Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Místo toho všeho nadávání , bych se Vás vše rád zeptal jaký názor máte vyhlášenou a všude prosazovanou tz. NULOVOU TOLERANCI ! Já má názor ten, že je to hloupé a především nepravdivé - když se za každou cenu napadá třeba i dobrý krok správným směrem. Hloupost, že každé pochybení policisty, soudce,nehoda na dráze, zácpa na dálnici další a další je přisuzována této nebo jiné vládě! Domnívám se, že to uráží průměrně myslícího člověka !

Pane Keller Vaše názory jsem vždy bral, ale po přečtení jednoho vašeho článku jsem znejistěl.Vaše diskuse s ostatními se točí kolem toho jestli jsou technaři syčáci a porušili zákon.Vyjmutí vaší věty DOSTAL VEŘEJNÉ POSVĚCENÍ OD PREMIÉRA dostávame se do politické sféry. Ptám se . Premier určuje porušení zakona? Nějaká techno párty nemá s politikou nic SPOLEČNÉHO. Sám premier řekl: Kdyby tušil, že kolem toho bude takový humbuk, obrátil bych se na ostatní politické strany a projednal bych to. Co by chtěl projednávat, že bude určitě porušen zákon?To bych mohl jit po ulici a být sebrán,protože jsem potencionální zloděj.NIC JINÉHO NEŽ POLITICKÁ ZAKÁZKA. TECHNO SE MU POUZE HODILO. CHTĚL SE UKÁZAT. UKÁZAL SE , ALE NEVYŠLO MU TO. POUZE KOZLOVÁ A PÁR DALŠÍCH MU NA TO SKOČILI.Možná ,že se nato těší až bude ve Vítkovicích zase vyrábět na sklad a plnit nějakou pětiletku

Novákovi
Ale --- Novák se zase ozval, už to nemohl vydržet aby nám neřekl svoje moudra. Buď tak hodnýa mluv vždy za sebe. Když ty jsi posedlí odesáky a každé jejich slovo bereš jako svátost, tak já na rozdíl od tebe myslím svým rozumem. Jenomže ty jsi k tomu ještě nedorostl.
Jinak by jsi také věděl, že ve Vítkovicích se nikdy nedělalo
na sklad. Všechno šlo do světa a ještě se nestačilo vyrábět.
Buď tak hodný a přestaň se o mne otírat. Podle tvého chování to vypadá, že bys mohl být mým vnukem.

hele kozlova, nechte porad tech napadani ostatnich a zacnete uvazovat o vecech verejnych ve vsech rovinach( lidske, politicke , ekonomicke a socialni) a reknete nam konstruktivni navrh, jak z tohodle bordelu vsech vlad vyjit, aby se nikomu neuskodilo. mam rad takovy reci, ze ja jsem delal (a) za komousu to ci ono, ja makal po revoluci tam a tam. to jsme snad delali vsichni, nebo mate pocit, ze se lidi flakaji a berou penize za nic??? tak zacnete myslet a prineste lepsi navrh, nez je ten dosavadni stav.

Nováku a nemyslíte že vše je u nás děláno a bylo děláno na politickou zakázku ? Na čí zakázku asi byla třeba taková KUPONOVÁ PROVATIZACE - rozkradeni našeho státního majtetku? Tehdejší ministr financí, předseda jisté nejmenované strany a pozdější předseda vlády, nynější president, se chtěl taky ukázat. A ukázal se, to je fakt.

A co se týče Vítkovic. Asi ani pořádně nevíte kde jsou a co se tam vyrábělo a vyrábí. Asi nevíte že už za tehdejšího režimu se ve Vítkovicích vyráběly věci ( třebas takové zalomené hřídele atd. ), které se expedovaly do celého světa. Takže pokud se chcete otírat o nějakou továrnu, kde se vyrábělo na sklad, otřete se o nějakou ve které se opravdu na sklad vyrábělo.

for Luděk

Já bych měl návrh. Současnou vládu, poslance a senátory vyhnat, zrušit republikové zřízení a zavést království. Královnou by třebas mohka být Regína z VyVolených. Bordel bude stejný, bude ale větší sranda.

Mám na Vás jeden dotaz. Vy ve svých příspěvcích jenž jsem si zde pročítal, uvažujete o věcech veřejných ve všech rovinách ( jak lidské, tak politické, ekonomické atd ) ? Vy jste už někdy ve svých příspěvcích přinesl lepší návrh ?

Ať čtu VAše bezduché příspěvky velmi podrobně, nic takového jsem tam nenašel. Takže zaměťte si před svým prahem. Děkuji.

to dobromysl, ten vas posledni mel ale hlubokou moudrost. ale co dal ???
navic nemam pocit, ze bych musel zametat pred svym prahem, max to mnozstvi odpadu ze soucastek pouzitych pri vyrobe. a to se zameta tak jednou za 14 dni.

Pro novaka: Netuším, čím jsem Vás znejistěl. Ano, probíral jsem v diskuzi zásah na CT a snažil jsem se pokud možno držet v obecné rovině, nicméně jsem nikdy nezastíral svůj názor, že zásah měl významný politický rozměr, a sice až příli okázalé demonstrace síly proti skupině, která je většinovou společností vnímána převážně negativně. Nebudu se zde zbytečně opakovat, v zásadě jste to shrnul svým textem ve verzálkách, až na to, že to bohužel spolklo daleko víc lidí než jen "Kozlová a pár dalších." Jak kdosi kdesi poznamenal, občan nejlépe slyší na jednoduché, pádné argumenty, aby nad nimi nemusel moc přemýšlet, a umění pádné zkratky ovládá premiér skvěle. "Smažky podupaly kus cizí louky a dostaly přes držku," je také průrazná zkratka. Bohužel, svět není ani zkratkovitý, ani se neřídí slogany. Dokud si toto občan neuvědomí, budou mistři holých vět, ochotní spojit se třeba s marťany, aby plášť zavlál správně po větru, na vrcholu popularity.

Luďku, opravdu si myslíte, že politika nikdy neměla vliv na výchovu lidí ? Měla a má. Bohužel jen negativní. Když lidi vidí, jak se chovají politici, tak si zákonitě musí říci, že na zákony a dobré mravy budou kašlat taky.
Ve všem ostatním s vámi souhlasím

nemela, protoze mysleni obcanu bylo jine nez rezim. vsechny vychovne mechanizmy selhaly, protoze clovek se choval tak aby to nebylo v rozporu se zakonem. takze pouze restrikce, nikoli vychova.

Pane Novotný
plně s vámi souhlasím, že hlavní podíl na výchově je rodina. Také jsem to tam napsala, že dneska už nevychovávají rodiče ale televize a různé party. Bohužel.
Jenomže, mezi technaři najdete i mládež z dobrých rodin, kteří mají na co si vzpomenou a přesto se chovají hrozně.
Tím chci říct že je něco nedobrého v naši společnosti.
Se stejnými problémy se zaměstnanci se potýká také můj syn, který má stavební firmu.
Jsem už dost dlouho na světě a právě mě zaráží že mladí nemají žádné cíle, že hodně z nich se jenom veze. Je fakt, že to vidí i ve svých rodinách. Jenomže to vždycky tak nebylo. Všichni pracovali a snažili se něco získat i když to za komunistů nebylo lehké.
Víte, často slyším ty mladé říkat. Já se mám dřít a druzí si nakradli a žijou si v pohodě. Myslím, že hodně se spackalo po revoluci, když se začalo tak krásně privatizovat. Kdo to uměl, ten se napakoval. A obyčejní lidé přišli o zaměstnáni, o existenci. Vím o čem mluvím, 25 roků pracují ve Vítkovicích. Pracovalo nás tam 20000 lidí, dneska je nás pár stovek. Vítkovice byli uměle zlikvidované a ti kteří se o to přičinili ( říká se, že byli podplacení ) ti jsou dneska milionáři a hlavně nic jim nejde dokázat. Dobrý advokát dokáže divy.
Bohužel, lidé si odvykli pracovat, sedí doma na podpoře a jsou smíření se vším. Teď je zde taková situace, že chybí lidé a pracuji zde Poláci a Slováci, tak jsme to dopracovali
Proto říkám, že je něco špatného v naši společnosti a děsím se, jak to bude pokračovat dál.

Říct, že mladí nemají žádné cíle, je trochu příliš zevšeobecňující. Já sám nevím, jestli jsem měl ve dvaceti nějaké zásadní cíle, možná dodělat školu. Ale cíle a životní hodnoty si člověk vytváří postupně a pomáhá mu v tom paradoxně i zmíněná revolta, kdy se snaží vymezovat vůči něčemu, byť ne zcela vědomě, ale snaží se nějakým způsobem říct, tohle jsem já, nechci být jako druzí, chci být svůj.

Technická poznámka: Svůj předchozí příspěvěk jsem začal psát před reakcí p. Novotného a odpovědí p. Kozlové, nicméně ten názor platí.

K panu Novotnému: myslím,že se dá souhlasit v podstatě se vším, co píšete. Včetně výchovy v rodinách pasivních rodičů, kteří se naučili spíš brát než dávat - jakou lekci tím vtloukají do hlav svým dětem? Mám jen obavu, že současná politika soc. dem. k tomuto stavu spíš přispívá a tento stav, kdy se při troše skromnosti vyplatí spíš nepracovat, jen přiživuje. Vysoká nezaměstnanost je nikoli nevýznamným procentem způsobována i nezaměstnatelnými lidmi - těmi, kteří si už zvykli na život bez práce na dávkách. Soc. dem. to sama de facto přiznala, když nedávno zpřísnila podmínky poskytování podpory, ale stejně to stačit nebude. Pak dochgází k paradoxům, že někde je sice vysoká nezaměstnanost (a skutečně je tam obtížné sehnat práci, obzvlášť pro starší lidi), ale zároveň "nejsou lidi," chybí kvalifikovaní a šikovní pracovníci - to jistě potvrdí jak pan Novotný, tak syn paní Kozlové. Málo snahy o vzdělávání, málo motivace pro rekvalifikace - to je podle mě jeden z zásadních problémů, spojených s nezaměstnaností, ale promítá se to i do toho, o čem psala paní Kozlová.

Pane Kellere,
je tady téme nad kterým se zase shodneme. Jen bych tak moc nepřeceňoval vliv politiky na vlastní výchovu dětí (souhlasím, že nějaký dopad má). Přesto psychologové Vám jistě potvrdí, že děti přebírají cca ze 70% vzorce chování svých rodičů a tak z tohodle pohledu je důležitý příklad rodičů. Co doma dítě uvidí - myslím si - jak se rodiče staví k vlastním problémům, takové budou i děti. Je jen málo silných, kteří toto dokáží překonat (pořád mluvím o mládeži), stále se u nich vytvářejí postoje k různým věcem. A tady je nezastupitelná role rodiny. Na příkladu mnoha podnikatelů (poctivých) je vidět, že, kdo chce, dokáže si poradit vždy. v jakékoliv situaci. Zvládnou problémy s tím spojené, tím neříkám, že politici by jim v tom neměli vyjít vstříc (různé nesmyslné zákony je třeba změnit). Můj pohled na tento problém se dá shrnout do dvou vět i když jsem přesvědčen, že svět není tak jednoduchý.
1) Ještě se nestalo, aby některý politik (president, ministr financí, předseda vlády ....) za někým přišel a řekl mu, od teď budeš bohatý a úspěšný. Vždy ty své úspěchy každý musel "vytvořit" sám.
2) Žádný stát nebude nikdy bohatý, pokud bude mít chudé lidi. A to je o tom, že každý by se měl postarat sám o sebe.

Vím, že tady je mnoho lidí, o které se stát musí postarat (nemocní, staří.....). Ale stát může rozdělovat pouze ty peníze, které vybere na daních. Nechytedte mě nikdo za slovo s deficitem.

Role rodiny a příklad, který tím je dáván mladým je nezastupitelný.
Námitka, že mezi technaři jsou i děti z dobrých rodin je jistě na místě. Ale znám celkem dost mladých lidí, kteří vyrostli v ne moc "dobrých" rodinách a přesto mají své životní cíle někde jinde a v žádném případě nevyhledávají adrenalínové sporty typu CT - střety s represivními orgány státu.

musim s vami souhlasit , hlavne v poslednim odstavci.
lide si odvykli pracovat a ja bych to rekl trochu jinak. lide si v cesku nezvykli pracovat. za komousu pracovat museli, protoze by sli do vezeni. dnes kdo nechce , pracovat nemusi. a kdyz se maji prinutit k praci, je to takova, kde se nemusi moc delat a je hodne penez. to je nase narodni tradice a nikdo s tim nic neudela. jedine hlad a bida.

Jen ještě malou úvahu nad vlivem politiky na výkonnost ekonomiky. Ekonomika jde nahoru i když politici předvádějí všechno možné - jen ne to, jak by politika měla vypadat. V tomto ohledu souhlasím s tím, že politika ovlivňuje chování lidí - negativně. Bohužel. V politice se pohybuje určitý "vzorek" společnosti. Máme takové politiky, jaké si zasloužíme.

Tolik k té myšlence, aby jsme nepřeceňovali vliv politiky na výchovu dětí a mladých lidí.

politika nikdy nemela vliv na vychovu lidi , notabene na ekonomiku zeme. to si jen politici prisvojuji zakonity prubeh zivota a veci s nim spojenych vcetne ekonomickych. a na zaklade prisvojeni si staveji sve vlastni dukazy svych predchozich rozhodnuti. a samozrejme to prohlasuji jako svou praci a s kladnymi vysledky ( o zapornych se pochopitelne mlci). zkuste si predstavit zivot bez vlady. myslim si, ze by vse jelo dal ve vyjetych kolejich, mozna by to slo i snadneji a rychleji.

Panu Kellerovi, Pitmanovi i Novotnému.
Dovolím si zasáhnout do vaší diskuse. Český národ pořad dokola přežvykuje technopárty, prezident, expresident, senátoři, pseudoumělci, všichni se nevídanou měrou vrhli do obhajovi lidských práv stoupencu techna, ale nějak jim unikla tatáž práva občanu " netechnařu".
Ale budiš. Jenom mně zaráží, že ještě nikdo si nepoložil otázku, co vede tyto mladé lidi a to myslím i nacionalisty mezi stoupence techna. Proč se potřebují takhle vyřádit, co je to za mládež. Protestují a neví vlastně proti komu, ale natruc všem.
Proč se potřebují seberealizovat tímto způsobem ? ?
Proč si nehledají jiné životní naplnění ?
To jsou otázky, které by si měl každý položit. Není to náhodou chyba naši společnosti.
Jaká je naše kulturní úroveň? Jenom se podívejte na programy v televizi. V jednom kuse vraždění, zabíjení, krev, stupidní seriály. Potom se všichni divíme, že je pořad více a více dětských vrahů. Dokonce to všechno ještě omlouváme. Kam myslíte, že to všechno povede? Rodiče už nevychovávají, vychováva televize a různé party.
Nad tím vším by se naše společnost měla zamyslet a ne ještě kritizovat policii že si nás dovoluje chránit. Může se stát, že nás chránit přestane a ani se nedivím. Zasáhne a je zle, nezásahne, a je taký zle. Ti chudáci už musejí mít schizofrenii.
Místo kritizování, bychom se měli radši zamyslet jak pořádně vychovat dnešní mládež, aby se projevovala jejich osobnost, ale ta kladná a ne ta negativní.
Ale, pokud jim všechno dovolíme, pak se může stát, že nám jejich anarchie přeroste přes hlavu a potom chci vidět, co budou říkat obhajci lidských práv.
V každém konání je nějaká příčina a potom následuje důsledek. A o tom by se mělo vlastně diskutovat. To je pro tuto chvíli důležité.

nevzpominam si, ze by to v historii maldeze bylo jinak. vzdy se chteli bavit a vzdy se tam chlastalo, rvali se apod. vesnicke zabavy, ruzne tanecni zabavy, carovne noci ( teda u nas) atd, atd. a vzdy si tam mladi lecili svoje " mindraky" , omezovani v praci, doma ,prusery ve skole, politicke perzekuce atd. je to proste jejich relaxace a odpoutani se od doby , ve ktere momentalne ziji. a nic na tom nezmeni domaci vychova , skolni vychova, dobre rady starsich. proste mladi se chteji bavit svym zpusobem a nikdo jim v tom nezabrani. a to to komousi chteli prevychovavat. a ze se jim to nepovedlo ani pred 89 a to na to meli silne paky ve forme policie.

Vážená paní Kozlová,
plně s Vámi souhlasím, jen v jednom se asi budeme - a doufám, že jen málo - rozcházet. Myslím si, že je na každém z nás jakým způsobem se chce kulturně vyžít. Já jen vždy budu toto posuzovat z toho hlediska, zda tato "zábava" neodporuje zákonu. Poukazujete na pořady v televizích (všech). Tady je jediný způsob, jak to regulovat - snížit jim sledovanost. Pokud toto dosáhneme, budou se muset zamyslet programoví procovníci nad tím, jakou mají skladbu pořadů. Jak sama uznáte, je to skoro neuzkutečnitelné. Bohužel,ale musím současně konstatovat, že vina není jen na televizi. Hlavní podíl na "stavu" mladé generace mají podmínky v rodinách. Bohužel, když se rodiče spokojí s minimální mzdou, či jsou na úřadu práce - doma nejsou peníze - mladí lidé si nemohou dovolit co by chtěli, a co třeba mají jejich kamarádi, tak nevidí jak jinak to řešit, než protestem a už záleží jen na tom koho potkají jako první. Myslíte, že je pro mladé lidi přitažlivý způsob života, jaký vedou jejich rodiče ? Rodiče by měli jít příkladem. Pokud dítě od malička uvidí, že pokud člověk pracuje, přitom se neustále vzdělává, tak že životní úroveň této rodiny je úplně někde jinde, než v rodinách, kde se otcové rodin realizují po hospodách. Schválně jsem to zveličil, ale v zásadě je to tak. Mám za to, že děti z rodin, kde se lidé snaží mít lépe nebudou cítit potřebu se realizovat jinak. Mnoho lidí tvrdí (alibisticky), že přece se nemohou mít lépe, když jim nikdo neudělá podmínky, když jim v zaměstnání nedají víc peněz. Ale co dělají sami ? Vzdělávají se ? Hledají si jinou práci ? Jsou ochotni i trochu riskovat ?
Bohužel si neuvědomují, že pokud budou dělat, to, co dělá 95% ostatních lidí, tak budou mít, to co mají oni - nic. V této situaci platí to, že větší peníze a tím i lepší životní úroveň rodiny získá jen ten, který bude pracovat víc než ti ostatní (mám na mysli jen poctivou práci, ne podvody). Sám podnikám a musím říci, že sehnat člověka, který by byl ochotný nejen pracovat, ale aby ještě u práce myslel je kumšt. Protože mnoha lidem se myslet nechce - to asi moc bolí. To je jen mé zamyšlení nad výchovou v rodinách. Není to tak daleko od původního tématu, jak by se mohlo zdát.

Souhlasím i s vaší poznámkou o kritice policie, bohužel jsou tam pořád lidi, kteří se řídí zásadou, že budou jednat tak, aby to jim samým přineslo co možná nejmenší problémy. Kritika ze strany politiků a médií je jen utvrzuje v jejich "taktice". Nejsou si totiž jisti, zda je budou kritizovat, pokud budou konat, nebo když konat nebudou (viz CT 2004 a CT 2005)

Musím souhlasit s ludkem. Vyberte si libovolnou dobu, současnost, osmdesátá léta, šedesátá léta, kdy jste byla mladá vy - vždycky jste kolem sebe slyšela "To je dneska mládež, to za našich mladých let nebývalo." Mladí lidé se zkrátka potřebují odlišovat, dělat něco jiného než dospělí, je to zákonitá etapa vývoje. Liší se jen forma tohoto protestu a já si netroufnu tvrdit, že technoparty, kde se poslouchá pro mě nehudba, a konzumují měkké drogy, jsou ve své podstatě horší, než zábavy z osmdesátých let, kde se mládež ožírala jak zákon káže (a nejen dle mého názoru je alkohol výrazně nebezpečnější než např. marihuana). A abychom nekroužili jen v době, kterou pamatujeme, například v předminulém století bylo oblíbenou zábavou německých studentů souboje se šavlemi, při nichž se snažili jeden druhého zohyzdit v obličeji. Také nic, co dospělí tehdy schvalovali. Tudíž to není chyba naší společnosti.

PANE LANGR PORADITE MI UZ KONECNE CO S TOU PRACKOU? NEBO JE TO NAKEJ VAS MODREJ SMEJD JE TO TYP ODS-DO-PRD***E/bež 12345 s modrzm ptakem na viku odpovezte nevim co s tim a mazelka uz remca ze to byl blbej kauf ta modra sance

ODS chce nový volby
na oslavu koupily sud holby
už si z lidí dělaj prdel
chtěj se furovat do svejch hrdel
už ministerský platy chtěj mít
jejich plán jim musí vyjít
už zas pruděj s volbama
chtěj nacpat si kapsy prachama
a proto lidi bacha na ods
jejich vláda bude děs
všecky podezíraj z korupce
chtěj vyvolat politický erupce
pak sami prachy obracet
chce se mi z toho zvracet
jak nám budou peněženky vycucávat
a za ně v barech nasávat
lidi nevolte je
neposlouchejte je
bude to eště horší než dnes
když bude vládnout ODS

taky si myslim ze to bude bída
az nasim premiérem bude topol míra
plno penez slibujou
jenze sami prachama do kapes se nafutrujou
jejich cesty do ciziny
a jiny jejich frajeriny
furt ze prej jsou pro lidi
pak nam daj napit postriziny
jenom jeden dobrej z nich je kott petr
kerej se v parlamentu nametl
prej modra sance
dostane nas do chudoby rance!
Furt maj jenom kecy
chtej si uz narvat kapsy preci
a tak ods rekneme NE
nez nas vsechny odrbe

V tom se pan básník pěkně sek
O volbách mluvil Pa-roubek.
Že se prej ó dé es nebojí
V pohodě všechno ustojí.

A jestli má Topol kule
Ať ukáže se lidu vůle,
Ať jsou hned k urnám rozhodnout,
Vyzval Topola na Boží soud.

Modrý pták však rukavici zved,
„Dobrá, tak ať se ukáže hned.“
Paroubek rázem otočil,
„To přece nejde, teďka, včil?
Nemůžem podat demisi hned,
Není schválený rozpočet.

Ten ještě musíme protlačit,
Co by mi na to řekl lid?
Volby snad později, v zimě, leden?
Jsem přeci občanům odpověden.“

Co má občan odpovědět na to?
Mluviti stříbro, mlčeti zlato.
Siláckých řečí plný je svět,
Jen se pak musí dodržet.
Když na to nemáš, radit si dej:
Příště radš mlč – nehýkej.

Nechci být rýpavý, ale dokáže mě někdo vysvětlit, proč pan poslanec Langer kritizuje policii, pokud zasáhne ze zákonných důvodů. To hned jsou jeho protestů plné noviny, vystupuje v televizi celkem dost razantně proti všemu, co jen trochu připomíná policii. Na druhé straně když dojde k selhání policie v případě nečinnosti proti shromáždění neofošistů, kde jasně došlo k porušení zákona. Schválně jsem tuto otázku nepoložil dříve, protože jsem doufal, že p. Langer svůj protest dodatečně vyvěsí na své stránky, zveřejní v MF Dnes a dostatečně to rozmázne v televizi. Proč to dosud neudělal ?

Pan Langer je typický odpůrce všeho co policie dělá,když policie zasáhne je to špatně,když nezasáhne,taky je to špatně,je to kašpar který sice vystudoval několik VŠ ale v podstatě nedělal nic ze svých oborů.

Pane Kelere. díky za slušné popovídání. Tenhle problém opravdu asi nevyřešíme. Ale asi se oba sejdeme v nazorech , že je to problém přísné odborný a né politikum.

Pane Keller, nejste poslanec Langer ?

Nejsem. Že se zrovna v tomhle případě naše názory částečně shodují, není pravidlo.
Pro Jiřího Pitmana (nechce se mi otevírat další okno s reakcí :-) Dav jistě může být lavinovitým buldozerem. Přesto si myslím, že primárně je důležitý důvod, proč dav vznikne. Pakliže je to za účelem poslouchání hudby a "paření," neočekával bych nějakou cílenou, násilnou vzpouru. Což se o neonacistech říct nedá (zůstaneme-li u těchto dvou skupin), ti mají přímo v programu prosazovat národněsocialistickou ideologii a jsou značně organizovaní. Ale to je můj laický názor, ještě jednou opakuji, že tyto situace musí u policie analyzovat skuteční odborníci.