Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Diskuze

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  26.08.2009 01:03 trochu teorie
 
Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy
  04.08.2005 10:58 petr
 
pane langer, do czech teku jsem byl priznivce vasi strany, ale ted, bohuzel.... vy budete kritizovot vzdy a vse. cela ods se predvedla jako zdimacka na hlasy, ktera prestala fungovat. s potesenim ted budu sledovat klesajici preference vasi strany. neni to jen muj nazor, ale mnoha byvalych priznivcu ods.
otevrte oci. kouknete nekdy na verejne diskuse, tam neni videt tech 5000 prazskych demonstrantu, kteri nemaji co delat, tak se ted flakaj po praze. nejsou tam obrazky mladych neobjektivních reporteru z novy a ct. tam je hlas naroda, ktery z 90% pevne stoji za zasahem policie a rozhodnutim premiera a ministra vnitra.
  05.08.2005 10:33 Michael Keller
 
Milý Petře, možná Vám uniká podstata problému, který jste tak hezky shrnul do formulace "90% národa pevně stojí za zásahem policie a rozhodnutí premiéra a ministra vnitra." Vždyť tam dostali přes hubu feťáci, anarchisti, svoloč, která se fláká a rozvrací republiku. Je to nevítaná menšina, raus! Dokud bude, jak Vy tvrdíte, 90% národa (byť nevím, kde jste to číslo vzal. ale budiž) stát pevně za rozhodnutím vypráskat nepohodlné menšiny, bude tato společnost nebezpečně blízko fašizujícím tendencím, které se navíc dnes s takovou oblibou vnucují ODS.
  04.08.2005 10:38 P.S.
 
ODS=Občanská anarchistická strana podporující všechny feťaky a nepoctivé lidi, kteří zahadně přišli k milionovým majetkům. Doufám, že volby nevyhrajete, protože to by byl konec pro tento kdysi slavný a uznávaný národ. Na co jste sáhli v minulosti to zhořelo ( banky, privatizace, atd.) a zůstala měsíční krajina. Jako strana jste u mě na úrovni KSČ, kteří se za 40 let ukázali v plné sile a bohužel jsou ve vysokých kruzích i dnes, ale to vám nevadí, i když tom dobře víte. Kritizujete v tomto státě jen to co se vám zrovna hodí a na toto právě doplatíte, že vás zachvílí nebude volit nikdo a to vám přeju, protože poté se snad nad sebou zamyslíte a budete plnohodnotná ODS, kdy budu i já s radostí váš oddaný volič a ne jak tomu je teď , kdy jste strana chaosu, zmatků a tvůrců nesmyslných a účelových právních norem ne pro lidí, kteří vám dali svoji důvěru, ale pro svou potřebu a prospěch.
  04.08.2005 12:13 Milann
 
pane nebo paní P.S. pěkně jste se tady vybrečel a doufám, že Vaše slzy závisti byly dodtatečně upřímné. Bohužel jsem nenašel konkrétní příklad. Jmenoval by jste prosím nějakého nepoctivého milionáře, který záhadně přišel ke svým penězům? Jmenoval by jste někoho kdo stál za krachem bank? No a kté privatizaci? Měl jste kuponovou knížku? Kolik Vás stála a kolik jste za ni dostal?
  04.08.2005 13:45 Miroslav Volný
 
Milane, vaše reakce je typickápro ODS. Jestli se někdo zmíní o lumpárnách, tak je to závist. Chcete snad tvrdit, že u nás není spousta lidí, kteří přišli nepoctivě k obrovským majetkům- i díky úmyslně děravým zákonům, které vznikly v době vlády ODS. Ti tvoří její tvrdé jádro a nejštědřejší sponzory.Dobře vědí, že ODS zmaří veškeré pokusy tyto zlodějiny odhalit a potrestat.Co se týče těch milionářů, kteří získali pníze pochybným způsobem, tak jen namátkou několik jmen spjatých úzce s ODS./Ta pochybnost je jednoznačná z morálního hlediska, z pohledu zákonů, které vytvořili zloději a podvodníci pro sebe, to ovšem lze zdůvodnit./ : Petr Čermák, Miroslav Macek- bylo mu prokázáno, že za 10 mil.kč poskytl důležité informace hosp. charakteru, pak se stáhl z politiky a teď, když doufá, že lidé už zapomněli začíná vystrkovat hlavu. Dále Lívie Klausová - sedící v mnoha správních radách najednou ne pro svoji vysokou odbornost, ale jen díky tomu, že manžel byl tehdy premiérem - on tehdy tvrdil, že o jejích aktivitách nic neví, cha cha. Myslíte že by v těch správních radách někdo takovou odbornici jinak chtěl ? Dále již bez komentáře: Richard Salzmann-senátor za ODS, Karel Dyba - topné oleje, Kočárník- ministr financí za ODS, Vl. Železný atd atd,o bývalých komunist.prominentech a současných politicých ani nemluvě. Stačí vám to jako příklad?
  07.08.2005 10:10 Milann
 
Pane Miroslave, samozřejmě, že to jsou příklady které je možno uvést, je samozřejmé, že tito lidé využili možnost získat lacino peníze. Bohužel, jste na jejich místě nebyl Vy ani já a v tom je ten zakopaný pes. Nicméně je možno se podívat i na ty lidumily z ČSSD, kauza IPB, státní zakázky bez výběrových řízení, D47 a mohl bych jmenovat spoustu příkladů. Bohužel tyto již nejsou tak transparentní apeníze jdou trošku jinou cestou nez přes daňovépřiznání. To víte, poučili se a dnes se papá ještě s větší chutí, jen se u toho tak nemlaská.
  04.08.2005 08:29 Lukáš Charvát <smajlik@smajlik.com>
 
Dobrý den pane Langer, má podle vás Jiří Kajínek dostat šanci na nový proces? V minulosti v pořadu Kotel na TV NOVA jste se vyjádřil v tom smyslu, že jste na přesvědčený, že v borských serpentinách Jiří Kajínek vraždil. Svůj názor jste údajně získal po prostudování celého spisu. Když tedy pomineme účast či neúčast Jiřího Kajínka, tak by mě tedy zajímal váš názor na roli plzeňské policie v celém případu. Prokazatelné propojení celého případu s policií podle vás není důvod k otevření nového procesu? Věřím, že jako stínový ministr vnitra nějaký názor jistě máte a budu se těšit na vaši odpověď.
  04.08.2005 02:27 Rudolf Š. <ruda.rej@centrum.cz>
 
Vážený pane Langr.
Je mi 47 let a snažím se pochopit,co se vlastně nyní děje kolem Czech Teku 2005 a nenapadá mě nic jiného,než to,že se jedná o jednu z posledních bitev o voličské hlasy.
A ač nerad,musím říct,že Paroubek získává,protože si jako nástroj zvolil technaře,kteří jsou vnímáni velkou částí naší společnosti jako vyvrhelové,narkomani a pod.A policejní zásah proti nim je podle těchto občanů jen to jediné správné.A snaha ODS,jiných politiků a občanů kritizovat princip policejního zásahu je okamžitě převrácena do polohy schvalování ničení soukromého majetku a podpory těch feťáků.A to je,bohužel, ze strany Paroubka velmi dobrá taktika.Toto tvrzení si mohu dovolit proto,že sleduji TV,prohlížím internet,přečetl jsem si diskusi na vašich stránkách a navštívil jsem hospodu,kde se mladí lidé na dané téma dohadovali.Uvedu podrobněji.
6 chlapců (20-25let)diskutovalo.5 zákrok obhajovalo,1 jim oponoval.Argumenty těch pěti:Technaři byly násilníci, neměli povolení od hygienika,souhlas starosty,souhlas obyvatel,užívali drogy,konzumovali alkohol,souložili ve vesnici,ničili cizí pozemky,pouštěli ZAKÁZANOU hudbu a ještě k tomu nahlas a další(vše si nepamatuji).A ten oponent se zeptal,co z toho bylo důvodem k masakru a dozvěděl se,že všecho.Jestli takhle uvažují mladí lidé,tak co teprve ti starší.
A teď moje osobní zkušenost.Byl jsem nedávno jako milovník rockové hudby s dcerou na jednom Rockfestu.Bylo
tam podle tisku 6 000 lidí.Koncert trval 15 hodin.Na záchod jsem chodil mimo areál(byly tam jen dvě suchá WC).Pitnou vodu jsem tam nesehnal(mohl jsem pít colu,pivo nebo tvrdej alkohol).Hudba hrála nahlas(chudáci lidé v těch panelácích okolo).Někteří lidé tam asi kouřili marjánku.
V okolí jsem viděl tak 2-3 osobní auta s policí.Dcera mě ujistila,že takhle je to na Rockfestech normální.Nic z toho,co jsem uvedl,mě ten den jako divákovi nevadilo.Až nyní si však uvědomuji,že přesto že jsem si koupil vstupenku za 300,-Kč na Městském úřadě daného města, který akci spolupořádal,tak pořadatel nezajistil všechna potřebná povolení a akce vlastně nebyla legální.Příště si dám pozor.
Tuto osobní zkušenost jsem uvedl proto,abych zdůraznil nesmyslnost argumentů používaných na obhajobu policejního masakru na Czech teku 2005.
A můj názor na celou akci je zhruba takový jako ODS. Ten,kdo dal rozkaz,aby policie zaútočila proti lidem, kteří chtěli poslouchat muziku,musel vědět,jak to dopadne.Vím co je to napětí davu,protože jsem v roce 1989 stál na Národní třídě a příjemné to nebylo.
Akorát si myslím,že by představitelé ODS měli zvážit,jak postupovat,protože stávající rétorika podle mě moc úspěšná není.
Přeji hodně úspěchů a ať už konečně rozum zvítězí nad nabubřelostí a blbostí.
S pozdravem Rudolf Š.
  04.08.2005 08:17 folkařka
 
Jistě můžete mít pravdu,že Rock Fest takto vypadal, ale pak záleží na lidech, zda si to nechají líbit. Podal někdo z účastníků nebo obyvatel trestní oznámení? Ne ? Tak teď nechápu vaše argumenty. Jezdím každoročně na Zahradu do Náměště. Pan Langer bude určitě znát. Starostka i místní dokonce chystají předem areál a jsou rádi, že obec má takovou popularitu. Jezdí tam cca 30 tisíc ( letos kvůli počasí 26 000) lidí. Možná je tam pár feťáků taky, alkoholu se lidi taky nevyhýbají, ale .... Areál stranou obce, záchody v hojném počtu, tekoucí voda. A hlavně žádná trestní oznámení! Takže chápete?
  04.08.2005 09:07 Fredy
 
Pane Charváte, stejný názor jako ODS můžete mít jen proto, že jste asi nikdy nebyl v kůži oněch "chudáků v paneláku" či jiných podobně postižených. My ostatní, kteří se strachujeme o svůj klopotně vydobytý majeteček a nechceme nic víc, než nebýt obtěžováni a mít garantovaná práva, s ODS souhlasit nemůžeme. V tomto státě chybí skutečně konzervativní politika, ať už pravicová, nebo levicová.
  04.08.2005 09:11 Fredy
 
Pardon, výše uvedené pro p. Rudolfa, ne pro p. Charváta, omlouvám se
  04.08.2005 12:35 Lefty.B
 
Pane Rudolfe,

rozdíl mezi Rockfestem a Czechtekem je v tom že:
1. akce typu rockfest jsou ohlašovány i půl roku předem, takže všechny složky státní správy a územní samosprávy mají možnost se podle toho zařídit. Rovněž lidé si mohou naplánovat třeba dovolenopu a odjet.

2. účastníci rockfestů s sebou na koncert nenosí vlastní plynové masky, slzný plyn, nože a hole, neboť žádnou bitku s policií neplánují.

3. v roce 1989 nikdo proti policii aktivně nebojoval, a nenapadal policisty ze zálohy po té, co mu bylo umožněno v průběhu zákroku odejít.

4. jednalo-li se ze strany premiera o politickou taktiku, pak navzdory své chorobné nesnášenlivosti ČSSD musím říci : klobouk dolů. Konečně někdo prosadil svůj politický cíl na základě užitečné věci.

5. přesto, že rockfesty jsou pro obyvatele nepříjemné jsou tolerovány. Města z nich totiž profitují, ať už jde o zisky na poplatcích, pronájmech atd., tak pokud jde o tržby živnostníků. Czechtek není užitečný nikomu. Výjma dealerů fetu, a o zviditelnění se snažících politických mrtvol.

6. za mladých let, ještě za bolševika, jsem se účastnil mnoha rockových fesťáků, které tenkrát také nikdo nechtěl povolit. A když nás policie zrušila, rozešli jsme se.

7. důvody k policejnímu zákroku ? Porušení hned několika zákonů a paragrafů najednou. Ohrožení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, poškozování cizí věci, útok na veřejného činitele, pokus o vraždu, neuposlechnutí výzvy veřejného činitele, obecné ohrožení, výtržnictví. To vše ještě před samotným policejním zásahem. To snad stačí, ne ?

8. pokud k tomuto budeme tolerantní, pak se demokracie změní v bordel. Sami jsme si zvolili zákonodárce, kteří sestavili sbírku zákonů, a tou je třeba se řídit. Pokud je zákon špatný, je třeba bojovat změnou zákona či zákonodárců a ne obcházením zákonů, jejich porušováním a aktivním odporem proti státní moci, která se musí řídit zněním zákona a ne politologicko-sociologickým názorem nějakého tajtrlíka, který počínání smažek na Czechteku obhajuje tím, že se jedná o svébytné společenství lidí. Ale to Al-kajdá taky, ne :-)
  04.08.2005 12:35 Lefty.B
 
Pane Rudolfe,

rozdíl mezi Rockfestem a Czechtekem je v tom že:
1. akce typu rockfest jsou ohlašovány i půl roku předem, takže všechny složky státní správy a územní samosprávy mají možnost se podle toho zařídit. Rovněž lidé si mohou naplánovat třeba dovolenopu a odjet.

2. účastníci rockfestů s sebou na koncert nenosí vlastní plynové masky, slzný plyn, nože a hole, neboť žádnou bitku s policií neplánují.

3. v roce 1989 nikdo proti policii aktivně nebojoval, a nenapadal policisty ze zálohy po té, co mu bylo umožněno v průběhu zákroku odejít.

4. jednalo-li se ze strany premiera o politickou taktiku, pak navzdory své chorobné nesnášenlivosti ČSSD musím říci : klobouk dolů. Konečně někdo prosadil svůj politický cíl na základě užitečné věci.

5. přesto, že rockfesty jsou pro obyvatele nepříjemné jsou tolerovány. Města z nich totiž profitují, ať už jde o zisky na poplatcích, pronájmech atd., tak pokud jde o tržby živnostníků. Czechtek není užitečný nikomu. Výjma dealerů fetu, a o zviditelnění se snažících politických mrtvol.

6. za mladých let, ještě za bolševika, jsem se účastnil mnoha rockových fesťáků, které tenkrát také nikdo nechtěl povolit. A když nás policie zrušila, rozešli jsme se.

7. důvody k policejnímu zákroku ? Porušení hned několika zákonů a paragrafů najednou. Ohrožení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, poškozování cizí věci, útok na veřejného činitele, pokus o vraždu, neuposlechnutí výzvy veřejného činitele, obecné ohrožení, výtržnictví. To vše ještě před samotným policejním zásahem. To snad stačí, ne ?

8. pokud k tomuto budeme tolerantní, pak se demokracie změní v bordel. Sami jsme si zvolili zákonodárce, kteří sestavili sbírku zákonů, a tou je třeba se řídit. Pokud je zákon špatný, je třeba bojovat změnou zákona či zákonodárců a ne obcházením zákonů, jejich porušováním a aktivním odporem proti státní moci, která se musí řídit zněním zákona a ne politologicko-sociologickým názorem nějakého tajtrlíka, který počínání smažek na Czechteku obhajuje tím, že se jedná o svébytné společenství lidí. Ale to Al-kajdá taky, ne :-)
  04.08.2005 12:35 Lefty.B
 
Pane Rudolfe,

rozdíl mezi Rockfestem a Czechtekem je v tom že:
1. akce typu rockfest jsou ohlašovány i půl roku předem, takže všechny složky státní správy a územní samosprávy mají možnost se podle toho zařídit. Rovněž lidé si mohou naplánovat třeba dovolenopu a odjet.

2. účastníci rockfestů s sebou na koncert nenosí vlastní plynové masky, slzný plyn, nože a hole, neboť žádnou bitku s policií neplánují.

3. v roce 1989 nikdo proti policii aktivně nebojoval, a nenapadal policisty ze zálohy po té, co mu bylo umožněno v průběhu zákroku odejít.

4. jednalo-li se ze strany premiera o politickou taktiku, pak navzdory své chorobné nesnášenlivosti ČSSD musím říci : klobouk dolů. Konečně někdo prosadil svůj politický cíl na základě užitečné věci.

5. přesto, že rockfesty jsou pro obyvatele nepříjemné jsou tolerovány. Města z nich totiž profitují, ať už jde o zisky na poplatcích, pronájmech atd., tak pokud jde o tržby živnostníků. Czechtek není užitečný nikomu. Výjma dealerů fetu, a o zviditelnění se snažících politických mrtvol.

6. za mladých let, ještě za bolševika, jsem se účastnil mnoha rockových fesťáků, které tenkrát také nikdo nechtěl povolit. A když nás policie zrušila, rozešli jsme se.

7. důvody k policejnímu zákroku ? Porušení hned několika zákonů a paragrafů najednou. Ohrožení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, poškozování cizí věci, útok na veřejného činitele, pokus o vraždu, neuposlechnutí výzvy veřejného činitele, obecné ohrožení, výtržnictví. To vše ještě před samotným policejním zásahem. To snad stačí, ne ?

8. pokud k tomuto budeme tolerantní, pak se demokracie změní v bordel. Sami jsme si zvolili zákonodárce, kteří sestavili sbírku zákonů, a tou je třeba se řídit. Pokud je zákon špatný, je třeba bojovat změnou zákona či zákonodárců a ne obcházením zákonů, jejich porušováním a aktivním odporem proti státní moci, která se musí řídit zněním zákona a ne politologicko-sociologickým názorem nějakého tajtrlíka, který počínání smažek na Czechteku obhajuje tím, že se jedná o svébytné společenství lidí. Ale to Al-kajdá taky, ne :-)
  05.08.2005 22:23 novak
 
Pane Rudolf mate zase pravdu. To je ten problém ,nikdo stoho nic neměl .Žádné vstupenky ,žádný alkohol, cigarety pouze to si sami přinesou. Žádný byznys,žádná reklama. To je to co nechtějí a všichni jim to vnucujou.
  05.08.2005 22:30 novak
 
P.S. Pane Rudolf Lefty B to nemá v hlavě v pořádku. Ten píše všude. Už jednou jsem napsal ,že je debil.
  03.08.2005 21:44 Volič <marcz@seznam.cz>
 
Dobrý den.
Můžete mi pane Langer odpověďet na následující politický příklad?
Je 27. července 2006. Volby do PS PČR vyhrála ODS a s KDU-ČSL sestavila pohodlně většinovou vládu. Jste ministrem vnitra. Ráno ve 4 hodiny vám policejní prezident oznámí, že na jedné louce v jižních Čechách se rozjíždí CzechTek 2006. Obyvatelé okolních obcí si stěžují na hluk, znečištěné životní prostředí, dopravní situaci. Majitelé pozemků na kterých se Czechtek 2006 koná nesouhlasí s jeho pořádáním. Na Czehteku se konzumují drogy, podává se alkohol nezletilým. Jak jako ministr vnitra zareagujete?
Předem děkuji za vaši případnou odpověď.

PS. Vynechte prosím politickou omáčku.
  03.08.2005 23:50 Eva <machackova@iol.cz>
 
Dobrý den, pane Langer, po přečtení žádosti o případnou odpověď se přidávám také já, jako matka, která má za sebou pěkně tvrdá léta puberty své jedinné, dnes již na stejném břehu stojící dcery. Vy máte, pokud se nemýlím dvě děti, proto se zkuste vcítit do problému tak, jakoby se v současné době jednalo právě o Vaše děti! Pravdou je, že represí nic nikdo nezíská, ale určitým vztahem k autoritě, ať rodičovské, policejní, státní se dá mnohé řešit! Ovšem chybí-li autorita jakékoliv, řešení bude nulové, tak jak je patrné z jiných podobných akcí.
Vážený pane Langer, byla bych skutečně velice ráda, kdybych jako volička Vaší strany, dostala odpověď na výše uvedenou otázku.
Upřímně Vás zdravím a věřím v selský rozum, který stále častěji postrádám. Hezký den.....
  04.08.2005 18:35 Vita <audika@quick.cz>
 
Pane, stínový ministře vnitra, otázka "Voliče" je dostatečně srozumitelná všem obyčejným lidem a věřím, že snad i vám. Také bych chtěl vědět jak byste postupoval v daném případě, ale prosím bez přirovnávání a ironie vám vlastní. Jaký scénář či krizový plán má ODS? Pokud někdo kritizuje, tak určitě ví jak by to sám v dané chvíli vyřešil.
Vaše odpověď bude určitě zajímat více než zatím 3 diskutující.
  03.08.2005 20:24 Karel Novák
 
Pane Langere, děkuji že jste mi vy a vámi podobní otevřeli oči. V příštích volbách budu volit komunisty, už jen protože skutečně věřím, že to je strana která nepodporuje lidi zcela nepochybně porušující zákon, feťáky a podobnou lúzu společnosti. Přemýšlel jsem, kdy v této zemi budou zákony chránící slušné občany, ale nebudou nikdy. Připadáte mi jako zoufalec, který loví už i v kalných vodách. I feťák má přece volební právo, že? Ještě nezačal platit bodový systém a už vymýšlíte vy politici něco jak piráty silnic omlouvat. Vždyť přece stačí přestupky nedělat, ne? Ale proč, radši posuneme hranici bodů a zkrátíme dobu odnětí řidičského oprávnění. Chce se mi z vás zvracet. Zástupci nás obyčejných lidí, styďte se.
  03.08.2005 18:48 máca
 
Dobrý den pane Langere, myslel jsem, že už nebudu muset psát, ale po přesčtení vaší společné odpovědi, kde nacházíte selhání policie a politiků mi to nedalo.
To, že téměř všichni političtí odpůrci zákroku PČR srovnávají zásah s přecházením chodce na červenou, to už jsem si zvykl, ale od Vás, jako inteligentního muže s právnickým vzděláním, bych to nečekal. Přece sám dobře víte, že žádná taková situace nejde srovnávat s ničím jiným, než s takovouto obdobnou akcí. Proč to nesrovnáte se zásahem PČR proti odpůrciMMF v Praze. Vždyť ti také jen projevovali svůj názor a působili drobnější škody!! Mě tedy osobně rozčílilo to, že z úst některých polituiků zaznělo, že "technaři", kteří jsou obviněni z t.č. útoku na veř. činitele se jen bránili, resp. napadali policisty v sebeobraně. No to snad nemůže z úst vypustit ani ratardovaný jedinec v celoživotní ústavní léčbě. To potom nemusíme mít policii, ale bandu samozvanců a domobranu, či jiné spolky, které nemají oporu v zákoně. Ale budu přesnější a zareaguji na vaše body 1 až..
Selhání č.1/- jaký jeden mrtvý?? Vy máte k dispozici materiály, ze kterých je toto zřejmé? Já mám pocit, že taky lžete, vždyť není věc vyšetřena a podle dosavadního šetření vše nasvědčuje tomu, že byl sražen nájkladním vozidlem u silnice! Ctěte tedy presumpci neviny a nepřikládejte si toto !k dobrému". A ti ranění?? Je mi jich upřímě líto, ale kdyby pokynů policie uposlechly, nebyl by ani jeden raněný.

selhání č.2/ - zkušenosti z předešlých let právě PČR velely zasáhnout radikálně, copak si již nevzpomínáte na slova politiků /nevím jestli i Vaše/, že policie měla zasáhnout, že jen bezmocně přihlížela viz technopárty z předchozích let/. A toto se děje neustále, využíváte PČR k politikaření, nejen vy, ale i ostatní politici. Kdyby jste se o práci policie více zajímal, nemohl by jste říct, že PČR věděla o akci a nepřipravila se. Copak nevíte, že místo konání je do spol. chvíle tajné?? A proč asi, že?? Proč nevyzvete veřejně tuto skupinu lidí, aby si např. pronajala Strahov apod. Vše by bylo v poklidu.

selhání č.3/ Vážně si myslíte, že kdyby PČR zabránila vstupu na pozemek, že by se nic nedělo?? Máte dojem, že ty tisíce lidí by se otočilo a v klidu odešlo?? Nejste přece tak hloupý, došlo by k mnoha lokálním potyčkám na různ. místech, střety by se rozmělnili a akce by měla daleko horší kontrolu a tedy i následky.

selhání č.4/ - zde se sice nechá spekulovat o vhodnosti tohoto zásahu z hlediska jeho zvládnutelnosti, ale přece - v demokratickém státě je třeba vůli st. orgánů respektovat a až poté si stěžovat na nezákonnost apod. Jenže, zkuste se na setkání s aktivisti CzechTeck zeptat, jestli znají význam slova demokracie, nejspíš si ji pletou s anarchií. Tedy abych byl přesný, organizátoři asi ne, ale 95% účastníků. Vysvětlete jim tedy, že osobní svoboda jednoho končí tam, kde začíná osobní svoboda druhého!!!

selhání č.5/ a6./ - v tomhle jste přeci všichni stejní, doufám, že naleznete společnou řeč a přijmete třeba nový, nebo novelizujete stávající zákon tak, aby k těmto věcem již nedocházelo. Udivuji se tomu že spousta "tanečníků" se rozčiluje nad tím, že někteří policisté nemají identifikační číslo apod., ale proč nemáme zákon, který by trestal ty, kteří mají na těchto a podobných akcích zahalené tváře, proč asi?? Aby je snad policie nemohla identifikovat??? Vždyť přece jen "PŘECHÁZÍ NA ČERVENOU"!!!!
  14.09.2005 12:59 Black
 
Pane Langer,
od malého kluka jsem chtěl být u Policie ČR. Nyní u této složky jsem 2 roky. Když poslouchám vaše názory, vstávají mi hrůzou vlasy na hlavě. Protože kdyby se realizovaly, tak já i desítky dalších policistů by dalo okamžitou výpověď. Uvedu zde jeden příklad. Prohlásil jste, že základní plat policisty by činil 8 tisíc a pak by dostával příplatky za práci, kterou vykoná. Je to pěkná představa, ale nedořešená. Představte si policistu, který má průměrný plat 16.000,- měsíčně, ale z toho základní mzda činí oněch 8.000,-. Když tento policista půjde žádat do banky o hypoteční úvěr, tak se mu tam vysmějou. Žádná banka nedá hypotéku na 8.000,- Kč, i když měsíční příplatky dělají bůhví kolik. Takových nedořešených názorů máte hodně, pane poslanče. Měl by jste se nad nimi ještě jednou pořádně zamyslet, projít si všechny fakta a teprve potom o nich kvalifikovaně promluvit.

Black
  03.08.2005 18:25 Stanislav Hošek <s.a.hosek@tiscali.cz>
 
Pane Langře, poslanče.
Předpokládal jsem, že s koncem éry nadvlády KSČ končí také doba, kdy v TV budu vidět pořád stále stejné "ksichty" přesluhujících politiků. Jak jsem byl naivní. Už zase bych tam některé viděl víc jak patnáct let, kdybych se na TV vůbec díval. A Vy patříte mezi ně. Ne však proto, že by jste byl nějaký úspěšný politik. Ale spíše proto že ODS je absolutně bez schopných lidí.
Ovšem čím jste Vy i ODS neschopnější, tím jste drzejší. Jako učebnicový příklad stupidního chování je pak Vaše osobní veřejné vyjadřování se ve věci CzechTek.
1. V prvé řadě vědomě opomíjíte kdo celou problematiku spustil, kdo je tedy sice poškozeným, ale jediným viníkem.
2. Idiotsky se podílíte na zpolitizování vůči nezúčastněném okolí násilného chování.
3. Nepředloženě se zastáváte bezohlednosti, nedodržování zákonů, nerespektování svobody jiných a především prvního stupně terorizování nezúčastněných.
4. Zhovadile kritizujete člověka, který je v nejvyšší politice pár týdnů za to, co Vy a Vaše strana jste neuměli vyřešit již za své vlády.
5. Pokud i nadále hodláte svou aktivitou podporovat mládež v novém adrenalinovém "sportu", pak vězte, že se může přihodit, že slušní v ohrožených obcích vezmou svou ochranu do vlastních rukou. A já jim jenom poradím, ať začnou u všech zákonodárců, kteří neudělali za 15 let nic proto, aby jejich bezpečí, svoboda a klidný spánek nebyly ohrožovány.
6. Jako zákonodárce jezdíte do cizích zemí, ale jak je vidět, nic se tam nenaučíte, takže to vypadá, že si tam jezdí válet zadek. Kdyby tomu tak nebylo, již dávno by měla naše zem jasná pravidla pro chování obcí, policie a státní správy pro případy, kdy tlupy pro své povyražení terorizují okolí.
7. Nepochybuji o tom, že kdyby se podobně jako mládež, zachovali třeba protestující dělníci, tak by jste byl první, kdo by ve zkráceném řízení navrhoval zákon zajišťující státní správě jak s nimi zatočit. K tomuto tvrzení mne opravňuje fakt, že jsem od Vás v předešlém týdnu neslyšel odsouzení hrubého zákroku policie proti protestujícím horníkům ve Warszawě.
  03.08.2005 16:31 lenka
 
Pane Langere, ten jeden mrtvý rozhodně nezemřel kvůli policejnímu zákroku. Vy jste tuto informaci stejně jako někteří další politici zneužil pro své výlevy. Těším se, až budete ministrem vnitra vy: To bude panečku pořádek!
  03.08.2005 09:37 cnerol <ollo@atlas.cz>
 
Pane Langer, ODS vyhraje volby a zdědíte, promiňte ten výraz, nasranou policii. Díky ODS, která prostřednictvím policie útoči na ČSSD. Dejte konečně policistům pokoj. Ti kluci co zakročovali, mají také rádi hudbu, tančí apd.. Je mezi nimi jeden základní rozdíl. Oni bránili s nasazením zdraví zákon.
  03.08.2005 15:37 trpaslik
 
Stále se mluví o porušení ZÁKONA. Ani jeden z vas nenapsal o jaký zakonse jedná.Když mě někdo vleze na zahradu a já mu zlamu nohy tak mě odsoudí za nepřiměřenou obranu a ublížení na zdraví. Tady vlezla policie na soukromý pozemek a ještě je zmlátila. tak o jakých to zákonech mluvíte . může to někdo vysvětlit.
  06.08.2005 15:33 OldCop <OldCop@seznam.cz>
 
Pokud by se stal ten šašek Langr ministrem vnitra, budu mezi prvními policajty co odevzdají služební průkaz. Pod tím blbem bych nesloužil.