Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

organizator cekteku je zprosten obzaloby( zpravy v tv ct 12.00h). konecne prvni spravedlnost v teto kauze. uvidime jak se to bude vyvijet dal

Jaká spravedlnost? Co to meleš? Logicky bude stíhán konkrétní člověk za konkrétní čin.A když jsme u spravedlnosti,tak potom odvozeno od výroku paní advokátky a státního zastupitelství ,nemůže Paroubek ani Bublan odpovídat za konkrétní činy jednotlivých poldů,protože je nespáchali.Politická odpovědnost,to je dost pofidérní. A jakou má potom pan Langer za rozeštvávání politické scény?

on je asi veliky rozdil mezi odpovednosti vedoucich politiku ve vlade a obcana jako takoveho. obcan je zodpovedny sam za sebe ( pokud nevychovava nezletile deti) , politik a vladni predstavitel je zodpovedny za svuj resort , tj i za sve podrizene.

Tys to ale ludku nedopsal do konce. Takze dale plati :

Politik a clen ODS (vcetne cestnych funkcionaru) je nezodpovedny.

"politik a vladni predstavitel je zodpovedny za svuj resort , tj i za sve podrizene"

Ano. Na tom něco je. Ale nesmí se to týkat ODS.
Vzpomínám si na jenoho šéfa strany, který když odhalili jeho sponzory ze záhrobí, nic nevědel, za nic nemohl a za nic neodpovídal. Nevím, možná mě paměť klame, nejsem nejmladší, ale byl to politik. A byl v té době i "vládní představitel". A přesto za nic nenesl odpovědnost.

Že by zase ta podivná ztáta paměti v ODS?

nevim, proc by se to nemelo tykat ODS, az budou ve vlade, budou mit odpovednost a budu je kritizovat za veci, ktere udelaji a ktere se me nelibi. jako stinova strana, ktera neni ve vedeni statu zatim zadnou odpovednost nema. to je rozdil. navic mam vuce ods podstatne min kritickych pripominek nez vuci vladni koalici.

4 Luděk

Trošičku jsme se nepochopili. To, že "nesmí se to týkat ODS" byla ironie.

Trošičku něco uberu z Vaší věty:
"politik a vladni predstavitel je zodpovedny za svuj resort , tj i za sve podrizene" a nechám z ní jen:

"politik ... je zodpovedny ... i za sve podrizene"

Jsem totiž přesvědčen, že i takto to platí.

Jistý předseda strany, usvědčené z podvodu se sponzorskými dary o ničem nevěděl, nic si nepamatoval a žádnou odpovědnost nechtěl nést (a nenesl). Tím, ale nejen tím, se pro mě stal nedůvěryhodným a s ním i jeho strana. Je také pravda, že v budování mé nedůvěry k této straně notně pomáhal i její korunní princ.

Pane Luďku!
Opět špatně. Stínový či celá opozice odpovědnost mají.Přinejmenším vůči svým voličům a občanům této země,tedy za předpokladu,že politiku berou jako službu občanům a ne pouze sobě a svým rodným stranám. Pokud mají jako cíl svého snažení pouze kritiku kohokoliv a čehokoliv,co nevyplodily vlastní řady,pak je to ostudné.Kdy už konečně tyto dámy a pánové pochopí,že nejsme zvědaví na jejich politické hrátky,ale na jasná a konkrétní řešení? Než celý Czech Tek,raději by měli začít na základě reálné situace řešit důchodovou reformu,stav zdravotnictví a sociálních služeb, školství, demografický vývoj. Zatím tyto problémy zlehka lechtají po nožičkách.

to hurvinci
reknete mi, prc se tady vsichni boji nastupu ods k moci a zevedeni modre sance ???
ja osobne jsem pro podstatnejsi uvolneni obcana z klepet statu, at ma obcan vetsi svobodu ve svem rozhodovani, ve svem zivote. nast stat je prebyrokratizovany. ods nabizi jen svobodu, nikomu nic neslibuje. nebo jste se nepoucili, ze sliby veskerych stran nikdy nikam nevedly a ani nepovedou. stat neni a nemuze byt zadna chuva. nikoho nesmi opatrovat. ma mit pouze kontrolni funkci v ramci zakona. nic vic. pak se budou obcane mit lip a stat bude "prosperovat"

Ty jsi trouba....

Styďte se, strano modrých tupých mozků. Tímhle způsobem by se tak dokázali bavit puberťáci. To jste se zase předvedli, předpokládám, že to zase vzešlo z vaší "chytré"hlavy, pane Langer. ČÍM VÍC ŠPÍNY A UBOHOSTÍ KYDÁTE NA SOCANY, TÍM VÍC ŠKODÍTE SAMI SOBĚ, JSTE VÁŽNĚ UBOŽÁCI. NA PRVNÍ POHLED JE PATRNÉ, ŽE SE CHCETE CHOPIT MOCI TŘEBA PŘES MRTVOLY JINÝCH.




Dálnice D1 se stává důležitým bitevním polem předvolební kampaně ODS. Topolánkova strana si totiž podél trasy z Prahy do Brna a zpět zaplatila deset billboardů, na nichž – ovšem anonymně – pod heslem "Humor proti násilí" vtipkuje na téma policejního zásahu proti technoparty CzechTek.

JDĚTE VÁŽNĚ DO HAJZLU A NEZAPOMEŇTE ZA SEBOU SPLÁCHNOUT. MYSLÍM TO UPŘÍMNĚ.....

a jste si jist , ze to platila ods ?? ja jsem zadnou zminku na na netu nikde nevidel.

Je to vlastně úplně stejně jako s ct04/ct05.
- 04 policie nezkročila - ODS křičí - v každém demokratickém státě by takovou akci policie do tří hodin rozehnala.
- 05 policie zakročila - ODS křičí - jak je to možné bít naše "tančící děti", které jen bez souhlasu vlastníků obsadily cizí pozemky a podobně.

Že jo?

Čas od času sleduji politické kroky ODS. Mám takový pocit, že politici, kteří je prosazují, trpí nezřídka trpí podivnou ztrátou paměti. Kdysi hovořili o všemocné ruce trhu a nedotknutelnosti majetku.

A hle. Dva pohledy ODS:

1. ODS souhlasí s vyvlastěním akcií drobných akcionářů (ale nevím, pokud někdo bude mít 9,99 % akci, jestli je drobný, ale prostě má smůlu) a pan prasident hbitě zákon podepisuje.
2. ODS nesouhlasí, jde-li o vyvlastnění pozemků pod dálnice.

Princip zákonů je stejný. V čem spočívá rozdíl pro ODS? V tom, že:

- v prvním případě (hle, najednou nemusí rozhodovat ona všemocná ruka trhu) jde o koncentraci majetku do jedněch rukou a užitek má jedinec nebo velmi (počtem) omezená skupina osob, samozřejmě majetný jedinec nebo skupina osob. Prostě potencionální Lájos Bácz či někdo podobný (čti sponzor ODS).
- ve druhém případě by byl prospěch všeobecný, tedy měl by jej kdokoli. A copak ODS bude pomáhat komukoli? To nemyslíte vážně, co by z toho měli?

Není to tak nějak, pane poslanče?

O panu Langrovi si myslím svoje,ale velmi mě pobavil jeho výrok o metodě cukru a biče na policisty,kdy by je za jakýkoliv prohřešek postavil mimo službu. S tím co ODS provedla s privatizací,nechápu,jak se mohl její tvůrce stát za mohutné podpory této strany prezidentem.Nejdřív by si p. Langr měl zamést pod svým prahem a pak teprve moralizovat. Ale co,blíží se volby a neustálé kritizování a navážení se do PČR je nejsnadnější způsob,jak si zajistit bodíky.Jen jsem od něho ještě neslyšel,jak by to udělal on. Jenom kritika a kritika.Ať žije populismus!!!

a jak se stavite k prubehu privatizace za vlady cssd ?? tam je taky spiny plnej nakladak. jmenujte konkretne co se za ods nepovedlo a jmena lidi. pak dame na stul jmena z cssd a jejich dluhy a prusery a uvidime, kdo " vede"

Cukr a bič?
Aha, to jako cukr pro poslance a bič pro policisty?

Vážně si, pane ABC myslíte, že požadavek, aby byl policista za prohřešek postaven mimo službu tak hrozný? Neměli by právě strážci zákona a pořádku jít příkladem? Nebo by podle vás bylo v pořádku, kdyby nějaký policista dejme tomu způsobil dopravní nehodu pod vlivem alkoholu, kradl v samoobsluze a podobně, a dál chodil v uniformě a hlídal opilé řidiče a zloděje v samoobsluhách? Rozhodně je to zajímavý názor, prosím, upřesněte ho. Děkuji

for ludek:
Nechci se v žádném případě zastávat ČSSD a jejich podivných privatizací,tyto dvě strany si nemají navzájem co vyčítat.Myslel jsem to pouze jako příklad toho, že když je pan Langr tak zásadový a apeluje na morálku,měl by s tím začít nejdříve u sebe.

for Michael Keller:
Rozhodně máte pravdu. Tito policisté nemají u PČR co dělat.I díky nim je pověst PČR taková jaká je.Může být např. dopr. nehoda bez alkoholu (zaviněná,bez zranění).U normálního člověka - pokuta,možná zákaz řízení, u policisty vyhazov?Nebo třeba za špatné parkování? Podle nového návrhu zákona o služebním poměru tomu tak je. A chápu tak i interpretace pana Langra. Nevím,nevím.Člověk si podá stížnost na policistu (byť neoprávněně) jenom proto,že se mu nechce platit pokutu a malér je na světě.Všude platí presumpce neviny,bohužel se s ní nepočítá u policistů.Snad Vám to tak stačí.

4: ABC

Považuji za oprávněné apelovat na to, že policisté dozorují nad dodržováním zákonů a mají je také dodržovat. Také si myslím, že existují prohřešky, které jsou neslučitelné s výkonem práce policisty. Ale říct, že obecně za jakýkoli přestupek bude policista postaven mimo službu, či dokonce vyhozen, to může jen demagog. Zejména takový, který je "obalen" do nebe sahající poslaneckou imunitou.

Považuji totiž také za oprávněný požadavek, že zákon musí znát a respektovat nejen policista, ale i tvůrce. Důsledky nerespektování zákona musí být pro obě tyto kategorie stejné!!!

for mput:

Naprosto souhlasím.Bohužel jsem se předtím nedokázal tak přesně vyjádřit.

for Michael Keller:

Nelze celkově paušalizovat, že za to jde a za to nejde někoho vyhodit.Měli by se posoudit veškeré okolnosti toho kterého případu.Jen mě ještě napadlo:kontrolní orgán nebo Inspekce MV může shledat nepřiměřený zákrok policisty nebo např. neoprávněné použití zbraně.Jenže tito mají na posouzení situace několik dnů nebo týdnů v pohodlí své kanceláře, s kávou na stole a nejsou vystaveni stresu.Narozdíl od zasahujícího policisty,který se musí rozhodnout během max několika sekund.

To ABC a mput: Je jisté, že jsme v zásadě zajedno. Debata se rozvinula kvůli údajnému Langerovu výroku o postavení policisty mimo službu za "jakýkoli" přestupek. Jednak si nejsem jistý, že to tak skutečně padlo (třeba mě vyvedete z omylu), ovšem čistě z právnického hlediska je "přestupek" v podstatě předstupeň zločinu, tedy porušení zákona s menší společenskou nebezpečností než zločin (omlouvám se za laickou formulaci, nejsem právník). Pakliže byl myšlen tento přestupek, tedy porušení zákona, pak je asi nutné zasáhnout, minimálně postavením mimo službu, které se ovšem nemusí rovnat vyhazovu. Bral bych to jako prevenci situace "hele, šéfe, mám průser, co mám dělat?" "Neboj, Lojzíku, dej výpověď, já ti to podepíšu, půjdeš do civilu a ta renta se ti šikne, co?" Toto by měl řešit nový služební zákon, který ovšem začne platit (snad) až od Nového roku, ale takových případů bylo určitě víc a obávám se, že jen máloco srazí renomé policie, jako tato záležitost.
Takže obyčejný kmán zaplatí přestupek pokutou, policista musí počítat s postihem horším, to ať se na mě nikdo nezlobí. O tom, že by pro zákonodárce mělo platit minimálně totéž, co pro neprivilegovaný lid, není nutné diskutovat, systém poslaneckých výhod a téměř neomezené (a hlavně doživotní) imunity je nemravnost.

Pane poslanče Langře!
Velmi by mě zajímalo, co to ODS provozuje za taktiku vůči Policii. Chápu, že máte výhrady vůči ČSSD a jejímu vedení státu, chápu že máte výhrady vůči jejich politice v oblasti vnitřní bezepčnosti, ale naprosto nechápu, jak může pravicová strana hlásící se k takové političce jako Margaret Theacherová, skandalizovat složku chránící vnitřní bezpečnost a pořádek státu? K čemu Vám je, když Vás nebude po Vašich zcela nesmyslných útocích na Policii z policistů nikdo volit? K čemu Vám je nahánět policisty jako voliče ČSSD? Volební preference Vám pomalu klesají, přemýšlí v ODS vůbec někdo? Vy si opravdu myslíte, že Policie slepě poslouchá nějakou politickou stranu? V tomto státě je smutnou pravdou, že jediná strana, která se k Policii chová slušně je strana bolševiků. Já se nedivím, když slyším kolegy mluvit, že půjdou volit bolševika. Já nejdu volit nikoho, moje strana je ODS co se týče hlásaných principů, ale to co předvádíte v praxi je šílené. Jsem velmi zvědav na to, jak budete reagovat na dosud připravené otázky na Vaši osobu na besedě s policisty ve Žďáru nad Sázavou dne 9. září. Z každé otázky co jsem tam četl, ční k Vaší osobě nenávist nebo alespoň zášť. Váš příchodf k Policii jako, nedejbože, ministra vnitra, by vedl k dalšímu stupni demoralizaci Policie.

Plně s Tebou souhlasím. Taky jsem Ty dotazy četl. Já osobně mám na pana Langra jen jeden dotaz.

Pane poslanče, kdy odejdete z politiky jako Váš bývalý " spolubojovník " pan MUDr. Macek ?

PS: Víte pane Langře, MUDr. Macek v minulosti aspoň lékařskou praxi ( konkrétně zubní lékařství ) vykonával, kdežto Vy jste MUDr jen na papíře a co se týče titulu Mgr. práv - právníkem jste také jen papírově a je mi záhadou, jak jako advokátní " čekatel " berete 85 tisíc měsíčně, když každý kdo v tomto oboru pracuje ví, že u těchto " čekatelů " je plat kolme 15-20 tisíc měsíčně a musí se této praxi věnovat každodenně. Pane MUDr. Mgr. od Vás bych si nenachal předepsat ani acylpirín a nedej bože abych se od Vás nechal zastupovat v nějaké právní věci. Stejně tak bych se nenechal zastupovat JUDr. Grossem. To jen na vysvětlenou.

Pane poslanče, můžete potvrdit či vyvrátit sdělení jistých policistů, že se Vaše manželka dopustila dopravního přestupku při řízení Vám přiděleného poslaneckého vozidla, přičemž při řešení dané situace se "oháněla" Vaší poslaneckou imunitou. Děkuji za Vaší odpověď.

Paní Kovářová, nevím o tom, že by Paroubek nechal někoho mlátit. To v zájmu objektivity. Píšu paní Kovářová i když se domnívám, že nejste paní Kovářová. Nemám rád takové tupé zkratky jaké jste předvedla. Ale pokud máte opravdu nějakou dceru a opravdu byla na té akci. Zajděte se prosím podívat kam vaše dcera chodí. Já sám jsem dcerám rozmlouval. Ale pak jsem se rozhodl, že se společně na takovou akci zajdeme podívat. Bylo to minulý rok a mohu říci ,že obě když viděly příkladně opřenou holku o nějakou bednu. Ze zadu na ní dováděli na střídačku čtyři dreďáci až jí sperma teklo po stehnech. Bylo toho k vidění mnohem více - ale od té doby u nás doma o podobné akci nepadlo ani slovo. A letos, když to propuklo znovu, byli obě holky na straně polišů. A řeči, že tam nejsou drogy je stejné jako když řekne, že v mateřské škole nepodávájí dětem svačiny!

Příspěvek paní Kovářové opravdu nebyl moc objevný, ale váš, s prominutím, je také lehce zavádějící. Ano, na takových akcích se jistě dějí věci, jaké jste popsal, co si vzpomínám, dělo se to vcelku běžně i na vesnických zábavách v osmdesátých letech, uvolněná šedesátá léta také jistě nezaostávala, oslava konce éry květin Woodstock také nebyl dýchánkem nedělní školy. Ale to jsou excesy, kterých se nevyarujete ani na školním výletu střední školy. Ve vašem postřehu jako byste naznačoval, že kdo se takové akce zůčastní, a zvlášť je-li to dívka, okamžitě po vstupu odhodí zábrany a svršky pustí se do díla. Tak to asi není, co říkáte? Abych použil váš příměr, je to stejné, jako když řeknete že v Dubí jsou jenom prostitutky.
Nevím, kdo říká, že tam nejsou drogy. Jsou. Jako všude, kde se sejde společnost a chce se odreagovat. Někdo dává přednost konopí, jiný tanečním drogám, jiný si prolévá hrdlo alkoholem, spousta jich kouří cigarety. Neříkejte, že jste si ještě nikdy s přáteli nedal skleničku.

Jestli nevíš o tom,že Paroubek nechal někoho zmlátit, tak jsi si ho měl poslechnout, ty bolševickej debílku. Jinak prej ty tvoje děvky šlapou v Dubí.

Přečet jsem si co psal Franta
hned poznáte buzeranta.
Jeteli, Jeteli,ty přemýšlíš prdelí.

drž pyču!!!

Panu Novákovi
Díky Bohu, že jste se rozhodl končit.
Jestli to nevíte, tak jste pěkný hulvát který ze sebe dělá chytrého, ale IQ máte velice nízké. Kozlová

Musím ještě reagovat. Přečtěte si řádky níže jak se vyjadřují vaši soukmenovci.Na takové už nebudu reagovat .Paní KOZLOVÁ JSTE V JEDNOM PYTLY!!!!!!

Paroubek nachal zmlátit moji holčičku, potlačuji touhu nakopnout jeho psa.
Doufám že uzná že nemůže být premierem

Paroubek nenechal zmlátit vaši holčičku, jeho pes by v tom byl nevinně. Spíš bych se styděla, být váma, že tam vaše"holčička" byla. Víme, jaké "holčičky" se tam slejzají.

vzkaz pro tuto pani
,vazena pani vase 30 leta holcicka mela reagovat na vyzvu policie a rozejit se , vsude v demokratickych zemich je nutne poslechnout vyzvy, kdyz to neudelam mohu pocitat s nasledky,vim,ze je to asi nad vasi moézkovou kapaciotu,ale kazdy mel uposlechnout vyzvy a potom si stezovat,jinak podobne veci neresi vlada ,ale souidy ,ani nen premier republiky , neste-li s necim spokojena podejte prislusnou zalubu u soudu a domahejte se svych prav ,ostatni jsou jenom plane reci politiku , ods i presidenta teto republiky, oni totiz o deemokracii nemaji ani paru a vy take ne ,dle vaseho prispevku.

Paní Kovářová. Pokud Vaše holčička dostala na Czechteku mlatu od Policie, musela: opakovaně neuposlechnout výzvy dávané podle zákona aby opustila nezákonně obsazené místo, útočit na policejní kordon velmi zblízka.
Jinak není možné, aby se dostala do fyzického styku s policisty. V tom případě tedy nezbývá než dodat, že to Vaší dceři snad stačilo k tomu, aby se jí příště nic takového nemohlo stát.
Každopádně velmi pochybuji o tom, že jediné slovo Vašeho příspěvku je pravdou.