proti výtržníkům a to bylo jiný kafe, ale to si naše policie dovolit nemůže. Proto si tu může dělat každý darebák co chce. Vy tu opozici berete tak důkladně, že kdyby naši policajti chytili v Praze Usámu, budete první, kdo je za to budete kritizovat. Všiml jste si nárůstu preferencí ČSSD? Tak ono to není proto, by se socani bůhví jak zlepšili, ale oni využívaj vašich chyb. A tohle ostré odsouzení zákroku přihrává další body vládnoucí straně. Tohle není žádný populismus, obyčejní lidi už maj plný zuby toho, že kdejakej grázl ohánějící se lidskými právy tu má větší váhu, než ti co řádně pracují a platí daně. Těch se zastávejte a né kdejakýho darebáka s miliony na kontě.

řeknětě mi o co vam jde pořad na něco nadavate i ohlerdně czechteku. policie se zachovala správně. prostě policie zabranila tomu aby šli učastnici přes jine pozemky a když měli tu louku pronajatou tak se tam měli dostat vrtulníkem a ne přes cizí pozemky. mi by se to taky nelibilo kdyby mi nějací zfetovani kašpaři chodili přes pozemek a kdyby policie nezakročila tak by jste se vymlouvali že vubec nezakročila tak přemyšlejte co chcete

....(věřte, že tam byli spíše lidé s určitou inteligenci, možná jiným střihem vlasů než je oficiální požadavek na dobrého svazáka a malou vůli se podvolit pozvolně nastupující komunistické vševládě). Je s podivem jak jinak se chovají policisté k akcím skinů, jak doprovázejí zdivočelé fotbalové fanoušky kteří opravdu někde přijdou s chutí se poprat.

Tahle věta se vám obzvlášť povedla. Ani se nechce člověku věřit, že je vám 48let. Jak by se vám líbilo, kdyby v parlamentu seděli poslanci pankáči, s hárem, holé lebky, s dredama? Taky by jste mohla říct, že jsou to inteligentní lidé? Jste trapná....jako ostatně celá ODS.

Situace je vážná síly zla (komunisti, kteří jsou ve všech institucích a zvláště na MV) zkoušejí co se jim ještě povede a co jim projde. Tady vůbec nešlo o párty, ale o to zkusit co si mohou dovolit na nějaké měřitelné akci. 1. máj na Letné se jim poved, proti lidem s demokratickým smyšlením zasáhli tajní, policie své komunisty uchránila. A tak jejich "marketink" naplánoval další pokus proti demokracii. Našli zástupný problém, vůbec ne podstatný, k tomu, aby odvedli pozornost a vyzkoušeli co jim společnost ještě bude tolerovat. Pane poslanče pomozte zjistit jestli opravdu měli policajti všechno tak jak by je k zásahu v takové brutalitě opravňovalo. Proč pod přikrývkou noci policajti mlátili naše děti (věřte, že tam byli spíše lidé s určitou inteligenci, možná jiným střihem vlasů než je oficiální požadavek na dobrého svazáka a malou vůli se podvolit pozvolně nastupující komunistické vševládě). Je s podivem jak jinak se chovají policisté k akcím skinů, jak doprovázejí zdivočelé fotbalové fanoušky kteří opravdu někde přijdou s chutí se poprat. Když jsem si ve svých 48 letech dělala názor na czektek, tak jsem spíše s obdivem sledovala jak 40 000 lidí se sejde nic se nestane, skoro se chovali jako lidé na letné v roce 1989 (to taky nebyla povolena akce). Pokud je nikdo nerozhání po sobě uklízejí, na rozdíl oficiální od typu třinecké noci plné hvězd. To že tam nějaký novinář nafotí někoho, kdo je asi "znavený" není nic divného, zkuste zajít na nějaké oficiálně povolené lidové veselice, dny horníku ap... Je zde také otázka jestli policie kvůli něčemu takovému může naprosto odstavit kus dálnice, znepříjemnit lidem život a ještě vlastně lidi, kteří museli čekat v autech v tom vedru vlastně poštvat proti těm mladým. Kdo a kdy si může dovolit rozhazovat prostředky daňových poplatníků. Ještě jednou si myslím, že šlo o to aby zjistili,co si mohou dovolit. A to že se většina bude stavět proti mladým není nic divného, dav a veřejné mínění se chová tak, že v době procesů s Dr. Horákovou by tito lidé chtěli jeji popravu

Vážená, já bych se staděla za takové dítě. Pokud jste tam to svoje měla, věru, nemáte se čím chlubit.

Omlouvám se, můj druhý příspěvek byl reakcína paní Šafránkovou.

Je mi o něco víc než vám,ale jenom čumím.Co to melete?Vždyť ti technaři tam nemají ani pořádný hajzlíky,vodu,kolem nich pobíhají volně psi a navíc se pohybují na cizích pozemcích.Porovnáváte neporovnatelné.Já zase s obdivem sleduji akce,kde organizátoři vezmou celou věc za pořádný konec a o policajtech vůbec nevíte.Jezdím každý rok na folkovou akci,kde se taky vystřídá kolem 30 tisíc lidí.Jenomže je to o něčem jiném - riziko nadměrného hluku a zfetovaných lidí je minimální,psi tam vůbec nesmí a lidi tam mají dokonce s sebou malé děti.Jestli se mladí chtějí bavit hlasitou muzikou,je to jejich právo - ale tam,kde to skutečně nevadí.Urážíte nás všechny,kteří máme určité výhrady - tvrzení,že v padesátých letech bychom chtěli veřejnou popravu (vaše srovnání s politickými procesy je zcela nemístné),zpochybňujete systém,ve kterém existují zákony.Já naopak zákony respektuji,i když jsou občas postavené na hlavu,ale chápu,že bez nich by byla nejspíš anarchie.Jsem matka,která doma zařve,když mladej pustí tvrdou muziku,navíc přes zesák,protože mám sousedy - a ti taky mají práva,třeba na klid a soukromí.Je fakt,že slzák jsem zatím doma nepoužila,pendrek taky ne,ale uznejte- to už by bylo dost drsný.Nicméně mám doma rockera,ale jeho práva končí tam,kde začínají moje.A o tom celé je.

Šafránková, když tak čtu ty vaše názory, vidím,že se v ČR objevil další případ BSE ve velmi pokročilém stádiu.

Pane Langere vy jste normalni politicka prostitutka se zvysenim sklonem k exhibovani. Nikdy Vam neslo o reseni problemu jez byste mel z titulu poslance seriozne resit. Vy radeji budete exhibovat a je Vam jedno jestli popisete onanii v mladi v Pericku, proletite se stihackou a nebo se zviditelnite "inteligentnim" bilboardem na dalnici, ktery nam motoristum "opravdu "hodne" pomuze.
Vy jste duvod (v tandemu s panem Tlustym) proc spousta lidi, vcetne mne, nechodi k volbam a nevoli ODS. Preji nam vsem, aby kolegove z ODS prohledli a neduveryhodne "reprezentanty" jakym jste i vy, kteri hlasite kazou vino a (ani ne moc) potaji chlemtaji vino (viz. vase expozé jako koncipient), vyprali bicem.

Pane Langere, to jste si pospíšil, kritizovat hned v televizních novinách policisty za jejich zásah proti technopárty. Dobře to udělai!!! Kdyby nezasáhli, bude to podle vás špatně, zasáhli, zase je to špatně. Cokoliv tahle vláda udělá, všechno je špatně. Máte vztek, že ztrácíte body, co? Oni lidi nejsou tak hloupí, aby nepochopili, že se chcete k vládnutí dostat kydáním špíny na jiné. Co jste tady udělali dobrého vy. Po vás zůstalo tolika bordelu všude, vy jste to byli, kdo spustili lavinu rozkrádaček, celá vaše slavná ODS. Vy jste to byli, kdo nadělal mezi lidmi tolika zla věčným šťouráním, když se vám povedlo "nachytat" Grosse s bytem. Zveřejněte tady, za kolik máte postavené svoje hrady a kde jste na ně vzali! Zameťte si před svým práhem, všichni máte máslo na hlavě. Socani jsou proti vám břídilové. Berete hříšné peníze v parlamentu a ještě máte okolo plno jiných aktivit, hlavně dobře placených. Dělejte jednu práci a pořádně. K panu Bublanovi se nemůžete ani postavit, takový ministr tady nebyl a nebude. Když se někde objevíte v televizi po boku s Topolánkem, Tlustým, Nečasem a Němcovou, vypadáte jak padlí andělé. Jste k pláči. Volby nevyhrajete, věřím, že ne!!! Jestli chcete jednou něco rozumného udělat, zasaďte se o to, aby byl zrušen senát, pro nás naprosto zbytečný. Když chcete být lepší, než vláda, které jste opozicí, proč vaši senátoři schvalují jednu hovadinu za druhou? Senátor Kubera se vyznamenal! Jste holt chudáci, kteří si potřebují pořád navyšovat svoje"bídné"platy. Hnus!!!. Děláte z lidí blbečky. Vy to opravdu myslíte s Českou republikou dobře. Jděte do háje!!!!!

souhlasím s vámi co jste napsal(a) o Langerovi at udela tahle vlada cokoliv vždy ji budou pomlouvat