Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Pane Kelere, v mnohém máte jistě pravdu, v několika věcech se shodujeme, ale v případě davu několika tisícovek lidí , stejně naladěných nikdy nemůžete přesně odhadnout , jak se ten dav začne chovat. Nějaký odborník řekl, že dav lidí je zrádnější než lavina kamení a blbější než buldozér!!

Pane Kellere , jedna věc Vám však uniká. že kdyby policie zasáhla tak, že by od fašounů dostala na zadek bylo zle. To by bylo zase reportáží v televizích, článků v novinách a řečí v parlamentu. Kdyby policei zasáhla v takovém počtu , že by dostali na zadek fašouni ,bylo by to s kanonem na zajíce,a ve všech novinách a televizích záběry jak se policejní pouberťáci perou . Vykopnuté dveře sálu, vybrali by akční záběr krvavá hlava fašouna a nářek jejich maminek o policejní brutalitě. Určitě by se pak našel někdo v oné vesnici, který by říkal, proč je bili, když tam byl klid. Prostě ABSURDISTÁN. Toto je také důlvod, proč policisté docházejí - říká se tomu ZNECHUCENÍ ! Oni by totiž místo blbnutí u Tachova a nebo nahánění fašounů za trapný peníz určitě raději seděli doma s nataženýma nohama se skleničkou a četli nějakou pěknou knížku. Pokud se týče příměru s kanónem na zajíce - k Tachovu to zrovna nesedí . Kdyby se ten sfetovanej dav dal organizovaně do pohybu, nasedl do těch všech aut co tam měli, tak by ty policajty zadupal metr do zěmě. Tak jaký kanón a jací zajíci.

Dovolím si otázku: je možné, aby se "zfetovanej dav dal organizovaně do pohybu"? Nevím, zkusím se poptat nějakého toxikologa. Já o tom pochybuji. Kromě toho zjevně nebyli zfetovaní všichni, když většina z cca 5000 účastníků na výzvu policie místo opustila, zbylo několik desítek rebelů, kteří nebyli kvůli změněnému vnímání či intelektuální úrovni s to pochopit, že jde do tuhého.
Vaše úvaha o tom, že ať by zásah proti neonacitům dopadl jakkoli, policie by to schytala, není, domnívám se, přesná, byť uhodila hřebíček na hlavičku, protože o tom je celé to pozdvižení - o adekvátnosti zásahových prostředků. Policie zkrátka musí mít odborníky, kteří budou schopni posoudit situaci z taktického hlediska a rozhodnout, kolik lidí s jakým vybavením ji může zvládnout. Je-li někde 5000 lidí, kteří se přišli bavit, navíc se dá předpokládat, že budou pod vlivem psychotropních látek, nehrozí z jejich strany rozhodně tak velké nebezpečí, jako od organizované skupiny řekněme 200 holohlavých hromotluků, kteří se nevyhýbají žádné bitce a systematicky pracují na své kondici. Ale to je můj dojem, důležité je, aby police měla na takové analýzy experty, kteří mějí přehled. Zatím o tom nepřesvědčili.

Pane Kellere, po přečtení vašeho článku, kdy oslovujete pana Novotného jsem došel k názoru, že nesouhlasíte se zákrokem policie u Tachova. A opačně logicky vydedukováno souhlasíte s postupem policie při nezakročení v obci Křetice při koncertu neofašistyckých hudebních skupin. V obou případech deklarováno jako soukromá akce na pronajet pozemku nebo objektu. V obou případech se jedná jak uvádíte o nepohodlnou menšinu. V obou případech na těchto akcích asi dochází k tr. činnosti / prodej drog, používání nacistických sibolů a pozdravů, výtržností a podobně a o přestupích ani nemluvě. / Domnívám se, že policie v jedno z těchto dvou případů nejednala zprávně, ale KDE ?

Já jsem netvrdil, že policie postupovala nesprávně, ano, je-li porušován zákon, má policie povinnost zasáhnout, pouze jsem se pozastavoval nad adekvátností, tedy na míře použitých prostředků. V jednom případě se jde s kanónem na zajíce, v druhém případě to vypadalo jako noční vyjížďka k restauraci, kde se chvíli postávalo, nevidělo se a neslyšelo, i přes upozorňování přítomných a jelo se domů. I policejní prezident to vyhodnotil jako chybný postup.
Kdyby se (v obou případech) jednalo o nějaký nový fenomén, snad by se ještě daly maličko přimhouřit oči, ale CT se konal asi po šesté, neonacisti se scházejí několikrát do roka už hodně let. Po loňském extempore technařů na neoprávněně zabraném pozemku (kdy by zásah byl na místě a i já jsem vloni nadával na neschopnost policie) byl velitel letošního zásahu - který shodou okolností velel i loňskému nezásahu - patrně odhodlán vše napravit, a když k tomu dostal jednoznačné a veřejné posvěcení od premiéra, šel do toho na plné pecky. No, snad už se do příštího roku poučí technaři i policisté a okurková sezona budo opět klidná.
Jsem jen zvědav, jak bude policie příště zasahovat proti pohrobkům třetí říše, když předseda vlády zahromoval "V této zemi se hajlovat nebude!" A basta! Nemůžu se zbavit pocitu, že velení policie je naprosto k ničemu, když je musí k akci popichovat ministerský předseda. Jako by policisté nevěděli sami, co mají dělat.

Pro Jana Novotného:
Předpokládám, že na Vaše otázky dostanete odpovědi, jaké asi chcete slyšet, já bych se zase na něco zeptal Vás: myslíte si, že je opravdu nezbytné, aby na účastníky akce, jejíž pořadatelé nezajistili, nebo špatně zajistili zdravotní službu, hasičskou asistenci, hygienické zázemí, atp., narukovalo 1000 těžkooděnců, doplněných o vrtulník, vodní děla a další techniku, to vše bratru za 30 mega? Hrozilo tak zásadní narušení veřejného pořádku, že bylo nutné přikročit k takovým – dle mého skromného názoru – extrémním opatřením? Od začátku se snad vede debata o adekvátnosti zásahu.
Otázkami typu „Musí občan, pokud policista užije výzvu "Jménem zákona" uposlechnout této výzvy?“ nic nezjistíte, byť na ni dostanete kýženou odpověď. Asi mi budete vytýkat že mé následující přirovnání kulhá na obě nohy, ale přesto ho použiji – stejné „jménem zákona“ používali policisté (pardon, tehdy příslušníci SNB) na Národní, na Václaváku a kde všude jinde. Tehdy lidi taky moc neposlouchali, a díky tomu si dneska můžeme povídat po internetu a beze strachu kritizovat kdekoho. Tím nechci říct, že by technaři byli novodobí revolucionáři, ale to, že když se používá nástrojů státní moci pro potlačení nepohodlných menšin nebo (a o tom jsem přesvědčen) pro zviditelnění a nahnání politických bodů, tak to smrdí. Nebo si myslíte, že ti policisté tam byli posláni, až když byla zjištěna všechna pochybení technařů a porušování předpisů? Myslíte, že by tak rychle posháněli oněch 1000 policistů + příslušnou techniku? Nebo to spíš vypadá, že mládenci byli zaúkolováni dopředu, aby měli čas se přesunout na místo a tam konat? Abych použil váš vzkaz v reakci na Langerův výstup v PS, kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde. A to by bylo, aby se něco nenašlo, zvlášť když jde o takové k vlastní újmě „volnomyšlenkáře,“ kteří se nějakou hygienou atd. moc nezabývají.

Pro p. Kellera,
jsem si vědom, že také nemám ve všem pravdu. Přesto si myslím, že mé hodnocení situace kolem CT je asi přesnější - po právní stránce. Co se týká politického hodnocení, nejsem si jist, do jaké míry to jedna i druhá strana myslí vážně (ODS x ČSSD) a to nebudu hodnotit. Jde mi jen o to, že nikdo tuto situaci nevysvětlil z právní stránky a neřekl, kde kdo udělal chybu. Z tohoto hlediska bych přivítal, aby pokud je podané trestní oznámení na policii pro "nezákonný" zákrok, už soud rozhodl co bylo dle práva a co bylo porušení zákona.

Vaše výtka, že odpovědí na otázku, zda je občan povinen uposlechnout výzvy "Jménem zákona", nic nezjistím je lichá. Stejně jako přirovnání k situaci, kdy stejnou výzvu používali příslušníci SNB na Národní třídě. Je tady velký rozdíl. Dnes pokud tuto výzvu použije příslušník Policie ČR neoprávněně, bude souzen pro zneužití pravomoci veřejného činitele. To dřív nebylo myslitelné - to snad uznáte sám.
Sám musíte uznat, že i další vaše námitka, že policisté jistě byli svoláni a úkolováni dopředu je taktéž ne zrovna uvážená. Dovedete si představit, že státní moc, pokud se dozví, že se připravuje akce podobná těm předchozím, kdy docházelo k porušování zákona, bude v klidu očekávat, zda nedojde k porušení zákona a teprve potom bude svolávat policejní síly ? Víte jaká je doba potřebná k tomu, aby se policisté mohli shromáždit ? Jak dlouho by policii trvalo, než by se dopravila na místo ? Dovedete si představit, jaký humbuk by spoustili politici, pokud by policisté začali zasahovat minimálně s čtyřhodinovým zpožděním ? Myslíte, že je naprosto nepřijatelný požadavek zákona, aby státní orgány byly včas informováni o čase a místu konání podobných akcí, tak i o předpokládaném počtu účastníků ?
Doopravdy mě nejde o to kritizovat p. Langera za každou cenu, ale on zcela vědomně vybírá z celé aféry pouze to, co se mu hodí a zcela opomíjí věci, které tak zcela nejsou vhod při kritice postupu policie.

Jsem stále přesvědčen, že policie se nemůže řídit politickými požadavky (to už tady doopravdy bylo), a musí se řídit platným zákonem

Byl bych skutečně šťastný, kdyby se policie mohla ohlížet pouze na skutkovou podstatu a nikoli na jakékoli jiné "vyšší moci." Bohužel, policejní prezidium spadá pod ministerstvo vnitra a ministr je vždy osoba politická, tudíž si jen přejmě, abychom měli policejního przidenta, který je silný a kompetentní a nenechá si do práce příliš mluvit (ale to jsem asi příliš neskromný, vzhledem k tomu, že politici mají tendenci mluvit všem do všeho). Mimochodem, totéž bych si přál i v případě personálního obsazení ministra vnitra (A to prosím bez ohledu na to, na čích stránkách se nyní nacházíme, hovořím naprosto obecně.)
Byl bych šťastný, kdyby policisté nemuseli mít strach něco udělat, aby z toho neměli popotahování, jenom proto, že je řídí lidé, kteří na to nestačí. Byl bych spokojený, kdyby policie nabyla paušálně odsuzována jako celek kvůli těm policistům, kteří jí svou neschopností či zlým úmyslem kalí pověst (nějak se v poslední době množí). Pak bychom mohli diskutovat o mnohem příjemnějších věcech.

Pane Kellere,
Ve Vaší reakci z 22.9.2005 ve 21.58 je to o co mi jde. Ať jsou postihováni všichni - včetně policistů - za porušení zákonů této republiky. Je nepřípustné zasahovat do práce policie politiky a to z jakékoliv partaje. Bohužel musím konstatovat, že blíže k pravdě měli politici obhajující zákrok policie.
V této republice musíme docílit, aby policie, ale i jiné státní orgány měli respekt u lidí. Vím, že namítnete, že policie se místy diskredituje sama - někdy svou přílišnou aktivitou, jindy svou nečinností. Je to pravda. Ale položil si někdo otázku proč tomu tak je ? Jedna z odpovědí se nabízí : Je to kritika práce policie ze strany politiků, kteří zvlášť před volbami levně sbírají politické body. Jako v případě CT 2004 a CT 2005. v roce 2004 policie nezasáhla a sklidila bouři kritiky zvlášť od poslanců ODS. Letos zasáhla a docílila téhož, jenom - aby to nevypadalo blbě - kritici policie byli jiní lidé. Vždyť zákon přesně vymezuje, kdo může co konat a co nesmí. A kritici policejního zákroku mají zákonné právo nechat postup policie přezkoumat soudem. Pokud soud rozhodne, že došlo k překročení zákona ze strany policie, ať potrestá odpovědné velitele (přimlouvám se za velmi tvrdé tresty). Ale propána, ať se do toho nepletou politici - to už tady doopravdy bylo. Druhý dopad výroků nekompetentních politiků je vliv na vlastní řadové policisty, kteří budou, ve strachu před kritikou (toho co udělají, nebo co neudělají), alibističtí a budou se snažit řešit sporné věci tak, aby z toho oni sami neměli problém. Takovou policii tady chceme ?

Vážený pane Novotný,
Politici by se policistům skutečně neměli plést do práce, na tom se shodneme, přesto bych to rád doplnil. Policii mohou do práce zasahovat de facto pouze politici vládní, neboť ti mají v rukách výkonnou moc, která se vztahuje i na policejní prezidium. Pokud dojde k takovému „pletení“ (netvrdím, že se tak stalo, ale tu a tam se vyskytne mírné podezření), je to zcela zásadní porušení pravomocí a potažmo demokratického principu. Pokud se na adresu policie kriticky vysloví opoziční politik, je nutné to chápat jako kritiku výkonné moci, ať už je mířená proti politikům nebo vedení policie těmito politiky jmenované. Nejedná se o „útok“ proti policii jako instituci. Bohužel si to mnozí takto vysvětlují, ač je to zcela mylná interpretace. Už jsem kdesi psal, že opozice má nejen právo, ale přímo povinnost výkonnou moc sledovat a kritizovat, protože jinak by nám také mohla pěkně brzy přerůst přes hlavu. S vědomím, že každý můj krok sleduje opozice a média, nepodlehnou lidé u kormidla tak snadno svodům moci, která je tak lákavá. Nežehrejme, že se opozice ozývá, kdykoli zacítí příležitost, buďme za to vděční – pokud je kritika oprávněná, druhá strana se stáhne, pokud ne, druhá strana se jí může s gustem vysmát. Řeči typu „chceme klid na práci“ známe z minula.
Pokud jde konkrétně o Langera a jeho „levné získávání politických bodů před volbami.“ Co vím, Langer se kritice řízení policie a pochybení policistů samotných věnuje dlouhodobě, nejedná se o nějako předvolební huráakci. Snad by se dalo souhlasit s „levnými“ body, rozuměj, získanými bez práce. Jednotlivých přehmatů a vyslovených chyb policie je tolik, až to vypadá, že po kritice své práce přímo touží. Situace v policii není růžová a mám tísnivý pocit, že se to zhoršuje. A skutečně za to nemůže kritika opozičních politiků. Jestli se policisté bojí a raději se utíkají k alibismu, tak je to smutné, protože za dobře odvedenou práci je nikdo kritizovat nebude. Pokud už sami nevědí, co je dobře a co špatně, pak to opět padá na hlavy jejich velitelů, kteří jim to nejsou schopní vysvětlit. Řídit se heslem kdo nic nedělá, nic nezkazí – takovou policii, s tím s Vámi naprosto souhlasím, nechceme.

Pane Kellere,
Souhlasím s Vámi a jsem přesvědčen, že politici by se do práce policie neměli plést a to ani ti z vládní strany. Politici by měli dát policii určitou vizi. Víc nic. Je opravdu nutné v tomto případě provádět důslednou kontrolu policie, jako takové. Přísně trestat porušování zákona ze strany policistů a tím je donutit k řádnému výkonu práce.
Politici by před tím, než začnou kritizovat práci policie by měli mít na paměti znění zákona a nejprve posoudit, zda policie měla, či neměla k takovému postupu zákonné důvody.
V případě CT 2005 mimo jiné účastníci porušili ustanovení zákona č. 283/1991 Sb. v § 9, odst. 3, § 20, odst. 1 písm j. a r. Dále zžákon č. 361/2000 Sb. v § 4 písm b, a § 36 odst 1, písm. a ...... Mohl bych vyjmenovávat i dále. Já vím, že to svádí k námitce, že jinde se policie tak přesně neřídí zněním zákona, ale dle mého názoru je to následek vměšování politiků do práce policie. Policisté ve strachu před kritikou a bohužel i před kritikou neoprávněnou raději zvolí postup, který je sice lehce mimo (zákon), ale je společensky tolerován, protože právní vědomí lidí je nedostatečné. Vše lidé posuzují emocionálně a nikoli z právní stránky.
Já doopravdy nevolám po tom, aby jsme policii dali "klid na práci", aby si mohli dělat co chtějí, to doopravdy ne, ale jde mi o to, aby případná kritika byla věcná, vycházela ze znalosti práv i povinností, jak osobních, tak i policie. Mrzí mě, že politik, jako je pan Langer se pouští do kritiky práce policie stejným způsobem, jako mnozí absolventi žurnalistické fakulty a různých uměleckých škol, kteří si myslí, že když mají možnost psát do novin, a nebo že jsou známí, že mají to nejlepší oprávnění říkat lidem, co je dobré a co je špatné.

Vidím, že naše názory jsou v zásadě stejné. I já si myslím, že kauza CT vznikla v důsledku tlaku politiků, ať už z opozice (vcelku oprávněná kritika velení) a následně vládních, kteří chtěli dokázat, že vše mají pevně v rukách a požadovali razantní jednání. Policie je bohužel poslechla, ač v tomto případě by méně bylo více. Pokusím se jen velmi stručně shrnou své výhrady: přístup "dáme jim do držky" je slutečně asi nejhorší možný. Technaři skutečně porušili zákony a nařízení, Vy jste některé jmenoval, nejsem právník, kontrolovat to nebudu, a beztak to není pro obecnou rovunu problému důležité. Problém je v tom, že rozprášením shormáždění se zcela rezignovalo na princip "zločinu a trestu," tedy porušení zákona - zadržení přestupníka - obvinění - soud - trest. Zásah ladně přeskočil prostřední tři kroky a přestupníka rovnou ztrestal. Pokud došlo k tak masovému porušování zákonů, že proti němu bylo třeba nasadit takovou sílu, počítal bych, že počty zadržených a obvniněných osob půjdou minimálně do desítek, snad i do stovek. Kolik jich je ve skutečnosti? Úkol policie (zadržet viníka) zůstal kdesi v antonu a zbylo pouze to smutné "přes držku." Policie nemá trestat, její funkce je zcela jiná. Někde je něco špatně, když vedení policie reaguje na kritiku takto hystericky. Ale k něčemu to snad bylo. Teď už se na podobné situace snad konečně začnou připravovat systematicky a systémově, a jak se zdá, i technaři si začali uvědomovat, že s anarchií se dostanou jenom před louku, ale už si na ní nezatancují. Držím všem palce, protože i já chci policii rozhodnou, vzbuzující respekt, nikoli strach, férovou a kompetentní. Howgh.

Pane Kellere,
máte pravdu, i já vidím, že máme v zásadních věcech stajné názory. Mírně bych s vámi ještě diskutoval v otázce zavinění-zadržení-obvinění-odsouzení-trest. Mohli by jsme ještě prodiskutovat otázku zákroků policie pod jednotným velením, ale nemyslím, že je to důležité. Respektuji Vaše Howgh.
S pozdravem
Jan Novotný

Hele pane Novotný, on promluvil hurááá! Mají asi v parlamentu polední přestávku. Dobrou chuť pane poslanče. Já už papala - mrkvičku a jablíčko.

Tak pane langer uz podruhé vás žádam abyste me poradil co teda s tou prackou mam typ ods 0-123454656 celá modrá s modrým ptákem nahoře

ODS ODS
uz se dere k moci je to děs
az tam budou zacne běs
vsichni levicaci dostanou pěst
vsichni z ods
budou mit plat milionu sest
to je naše modrá šance
u pánů z ods skonci nase finance
páni jako tlustý a topolánek
ty maj rozpoctovej jasnej plánek
tunel udelaj a az to praskne
budou na bahamach jen to pleskne
nakou tu privatizaci za uplatek prihrajou
ve svycarsku s kontem svym si pohrajou
walther bartos skolstvi ozivi
platby za otevreni dveri ve skole zaridi
co teprve Vidím jan velkej odborník
nasi obrany hrobnik
s gripenem na bahamy bude na vikend litat
budou ho tam vrele vitat
jan zahradil v evrope nas hají
rika s ods budete jak v ráji
modří hoši vedi jak na to
jak obrat nas o nase posledni zlato
a dat nam misto neho do ruky blato
ods- modry skudce
topol je jeho vůdce
modleme se tedy
a nepijme jejich jedy
tesme se protoze vlasta tlusty
tunely budou husty
korupce pokvete
penezenky vetsine vymete
kdo bude mit penize? jaky des?
no prece kluci z ods
pucovat budou na vsechny strany avsak za urok nemaly.
pak je ale vyzenem a
solidne se vozerem

a to je vse ??? nic k zamysleni?? to je skoda.

Krasa tleskám takovým co se nebojí dát najevo svůj názor
ač netradiční formou. A vám komu se ta báseň nelíbí vzpomente si na ni až to tady bude vypadat jako v te básni bohužel

ono to tady bude vypadat tak, jak pojede ekonomika. zadny politik v historii republikoveho zrizeni nemohl ekonomiku ridit ci ovladat. ta se ridi sama. a jakykoli zasah je kontraproduktivni. cim vice se ridi, tim vic stoji za hovno

to asi neni zadna prdel přesto si myslim:
na modrýho ptáka bacha
ten je horší než velkej brácha

Vážený pane poslanče,

vím, že máte velice málo času a proto vybíráte jen důležité příspěvky z diskuse a jen na ty reagujete. Já to vše jen shrnu. Poslední Váše odpověď na diskusní příspěvek během prázdnin byla ze dne 2.8.2005 v 10:06. Před tím jste reagoval odhadem na 90% příspěvků. Od té doby jste neodpověděl na žádný příspěvek. Pardón - reagoval jste na tři příspěvky a to dne 15.9.2005.

V prvním jste lidem dal na vědomí, že sám přispíváte na zásobování vodou obci Vésky.

V druhé reakci jste reagoval na článek podnikatele kůli odvodům za zaměstnance s odkazem na to, že pokud se ODS dostane do vlády, tak odvody budou nižší.

Třetí reakce byla na příspěvek policisty, kde opět jen kritizujete práci vlády s tím, že ODS má díky Vám lepší řešení těchto problémů.

Všechno jsou jen populistické "řeči".

Pane poslanče, zkuste prosím odpovědět třeba na otázky, které zde nastolili lidé v reakci na Vaše vystoupení k policejnímu zákroku vůči nepovolené akci CT na Tachovsku. Těmto otázkám jste se vyhnul. Ptám se: Záměrně ???

Já sám celkem netrpělivě očekávám Vaše odpovědi na otázky, které jsem Vám odeslal na Vaši e-mailovou adresu a zároveň (protože si myslím, že by to mohlo zajímat více lidí) i do této diskuse dne 9.8.2005 ve 12:25 hod. Myslím, že jako stínový ministr vnitra (a třeba po volbách i skutečný) by jste měl dát lidem najevo, jaký je Váš výklad zákona k těmto jednoduchým otázkám. Zvlášť když jste i doktor práv. Prosím, zda by jste mohl i uvést, zda se mohu tímto vaším případným stanoviskem (pokud samozřejmě odpovíte), zda se mohu tímto výkladem řídit v běžném životě.

Věřím, že Vaše předvolební sliby se naplní. Že budete v kontaktu s voliči a že pokud se někdo na Vás obrátí s nějakými otázkami, budete se snažit na tyto otázky odpovědět. Prosím, odpovězte mi na otázky ze dne 9.8.2005. Jsou to jednoduché otázky na které mi stačí odpovědět pouze slovy ANO, nebo NE.

Děkuji

Jan Novotný

Toto je diskusní fórum, tady Vám pan Langer asi neodpoví pokuste se o to v rubirice " Váš názor "

pro Jana Novotného: Meri má pravdu, a ad Czech Tek - aby nemusel reagovat na každý dotaz či popich zvlášť, což by ani nebylo v lidských silách, pověsil na hlavní stránku webu odkaz "Naštvalo mě - Stanovisko Ivana Langera k zásahu policistů proti účastníkům ..."

Pro Meri a Kellera:
Já vím, že se patrně odpovědi pana Langera nedočkám, protože by sám musel přiznat, že jeho reakce na policejní akci proti účastníkům CT byla unáhlená s cílem nahnat politické body. Bohužel by zároveň musel uznat, že ten (ti), kdo porušil zákon byli účastníci CT a nikoli policie jako celek. Samozřejmě neobhajuji selhání několika jednotlivců v řadách policie. Doopravdy jsem neočekával od právníka, že bude obhajovat porušování zákona - to je nepochopitelné selhání. Vždyť právě politici by měli mít eminentní zájem, aby se právní vědomí lidí prohlubovalo. Vždyť kdo jiný než vrcholný politik - a pana Langera k nim počítám - by měl obhajovat zákon. Měl by dát lidem najevo právní pohled na věc. V tomto případě ( CT ), pokud policie rozhodne a nařídí, že se někdo musí nějaké činnosti zdržet, nebo že má opustit určitý prostor, tak každý má za povinnost výzvu pronesenou "jménem zákona" uposlechnout. Stejně pokud policie uzavře určitou silnici ( ulici, případně sjezd z dálnice ) je účastník silničního provozu povinen uposlechnout. Nikdo nemůže hned na místě rozhodovat ( myslím tím, že žádný jednotlivý občan ), zpochybňovat toto rozhodnutí policie a případně jej neuposlechnout. Pokud je někdo přesvědčený, či má dojem, že byl ukrácen na svých právech, tak má právo podat stížnost, popřípadě žalobu k soudu a teprve soud rozhodne o to, zda rozhodnutí policie bylo v souladu se zákonem. V případě, že soud uzná, že rozhodnutí policie bylo nezákonné, tak ten policista, který takto rozhodl bude souzen pro zneužití pravomoci veřejného činitele. Prosím, aby si uvědomil i pan Langer, že předjímat rozhodnutí soudu nemůže nikdo, ani zákonodárce sám. V tomto případě pan Langer toto učinil. Myslím, že sám tímto překročil své "pravomoci". Myslím, že rozumný a čestný člověk by měl dokázat přiznat unáhlené jednání, či pochybení, popřípadě přiznat chybu. V tomto konkrétním případě bych uvítal i omluvu stovkám policistů, kteří zodpovědně vykonávají svoji práci. Pan Langer svými názory vytváří situaci, kdy si občané myslí, že policie porušila zákon. A to přece není pravda. Nebo tím pan Langer myslel něco jiného ?
Když mě někdo přesvědčí, že můj názor na atmosféru okolo CT je mylný, velice rád se panu Langerovi omluvím.
P.S.
Žádost o odpověď na mé otázky jsem poslal i e-mailem na adresu p. Langera. A odkaz na to, že svůj názor "pověsil" na hlavní stránku neberu. Pokud mám nějaký názor, musím mít i sílu si tento názor obhájit. Vím, že reakcí na jeho názor je mnoho, ale co brání panu Langerovi shrnout vážně míněné příspěvky a odpovědět na ně najednou a třeba tuto odpověď také "pověsit" na hlavní stránku ?
Podívejte se na tuto diskusní stránku před CT a po CT a uvidíte hned rozdíl. Pan Langer se zapojoval do diskuse před CT pravidelně a hojně

Líbí se mi, jak odmítáte, že Langer dal na hlavní stránku svůj názor, že vám to nestačí, ať shrne odpovědi na dotazy a ty uveřejní třeba také na hlavní stránce ... vždyť je to přesně to, co udělal. Přečtěte si to aspoň - píše, že není v jeho silách reagovat na každý příspěvek zvlášť a proto to shrnuje :-)

Čirou náhodou jsem si všiml, že o prázdninách běžel na jeho webu proužek s omluvou, že během dovolených nebude moct reagovat okamžitě, ať mají tazatelé strpení. Předpokládám, že to je tedy důvod jeho odmlky, za kterou se předem omluvil. Taky se těším na jeho reakce.

Nevšiml jsem si, že by Langer někdy obviňoval policii jako celek, kritizoval nekompetentní vedení - zásahu, policie, ministerstva vnitra. O řadové policisty (kromě několika divochů) se slovem neotřel, ba dokonce vyslovil lítost, že se takto nepřipraveného zásahu museli z rozkazu účastnit a teď si to z různých stran nezaslouženě schytávají.

Z úst opozičních politiků padala v rozjitřené atmosféře těsně po zásahu různá slova, možná byla některá unáhlená, ale je jasné, že směřovala víc k formě zásahu. Mě spíš zaujalo, že jsem zaznamenal výroky politika, který situaci jasnozřivě předvídal (ač dle vlastních slov naprosto netušil, co to CT je, a přesto vyzval policii k razantnímu zásahu - míti za premiéra jasnovidce je sen každého občana.

Řeknu vám, co mi vadí v mnohem obecnějším pohledu: že se takový zásah podniká proti na první pohled odlišné skupině, která v "běžných" lidech nemůže vyvolat pražádné sympatie kvůli svému nekonformnímu vystupování a oblékání, kvůli hudbě, kterou poslouchají, kvůli užívání návykových i nenávykových látek, jež byly z nějakého důvodu označeny za nelegální. Proč jsme se stejného zásahu nedočkali při koncertech neonacistických skupin na "oslavách narozenin" nějakého stoupence národního socialismu (nebo rovnou Rudolfa Hesse). Nebo proti "fotbalovým fanouškům", kteří ničí zařízení stadionu konkurenčního klubu (poškozování cizího majetku, výtržnictví). A nakonec zatknou člověka, který protestuje proti shromáždění komunistů, ač by to spíš mělo být naopak, vzhledem ke zločinnosti komunistického režimu, který současní komunisti s takovou vervou hájí. Trochu mi to připomíná dobu totality, kdy na záběrech z protirežimních demonstrací ukázala televize vždycky nějakého punkera, aby bylo národu jasno, jací vyvrhelové to křičí na ulici. Rozprášit feťáky je lehké, snadno zdůvodnitelné (drogy, pošlapání trávy, útok na veřejného činitele - vždycky se mezi nimi nájde pár násilnických idiotů) a ještě to veřejnost bude kvitovat s povděkem. V zásazích proti menšinám, a zvlášť těm nekompatibilním, který se tupě kývá, je skryté jedno nebezpečí - nikdy nevíte, jestli se příště tou menšinou nestanete taky. A že jsou takové příklady z historie známé.

Já se domnívám pane Novotný, že vám pan poslanec Langer na Váš článek neodpoví , oni jsou totiž rádi, že vše utichá, ještě si kolem té akce zanadávají ve sněmovně, aby si podrželi tvář a pak vše zaklapne a vše půjde dál. Poučeni z minula, jak říká klasik se raději drží při zdi i ve výpadech na policii v případě koncertu v Křtěticích. On by se mohl totiž snadno najít příměr s polem u Tachova a sálem v Křtěticích. Policie podle návodu od Tachova zvážila situaci a nezasáhla - proč. Vždyť o nic nešlo. ,měli pronajatý sál ? ano. Zajištěné sociální zařízení ? - ano . Jednalo se o uzavřenou soukromou akci ? - ano. Porušoval se zde zákon ? možná ano , stejně jako u Tachova. Rozkopat tedy dveře sálu, vyhnat účastníky koncertu do spící vesnice - vyprovokovat zde konflikt, kde by zřejmě došlo k mnoha zraněním na obou stranách Vystavit se atakům ze strany novin a televizí a politiků."Policejní stát, neschopnost policie, bijou naše děti " Vždyť jste těm lidem vážení politici dali jasný a přesný návod jak na policii- tak co dnes chcete !!!!!!!!

Vážený pane Novotný,

rubrika diskuse sloužila od počátku především k diskusi mezi účastníky webu navzájem. Pokud to bylo v mých silách, snažil jsem se v této rubrice reagovat i osobně. Vzhledem k množství příspěvků, které začaly přicházet od srpna 2005, jsem se z časových důvodů rozhodl rubriku „Diskuse“ opět ponechat k dispozici jen účastníkům webu. Pokud Vás zajímá moje reakce na Vaše dotazy, můžete tyto uvádět v rubrice „Váš názor“.

Omlouvám se, že co se týče příspěvků směřujících na policejní zásah proti akci CzechTek 2005, byl jsem nucen vzhledem k množství příspěvků podat čtenářům mého webu oficiální stanovisko k této otázce, neboť není v mých časových možnostech odpovídat na stovky těchto reakcí jednotlivě.

Další mé články a vystoupení k tomuto tématu můžete nalézt na těchto webových stránkách, má vystoupení na půdě PS PČR pak i na webových stránkách www.psp.cz.

Děkuji za pochopení, Ivan Langer

Hned ze začátku se musím omluvit panu Langerovi. Měl jsem dojem, že na hlavní stránce je stále vyvěšen jeho prvotní článek, který bezprostředně reagoval na akci policie. Proto jsem jej ani neotevíral. Otevřel jsem jej až poté, co jsem si přečetl reakci "Kellera". Ještě jednou se všem, ale hlavně panu Langerovi omlouvám.

Něco mě ale stejně v odpovědi pana Langera chybí.

Velmi si cením jeho prohlášení, že nesouhlasí s porušováním zákona, ničením cizího majetku a.j.

Jeho názor na přiměřenost zákroku policie je v pořádku, včetně příkladů přiměřenosti.

Jen v případě celé akce mě připadá, že účelově vše zahrává do "autu", stejně jako mnozí zastánci CT, kteří tvrdí: "Vždyť jsme to po sobě uklidili a proto žádná škoda nenastala". Je to stejné jako kdyby někdo ukradl třeba panu Langerovi auto, celý týden s ním jezdil, potom by jej umyl, dotankoval benzín a postavil jej na místo, kde jej odcizil s tím, že nezpůsobil žádnou škodu. Účastníci nepovolené akce zasáhli do práv vlaszníků pozemků (lze to zjistit z leteckého snímku a porovnáním s katastrální mapou, kde bylo jasně vidět, kde se účastníci zdržují), lze jen s údivem sledovat postoj konzervativní strany k tomuto problému.

Souhlasím s panem Langerem, že zásah policie byl netaktický, ale o tom jestli zasáhnout, či nezasáhnout rozhodovali policisté na místě samém a posoudit zda bylo toto rozhodnutí zákonné, či nezákonné může jenom soud a to by měl p. Langer jako právník vědět.

Nyní se dostávám k hlavnímu problému.

Proč se p. Langer nevyjadřuje k tomu, zda policie na takové rozhodnutí měla zákonné právo, nebo ne ?

Pokud ano, tak jednání účastníků nepovolené akce překračovalo rámec zákona a od tohoto okamžiku jsou všechny diskuse o neadekvátnosti zásahu "mimo mísu". Od té chvíle se tak stávají všichni kritici zákroku policie obhájci porušování zákona.

Pokud policie neměla právo ze zákona rozhodnout o ukončení akce, je třeba se vší razancí se zasadit o potrestání všech zasahujících policistů, nejen těch co rozhodli špatně. Protože ze zákona má možnost policista odepřít splnění rozkazu, pokud by porušil zákon (vyjímka je pouze u zásahu pod jednotným velením). Všichni policisté, kteří uzavírali prostor, dopravní policisté, příslušníci kriminální policie a.j. by měli být potrestáni. Opakuji, že pouze v případě, že policie neměla zákonné právo rozhodnout o ukončení celé akce.

A to je ten rozměr celého problému, kdy kritizuji pana Langera a žádám, aby se omluvil všem policistům, protože jsem přesvědčen, že chod státu se musí řídit zněním platného zákona a ne názory politiků a zvlášť politiků ODS, kteří mají své lidi, kteří kritizují nečinnost policie v případě CT 2004, a zároveň mají i lidi, kteří kritizují zákrok policie v případě CT 2005.

Co mají vlastně policisté dělat jiného, než se řídit zákony. V tom by jim ale měli politici pomoci.
Pokud je některý poslanec nespokojen se zněním některého zákona, tak kdo jiný má lepší možnost , aby se zasadil o změnu tohoto zákona ?

Svůj poslední příspěvek jsem psal před reakcí p. Langera, to jsem zjistil až po odeslání. Dám na jeho doporučení a zkusím využít rubriku "Váš názor"

Vážený pane Novotný, odkazuji Vás na mé vystoupení v rámci včerejšího projednávání "Zprávy vlády k akci CzechTek" v Poslanecké sněmovně. Text najdete na této stránce v "NOVINKÁCH ODS" nebo v sekci "PARLAMENT" "PROJEVY". Ivan Langer

panove a damy, kdy se jako obcan dockam zruseni amoralnich dani, jako je dan darovaci, dan dedicka a dan z prevodu nemovitosti. tyto dane jsou silne kontraproduktivni a v systemu svobodneho statu by se svobodny obcan nemel zatezovat dvojim ci vicenasobnym zadanenim sveho poctive vydelaneho majetku. je to zlodejina nejvyssiho kalibru.

koukam, ze se forum ocitlo opet v osobnich invektivach, to mame ale obcany, jen co je pravda. typicke pro nas narod . nadavat co to jde a kdyz dojdou argumenty tak aspon urazet. jak potom chcete diskutovat ???