Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

primat nedrzi CSSD, verejny dluh je cca k 1 bil. kc,pricemz ODS nadelala 500 mld.ludku,kdyz budeme spravedlivi, tak je to
1:1,

ale k tomu dluhu jeste male doplneni, uz jsem to jednou psal, prevod dluhu z dob pred89 je cca 160 mld, za to ods nemuze, dale upadek a krachy podniku zpusobila ČNB svym razantnim zvednutim urokovych sazeb z uveru za vlady klause. a vlada nemuze a nemohla ridit ČNB. takze za to vlada ods nemohla, jak vy pisete. samozrejme ne vsechno ovlivnila cnb, troufam si rict tak 60procent padu podniku. takze nam zbylo ( potitejte se mnou 500 mld minus 160 mld za ksc x .4 tj 136 mld kc) 136 milard, ktere ma na svedomi ods. co je to procentuelne proti cssd si vypoctete sami

jetse jednou za socialistickeho bankovnictvi vlada ods priopravila tento stat o 500mld,nemluvim o dalsim majetku vyvedenemm do zahranici,krachu kampelicek,absence jake hokoliv zakona. I pan prof. Vaclav Klaus konstatoval , ze neprivatizace bankovniho sektoru byla chybou,naklady na sanaci a rozkradeni techto bank nese ODS,afera lehkych topnych oleju za vlady experta z ODS p. Kocarnika jako ministra financi,takze porad 1:1,lukasi priznej si to , ja vim, je to tezke ,ale jeto pravda.Budme soudni.

v cem je vina ods u krachu kampelicek ?? to mi chcete namluvit, ze je stat ma ridit a kontrolovat ??? co se tyce vyvozu majetku, pokud neco vlstnim , muzu si s tim delat co chci, treba vyvezt za hranice. to je obchod. je pravdou, ze banky mely byt privatizovany okamzite po prevratu. pak by nikdo nikoho nemohl odsuzovat, kdyz banka padne a jde do konkursu. je to opet otazka obchodu. do toho stat nesmi zasahovat. kdyz padne forma, propusti lidi a akcie spadnou treba na nulu. a akcionar si taky nemuze stezovat, ze prodelal, ze ma penize pryc, to je obcho a rizika s nim spojena. zadnym zakonem toto nelze osetrit, maximalne pojistenim vkladu. to ale enorme zatezuje banky a podle toho to pak vypada. mame skoro nejvetsi poplatky za nbankovni sluzby v evrope. a kdyz banka nevydela na uverech, zdrazi sluzby. jinak to asi nejde.

samozrejme dozoruje ministerstvo financi,ktere udeluje licence ,odpovednost je na min. financi

Škromachova taktika při snižování nezaměstnanosti začíná vycházet najevo.
Přepisuji z dnešní relace ČRO1 ve 13:00
(Celé dostupné ve zvukové podobě na http://www.rozhlas.cz/portal/portal/v přehrání zpravodajských relací).

"Za arogantní pokládají lidé z jesenicka postup úřadu práce při sankčním vyřazování z evidence...
Podle zástupce ředitele jesenického úřadu práce Josefa Vyroubal je to politický manévr ke snížení míry nezaměstnanosti. Takový postup se nezamlouvá ani jemu..."
obrazek o vlade si udelejte sami

Luďku, najal si vás Langer, abyste tady hustil do lidí, to, co je nezajímá? Mimochodem, mám přítelkyni v Jeseníku, která léta byla nucena chodit na pracák, znám všechny praktiky, co tam s lidma provádějí, neshazujte nic na Škromacha! Škromach nikoho na úřadech práce nenabádá, aby si na teplý a krásný místečka posílali svoje lidi.

je mi lito ,ale pan Schvarz nema pravdu, vetsina dluhu 500mld kc vznikla za vlady tve ODS a jejiho socialistickeho bankovnictvi, kdy diky teto politice kazdy obcan bude splacet cca 80 tis.Pan profesor ale do bilancni rovnice tento dlu na strane pasiv nezahrnul, v bilanci se objevil az za vladyCSSD v konsolidacni bance.
Ludku jeste jednou,vim, ze je to pro tebe neprijemne zjisteni ,ale za vlady ODS doslo k nejvetsimu zadluzeni tohoto statu-socialisticke bankovnictvi, krachy bank,sanace bank,uverove podvody,vyvoz kapitalu do zahranici,neexistence zakonu.Tak si to hochu taky priznej:Tva ODS totiz neni neposkvrnena ,ale v aferach a korupcnim jednani zmitajici se strana.

to bb , co vas teda vlasne zajima na techto strankach??
to papa , jeste zapomel zapocist dluh republiky z lat pred 89, to bylo asi 160 mld. kc. ja netvrdim, ze ods nenadelal dluhy. cssd ale v tomto drzi primat.

ajeste ke korupci, spoctete, kolik jich mela vlada ods a jaka " vaha" byla u jednotlivych afer. a porovnejte to s vladou cssd. obe vladly cca 7-8 let, takze na cas je to 1:1, pak budeme hodnotit, kde byla vetsi korupce za stejne casove obdobi.

nejvetsi korupcni jednani bylo za ODS,kdy uvery dostavaly za socialistickeho bankovnictvi lide blizci ODS,i kdyz vedeli,ze nic splacet nebudou , to byly afery hlavne kolem p.Judr .Salzmana,clena ODS a red. KB,Topne oleje a aferap min. financi Kocarnika, kdy manzelky techto politiku nosily v igelitkack milionove obnosy,tajna konta ,mrtvi madarsti darci tzv. sponzori a sposty dalsich afer, smutne je , ze vlada ODS koncila v hluboke hospodarske depresi balickovych opatreni a rustu HDP -2,2%, v soucasne dobe roste HDP nejvice v Evrope prave v Ceske republice, takze to nemuze byt zase tak spatna vlada,zadluzeni se podarilo snizit 0 30mld.

to papa, jake zadluzeni? to, co si vlada soustavne pujcuje od obcanu ?? to je teda uspech. reknete mi , proc vlada jednoduse neseskrta vydajovou cast rozpoctu a ty dluhy se zastavi ??? driv mela penize z privatizace svych podniku, telecomu atd atd. dnes, kdy je uz v podstate vse prodano a privat.prijmy do rozpoctu uz v budoucnu nebudou, reknete mi, cim se tento vypadek nahradi, kdyz uz tak je rozpocet silne deficitni ?

vlada si nepujcuje od obcanu ,vlade pujcuje banka,deficit je finacovan pomoci statnich dluhopisu,zalezi na strukture dluhu,jelikoz roste HDP,pujcene penize vydelavaji,nejsou projedeny,dochazi k oziveni ekonomiky,coz za Klause nebylo -balicky a HDP -2,2%,dluh se snizil 0 30mld,ale to jsou nazory dvou ekonomickych koncepci jedna chce skrtat ,druha ozivit ekonomiku a kdyz budeme spravedlivi ,tak to, se vlade CSSD podarilo,roste HDP nejvice v Evrope , posiluje koruna,klesa zadluzeni,dokonce klesla nezamestnanost z makroekonomickeho hlediska se jedna o usoesnou vladu,mame nizkou inflaci.

jeste bych snizil zdaneni pravnickych i fyzickych osob,zrusil bych zdaneni zivnostniku tzv. minimalni dan,nebo-li dan za podnikání.

to papanikula
Dluh roste každý rok o cca sto miliard korun Vždy, když jsou vládní dluhopisy splatné, vydává vláda nové na pokrytí splátek a půjčuje si i na úroky. Jen úroky ze státního dluhu představují ročně už 50 miliard korun! I kdyby se příští vládě ODS podařilo snížit nezaměstnanost a rozpočtové deficity přiblížit k nule, státní dluh zde již zůstane a s ním povinnost platit každý rok z daní občanů 50 miliard na úroky z dluhu, který zde nadělala Sociální demokracie v letech 1998-2005. neni to z moji hlavy, ale souhlasim s tim

to p: ja bych zrusil vsechny dane amoralniho charakteru tj, dedickou dan , dan z prevodu nemovitosti , dan z nemovitosti apod. tyto dane me nuti k nesvobode v sprave sveho vlastniho majetku .vsechny ostatni dane ( prijem ,dph atd) je nejlepsi sjednotit na nejakou vysi , cca 15-18 procent podle potreby statniho rozpoctu. nadale ponechat spotrebni dane z benzinu, cigaret a alkoholu, pripadne korigovat jejich vysi dle potreby.
je to jednoduche a ve spouste zemi to v podobne verzi funguje.

To: Ludek
Pozitivní demografický vývoj je ohrožen hlavně díky konzumnímu pojetí života, a teď ještě díky technařům - tvrdý policejní zásah jim zmasíroval koule. Myslím samozřejmě hlavy,takže tady prudí stále stejnými nesmysly. Jdeme makat,vážení,ať si naše děti mohou stále hrát! Taky jedna přes - sát. Ještě mrknu,jestli svítí u Langerů,jestli se politik nefláka.

tak bezte makat, ja to mam dnes az do rana , zitra rano se premistuju jinam a tam makam az do vecera. o vikendu snad bude klid.

Ludek.
Poslouchej ty Ludku, nepraštil tě někdo po hlavě ? ? ?
Číst ty tvoje chytré rozumy a zůstat u toho klidná tak to dá fušku.
Jen tak mimochodem, kdyby ne komunisté, tak Klaus není na hradě.
Místo těch tvých radobýchytrých řečí, jdi radši makat, ať já stará bába nemusím na takové jak jsi ty, ještě dneska v 60 dřít.
Tak mi to zařídili modří ptáci.

tak ti to zaridi vsichni bez rozdilu, treba az na 70 let. je to otazka demografickeho vyvoje. kdyz nebudou deti, tim padem pracujici, nebude kdo platit prubezny duchodovy system. to si nevyberes. a je to vec apoliticka, zadny politik nikomu uz z principu neslibi duchod.

prevzato

V období 1999-2004 vzrostl veřejný konsolidovaný dluh z 240 mld. na 659 mld. Kč. Tím měl každý obyvatel České republiky na konci minulého roku dluh ve výši téměř 65 tisíc korun, zatímco před šesti lety o více než 40 tisíc méně. Na splacení tohoto dluhu by každý pracující v naší zemi musel pracovat tři čtvrtě roku a celou svou čistou mzdu odevzdávat eráru. V letech 2001-2004 konsolidované deficity veřejných rozpočtů (v miliardách korun) činily 48,8; 11,5; 129,4 a 90,4, přestože v jednotlivých letech byl vykazován ekonomický růst ve výši 2,6 procenta; 1,5 procenta; 3,7 procenta a 4 procenta. Je smutné, že se ani v letech hospodářského rozmachu nepodařilo dosáhnout vyrovnání rozpočtových výdajů s příjmy. O rozpočtových přebytcích a splácení veřejných dluhů v období hospodářského rozmachu, což doporučuje keynesovská hospodářská politika, jíž se sociálnědemokratické vlády tak rády ohánějí, se nám může jen zdát.
Kdo si dovolí takový vývoj a stav veřejných rozpočtů nazvat stabilizovanými veřejnými financemi? Každý odpovědný ekonom by takovou situaci vyhodnotil jako stav hluboké fiskální nerovnováhy, deficitních veřejných rozpočtů, pokračování negativních vývojových trendů a destabilizace veřejných rozpočtů.
3. „Mluvil jsem ve svém projevu - v duchu Strategie - o hospodářském růstu země v letech 2007 až 2013 v každoročním průměru o 7,8 procenta.“
Pomocí tohoto ekonomického růstu bychom v roce 2013 měli v České republice dosáhnout průměrné úrovně HDP na jednoho obyvatele v EU.

Strategie hospodářského růstu

K tomu je však nezbytné vytvořit podmínky a přijmout opatření, která následují za první stranou celkem 136stránkového textu Strategie hospodářského růstu. [b]Ten byl vypracován pod vedením místopředsedy vlády Martina Jahna.
K nim mimo jiné patří: snížení sazeb příspěvků na sociální a zdravotní pojištění, zavedení dobrovolného soukromého zdravotního pojištění a zvýšení spoluúčasti pacientů, urychlené vytvoření vícepilířového penzijního systému s limitem pro povinnou účast, sdílení nákladů na studium neboli spoluúčast na financování studia, okamžitá a úplná deregulace nájemného, privatizace bytového fondu, snížení složené daňové kvóty, změna rozpočtového určení daní na základě prohloubení vztahu mezi místem vzniku daně a její spotřebou neboli posilování rozpočtové nezávislosti obcí a krajů na státu, privatizace majoritních státních účastí v monopolních firmách, privatizace, demonopolizace a liberalizace služeb v telekomunikacích, energetice, dopravě a vodním hospodářství, zpružnění pracovního práva cestou snadnějšího propouštění z pracovního poměru a jednoduššího najímání pracovních sil.

O těchto opatřeních pan premiér už nehovoří. Bez jejich uskutečnění však nelze dosáhnout kýženého, téměř osmiprocentního ročního ekonomického růstu a vysněné průměrné úrovně HDP 25 členských zemí EU v roce 2013.
Naopak výroky zpochybňující aktuálnost penzijní reformy, jasné odmítnutí transformace zdravotnictví, zrušení převodu financování školství zministerstva na kraje, probíhající zestátňování a postupující monopolizace energetiky a nečinnost v dalších oblastech nazrálých pro razantní reformy zpochybňují politickou věrohodnost premiéra samého.
JIŘÍ SCHWARZ, Autor je děkanem Fakulty národohospodářské VŠE

Jiří Schwarz byl 7 let v KSČ!!!! Navíc, jak sám přiznal, pouze z kariérních důvodů! A takový nás bude poučovat o ekonomii a poučovat člověka, který měl to svědomí a do KSČ nikdy nevstoupil!

to neni odpoved, ma podle vas pravdu nebo ne ???

On si pan Jahn může s modrými ptáky podat ruku. Mě vždycky překvapuje, jak mohou dělat poradce (a tím nemyslím jenom Jahna) a ministry lidé, kteří v životě neřídili ani trafiku a nyní dělají ekonomické výhledy na sto let dopředu. Co by se stalo, kdyby se to, co Jahn a někteří další tzv. "ekonomové" navrhují? Deregulace nájemného - představa, že se tím vytvoří trh s byty je jaksi mimo. Ten trh s byty tady už dávno je, ovšem jaksi řada lidí nemá prostředky (při průměrném výdělku cca 14 000,- Kč), aby si mohla byt koupit a se svým platem na to nedosáhne ani s hypotékou. Deregulace nájemného dosáhne pouze toho, že nájmy se pouze zvýší na úroveň současných spekulačných nájmů (u nás nazývaných tržní nájmy). Bez dalších opatření (jako např. zvýšení daně z nemovitosti těm majitelům domů, kteří mají delší dobu prázdné byty z důvodu vysokého nájmu atd.) půjde o pouhé zdražování. Vícepilířový důchodový systém - je směšné, když nás zastánci důchodové reformy přesvědčují, že v roce 2050 nebude na důchody. V tomto státě nikdo neví, co bude za rok a tady se dělají výhledy na 50 až 100 let dopředu. Jako kdyby v roce 1905 někdo připravoval důchodovou reformu na rok 2005. Argumentuje se demografickým vývojem a malým počtem dětí a najednou jsou všichni zaskočeni, že porodnice jsou přeplněné. S tím se jaksi nepočítalo. Kdo má největší zájem a připojištění v soukromých penzijních fondech? Jsou to finanční skupiny, které se už třesou na ty naspořené miliardy a řada politiků se už vidí ve správních radách těchto fondů. Já osobně nevěřím tomu, že současní politici jsou schopni připravit takové zákony, aby spoření v těchto fondech bylo bezpečné. Zkušenosti s krachem 20 bank, desítek kampeliček a fondů jsou ještě v živé paměti. Odhadované ztráty jsou ve stovkách miliard. Kdo zajistí, že po 30-40 letech spoření nebude Váš účet vytunelován? Pan Kožený je zářným příkladem. Pokud budou zákony připravovat lidé jako např. pan Železný (který se už vidí v příští vládě), tak se můžeme připravit na ztrátu dalších desítek miliard. A jakou částku po těch 30 letech vůbec dostanu - nebude to třeba tak na jeden měsíční nájem? Transformace zdravotnictví - nejde o nic jiného, než jak dostat z lidí další peníze. Do zdravotnictví totiž můžete nasypat stovky miliard a stejně budou peníze stále chybět. Ve zdravotnictví se totiž neumí šetřit. Myslíte si, že největší zisky dosahuje ropný průmysl? Chyba - největších zisků dosahuje farmaceutický průmysl - proč asi? A takto by se mohlo pokračovat donekonečna. Pokud v politice nebudou schopní (ne všehoschopní) politici se zkušenostmi z praktického života, tak nic pořádného nedokáží, spíše zbabrají. Oni totiž politici jsou jaksi pořád mimo realitu života běžného člověka. Ostatně je to vidět na zákonech, které se už v okamžiku vzniku musí novelizovat, protože jde většinou o nefunkční paskvil.

Pro Huberta:
Takže podle tebe je asi fakt nejlepší nedělat nic, jak navrhuje p. Paroubek, důchodovou reformu není třeba provádět, současný systém vydrží ještě 20 let. To už bude Paroubkovi asi jedno, po nás potopa, kdo nic nedělá, nic nezkazí, heslo ČSSD. ODS aspoň jasně deklaruje vůli reformu zdravotnictví a důchového systému provést, na rozdíl od vládních stran, které už sedmým rokem hovoří o tom, že by jednou snad, možná, v dohledné době, máme již téměř připraveno ... kdyby (nedej Bože) měli příští volby vyhrát, říkali by to opět celé volební období, k čemuž by jim svorně notovali komouši, kteří by se díky ČSSD dostali do vlády a konečně bychom byli pěkně levicoví, jak si asi většina zde přispívajících kritiků z hloubi duše přeje. Proč všichni vykřikují o zajišťování teplých místeček, klientelismu a karérismu jen v souvislosti c ODS? Děláte, jako by to v jiných stranách nekvetlo v naprosto stejné míře - mám jmenovat nejkřiklavější příklady z velmi nedávné minulosti?

pro Annu Kozlovou
Máte pravdu, Klause volili i komunisté, i ČSSD i US DEU - tudíž podpora napříč politickým spektrem - co víc si můžete přát? Václav Havel byl pro první volební období zvolen výhradně komunistitckým parlamentem.
A co mají modří ptáci společného s odchodem do důchodu po 60., to opravdu netuším.

Pro Kellera:
Pokud umíte číst, tak jste si mohl všimnout, že jsem o nic nedělání nepsal. Samozřejmě že jsou nutné reformy, je ovšem otázka, jestli toho tito politici jsou vůbec schopni a jestli pod záminkou reforem nejsou pouze jejich sobecké zájmy. To nám ostatně předvedli v minulosti mnohokrát. Já jen tvrdím, že reformy by měli připravovat lidé se zkušenostmi a ne partajní břídilové, jejichž jedinou devizou je členství v nějaké straně a v životě neřídili ani tu pověstnou trafiku. To jsme tady už měli a zřejmě se toho nedokážeme zbavit. Můžete si přečíst na stránkách www.duchodovareforma.cz, co jednotlivé partaje připravují a pro mnoho lidí by to byl po x-letech pád do chudoby. Nikde se ovšem nedočtete, jaké důsledky přináší např. tolik vychvalovaná chilská důchodová reforma. Tady ovšem řada politiků právě tento systém prosazuje. Totéž se týká zdravotnictví - realizace plánů některých politiků by vedla k tomu, že cena života by byla úměrná stavu konta pacienta. Takže ještě jednou pro nechápavé - reformy ano, ale musí být za nimi vidět člověk. Ideologii nechte pánové a dámy stranou.

pro kellera,vis vetsina prispevovatelu se domniva,ze ODS je stranou populistu a sanci,kteři kritizuji uplne vsechno, ve snemovne hlasuji s komunisty a jejich pohunky jmenuji do ustavnich funkci,kdyby jsi poradne poslouchal,tak Paroubek nerekl , ze duchodova reforma neni nutna,jen to ze 20 let se system jeste udrzi,coz neznamena nepracovat na zmene koncepce,ja kdyz si predstavim jako predsedu vlady prazdneho a falesneho tOPOLANKA /CIT. vACLAv kLAUS/ MANAZER , KTERY neuridil ani malou firmu dluh 16 mil. a chtel by ridit stat,komunistu Tlusteho a jeho sanci,hysterickou Nemcovou,Katerina Dostalova ,ktera do vseho medialniho mluvi,ale nicemu nerozumi,vhodny kand. na min. kultury,europesimistu Zahradila , protigripenovskeho Necase a ferdu mravence , neustale se usmivajiciho I.Langra,tak nevim, ale nejsou lidi,chce to uplne nove tvare v ODS.

Pro Kellera:
ODS měla řadu let na to, aby reformy připravila i realizovala, místo toho nechala rozkrást bankovní sektor, zkrachovat na 70 kampeliček a řadu fondů. Odhady ztrát způsobených neexistencí zákonů, které by to znemožnily, se pohybují kolem 650 miliard, podle některých údajů až 1 bilion korun (1 000 000 000 000,- Kč). Jak chce strana, jako ODS, nyní připravovat reformy, když nedokázala za doby svého vládnutí prosadit takové zákony, aby k tomu "zhasnutí" nedošlo? To jí máme nyní věřit, že zákony touto stranou připravované, neumožní tunelování důchodových fondů a že nebudou noví Kožení?

pro kellera
jinak zdrav.chtela ODS reformovat 8 let za obdobi svych vlad,ale sliby chyby,tech ministru mela jako maku a skute utek

to hubert
jak chcete politicky ridit bankovni sektor . banky jsou nezavisle subjekty a komu pujci penize o tom nerozhoduje nikdo z politiku, ale bankovni urednici.

Pane Luďku, jak politicky? Zákonem a velmi tvrdým. Myslíte si, že by kdekdo nechtěl pracovat v takovém prostředí, kde by mu lidé dali své peníze a on je hravě půjčil svým kamarádům a sobě, pak to prohlásil za neúspěšné, ale nevědomé, investování a odešel ještě na nějaký vlivný post, protože půjčil (či spíše dal) i těm, kteří mají na obsazování vlivných míst velký vliv? A bez možnosti jakéhokoliv trestu. Tvrdé zákony nemusí být jen v zemi, kde si podnikatelé s penězi a i ostatní uvědomují, že jen další jejich činnost a prosperita okolí není jen o tom, aby si sami nacpali prachama kapsy a na ostatní kašlali. A jen země s tvrdými zákony jsou prosperujícími.

to milos, tak mi nejakou formu zakona tady nadneste. treba kdyz banka prosustruje penize klientu i sve , napr 100 miliard. a padne. co dal ??? nebo jinak, komu muze banka pujcit a kdo je duveryhodny, aby penize splatil. nejaky zakon na to. nebo dal, rucit majetkem, ale v jake vysi , ve vysi pujcky ?? dobra pujcim, ale kdyz nevratim prijdu omajetek. pak by ale banky vlastnily spousty fabrik k nicemu , protoze majitele nemeli na splaceni a firmy se jim zabavily. majitel ale timto zpusobem muze vyprat prachy pres banku , protoze fabriku defacto bance proda a ma ciste penize. samotneho clovaka honit k zodpovednosti je nesmysl, peniza vam nikdy nevrati, a kdyz jej zavrete, zadny ucinek ve forme narovnani majtku uz nikdy nedosahnete. tak jak to teda udelat ??? ja osobne nevim, jak to udelat, aby vas nikdo neokradl timto zpusobem. jedine penize nepujcovat. to ale banka zkrachuje, protoze na tom je zalozeno jeji podnikani. tak neco navrhnete.

Jedině Ludek tady má rozum. ODS je perspektivní strana s velkou budoucností. Jsou tam politici kteří mají přehled, jsou v obraze a mají na všechno účinné řešení. Příští Tekček bude na Hradě a policajti budou za bránou. A ještě to přiláká zahraniční turisty. President bude mávat z okna. Nakonec se to spláchne hadicí a je uklízeno.

na Hradě nebo na Hrádečku

Jste nějak mimo, vidím, že vše co udělá opozice je úplně špatně, jen ODS je strana plná odborníků - úplně na všechno. Volil jsem ODS, už nebudu. Kde jsou Vaše pravicové zásady, zdraví osob, ochrana majetku a dodržování zákonů této země.

Čerpací stanice nebyla jediným místem, které technaři nedaleko Kladrub obsadili. "Vedle je makové pole. Tam chodili sbírat mák, který převařovali a například míchali s energetickými nápoji. Běžně si také aplikovali drogy injekčními stříkačkami," říká Hájek.

Velké problémy prý měli zaměstnanci s volně pobíhajícími psy.

"Většina z nich patřila mezi bojová plemena. Psi se pohybovali bez náhubku po celém areálu, vbíhali i do kanceláři nebo kuchyně. Několikrát jsem lidi žádal, aby si je zabezpečili, ale bohužel, vůbec nereagovali," říká nájemce pumpy.

v tom pripade meli policii pozadat o ochranu zdravi a majetku.

Bylo jich tu plno. Češi se snažili chovat poměrně solidně, ale cizinci se tu pohybovali, jako by jim tady vše patřilo, byli drzí a arogantní," vzpomíná nájemce stanice Josef Hájek.

Škodu v řádu desítek tisíc korun způsobili účastníci CzechTeku benzinové pumpě na dálnici D5 u Kladrub. Odcizili pohonné hmoty téměř za 20 tisíc, 240 kusů plechovek s nápoji, jídlo a různé motoristické doplňky. Na parkovišti u pumpy strávili dva dny.