Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Dobry den!
Pane Langr,nezvažujete omluvu policii ČR,za Vaše vyjádření okolo CZT?Počítáte vůbec s tím že by jste měl být za rok ministr vnitra.Máte v zásobě cca 30 tisíc nezkorumpovatelných policistů aby jste ty současné nahradil? Nebo to jen byl výstřel od boku jako u pana Topolánka,který sice má GULE ale mozku by se dalo pochybovat.

Ivane LANGŘE , to co v současné době kolem té dupárny předvádíš je trochu vedle. Připadá mě, že ztrácíte jako partaj dech a to mě mrzí . Střední a starší generace má na to většinově jiný názor. Stejně mí parťáci co podnikají by takové fešáky do firmy nevzali. Vezmi si kalkulačku a začni počítat - to je blbej kšeft, věř mi, já mám na to čuch. A jestli vás k tomu hecuje Topol - vykašli se na něj, ten už jede z kopce, i když jste ho dali na chvíli ze sluníčka a doporučili mu odpovídat jen v krátkých a jednoduchých větách. Zatím jsem ještě váš bodík na stupnici prefenercí. Ale přiznám se, že si budu muset přečíst, co dává do kupy Železný a pak se rozhodnu. Odhaduji, že si tam budou přepisovat přestupní lístky někteří bardi s Unie. No uvidíme zatím zdar MAREK.

Železný? neupsal jste se??

ODS se zastává dodržování litery (nikoli ducha) zákona, protože ví, že kdyby Policie ČR postupovala striktně podle předpisů, tak by nejspíš vůbec nevyjela do terénu.

V případě masového porušování ústavních principů technopártisty by musela nejdřív prověřit evidence a jejich správnost na všech dotyčných úřadech včetně katastru nemovitostí, kontaktovat všechny majitele pozemků a konzultovat s nimi zásah, zajistit jim prázdnou dálnici pro odsun a řadu dalších koordinací v okolí - a teprve potom by mohla zasáhnout a kobylky vyprášit z louky/pole ven...

Je pravda, že to už by byly škody skutečně podstatně větší, mohli by zjistit skutečný stav PO technopárty a pak nahánět ty desetitisíce provinilců každého zvlášť a udělovat jim stokorunové pokuty...

Potíž je v tom, že loni si ODS stěžovala, že Policie ČR nezasáhla.
Letos se Policie ČR konečně přemohla k akci (sice to občas zaskřípalo, ale CzechTek se nepodařilo rozvinout nad úroveň "přepadového kontingentu" řádově 5000 osob). Byl to zřejmě první úspěch za posledních 12 let.

ODS, místo aby "sprdla" Paroubka za ne právě nejvhodnější titulky v novinách o tom, co si s Bublanem řekli, snaží se zadupat do země Policii ČR i s ČSSD.

Kdybych byl policajtem, asi bych je všechny poslal k čertu a šel dělat politiku nebo něco méně lukrativního, ale hlavně aby mi do toho nekecali volové.

Dobrý den, já naopak ODS za to, jak se letos postavila za účastníky technopárty volit budu, sice techno nemusím, ale potom, co jsem viděla, je nutné aby tyto děti byly také někým zaštíteny aby někdo dohlédl, na to aby se vše řádně vyšetřilo a byla určena zodpovědnost za zpackaný a brutální zákrok policistů a zejména se domnívám, že policie jednala v řadě případů protiprávně, a řada věcí je zaviněna přímo Policií ČR, dále se také domnívám, že i za lži uváděné premiérem a ministrem vnitra by měla být vynesena nějaká odpovědnost, přece nelze přecházet jen tak, když premier ČR Paroubek či ministr vnitra Bublan lžou celému národu a to i opakovaně. Za to by měli oba dva nést odpovědnost.

Cha, cha, ale že těch dětí tam bylo. Pokud se to počítá podle toho na koho lze ještě brát přídavky, tak dost. Pokud to vezmeme, že dítě už není v 18 letech, tak tam bylo dětí minimum a naflákáno by za ně měli dostat rodiče..

Hlavně Halina Pavlovská s Kocábem by se měli stydět, že vystoupili pžřed kamerou na Strahově. Ale Halinka ví, za co se bere, má dcerušku feťačku žijící a kočující v karavanu, k tomu není co dodat.

volte postkomunistickou ODS , ktera voli za ustavni soudkyni cloveka,ktery za komunistu nechal zavrit hostinskeho za jeho nazor , volte stranu ,ktera necti soukrome vlastnictvi, volte TOPOLANKLA, Z KTEREHO SE V POSLEDNO DOBE STAL HULVAT VE SVYCH VYJADRENICH, JA ods VOLIT NEBUDU A VAS JE MILITI,JSTE SLEPA A CHLUCHA.

Krávo vyblblá.Raděj se pořádně nažer,protože až bude ODS pořádně na koni už nebudeš mít co a pa jim můžeš lízat prdel.

Kdekdo kecá o tom, že Paroubek a Bublan lžou, můžete být konkrétní a napsat v čem lhali? A o jakých dětech mluvíte - snad ne o těch, kteří opilí nebo zfetovaní házeli lahve, šutry, klacky po policii? Víte, že to je protizákonné a že jde o útok na veřejného činitele? A o jaké brutalitě mluvíte? V jiných demokratickcýh zemích by se mluvilo spíše o brutalitě těch "dětí", kterým zřejmě chyběla v dětství domácí výchova s občasným výpraskem a kteří si myslí, že demokracie=anarchie.

Opravdu to jsou děti ? Tak se mrkni na www.404.mysteria.cz. Tam uvidíš co je to za děti.

V roce 1994 britská vláda schválila Zákon o trestním soudnictví a veřejném pořádku (Criminal Justice and Public Order Act, 1994). "Rave" je v něm definován jako shromáždění více než 100 osob, při němž se hraje v noci na volném prostranství zesilovaná hudba, která vážně obtěžuje místní lidi. Zákon poskytuje policii pravomoci nařídit účastníkům, aby pozemek opustili, pokud policie usoudí, že Připravují rave (dva nebo více lidí) Čekají, až rave začne (10 nebo více lidí) Účastní se rave (10 nebo více lidí). Ten kdo neuposlechne příkazů policie či vrátí se během nadcházejího týdne na pozemek, dopouští se trestného činu, kdy je trestem tříměsíční vězení anebo pokuta 2500 liber anebo obojí. Zákon umožňuje každému uniformovanému policistovi, který dospěje k názoru, že určitá osoba jde či jede na rave , jim v tom do vzdálenosti 8 km od místa konání zabránit a donutit je, aby opustili oblast. Pokud osoba policistu neuposlechne, zaplatí pokutu 1000 liber

Nevím kde jste toto opsal(a),ale soudě podle vašeho slovníku v jiném příspěvku je jisté,že ani nevíte o čem píšete a hlavně co to má společného se zásahem policie na technopárty u nás.

Pane Pepku, nevím, kdo neví o čem papanikula píše. Vlatně vím, Vy. On, či ona, jen opsal(a) nastavený zákon, který zabraňuje v Anglii něčemu podobnému. Ono totiž rozehnat 10 a nebo i 100 lidí je daleko jednodušší, než rozvášněný tisícihlavý dav. U malého počtu dojde pouze k nějakým oděrkám, ale u velkého množství může dojít i ke smrtelným zraněním.

Po dlouhé době jsem chtěl jít k volbám a volit Vaši stranu. Díky tomu, co ODS předvedla po Czech Techu - loni kritizovala Policii za to, že nezasáhla, letos za to, že zasáhla - vždy podle toho, jak se to zrovna politicky hodilo, tak opět k volbám nepůjdu a volit Vás nebudu. Lidé, kteří mění své názory podle počasí a podle toho, jak se jim to zrovna hodí ve mě nebudí důvěru. Ostatně tu v naší banánové republice nebudí žádná politická strana. Když člověk vidí výsledky činnosti Poslanecké sněmovny a Senátu v praxi, tak se mu chce brečet. Jedinné na čem se vzácně shodnete tzv. napříč politickým spektrem, je to, o kolik si zvýšit platy a různé další vymoženosti, které snad nemá ani anglická královna. Musím uznat, že Váš senátor pan Kubera je v navrhování těchto prebend naprostý přeborník, tak nápaditého člověka je v tom Senátu velká škoda.

po zvoleni komunisticke matrace jako ustavni soudkyne,po neucte k soukromemu majetku, vyvlastneni majoritnich akcionaru,reakci na nepovolenou technoparty nasich 30 letych nebohych deti kteri napadaji policii,nedodrzuji poradek,vyzev policie a zastavani se techto technaru,po reakci primatora BEMA na situaci kolem Strahova a necinnosti,po hulvatskych vyrazech pana Topolanka, ktery se stava cim dal tim vic prazdnejsi,mi uz nemuzete na nic odpovedet,jako volice a to dlouhodobeho,jste mne panove nenavratne ztratili, preji hodne uspechu na jinem ,nez politickem pracovnim poli zdravim

Vážený pane Langere, dosud jste mi byl sympatický, ALE, po tom co jste předvedl na ochranu řádících zfetovaných band vůči soukromým vlastníkům pozemků, ODS Nevolím !!! Že vám není hanba, spolčovat se s kýmkoliv, jen abyste z toho vytřískal politický kapitál. To nemáte žádnou hrdost ?

spíš o obranu svobody, než feťáků. Pokud máte na mysli ochranu pozemků vlastníků kolem, nevšiml jsem si, že by policie zasahovala pouze na pozemcích poškozených. Řekl bych, že policii bylo v ten okamžik jedno, že už nebrání zákony. Pokud apriori policie brutálně rozežene každou akci, která by mohla zavánět porušením zákona, zavání to spíš kolektivní vinou, než obranou občanských práv.

Chystáte letos také interpelace??

Je to k smichu-viz interpelace poslance ODS:Z interpelace poslance za ODS Lubomíra Suka ze dne 21. září 2004 ve věci postupu Policie ČR v průběhu konání CzechTek párty 2004:
"Spíše jsem nabyl dojmu, že policie celou akci podcenila již v samotném zárodku a pak už jen čekala, jak se situace vyvine. Vše potvrzují slova některých účastníků pro náš tisk, kdy konstatovali, že v každé zemi na západ by je do tří hodin tvrdě rozehnali, ale tady že je to super, a proto se sem rádi vrací. Vždyť bylo možné například uspořádat přísné policejní kontroly hned za hraničními přechody do naší země a vracet všechny "pojízdné autovraky", které se na party sjely. O technickém stavu většiny vozidel by Vás jistě mohli informovat sami zasahující policisté. Rovněž by mě zajímalo, zda se policie vážně zabývá otázkou proč někdo anonymní pořádá tak precizně organizovanou akci? Akci, na kterou přijedou kamiony naložené profesionální audiotechnikou včetně vysoce výkonných generátorů el. proudu. Kdo a z čeho to všechno platí, když všichni víme (viz. řada svědectví mnoha novinářů), že na takovýchto akcích dochází k hromadné konzumaci drog?"

celé znění :http://www.psp.cz/cgi-bin/win/docs/tisky/tmp/t080700.pdf

Janyško,citujete pouze poslední odstavec celé interpelace, ale nezminňujete ty části,kde se píše,že nájemce louky byl od samého počátku akce na místě a žádal polici o ochranu svého majetku,protože žádný souhlas ke konání Czech teku na své louce nevydal.Policie však nezásáhla na rozdíl od letošního roku,kdy majitel louky souhlas ke konání akce vydal.Srovnáváte dvě zcela odlišné situace a to není fér.Kdyby byly zásahy v opačném gardu,t.j.vloni nějaký,letos žádný,bylo by to pochopitelnější.Masakr však není v souvislosti s posloucháním hudby omluvitelný nikdy.
R.

http://www.czechfet.ic.cz/

Nový přísun z webu novinky.cz
Zábava našich dětí - prý je nemáme bít. Jdu ty svoje zrubat preventivně.

To nemá chybu. Ať už jsou snímky odkudkoliv, vyjadřují podstatné, jaká společnost se na těchto akcích schází. To nejsou lidi, toje dobytek. Přesvědčování o tom, že tam byli"taky"slušní lidé, je liché, každý vyhledává sobě podobné. Taky nechodím do hospod a barů, když z hloubi duše nesnáším opilce. Vrcholem všehop je, že včera proběhla médii zpráva, že ministr Bublan bude vyslýchán senátem. Směšné a k pláči zároveň. NAPROSTO ZBYTEČNÝ SENÁT SE ANGAŽUJE V NAPROSTO ZBYRTEČNÉ KAUZE, KTEROU ODS ZPOLITIZOVALA.