Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Vážený pane stínový ministře,
jsem policistou a v současné době jsem zmítán kampaní, která se již delší dobu vede ohledně služebního zákona. Nechci v současé době polemizovat a stavu zákona před a po schválení. Jen jednoduchý dotaz. Podle zákona je přípustné, že policista odpracuje 150 hodin přesčas a to bez nároku na odměnu. Jak je toto v souladu se základním ustanovením Ústavy ČR, jako základního kamene právního řádu republiky, když je zde uvedeno, že každý má právo být za svou odvedenou práci řádně odměněn. Doufám, že jako zastánce pořádku v řadách Policie ČR mi budete schopen k tomuto reagovat. Nebo snad je zákon v rozporu s Ústavou ČR a tedy protizákonný ? Předem děkuji za přímou odpověď, o spekulace typu -- výkon služby u policie = poslání , nemám zájem . S pozdravem Průcha

Vážený pane Průcho,

je mou prioritou přispět jako poslanec k tomu, aby nejistota policistů a kampaň související s neustálým oddalováním účinnosti nového služebního zákona, co nejdříve skončila a policisté se mohli v klidu plně věnovat své práci.

Již při schvalování nového služebního zákona jsem prosazoval jeho účinnost od roku 2004, bohužel byl můj návrh vládou zamítnut. Místo toho vláda zavedla nesmyslný demotivační 16ti třídní platový systém, nařídila škrty v rozpočtu Policie ČR, která se je rozhodla řešit propouštěním až 2.000 policistů, nebyla schopna policistům zajistit základní prostředky (uniformy, fungující zbraně, zimní pneumatik), neustále mění pravidla výsluh a odchodného,…

To vše vede k nejistotě, kterou policisté právem pociťují a která je vede k myšlenkám na všechno se vykašlat a jít pracovat někam, kde jim dovedou zajistit základní podmínky k práci.

K Vaší konkrétní otázce jako právník uvádím následující. Policista při výkonu své povolání není ke státu v poměru zaměstnaneckém, ale v poměru služebním. Nevztahuje se na něj tedy zákoník práce, ale služební zákon. Vzhledem ke zvláštnostem tohoto pěkného a prospěšného, ale zároveň i velmi náročného povolání, vykazuje i služební zákon četné zvláštnosti. Jednou z nich je i povinnost policisty odpracovat zákonem stanovený počet přesčasových hodin bez nároku na příplatek. Není však pravdou, že za tuto práci není odměněn, neboť tato skutečnost, stejně jako rizika a omezení vyplývající z práce policisty jsou již zahrnuty v základním platu, který je vyšší než u většiny dalších státních zaměstnanců.

Děkuji za Váš dotaz, Ivan Langer

Vážený pane Langer,
Znovu raguji na tomto diskusním serveru zdůvodu toho že přestávám věřit ve spravedlnost. Ta buď není nebo má slepé oči možná i je má vydloubnuté jak řekl jeden z našich právních zástupcu. A však se pořád sanžím věřit, že existuje správná Policie, Justice.Mmísto toho, aby se zabývala tím čím má tak to řeší vždy od konce. V jednom konkrétním případě policie měla za ukol vyřešit krádež pc v naší firmě ale místo toho na základě zloděje nás obvinila z používání nelegálních softvéru. Uplně ty samé stejné osoby jak můžou vyšetřovat tyto dvě rozdílné věci, domnívám se že jde o střet zájmu nebo o akci "Z" ze strany policie čím to žeby snad že zloděj bal bývalí policista? Zabavili Nám počítače takže nás odřízli od normálního fungování zabavili nám zálohy cd takže ze dne na den jsme byly bez práce a tři měsíce nám trvalo než jsme vš vybudovali znovu narostli nám dluhy před některými klienty jsme vypadali jako neprosperující a neduvěryhodná firma. A největší paradox je ten, že tento člověk který nám vykradl firmu tak byl správce pc takže je to opět a zase v jeho rukou? Proto Vás žádám o radu jakým způsobem mám pokračovat popřípadě jsetli mám podat někam a na někoho stížnost. spíše konkrtétněji a jestli máte zájem se do této věci po prostudování konkrétni záležitosti za nás postavit. A však máte všechny práva se teto situaci vyhnout. Dodávám že právní poradu nepotřebujem spíše kontrolu fungování sátních orgánů v Olomouckém kraji.

Možná je to již všude že se upláci a řeší se Vše pouze za body. V olomouckém kraji je to běžné!!!!
S pozdravem a přáním pěkného dne

Milan Vašek

1/ Policie má za povinnost zadokumentovat každý tr.čin. zdůrazňuji KAŽDÝ a né te, který se vám hodí.To, že vaše firma jela na kradených programech je malér vaší firmy. Je to stejné, jako kdyby vaše firma kradla druhé firmě benzín z jejich aut.
2/ Píšete , že policie měla zjistit krádež PC na vašem pracovišti - to zřejmě splnila. Protože pachatele znáte !
3/ Podjatost policistů na což narážíte je v tomto případě asi vedle. Nad policistou je vedoucí skupiny, oddělení dále je zde státní zástupce a pak ještě soudce. Vzájemně se tito lidé neznají a všichni budou celou kauzu posuzovat podle vlastního pohledu. Pokud si chcete stěžovat zajeďte si na státní zastupitelství, ale nejezděte tam kradeným autem bylo by to stejné jako s programy ve vaší firmě. Na takovou hloupost se neptejte Langgera na to vám stačí selskej rozum ! A dejte stranou tu stálou českou ukřivděnost.

Snad ti to JUDr. Krejčí dobře vysvětlil. Na tebe se hodí krásné přísloví, kdy zloděj křičí chyťte zloděje. A v poslední řadě policista, který prověřoval krádež Vašeho PC a zjistí další trestnou činnost musí ve věci konat, jinak porušuje zákon on sám. Takže až budeš zas někam psát, tak se s někým nejdříve poraď, ať nemáš ostudu.

Tak vám včera ta diskuze na TV Nova tak krásně začala, věřilo vám kolem 70% diváků. A jak jste kecal a chvajdal, tak vám té podpory jaksi ubývalo, až jste se dostal na 48%. Vy jste vlastně v určitých věcech stejný, jak váš loutkový předseda Mirek Tupohlávek. Pěkně kecáte, jenom kritizujete a v hlavě to stejně nemáte v pořádku. Bůh nás ochraňuj od takových lidí ve vládě!!!!!

Hlavně, že Vy se zřejmě cítíte duševně zcela "zdráv". Pokud to tedy není pouze Váš subjektivní dojem!

Kubo, máte pravdu.

Pan nejstínovější ministr se na konci pořadu zachoval jako malý kluk, který se s kamarádem hádá, jestli škodovka jeden nejvíc 140 nebo 180 km/h. Po uveřejnění hlasování řekl něco o "neobjektivnosti" či "zkreslení." Kdyby vyhrál, jistě by bylo všechno v pořádku.

Nesklamal - je to prázdný!

Zá 10 minut se jdeme dívat na to naše prázdný střevo !!!

Jojo, už se těšíme na vzteklouna.

Stínový ministr je vzteky bez sebe, že pan ministr Bublan dostal skvělý nápad, poučit se odjinud, kde věci dobře fungují. Ono někdy je lepší přijmout nápad a praxi jiných zemí, než machrovat a hrát si na chytrého a ještě blbě kecat, že se někdo dívá místo práce na kriminálky. Jste trapnej, pane stínový. Doufám, že stínem i zůstanete, že na pana Bublana nemáte, to námm dokážete zítra v televizi, vztekloune.

Co jsem všude možně četl,tak od policajtů u nás je takový odliv cajtů a nikdo se tam nežene,že příští rok je ČR jedno velké New Orleans v rabování a nejen to!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!Jsem podnikatel a toto mi není jedno! Co s tím chcete dělat?Technaři Vám s tím nepomůžou!

Karle,ty jsi docela naivní chlap! Co s tím asi bude dělat,když má SVÍ JISTÝ! A zatím ještě mu neteče do bot.A když začne,tak na 100% už slyším jeho odpověď,že za to může Paroubkova vláda.Toto je typická odpověď našich stínových ministrů ODS.Zatím jim ale asi nikdo neřekl,že zájem státu je nad jejich žabomyšími politickými válkami.

Karle, ptáte se na špatné adrese, ministr vnitra je zatím pořád ještě pan Bublan, jeho se ptejte. Své jisté, abych navázal na Jindru, mají zatím spíš policisté, kteří, když je přestane bavit uniforma, dají výpověď, dostanou odchodné!! (to by se mi taky líbilo, odejít ze zaměstnání a ještě za to dostat prachy) a výslužné. Co si o takových policistech lze myslet - že by byli u policie jen pro peníze? Pokud je to tak, žádná škoda, že odejdou, zůstanou ti poctiví, které k policejní práci váže víc než výplatní páska.

for Michael Keller

Vážím si celkem Vašeho přístupu v tomto diskusním fóru. Dotkl jste se výhod policistů. Odchodné a výslužné pro členy ozbrojených sborů existuje ve většině demokratických zemí. U nás se stalo předmětem politického boje. Možná, že ODS chce tyto výhody zrušit, udělat takový nový, úspěšný, experiment, jako byla třeba kupónová privatizace. Třeba chce ODS na chvíli zhasnout a zprivatizovat policii. Ale až se k policii budou hrnout takoví Kožení, pak skutečně Pánbůh chraň slušné občany této země.

Když se začalo hovořit o novém zákoně o služebním poměru, bylo naznačováno, že dojde k vyrovnání s nároky vyplývajícími vojákům Armády ČR. Možná by bylo dobré, kdyby jste se seznámil s rozsahem těchto výhod u armády a porovnal je s policií.
Víte, on služební poměr policisty nekončí vždy jen odchodným. jsou i policisté, které naši spoluobčané připravili o život. Zkuste si nároky z těchto dvou zákonů porovnat i v této souvislosti.
Myslím, že i toto hraje roli v rozhodování odcházejících policistů.

for Michael Keller
Dnes máte jedinečnou možnost se nechat znáborovat k POLICII (pak budete mít taky "sví jistý").U nás na okrese už je situace taková,že berou do 45 let a bez maturity!!!!Tak je do toho pane Keller,pak už nebudete mít komu závidět budete mít ty samé výhody.Jo, dejte nám tady vědět jak jste dopadl.

for Michael Keller

Zajímalo by mě pane Keller,proč si myslíte,že se k Policii nehrnou davy vzdělaných mladíků (k náboru),když mají podle Vás takové "výhody".No ono to vypadá,že každá mince má dvě strany ! Vy můžete dělat od hodiny redaktora v naši nejmenované "objektivní" TV.

for Keller

Vaše věta "Pokud je to tak, žádná škoda, že odejdou, zůstanou ti poctiví, které k policejní práci váže víc než výplatní páska" patří do jiného století nebo státu na východ od nás. Podle vašich slov určitě nechodíte do práce pro peníze.Docela by mě zajímalo co říkáte plynařům,v supermarketu,atd,atd......když chtějí po vás peníze.

Jen pro pořádek: policistům nezávidím, nechápu, z čeho jste Ivane, Dušane a Milane D. tak usoudili. Že jsem se pozastavil nad odchodným? Ze zkušenosti v soukromém sektoru vím, že jistý druh odchodného (odškodnění) se dává propuštěnému zaměstnanci, jehož místo bylo zrušeno. Na druhou stranu chápu, že práce u policie je natolik specifická, že si jisté nadstandardy vyžaduje, a já jejich finanční vyjádření rozhodně nepovažuji za nadsazené. Jádro mého argumentu je v tom, že pokud se práce policisty dělá výhradně pro peníze, nakolik může být kvalitní? A že tomu tak je, ukazuje příklad policistů odcházejících včas, aby ještě ze státu vyrazili, co se dá.

for Keller

Pokud z Vašeho textu:
"Své jisté, abych navázal na Jindru, mají zatím spíš policisté, kteří, když je přestane bavit uniforma, dají výpověď, dostanou odchodné!! (to by se mi taky líbilo, odejít ze zaměstnání a ještě za to dostat prachy) a výslužné. Co si o takových policistech lze myslet - že by byli u policie jen pro peníze? Pokud je to tak, žádná škoda, že odejdou, zůstanou ti poctiví, které k policejní práci váže víc než výplatní páska. ... Jádro mého argumentu je v tom, že pokud se práce policisty dělá výhradně pro peníze, nakolik může být kvalitní? A že tomu tak je, ukazuje příklad policistů odcházejících včas, aby ještě ze státu vyrazili, co se dá."
nečiší závist, měl bych roztrhat svůj index se zkouškou z psychologie. A nebuďte naivní. Ti kvalitní a poctiví se v jiném sektoru uživí ještě spíše, než ti, co to dělaj jen pro peníze.

Ano, je určitě část policistů, kteří práci policisty dělají výhradně pro peníze, ...
... stejně tak, jako je to u učitelů, lékařů, novinářů. I u těchto povolání se často hovoří o poslání.
... stejně tak, jako je to u většiny podnikatelů, zlodějů, podvodníků.

Teď Vás možná napadá, že většinu podnikatelů považuji za zloděje a podvodníky. Nikoliv. Jen jsem, jak to někteří novináři dělají, spojil různé kategorie do jedné věty. A to jsem ani nezobecnil, řekněme jednoho nepoctivého podnikatele jako příklad, jak píší novináři o policii. Jeden policista bere úplatky - bere je celá policie. Není to pravda, ale ... co kdyby...
Stejně tak najdete úplatného lékaře, učitele, novináře. Znamená to, že všichni berou?
Přesto trvám na tom, že část podnikatelů ale nepochybně zloději a podvodníky je. Neříkám většina, říkám část. Ano, část může být i většina.

V čem spočívá problém odcházejících policistů a hlavně policie? Zůstávají ti staří (přesluhující přes důchodový věk - kteří zpravidla neslouží na ulici - a ketří změnou zákona nemohou ztratit) a mladí (kteří toho ještě dost neumí). Odchází "zlato" policie, lidé, kteří jsou znalí, v dobrém zdravotním stavu, fyzicky zdatní a perspektivní. Jenže, právě tu perspektivu čím dál tím více ztrácejí.

Kdo za to může? Poslanci. Mezi nim nemalou měrou MUDr. Mgr. Ivan Langer. Jeslliže se během tří let zákon několikrát odloží a mezi tím ještě navíc několikrát změní (a to vždy na poslední chvíli) před začátkem účinnosti, něco není dobře. Někdo svou úlohu při schvalování zákona nezvládl. Poslanci. Samozřejmě i vláda, resp. příslušné ministerstvo, které má zákon v gesci. Ale zejména poslalnci. Ti mají při schvalování vždy konečné slovo. Ti mohou do návrhu zákona při projednávání vnést svými pozměňovacími návhy pořádek, nebo pořádný zmatek. Ti způsobili pocit nejistoty. Ti svým rozhodnutím zablokovali generační změny v policii. Ti způsobili ztrátu perspektivy střední generace policistů. Ti mají nemalou zásluhu na tom, že někteří policisté, ač to dříve nedělali, se začali dívat na to, (Vašimi slovy:) "aby ještě ze státu vyrazili, co se dá".

Ano, poslanci. Způsobili to nejen zákonem o služebním poměru policistů. Pomáhají tomu i přijímáním špatných a bezzubých zákonů. Nejde jen o zákony z "legislativní smrště". Jde i o hospodářské a další zákony z předchozího období.

A nesvádějte všechnu vinu na vládu. Politickou zodpovědnost mají všichni poslanci. A také předsedové stran. Vzpomínám si na jednoho předsedu strany (ne poslance), která je v opozici a "jde vládě po krku". Ten v jedné televizní debatě řekl premiérovi na to (není to přená citace):
Premiér: Kdyby vláda navrhla, že zítra vyjde slunce, tak Vy budete proti?
Předseda opoziční starny: Samozřejmě!

I opozice musí mít inteligenci, rozum a odpovědnost.. Je průšvih, chce-li popírat přírodní zákony. Trošku nás to vrací do středověku.
I opozice má poslance a tito mají zákonodárnou iniciativu. Ale je lépe ze státu "vyrazit co se dá" (hele, nepřipomíná Vám to něco - mě ano) a přitom státu čtyři roky škodit.

To se nám to hezky rozproudilo. Nicméně pořád nechápu, co má kdo proti myšlence, že práce policisty, konaná výhradně pro peníze, není kvalitní, v porovnání s policistou, který v tom vidí něco víc (viz případ, kdy dva strážníci odmítli pronásledovat zloděje, protože jim zrovna padla). Ano, já si uvědomuji, že je to idealistický, neřkuli snad i naivní názor, ale stojím si za ním. Realita je jistě někde jinde, já ji nepopírám. (Mimochodem dovolím se pozastavit nad Vašim příkladem, kdy mezi ty, kdo pracují výhradně pro peníze, řadíte i učitele. Zkuste se mezi nimi poptat.)
Nechci se přít o míru odpovědnosti těch či oněch poslanců na neutěšeném stavu (takřka veškeré) legislativy, tam není o čem diskutovat, jací zákonodárci, takové zákony. Jen pokud jde o služební zákon, není mi moc jasné, proč ho předkladatel, tedy vláda, nenechala jednoduše a střelhbitě schválit sněmovnou, když v ní má 101 hlasů. Pokud by byl ten zákon natolik kvalitní, aby nevadil koaličním partnerům (o opozici nemluvě), byl již dávno účinný.
A propos opozice - beru to tak, že je to její právo a ctižádost, bouřit se proti vládě. Od toho tu jsou a jak jsem již kdesi psal, je to, ať chceme nebo ne, jeden z pilířů demokracie. O tom, že by mohli mít trochu rozum a a priori necupovat vše, co jim padne na lavici z vlády či vládní koalice, o to se také přít nehodlám a leckdy mi to už leze krkem, ale v tom si mohou s koalicí podat ruce - ta valnou většinu opozičních návrhů také zavraždí již v kolébce, bez ohledu na to, je-li to návrh rozumný či ne (opět již zmiňovaný příklad tragikomických tanečků kolem paragonů).
Jo, a ten index netrhejte, byla by ho škoda. Známka z psychologie ještě z člověka psychologa nedělá - policistům nezávidím ani pětník a vůbec by mi nevadilo, kdyby dostali přidáno - a pracovali o to usilovněji.

Udělal jste přesně to, o čem jsem psal, zobecnil jste selhání jednoho kolečka v soustrojí a nazval jste ho selháním celého systému. Nikde jsem nenapsal, že "mezi ty, kdo pracují výhradně pro peníze", řadím obecně všechny učitele. Myslel jsem, že z textu vyplývá že mám na mysli část učitelů, část lékařů, část policistů, část novinářů...

K učitelům:
S učiteli občas hovořím, někteří (starší) říkají že tak, jak se mají dnes se nikdy neměli. Znám i učitele, starší člověk (neučí příliš dlouho, přešel ze soukromého). Říká, že nemá cenu se snažit žáky něco učit, neb nemaj zájem. Začínal s iluzemi a dnes známkuje velmi mírně (propdající žák je přeci jeho negativní vizitkou, jak mu sdělil ředitel). A že kdyby o tom, jak se bude mít ve školství, věděl dříve, byl by tam o dvacet let dříve. Ano, dělá to pro peníze a chce mít svůj klid.
Zrovna tak, s iluzemi nastupovali k policii mnozí ti, kteří dnes odcházejí.

To že učitelské odobory křičí že májí málo, neznamená, že to je pravda absolutní. Může to také znamenat jen to, že se umí organizovat, stmelit a jít za svým cílem hlava nehlava (ano, není na tom nic špatného) - mají mimo jiné, na rozdíl od policistů právo na stávku a toto k nátlaku využívají (a není to jediný rozdíl v omezení práv policistů). Jedno české přísloví ale říká něco o tom, že kdo má moc, chce ještě více. Učitelům nezávidím, nechtěl bych dnes stát za katedrou, ač jsem o tom kdysi uvažoval.

To co jste zmínil o opozici, je pravda. Já jí její "právo a ctižádost, bouřit se proti vládě" neupírám. Měl jsem na mysli, že tak má činit s rozumem a nebouřit se proti přírodním zákonům, aby za každou cenu vládě jen škodila.

for Keller

Jen taková malá otázka k těm učitelům,kterých se tak zastáváte.V ZŠ učí průměrný učitel 12 hodin týdně (zdroj není JPP,jedna paní povídala,ale tarif v ASPI).Kolik má podle Vás v průměru za hodinu učení,když má plat 20.000 Kč hrubého?

Ad mput: Svým příkladem se známým učitelem jste v podstatě potvrdil mé tvrzení. Tedy: netvrdil jsem, že (v kterékoli profesi) nejsou lidé, kteří ji vykonávají pouze pro peníze. Jde o to, že existují povolání, která jste již částečně vyjmenoval - policie, lékaři, učitelé, dovolím si jen tak spatra přihodit např. soudce - která od lidí vyžadují o cosi víc, než pouhé splnění úkolu, odfajfkování a píchnutí na bráně. Pro úspěšné vykonávání těchto profesí s "posláním" - jakkoli zprofanovaně to zní - je třeba vlastního zájmu, osobní iniciativy a určité duševní nadhodnoty. Viz váš přítel - skoro se zdráhám označit ho jako učitele. Ten je ve škole zbytečný. Odsedět si tu pětačtyřicetiminutovku, odmumlat látku, rozdat pár známek - dovolil byste si takového člověka označit za dobrého učitele? Že žáci dnes nemají zájem se učit se? A kdy ho měli? Je na učiteli, jestli dokáže žáky zaujmout. Když to neumí, tak ať jde někam k pásu, tam může pracovat jen pro peníze. Teď si prosím přeneste vše výše zmíněné například na policisty. Je dobrý ten policista, který si pouze odškrtá seznam úkolů, jež obdržel od svého nadřízeného, a navíc neudělá ani čárku? Dalo by se argumentovat, že v současném systému neexistuje nic, co by ho k tomu motivovalo, naopak jsou mu házeny klacky pod nohy. Ale to je každý systém. Systém sám o sobě není motivační, systém naplňují a oživují lidi. Systém se nezmění, pokud se o to lidi uvnitř nezasadí. A abych nemluvil jen o policistech - totéž platí i o parlamentu. Bez osobní (zákonodárné) iniciativy je to prázdná slupka, mašina na hlasování. Poslanec, který pouze chodí na schůze (když má náhodou čas) a tam zvedá ruku podle toho, jak mu nařídili v klubu, je zbytečný, dělá to jen pro peníze a měl by jít někam jinam.
Než mě začnete zasypávat konkrétními případy, dokazujícími, že se hluboce mýlím, podotýkám, že výše řečené se týká výhradně obecné roviny problému.

Hele, kde jste přišel na to, že je to můj přítel? Je to jen jedna z osob, se kterými se občas potkávám.

V obecné rovině jsme naprosto zajedno, takže se nebudete divit, že Vás nebudu zasypávat žádnou řadou konkrétních případů. Jen jeden příklad, opět z učitelského prostředí. Jedno děvče, čerstvá absolventka nastoupila do školy. Samozřejmě dostala prvňáčky. Po příchodu ze školy se nezřídka dále věnovala svým žáčkům, přípravám, aby měli třídu útulnou, aby se nenudili, ... Často do toho investovala i své finance. Nechť jí to vydrží co nejdéle.

Napsal jste: "Systém se nezmění, pokud se o to lidi uvnitř nezasadí. A abych nemluvil jen o policistech - totéž platí i o parlamentu. Bez osobní (zákonodárné) iniciativy je to prázdná slupka, mašina na hlasování. Poslanec, který pouze chodí na schůze (když má náhodou čas) a tam zvedá ruku podle toho, jak mu nařídili v klubu, je zbytečný, dělá to jen pro peníze a měl by jít někam jinam."
Nepůjde. Takovýto poslanec se jen snaží "vyrazit ze státu co se dá". Jen hledí na imunitu a své další výhody. A že takových v obou komorách parlamentu je. Za pár měsíců budou volby. Přeji všem voličům "šťastnou ruku". Někdy se totiž musí zasadit i lidé z venku.

Ano. Nechť je to taková pěkná tečka za tím naším případem.

Sezájmem jsem si přečetl diskusi k tomuto tématu. Bohužel si myslím, že páni (i dámy) poslanci porušují permanentně svůj poslanecký slib. Slibovali, že budou jednat, tak aby co nejvíc prospěli této republice. Skutečnost je taková, že "kopou" pouze za své partaje, potažmo i za svou budoucnost. Protože post poslance a s tím související hmotné zajištění je pouze směšná částka oproti tomu, co získají z toho jaké naváží "styky". Pokud se na problémy společnosti podíváte z tohoto hlediska, zjistíte, že nikdo z poslanců nemá zájem na tom, aby se řešily problémy (samozřejmě, pokud nepálí některého zákonodárce osobně). V žádném případě se nemůže stát, že páni poslanci z koalice a opozice dají hlavy dohromady a budou dumat, jak posunout celou republiku dopředu. Je přece všeobecně známé, že tam kde je chaos se nejlépe vládne a tam se i nejlépe schovají různé "úlety". Pan Langer sám potvrdil, že jej nezajímá řešení problémů zákonnou formou, ale že je jeho záměrem destabilizovat společnost a začal policií. Jsem sám zvědavý, jak odpoví na otázky, které jsem mu položil těsně po jeho kritice zákroku policie proti účastníkům nepovolené akce CT. Doopravdy s napětím očekávám, jak bude ODS postupovat a zaujímat stanoviska k problémům v případě, že zvítězí v příštích volbách.

Celá dovednost politiků záleží na tom, že dovedou zaslepit oči těch, které potřebují a lidé se pak domnívají , že pracují v jejich zájmu, ale oni ve skutečnosti pracují pro sebe.

Proto Vám nevěřím !

Pane Langere, hluboce jste mě zklamal Vašimi proklamacemi a kritikou policejního zásahu proti bandě asociálů na CzechTek 2005. Jak jste i Vy sám řekl, právo jednoho končí tam, kde začíná právo druhého. O tom demokracie je. Prosazujte ji prosím. Vždy jsem byl příznivcem ODS. Pokud nebudete hájit demokracii, patrně nebudu v budoucnu volit nikoho.
Stějně jako mě jste nepříjemně překvapil nezanedbatelné množství ostatních příznivců ODS.

P.S.: Pro mě není podstatné, jestli pan Paroubek chtěl zásahem sbírat politické body. Je pro mě významné, že po letech nečinnosti bylo konečně hájeno právo občanů, které bylo EVIDENTNĚ účastníky Techno párty porušeno. O ekologických a jiných škodách nemluvě.

S pozdravem Jiří Sedláček.

Novák
Poslouchej ty frajere, co si vůbec o sobě myslíš. Všechny urážíš, slibuješ, že s námi blbci končíš a přitom se pořad ozýváš.
Zajímalo by mě, co jsi udělal pro republiku ty ? ? ? Kromě blbého chválení modrých ptáků.
Já, na rozdil od tebe už 45 roků tvrdě pracuji, mám nějaké životní zkušeností a vím o čem život je.
Slušnosti se nauč hlavně ty a ti tví modří ptáci.
Podle tebe, kdo nesouhlasí s ODS je parazit a nemakačenko a vyhovuje mu bolševický systém. Z toho je vidět na jaké úrovní je tvůj intelekt.
Mimochodem, kam jsi to dotáhl ty ? ?
Řekla bych, že jsi na pracaku a nechávaš se živit rodiči, anebo sis pěkně natuneloval, když vládli tvoji milováni ptáci a proto je teď chválíš.
Každopádně, v myšlení jsi omezený chudáček... To tě ještě nazývám pěkně.