Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

ja dekuji veliteli zasahu za to, ze zesmesnil celou nasi zemi v mezinarodnim pohledu, ze otevrel oci spouste lidem, kteri si dosud mysleli , ze je u nas demokracie. dekuji mu za to, ze se politicky znemoznila cssd ( mimochodem , bude to mit dohru u soudu) a hlavne paroubka, ktery se chova jak aparatcik byvale ksc. on vlasne je byvalej komous, takze se neni cemu divit. kazdopadne doslo k hrubemu poruseni prava ze strany statu a jejich moci. a to se nedela.

Ty jsi opravdu magor. Paroubek nikdy komunistou nebyl a nikdy nebyl členem KSČ doplň si informace

nejde o prislusnost ke strane, ale o zpusob mysleni, ktere jej pravdepodobne provazi uz hodne dlouho. a jedina moznost jak to jednoduse vyjadrit je prirovnat jej k necemu co lidi znaji a co existovalo a existuje.

precetl jsem si nazor pana Langra , nevim, z ceho ma atestaci,ale ja mu doporucuju psychologicko -psychiatricke vysetreni,probudte se panove z ODS,jestli uz neni pozde.

papanikulo !!! Štípni se a konečně se prober a přestan se opakovat a blabolit ze spaní

a v cem je nazor langera spatny, pripadne v rozporu se zakonem ??? cituj. a pokud nevis, tak tady nekazej bludy a bez se doucit zakladni pravni rad vcetne ustavy

Všichni by měli poděkovat veliteli zásahu, že na sebe vzal odpovědnost za jiné a konečně dal těm feťákům najevo, že slušní lidé mají nějaké zastání. A vzkaz pro všechny nevolte ODS ať si je volí ti jejich, třeba budou mít fet zadarmo a vydávat ho bude ministr vnitra / pokud někdy vyhrají volby/

Bohužel musím konstatovat, že s váma socani dost dobře manipulujou.Gross, Paroubek obklopeni STB.To byla zkouška co si může dovolit.Vždyt prohlásil ,že se spolupráce s komunistama nebrání.Je úplně jedno kdo tam byl. Technaři se mu náramně hodili TEN VÁS CHCE DOSTAT PŘED 89 ROK. TAKŽE HO URČITĚ VOLTE! BUDE VAM DOBŘE TOHLE BYLO KLASICKÉ KOMUNISTICKÉ CVIČENÍ. ALE NENÍ 88 TAKŽE TROŠIČKU NEVYŠLO.

vzkaz pro pana Milana,dopurucuji Vam to same ,jako panu Langrovi,navic trpite utkvelou predstavou,mozna manicke stavy.

pro papanikula : ciste nahodou, neni tom co se tady pise o cssd trochu pravdy ??? zastirani skutecnych veci, mateni kolem vladnich rozhodnuti atd....

Chraň nás bůh a všichni svatí před modrými havrany, jestli je Langer takový doktor jako právník pak úpřímnou soustrast pozůstalým po jeho pacientech. (Naštěstí se medicínskou profesí neživí a plácání nesmyslů ještě nikoho nezabilo)
Langře styď se, zatím jsi pro společnost nic neudělal, zato dobře umíš špinit jiné, to ovládaš bravůrně.

tesat do kamene a do modré šance

pro honzu , ano tesat, protoze pod tvrdou neforemnou slupkou je zdrave krystalicke jadro. to se ovsem o cssd rici neda, same bahno, moralni spina. a z toho nikdy nic nebude, jen zase same bahno

Opravdu je to předvolební guláš se vším všudy. Doufám, že nebude pro ODS vítězný. Tančící mládež na www.mysteria.404.cz je skutečně ta pravá a naše. To jsou ty dětičky co se jich ty uplakané maminky zastávaly v televizi jak se nemohou bavit. Excesy policistů jsou neomluvitelné, ale zákrok byl potřebný

v cem byl potrebny ???definujte dle zakonu teto zeme.

Jako Váš možná budoucí podřízený policista si myslím, že asi ztratíte velmi mnoho hlasů do voleb. Policistů je 40.000x 3 členové rodinyx5známých každého policisty = 320.000 hlasů, kteří dle chatu na policejním intranetu nedají hlas ODS. Samozřejmě to počítám ze srandy, ale vážně mě zajímá co se stane s preferencemi. Pokud vím technaři moc k volbám nechodí a ty demonstrace také nejsou moc početné. Pořád stejné tváře a pár čumilů. Já také asi ODS volit nebudu. Nezlobte se.

jaké asi ?

pokud jsou vsichni takovi policisti jako vy, chran nas misto vas panbu. 1. jak muzete vedet, ze vsichni rodinni prislisnici budou volit vas nazor ?? pokud je budete nutit, je to trestnak jak vysitej
2 pokud budete volit toho, kdo vam da vic prachu, bezte od policie. protoze tam by meli byl lidi apoliticti a praci by meli delat z moralnich, nikoli financnich duvodu.
3 je pravdou, ze u polici je spousta slaboduchych jedincu, kteri nedovedou hodnotit vic nez jizdu na cervenou ci spatne parkovani. takze bude trvat jeste tak 10-20let, nez bude policie plnohodnotny statni aparat chranici obcany teto zeme.

Pro ozzyho: Zkus si lépe přečíst Langerovy reakce, např. MfD, kde nekritizuje policii jako celek, kritizuje pouze nekompetentní vedení, které pracuje na politickou objednávku (jakkoli to zní ideologicky, Paroubek už dlouho před CzechTekem vyhlašoval, že policie musí zasáhnout s veškerou razancí, Bublan sklapl kufray a konal, což předvedli už celníci, kteří pár technařů nepustili ani přes hranice), a přehmaty či rovnou kriminální jednání jednotlivců, a naopak vyjádřil lítost, že se toho všeho musí z rozkazu účastnit i ti policisté, kterým to je proti srsti. Vol, koho uznáš za vhodné, a jestli to mají všichni policisti zařízené tak, že co volí oni, volí i jejich rodina a 52 známých, tak je to patrně nejvlivnější lobby v republice.

for Ludek
1 - nikdo nenutí nikoho volit, jen jsem čerpal z názorů policistů, jejich rodin a známých, kteří podporují zásah se vším všudy. Kdyby si řádně Luděk přečetl, že jsem počítal ze srandy, nemusel by reagovat jako pitomec. S policisty je i většina lidí z ozbrojených složek (armáda, celníci, hasiči), proto jsem klidně mohl známé vynechat
2 - o penězích nebyla ani řeč, další hysterická reakce technaře
3 - k tomu není co říci, je mi tě líto.

Dobrý den, v neděli jsem slyšel v Otázkách pana Bublana. Říkal, že zprávy z nemocnic vypovídají, že většina ošetřovaných účastníků (i mladistvých) CzechTeku byla pod vlivem alkoholu či drog. Policie prý věděla, že se to tam děje. Proč tedy policie raději místo mlácení technařů nenasadila své lidi, aby se dostali na stopu dealerů drog? Na ty brutální zásah vůbec nedopadl. Ti zbalili své nádobíčko, rychle odjeli a teď prodávají dál. Kdyby policie akci jen monitorovala a hlídala dodržování zákonů, mohlo to přinést mnohem větší výsledky. Proto si myslím, že postup policie byl špatný.

Ono je dost dobře nemožné zyzo lidi nějakým způsobem monitirovat, neboť místo konání akce je známo jen hrstce vyvolených a ostaní účastníci se ho dozvědí těsně před konáním akce. Další problém je určitě ten, že zásobu drog má každý z fetujích účastníků při sobě a určitě půjde o množství menší než je malé. Netvrdím, že zde nějaký dealer není, ale rozhodně jich nebude hodně s kdoví jakým množstvím. Tito fanoušci jsou spíše zákazníky a pokud jste někdy viděl dealera např. hospoda U Zpěváčků v Praze, tak ten by zde byl jak pěst na oko.

Omlouvám se za překlepy, ale píši to v rychlosti

HRZCE VYVOLENÝCH. A že tam byla policie dřív než technaři ,když je nechtěla pustit na pozemek.

To Radek: Mluvilo se o tom, že technařům byly drogy podávány nevědomky v nápojích. To ať se na mne policie nezlobí, ale myslím, že není až takový problém tady zjistit dealera. V době hrozby terorismu se policie či tajné služby nemohou vymlouvat, že nevědí, kde bude party pro tisíce lidí. To bych považoval za absolutní neschopnost a důvod k obavám.

To mireK: Říkáš, že drogy byly účastníkům CT05 podávány nevědomky v nápojích. Teď by mě zajímalo, kdo toto financuje a zejména co by měl z toho, že bude drogy zadarmo podávat. Toto popírá věškeré ekonomické teori, kterými se bohužel i trh s drogami řídí. Jakou z těch bžných drog lze takto konzumovat? Snad jen extázi a ta není z njlevnějších. Tudíž ten kdo by to financoval by na tom velmi prodělal. Dále píšeš, že v době terorismu Policie nevěděla o této akci. policie o ní věděla, věděla o ní i media. Problém byl, že lze velmi obtížně zjistit místo konání. Když už to srovnáváš s terorismem, tak jak je možné, že země např. Anglie či Španělsko, které mají dlouholeté zkušenosti s terorismem neodhalili včas útočníky? Pokusím se dpovědět. Pokud jde o skupinu lidí jako např. teroristé nebo tvrdé jádro technařů je nemožné se k nim prakticky dostat a otevřeně ti říkám, že toto nedokážou tajné zahraniční služby, které přitm mají jiné možnosti.

Koukněte na fotky, jak se děti baví. Tohle rozum nebere, co je to za doby.... . Na www.404.myteriacz
To bude něco pro Vás modří ptáci a p. Havel.

Postoj nekterych clenu ODS (i Vas) k diskutovane akci mi vzal dech a take chut Vas v pristich volbach volit. Mate skutecne lidi za stado nemyslicich tupcu? Premyslejte uz proboha normalne a ne tupe stranicky! Vsechno prohrajete!!!

Po přečtení několika příspěvků nevěřícně kroutím hlavou, jak spousta lidí dokáže dokonale překroutit argumenty druhých nebo si přímo vytváří umělé nepřátele a vkládá jim do úst slova, která nikdy nevyřkli. Za prvé, nikde jsem nepostřehl, že by se zástupci ODS včetně pana Langera kdy zastávali těch "zfetovaných technařů" či podporovali ničení soukromého majetku či porušování zákona. Především ze slov pana Langera (přečetl jsem si oficiální stanovisko na těchto stránkách i jiné příspěvky v médiích) vyplývá, že policie měla být na místě a měla konat. Způsob, jakým ale policie ve skutečnosti zasáhla je však tragický. Pokud policie měla právní podklady pro to, že akce je nelegální, neměla tam ty technaře vůbec pouštět. Pokud už udělala chybu a pustila je tam, nebo pokud akce byla legální, měla policie zajistit dodržování pořádku a individuálně trestat každého, kdo porušil zákony ať již přestupkem či trestným činem. To je podle mne profesionální postup a takto již policie postupovala v několika předchozích letech. Proč ne teď? Chtěl se někdo předvést jako chlap? Ať se pak omluví všem zraněným policistům i technařům i těm občanům, kterým pořád ještě záleží na respektování lidských práv a svobod a kteří od státu vyžadují jen profesionální postup.

Asi jsi hluchý a slepý,když se Ti to hodí do krámu. Kdopak to říkal, že policie bila tančící, zpívající a hrající si děti? Snad ne Paroubek. Jsi modrý pionýr soudě podle toho jak se zastáváš svých poktryteckých vůdců. hudáčci technaři, oni jen tančili a házeli kamení, zápalné láhve a železné trubky po zlých policistech, že.

včera demonstrovali v Teplicích, slušný bordel, doporučuji předvést ve všech větších městech a ODS budou možná volit pouze v ústavech pro mentálně postiženéí