Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Policisté - 300 hodin práce přesčas a ostatní.

Pane Lengere, dovolím si citovat z jedné Vaší reakce: "Není však pravdou, že za tuto práci není odměněn, neboť tato skutečnost, stejně jako rizika a omezení vyplývající z práce policisty jsou již zahrnuty v základním platu, který je vyšší než u většiny dalších státních zaměstnanců".

Takže podle Vás pane Langer policista má v platu zahrnuto:

a.) cca 15 % = 300 hod práce přesčas,
b.) cca xx % = příplatky za směnnost (noční, svátky)
c.) cca xx % = příplatek za riziko
d.) cca xx % = příplatek za nepodnikání
e.) cca xx % = příplatek za další omezení práv (politická, popření presumpce neviny, ...)
______________________________________________________
Celkem o xx % vyšší základní plat, než většina dalších státních zaměstnanců.

Jen aby Vaši potencionální podřízení věděli, že víte o čem píšete, prosím Vás o doplnění čísel místo xx.

Děkuji.

Pane stínový ministře. Pracuji u policie 9 let. Když sleduji Vaše skvělé nápady, tak se už těším, až budete můj nadřízeným. Myslím si, že asi nebudeme nic dělat, abychom nikomu neublížili. A také se tím zamezí korupci. Když chce policista něco řešit, může mu být nabídnut úplatek. Tak je lepší nic nedělat.

"Tak je lepší nic nedělat" Můj dobrý známý pracuje už od revoluce u POLICIE a v listopadu odchází do civilu.Má podobný názor jako Vy " v dnešní době se do ničeho většího raději nepouštím,nechci skončit večer na NOVĚ s inspekcí na krku,protože právní výklad většiny zákonů u nás je postaven na velikosti advokáta poškozeného" viz Berdár.

Jaký máte názor Vážení diskutijící na to, že policista nesmí podnikat ?
Jaký máte názor na to, že nesmí být členem žádné politické strany ?
Jaký názor máte, že musí odpracovat 300 hodin ročně bez nároku na mzdu ? To je cca jeden a půl měsíce běžné pracovní doby.
Proč musí pracovat v noci o sobotách, nedělí a svátcích, když nebude mít nárok na patřičný příplatek ?
Proč nepodepisují ostatní státní zaměstnaci pracovní smlouvu s povinností položit při své práci i život.
Jak by měl stát odškodnit děti policisty, který zahynul při službě ? Znáte částku, kterou rodina dostane dnes ?

Jednoduchý.
___

ad podnikání:
Je to v souladu se zákonem č. 2/1993 Sb,

čl. 26
(1) Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.
(2)Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností.

čl. 27
(4) Právo na stávku je zaručeno za podmínek stanovených zákonem; toto právo nepřísluší soudcům, prokurátorům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům ozbrojených sborů.

Policista si prostě vybral špatné povolání, mohl se přece svobodně stát poslancem a za "vedlejší činnost" inkasovat klidně i skoro dvojnásobek příjmu poslance.
Co víc, jako poslanec by mohl i stávkovat (Nevím, nestávkuje určitá část opozice, která vyhlásila nulovou toleranci? Nic moc za volební období nepřinesla, často mi připadá, že se jen snaží škodit. Ale stávka to vlastně asi nebude, nemohli by dostávat plat a náhrady a levně cestovat po světě - z peněz daňových poplatníků.)
_____

ad členství v politických starnách:
Je to v souladu se zákonem č. 2/1993 Sb.

čl. 17
(2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakožto i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.
(3) Cenzura je nepřípustná.
(4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.

Policista si prostě vybral špatné povolání. Proč politická aktivita není zakázána třeba učitelům (opatření v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých - dětí)?
_____

ad 300 hod přesčasů a práce o sobotách a nedělích
Je to v souladu se zákonem č. 2/1993 Sb,

čl. 28
Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Podrobnosti stanoví zákon.

Policista si prostě vybral špatné povolání, zákon (zákonodárce) stanovil, že policista může bez nároku na odměnu odpracovat dva měsíce v roce navíc (cca 15 %) a basta fidli. Ó, jak je ten zákonodárce prozíravý, je to přece proto, aby se policista doma nemusel nenudi, když nemůže třeba podnikat. A navíc, policistovi jsou zákonem uloženy povinnosti i v době mimo službu, policistou je totiž i v době svého volna.

======

Všimni si, že podle zákona č. 2/1993 Sb. mohou být zákonem upřena práva, ale o jakémkoli náznaku povinnosti cokoli kompenzovat zde není ani zmínka.

=====

Doplním dotaz:

Proč není zákonodárce, ze zákona v případě podezření ze spáchání přestupku nebo trestného činu do jeho vyšetření "postaven mimo službu"?

Vzhledem k tomu, že majitel stránek neodpovídá, odpovím si sám, : Protože to zákonodárce nestanovil v žádném zákonu. Žádný kapr si nevypustí vlastní rybník.

Pane Langre,
už jako malý kluk jsem chtěl být policistou. Dnes jsem už u Policie ČR dva roky. Proti Vám nemám osobně nic, ale vstávají mi hrůzou vlasy na hlavě, když slyším Vaše názory v televizi. Drtivou většinu názorů máte naprosto nedořešenou! Odkážu se např. na to, když jste pronesl, že policista by měl mít základní plat 8.000,- Kč a pak by dostával formou odměn peníze za vykonanou práci. Představte si, že Policista by měl průměrnou měsíční mzdu 16.000,- Kč, ale z toho 8.000,- Kč by činila základní mzda. Zkuste jít s touto výplatní páskou do banky a zažádat si o hypoteční úvěr na solidní bydlení někde za Prahou. Pokud se vám to povede, chtěl bych vědět, která banka by vyšla vstříc osobě, která má základní plat 8.000,- Kč, i když má další tuto částku v příplatcích a odměnách. Jak byste řešil bytovou politiku těchto osob?
Chápu, že jako člen pravicové strany nemáte solidní bydlení jako prioritu Vaší strany. Toto je také důvod, proč v dnešní době nebudu volit Vaši stranu, ale tu, která mi nabídne sociální jistoty.
S pozdravem Black

Pane poslanče,
zvyšte Policii ČR platy a pravomoce, ale také Inspekce MV ať důsledněji hlídá dodržování pravomocí jednotlivých policistů!

Black

Kumu chcete přidat? Když od 1.1.2006 zůstanou u POLICIE jen "kancelářský" a těm co slouží na ulici vezmou příplatky za noční,SO,NE.......a tím pádem na ulici nebude už nikdo?

Vážený pane Langere,
nechápu postup Policie ČR, proto bych chtěla znát Váš názor na jeden případ.
V naší ulici bydlí paní, která zde neustále napadá jak slovně , tak fyzicky ostatní lidi, děti nevyjímaje.
Počátkem prázdnin napadla mého známého, kterého chtěla udeřit pěstí a následně kopnout (napadá lidi bez příčiny). On se bránil tím, že jí pouze zachytil ruku, kterou vedla úder, pak tu nohu a odstrčil jí od sebe a šel pryč a ignoroval její velmi sprosté nadávání. S tím se ale ta paní nesmířila, že se jí nepodařilo ho uhodit a způsobit mu nějakou škodu, což zde provozuje s oblibou a šla na Policii a udala mého známého, že jí přepadl a kroutil jí ruku.
Všichni svědci (stalo se to za bílého dne a v poměrně frekventované části našeho města) a to i ti, které uvedla ta paní, protože si myslela, že ze známosti budou svědčit v její prospěch, TEDY ÚPLNĚ VŠICHNI SVĚDCI OBOU STRAN!!!!! dosvědčili, že můj známý byl napaden, navíc tím i vyšlo najevo, že byl i křivě obviněn.
Jenomže ta paní si zašla k lékaři (který mimochodem dvakrát nerozeznal, že mám akutní zánět slepého střeva, takže jsem už s prasklým skončila na ARO!!!!) a tento jí už déle než měsíc léčí jakýsi zánět zápěstí, který ji údajně mohl způsobit můj známý tím, že jí pouze zachytil ruku, kterou ona vedla úder proti němu.
Takže Policie proto, že ta paní marodí déle než měsíc, změila tento čin z přestupku na trestný čin a bude stíhat člověka, který byl nejenom napaden, ale také křivě obviněn. Za to, že se nenechal zbít mu hrozí podmínka a to, že tomu ksindlu, který je na dávkách a veden jako samoživitelka, přitom žije ve společné domácnosti s otcem svých dětí, takže si vesele užívá zvýhodněných sociálních dávek, tak té že bude platit!!!! Člověk, který slušně chodí do práce, po práci pracuje zadarmo pro město, který ze svých daní živí tyhle potvory, tak ještě bude platit za to, že byl napaden, to je dost divný zákon, nemyslíte???????????
Policie chce zkoumat, jestli se útoku bránil adekvátně!!!!!!!!!Všichni mu dosvědčili, že se adekvátně bránil a to i svědci té útočnice, která zde terorizuje půl města. Přece by měl každý útočník počítat s tím, že když zaútočí, že by mohl mít nějakou újmu a ne, že zákon ho bude ještě chránit! A nebo že si vymyslí nebo možná i následně sám přivodí nějakou újmu a napadený to ještě odnese! Vždyť to je Kocourkov.

to není kocourkov, to je Česká Republika, tohle se děje ve všech městech a běžně, policajti se ji asi bojí, protože ona je schopna se stěžovat až na ministerstvu a kvůli nějaké bábě se žádný policajt nenechá vyhodit, tohle by spíš než policie vyřešila právní úprava, toho však jaksi z politiků není nikdo schopen

Policista je povinen přijmout oznámení - i když ho podává taková divná ženská. Musí převzít různé, k tomu naležející písemnosti , v tomto případě lekářskou zprávu,vyslechnout svědky obou protivících se stran,přizvat znalce a podobně, pak je povinen věc právně okvalifikovat, ta právní kvalifikace musí být na reálném základě a né na tom co si policista přeje. Nad každým jeho krokem ve věci bdí státní zástupce - ten vše dozoruje. Vše musí být v souladu se zákonem. Nenadávejte na policajty,nadávejte na zákon.

Pane Petře, takže ono to nakonec opravdu může dopadnout tak, že trestaný bude napadený nikoliv ten, kdo napadl a ještě lživě toho druhého obvinil?
Nám přišlo logické, že Policie měla stíhání toho napadeného a křivě obviněného zastavit a naopak měli začít stíhat tu paní, když na základě svědeckých výpovědí a to i těch svědků te agresivní osoby zjistili, že si vše vymyslela a naopak ona napadla jiného člověka. To přece nejde , aby napadený byl ještě navíc stíhaný.
To kdybych si nacpala pod potah předního sedadla v autě prkénko se zatlučenými rybářskými háčky a potenciální zloděj by se mi k tomu přišpendlil, tak to budou stíhat mně?

pro Martina

Vás by to překvapilo?
Vy neznáte případ, kdy jistý důchodce nainstaloval do své chaty nástražný systém, na dveře umístil varování a zloděj se do chaty přesto vloupal? Najděte si to na netu.

Díky, ale ten případ znám. A není jediný. Proč ještě nikoho nenapadlo změnit zákon, který zcela jasně a nelogicky nahrává pachatelům. Když někdo půjde loupit nebo bude chtít někoho napadnout atd., tak by měl počítat s tím, že by také mohl přijít k újmě. A ne, že napadený bude muset během útoku ještě přemýšlet, jakou asi tak zvolit obranu, aby byla adekvátní útoku a on nebyl nakonec tím, kdo bude potrestán. To je katastrofa, tyhle zákony.
No, nakonec se asi známý nemusí ničeho obávat, pokud se nedopustil trestného činu pan Berdár, který střílel po cizích lidech nějakou dobu po spáchání útoku, nemusí se bát ani on, který zamezil ráně, která byla vedena do jeho obličeje, tím, že těsně před dopadem pěsti té osoby, její ruku zachytil. Opravdu jsem VELMI zvědavá, jak se ten jeho případ bude dál vyvíjet a jestli někoho napadne tuto nelogickou příšernost v zákoně změnit.

Pane poslanče, velmi by mě zajímal Váš názor na tento případ, protože není možné, aby trpěli nevinní,kteří se jen brání.A takové to "zranění" které si evidentně paní vymyslela, protože cítí prachy,nic jiného nedělá, než že napadá slušné spoluobčany.Je žřejmé,že tato paní ,zneužívá soc.dávek a svých několika dětí k tomu,aby měla ještě více.
Tedy co s tím hodláte udělat? Odpovíte paní Martině a poradíte jí, co má její známý udělat,aby to nebyl on,co konflikt zavinil????Děkuji Vám za odpověď.

ťuky tuk jste tady pane poslanče??????

Véska u Olomouce 11.9.05

Pane doktore,
chtěl bych se Vás zeptat, co jste udělal pro zlepšení situace zásobování vodou obce Dolany Véska u Olomouce, která je Vám jistě dosti známá. Vím, že jste pro občany této obce již mnoho „užitečného“ udělal a vyjednal. Např. golfové hřiště nebo v současné době výstavba tenisových kurtů, které jistě přispěje ke lepšení sociálního zázemí v obci. Zamyslel jste se někdy, jestli se mají děti čím mít, jestli máme co pít, a zda je třeba nutné splachovat wc?? Nechápu, jak mohou být přiděleny dotace na tenisové kurty a na tolik potřebnou vodu ne.

Věřím, že Vy i Vaše rodina na chalupě v této obci jí má dostatek a tudíž tyto problémy nepociťujete.

Předem děkuji za odpověď, i když věřím, že neodpovíte, protože Vás takovéto banální problémy nezajímají, jelikož v nich není vidina osobních zisků.


Za občany obce Tomáš Novotný



Email: olomoucko@seznam.cz

Pane Novotný, no to je teda dobrý. Co čekáte od modrých ptáků? To je strana nastavená pro bohaté podnikatele, podvodníky a zloděje. Na obyčejný lid raz dva tři. Téměř v bleděmodrém kolega Langera Tlustý prosadil v Bublavě aqupark, ve vesnici, kde není voda, zato se to tam jen hemží víkendovými sídly celebritek. Hnus!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Nějak tomu nerozumím. Obyvatelé nějaké obce se obracejí (řečeno kulantně, byť to vypadá spíš jako útok) na zákonodárce ohledně řešení záležitostí obce. Nějak jsem se naivně domníval, že takové věci má na starosti obecní samospráva. Ta má primárně řešit nedostatky, které obec trápí. Zeptejte se, pane Novotný, na obecním úřadě. Samozřejmě vždy existuje možnost, že by se zástupce obce obrátil na poslance, zda by se nepokusil prosadit dotaci ze státního rozpočtu - stalo se tak? Možná že ano, a pokud ne, pak je Váš výpad jaksi nefér a jen nahání vodu na mlýn žlučovitým kverulantům, jako je BB, který si nenechá ujít jedinou příležitost, jak si zchladit žáhu. A pokud má být váš dotaz mnou zmiňovanou prosbou o pokus vymámit ze státní pokladny nějakou dotaci, pak věru nebyl příliš diplomaticky formulován. Jestlipak jste podobným způsobem vyjel i po Vašem starostovi?

Možná by bylo vhodné se první seznámit s podstatou dotazu a pak teprve kritizovat tazatele. Jedno rčení totiž říká: Střezte se lidí, kteří znají odpověď , aniž porozuměli otázce.
V podstatě by mohlo jít o kritiku obvyklé aktivity poslanců, kdy zajistí v parlamentu dotaci pro svůj region, ovšem tato dotace má sloužit jen "honoraci" (zmiňované golfové hřiště, aquapark). To, co trápí obyčejné lidi, poslance patrlamentu nějak většinou nezajímá.

Podstata dotazu byla jasná: jestli Langer udělal něco pro zlepšení situace v zásobování vodou obce - to je práce poslanců?? To by obce nemusely mít samosprávu a řídil by je parlament.
Ad shánění poslanecké podpory regionům, tedy spíše té Langerovy - pokud jsem správně porozuměl tomu, co jsem si ohledně Vesky vyhledal na netu, Langer pomohl nějakému sportovnímu klubu, který chce vystavet rekreační centrum, kde bude nejen kritizovaný tenis (mimochodem nemám pocit, že tenis je sport pro honoraci), ale i bazén a další zázemí pro rekreaci, a klub bude otevřený všem příchozím, nebude pro nějako vybranou společnost. Možná to není tak důležité jako vodovod, ale jak říkám, primární odpovědnost je na obci. A mimochodem, jak jsem si také našel, Langer kromě tohoto projektu získal peníze i na nějaký domov pro hendikepované děti - dle vás asi také honorace. Tudíž si myslím, že se vyplatí získat si relevantní informace a pak se vztekat. Jo, a netuším, proč do toho pletete golf.

To Keller,
žlučník nemám už hodně let, zato mám oči, uši a hlavně dobrou paměť, tak mne laskavě neumravňujte, modrý ptáku.

Pro BB: Svou výjimečně osobní narážkou na Vás jsem nenarážel pochopitelně na přítomnost či nepřítomnost jakéhokoli orgánu ve Vašem těle, prostě jsem vyjádřil svůj dojem z Vašich příspěvků. Občas se tu najdou i věcné a slušně vyargumentované názory, ať kritické vůči ODS a Langerovi nebo ne. Domnívám se, že když už je možnost takto na dálku diskutovat, dokonce s občasným přispěním majitele sajtu (doufám, že se po prázdninové odmlce opět zapojí), je škoda srážet úroveň debaty výkřiky typu "Hnus!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!" Myslím, že máme na to, abychom se drželi faktů a emoce drželi více na uzdě.
Modrým ptákem se být necítím, přestože své pravicové názory nijak neskrývám. Rozhodně však nejsem nekritický patolízal, který by pokládal vše, co ODS provede, za slovo Boží. Nicméně cítím potřebu minimálně uvádět na pravou (nemíněno jako slovní hříčka) míru některá jednostraná tvrzení a nepřesnosti. Vaše otevřená nenávist vůči ODS mi nijak nevadí, jen mi přijde zbytečné zkracovat si život kvůli pouhé politice.
Pokud jde o poslanecké pozměňovací návrhy k zákonu o státním rozpočtu a převodu financí z rozpočtu do příslušných volebních obvodů, poslanci se tím pravděpodobně snaží dostát všem zčásti nesmyslným volebním slibům, jak budou za svůj region bojovat, ačkoli z titulu jejich funkce k tomu nemají v podstatě žádnou pravomoc. Budeme-li se bavit o jednotlivých účelech, na něž jsou státní peníze posléze použity, najdou se tam vysloveně záslužné projekti i úplné hovadiny. Sportovní a rekreační zřízení určená pro širokou veřejnost (když už jsme s tím začali) nepokládám za vyhozené peníze, rozhodně se jedná o zhodnocení majetku obce a zlepšení její vybavenosti. A abych také trochu reagoval na Vaše jednostranné příklady (Langer, Tlustý), dovolím so připomenout jiné dvě dotace - pan Kraus (dotace fotbalovému klubu, v němž působí jeho syn) a pan Zgarba, t.č. ministr zemědělství (navýšení dotace na vybudování kanalizace v obci, kde čirou náhodou bydlí). Nicméně si hlavně uvědomte, že všechny návrhy schvaluje celý parlament, takžese ani nemůže jednat o nějaké svévolné ždímání státní prostředků tou či onou stranou.

Pane Kellere,dost dobře nerozumím tomu, proč označujete BB za žlučovitého kverulanta jen proto, že charakterizuje ODS jako stranu nastavenou pro bohaté podnikatele, podvodníky a zloděje. Znám také nějaké lidi zařaditelné do těchto kategorií a mohu říci, že všichni jsou skalními příznivci ODS. BB zřejmě zná úplně jiné lidi než já a k tomuto názoru také došel.Je to jenom náhoda?
Co se týče dotací ze státního rozpočtu, tak zatímco neziskové organizace pečující o postižené doslova živoří kvůli nedostatku finančních prostředků, paní poslankyně Dostálová za ODS prosadila dotaci 7 mil.Kč pro baseballový klub, ve kterém hraje její synáček. Dobré,ne?

Pro 007: Je mi vcelku jedno, co si pan BB myslí o komkoli, jde mi o to, jak se prezentuje.Kdykoli se tu objeví jakákoli kritika, BB okamžitě přispěchá s nejakým výkřikem (pakliže použie 25 vykřičníků, nemohu to nazvat jinak). Fakta mi nevadí, vadí mi hospodské móresy, ty do věcné debaty nepatří.
O dotaci, kterou vyzískala paní Dostálová samozřejmě vím a také si myslím, že oněch 7 mil. se dalo použít na humanitárnější účely, abych tak řekl. Ale mohu Vás odkázat pouze na můj komentář výše, ostatní poslanci bez ohledu na stranickou příslušnost se činili neméně, dva příklady jsem uvedl jen pro názornost. Je zajímavé, že když si dotaci prosadí někdo z ODS, všem to vadí, totéž v bledě modrém (pardon, v růžovém) z ČSSD nevadí nikomu.

Omyl. Vadí. Prto jsem ve svém příspěvku úmyslně neuvedl název jediné politiské strany a psal jsem o "obvyklé aktivitě poslanců".

to mput: Vždyť víte, že jsem nemyslel Vás, ale ty kteří zapomínají, že ve sněmovně sedí 200 poslanců, znichž si každý si hřeje svoji polívčičku.

Hele Tome, to máš smůlu , že nemáš vodu. To frajeři od tenisu jako já, se koupeme z babama v šampusu a jazyk poléváme Whiskou. Ta spodina , co nás zajímá jenom o volbách se může ráchat v potoce. Nebo je můžou v rámci cvičení jednou týdně hromadně opláchnout hasiči na rynku. Že nemájí čim spláchnout WC, to je divne, že mají ještě co sr...., a když mají, můžou zajít za humna. Vyroste jim tam větší mrkev. Hej Lokaji- udělej mě lepší výplet do rakety, najěk se mě blbě servíruje. A polej ten kurt - práší.

Vážený pane Novotný, problémy v zásobování vodou ve Vésce jsou mi skutečně známy a vím, že zvláště v letních měsících je vody nedostatek. V uplynulých letech jsem proto každoročně přispíval finanční částkou na nákup cisterny, která situaci nárazově a krátkodobě řešila. Pokud budete mít zájem, můžeme celou věc projednat. Pokud vím, je zpracována projektová dokumentace a já jsem připraven pomoci při zajištění finančních prostředků na financování výstavby ze Státního fondu životního prostředí či z jiných zdrojů. Rád se s Vámi setkám ve své poslanecké kanceláři. Adresu a telefon naleznete v záhlaví těchto stránek. S pozdravem, Ivan Langer

jo to zas jo

to keller tak vytvoř něco sám frajere libovej

To Markus: Tvořil bych, tvořil, kdyby toto byly stránky určené politicky angažované poezii. Leč to nejsou. Zdeje prostor pro názory, dotazy na majitele sajtu a diskuzi. Klub angažovaných poetů by si měl hledat prostor jinde.

Spravedlivost zákonů o sociálním a zdravotním pojištění?
Zaměstnávám 10 zaměstnanců a poslení dobou začali často darovat krev. Zaměstnancům platím náhradu mzdy, vždy jeden pracovní den, ale nechápu proč musím z náhrady mzdy odvádět ještě zdravotní a sociální pojišťovně. Prakticky státní instituce skrze pojištění dostane za darovanou krev peníze od zaměstnavatele.

Vážený pane Dušku, děkuji za Váš podnět. Konkrétně by se k němu mohli určitě lépe vyjádřit kolegové Páralová nebo Tlustý. Obecně ale platí, že náklady zaměstnavatelů na své zaměstnance jsou v ČR jedny z nejvyšších v Evropě, což má vliv jak na samotné podnikatele (méně peněž na investice), tak na zaměstnance (nižší mzdy, nezaměstnanost), tak i při rozhodování domácích i zahraničních investorů, zda se jim v této zemi vůbec vyplatí podnikat. Toto vysoké zatížení chce ODS změnit.

V podrobnostech Vás odkazuji na stínové materiály ODS „Modrá šance pro veřejné finance“ (Vlastimil Tlustý) či Modrá šance kolegyně Páralové z resortu práce a sociálních věcí. K dispozici jsou na www.ods.cz.

S přáním mnoha úspěchů v podnikání, Ivan Langer