Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Naprosto se chci ztotožnit s článkem od Petr.Pavel ze dne 4.10 2005 16:02hod.Jako by mě mluvil z duše.Jen by mě ještě zajímalo proč se celá ODS snaží pouze o koryta a nic jiného je nezajímá.Cokoliv udělá jiná strana-byť je to pro lidi dobré tak z hlediska ODS je to špatně!To jste už takový nabubřelí panáci že nechápete,že ty koryta máte kvůli nám.Já Vás bohužel několikrát také volil.A věřte že to víckrát neudělám! Vím že Vás to asi neohrozí (bohužel) ale nemůžu se na to všechno už koukat.Jsem celník se 2 dětmi a žiji jen tak tak na úrovni a jestli mě i ostatní zaměstnance státní správy chcete poslat ke dnu tak pokračujte ve své "vynikající" práci.Vy politici jste už dávno překročili práh nouze za který už se nikdy v životě nevrátíte.A protože to dobře víte chováte se právě tak jak se chováte.Je jen škoda že pan Langer nemá asi čas se na toto forum podívat.Doufám ,že má alespoň poradce ,kteří to čtou a sem tam mu taky řeknou,že v tomto státě jsou i obyčejní lidé.

vy si myslite, ze cssd vladne spravne ??? to me teda prekvapujete. pro me je ale svoboda obcana vic nez sliby a socialni politika a ostatni statem rizene machinace.

Kellere, jak tak koukám, ty máš asi hovno na práci, že tady pořád vysedáváš a steleš svým rozumem. Nebo se mýlím a naopak je to tvoje práce a modří ptáci, nebo pan Langer osobně ti platí za to, že jim děláš tady na webu advokáta?

Prosím, neurážejte lidi, kteří se snaží rozumně diskutovat

Pane Harry, jestli Vám vadí, že tady stelu svým rozumem, tak sem necho'dte. Mimochodem, nejsem si vědom, že bych dělal advokáta nějaké straně či osobě - kdybyste si diskuzi lépe četl, poznal byste to sám. A do toho, co dělám se svým časem, je vám houby.

Děkuji za zastání, pane Novotný, věžím, že tu zase brzy společně nasteleme nějaké rozumy ;-)

HARRY TY NESAHÁŠ PANU KELLEROVI ANI PO KOTNÍKY . JENOM MALÁ OTÁZKA. MUŽE NĚKDO VYSVĚTLIT JAK TO,ŽE MUŽE V TÉTO REPUBLICE KOMUNISTA PODNIKAT? / VYKOŘISTOVÁNÍ ČLOVĚKA ČLOVĚKEM/

Zeptej Se Vlasty" telefonisty"Tlustého...

Pro ludka -nevím v jaká zemi jste do denšího dne žil, já žiju v zemi kde za první pololetí zahraniční obchod vykázal 4,2 miliardy a stále roste , to žádná pravicová vláda v naší zemi nedokázala. Dále Zadlužení státu je špatná věci, ale zadlužení našeho státu se pohybuje někde na 29 procentech HDP - což je normální evropský průměr zadlužování země se postuponě zastavuje. Dlouhodobě v naší zemi roste HDP průměrně o 3 až 4 procenta. Za vlád ODS se růst HDP nekonal a pohyboval se dlouhodbě v záporných číslech i když se o tom tady nepsalo protože NARCIS Klaus se snažil stále mlžit, proto měl neustálé boje ČNB.

chtěl jsem napsat že vykázal 4,2 miliardy přebytek !!!

Jen pro upřesnění: za vlád ODS se HDP nepohyboval v záporných číslech, záporné bylo tempo růstu, tedy růst zpomaloval, ne že se nekonal. Zadlužování země se nezastavuje. Pouze se snižuje tempo zadlužování (zajímavé, vždycky se snižuje nějaké tempo). Ale dluh jako takový se nesplácí, tudíž logicky roste.

Pokud mě paměť něklame, tak za vlády ODS ekonomika šla do .... HDP dokonce klesal a klesaly nebo stagnovaly reálné mzdy, nakonec to skončilo slavnými balíčky, tajnými sponzory a vláda ODS definitivně krachla. Za vlády "špatné" ČSSD se zvyšují reálné mzdy, HDP roste ročně kolem 4-5% a investoři se do ČR hrnou. Já se vlády ODS bojím, bojím, bojím. Pište si co chcete, ODS už promarnila příležitost dokázat, že umí vládnout, dokonce to měli na bilboardech, vzpomínáte? Dokázali jsme, že to dokážeme. Och, jak trefné :-)

Žití na dluh?
Pokud vím, tak ty parametry státního rozpočtu nastavila právě ODS. Za její vlády se projídaly příjmy z privatizace. Státní majetek se v té době prodával a příjmy z prodeje sloužily mimo jiné k napumpování státního rozpočtu. Jenže teď už není co privatizovat a všichni si zvykli mít určitý standard (zkrátka ODS nás naučila žít si nad poměry). ČSSD pokud chce být opětovně volena, v tom plýtvání a žití na dluh pokračuje. A ještě musím doplnit, že pokud by dnes současná vláda disponovala tak tučnými příjmy, jako tomu bylo za vlády ODS v 90-tých letech, byl by státní rozpočet v přebytku. A kdyby tehdy vláda ODS neměla příjmy z privatizace, byl by každý její rok vládnutí v mnohem větším deficitu, než je tomu dnes u vlády ČSSD. Takže mnohem horší a více rozhazovačný styl hospodaření měla ODS. Nehledě na to, že ODS, ale zejména Klaus, Ježek, Kočárník, Dyba, Dlouhý a další v 90.tých letech udělali něco, co nemá obdoby. Vědomě, schválně a systematicky nechali rozkrást státní majetek, který analytikové-ekonomové odhadují v rozmezí 600miliard až 1,5 bilionu korun. Že se přitom nakrmili taky, je snad jasné. Ten největší grázl, který tu zlodějinu odstartoval slovy: "Neznám rozdíl mezi čistými a špinavými penězi", nebo: "Zhasneme a pak se uvidí", se nám teď směje z oken Pražského hradu. Že se najdou debílci, kteří jsou ještě i v roce 2005 schopni se hádat ve prospěch zloděje všech zlodějů, je moc smutné. Mám určité informace o tom, jak to v zákulisí při tzv. transformaci a při tzv. privatizaci probíhalo, které mě vedou k tomu, že kdybych teď v roce 2005 potkal Klause osobně, nejraději bych mu jednu vrazil. Ale protože se to nemá, tak bych si nejspíš před ním jen uplivl. Někdy pouhá slova nestačí vyjádřit míru opovržení, kterou k určité sortě lidí chováme. A ještě mi nikdo nevysvětlil, proč "pravicová" ODS neprivatizovala bankovní sektor a odstátnění provedla až "levicová" ČSSD. Podívejte, já proti existenci silné opravdové pravicové strany nic nemám, myslím, že je její existence v rovnovážném systému pluralitní demokracie dokonce nezbytná. Byl bych i ochoten takovou stranu volit, ovšem ODS je všechno, jen ne pravicová strana čestných, slušných lidí. Pokud se nepletu, tak Klaus je stále její čestný předseda a Dyba, Kočárník, Macek jsou stále její členové. To také o něčem svědčí. V každé straně jsou lidí slušní a gauneři, bohužel v ODS je těch nemorálních a podlých lidí nejvíce. Pak mám obavy, jak tu psal někdo přede mnou, že ODS se v průběhu 8 let, co je v opozici, nereformovala. Obávám se, že se ze svých minulých chyb a excesů (krádeže, tunely za 600mld. Kč, právní chaos a bezpráví) nepoučila, dokonce mám podezření, jestli nechtějí v podobném duchu opět s národem experimentovat. To by naše ekonomika ale opět šla dolů a nevím, jestli by se z druhého úderu pěstí ODS vůbec ještě vzpamatovala.

pro marese
staci se podivat na
http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/t/7E002FD080/$File/tab08.p df
tam se dozvite, jak to ve skutecnosti vypada s nasim zahranicnim obchodem. poctete si tam i o jinych vecech, abyste vedeli, jak se veci maji. a srovnejte si rust hdp se statnim dluhem a rustem mezd. je tam prima umera. kdyby se na dluh nezilo, tak by ty cisla ( prorustova ???!!!) neexistovaly.
pro pavla
co se tyce klause, neurazel bych. jak byste vy vsichni tady na foru odstatnuli majetek( stat nesmi vlastnit zadny majetek ani vyrobni prostredky . ma mit pouze kontrolni funkci a vybirat dane pro potrebu obcanu. nic vic. tak mi reknete, jaka spravedlivejsi cesta by existovala, aby meli vsichni stejne sance. jedine kuponovou privatizaci. kazdy si mohl koupit kolik mohl, ci kolik chtel a mohl s akciemi obchodovat. a jak vy byste rozlisili , kde jsou ciste a kde spinave penize pri obchodech na burze ci ve statnim rozpoctu ?? a do tretice, 90 procent privatizace probehlo uspesne. podniky funguji, pokud maji odbyt na sve vyrobky. a podniky , ktere nebyly schopny se reformovat, po pravu zanikly. a dodnes mi nikdo nerekl, proc vlada cssd nalila napr do zetoru brno 5 miliard z mych dani a podnik je stale na hovno. o jinych kauzach , kdy kvuli statu zanikaji firmy ( stat samozrejme neplati) nebo propousteji lidi. treba pars dmn sumperk a dalsi. at stat nestrka rypak tam kam nema a vse by fungovalo. jenze volici se zalekli ekonomicke krize klausovych vlad ( balicky byly na to, aby statni rozpocet nebyl v deficitu) a cssd se okamzite ujala vlady, coby zachrance a obroditel zeme. a vysledek ??? jedine ten, ze krize nas teprve ceka a bude podstatne horsi nez by byla ta za dob konce vlady ods. tam by se to za 2-3 roky vycistilo a ekonomika by ozdravela.
jenze to uz ted nejde udelat a " rozjetej vlak " se spatne ridi.

co se tyce tajnych sponzoru, tenkrat byla politicka scena jeste kultivovana ( stacil male pruser a vlada sla....)
dnes je politicka kultura totalne v pr..., cssd ma pruseru az na pudu ( gross, snopkova, zeman a jeho zahranicni mise v bamberku, spidla, atd atd , nema smysl to vypisovat, to by byl arch) a vlada cssd se tam drzi , jako by se vubec nic nestalo. vam to nevadi, nebo aspon vam to neni divny ???
me teda jo !!!

jeste malej dodatek , skutecnou krizi v letech vlady ods nastartovala CNB razantnim zvysenim urokovych sazeb na uverech, coz polozilo spousty firem. a cnb je nadnarodni ustav, ktery ani stat ani vlada nemuze ridit a rozkazovat jim, co maji delat. a to zvyseni uroku byla velika chyba.

Jsem úplně obyčejný muž, který, vůbec nechápe postoj lidí v tomto státu ke komunistické straně, když už lidé této země nemají paměť, to nevidí Čínu, nebo Cubu kde je stále absolutní a dokazatelné bezpráví, jednoznačně způsobené komunistickým systémem.
Proboha lidi, to nevidíte demokratickou spravedlnost a občanský práva této strany.
Vždyť co je moje, nemůže být Vaše, ale naše přesvědčení může být společné a tím můžeme dokázat jednoduchý systém spravedlivosti a pravdy.

Na této stránce jsem se dotázal přítomných , jaký názor máte na tz. NULOVOU TOLERANCI , kterou se zde snaží provozovat proti vládě - ODS. Očekával jsem, že mě zástupce pravice osvětlí jaký to má přínost pro lidi této země !! Od pana Langera se to nedozvím a když, tak to bude zase jenom hodně prázdných slov.

je to zcela jednoduche, co si myslite o ziti teto zeme na dluh, o fiktivnim vylepsovani ekonomiky rustem hdp ( taky bych mohl stavet na dluh, kdyz to stat plati z dluhu a pritom se to zahrnuje do rustu hdp, treba stavebnimi pracemi). dale je obrovsky schodek zahranicniho obchodu a co je nejhorsi, nejvice lidi v historii zeme zije na dluh, ktery bude muset stejne jako stat zaplatit. a diky tem splatkam se totalne umrtvi ekonomika( uz se tak deje, akorat se o tom nepise). mam pokracovat ??? vycet je jiste na celu stranku. a ted se zeptam vas, vy byste toleroval takovy zpusob vlady ????

"Za základní příčinu stupňujících se problémů světa i naší společnosti považuje KSČM kapitalismus." ... "Základním programovým cílem politiky KSČM je socialismus, demokratická společnost svobodných, rovnoprávných občanů, společnost politicky a hospodářsky pluralitní" ... "V její ekonomice se prosazují přednosti a klíčová úloha společenského vlastnictví, které zaručí efektivní, celospolečensky provázané a usměrňované hospodaření kolektivu zaměstnanců podniků, družstev, obcí, regionů i dalších sdružení občanů. Jde o strategický cíl, který vychází z dlouholetých tradic marxistického myšlení." ... Normální levicová strana?? To je jen několik myšlenek z úvodní pasáže oficiálního programu KSČM. Jejich cílem, aspoň já se tak domnívám, je tedy zrušit kapitalistický řád, nastolit socialismu, dát všem všechno (jak se dočtete v jejich programu dále) ... Já také nemám strach z komunistů, že by se opět chopili veškeré moci, ale děsí mě, co by se stalo, kdyby opravdu chtěli svůj program důsledně uplatňovat. A další, zásadní důvod, proč je odmítám, jsem již napsal v předchozím příspěvku.

Pane Kellere - já dost dobře nechápu čeho se mám obávat pokud jsem dobře četl jejich program tak se tam o ničení a zabijení kapitastů nikde nemluví. Je to názor lidí kteří smýšlejí jinak než Vy. Pokud se jim podaří přesvědčit většinu lidí v tomto státě, aby jejich program proměnily ve volební hlasy bude to volba většiny . tak to prostě je . Mě se kupříkladu nelíbí, jakým způsobem se ničí životní prostředí v zájmu kšeftu. Rovněž mě již několikrát vyděsil militantnímy výroky ředitel Liberálního isnt. pan. Ševčík - to je zrovna člověk jehož názory mě děsí mnohem více!

Pane Poslušný - máte jistě pravdu, pokud strana přesvědčí svým programem voliče, získá mandát vládnout. Já jsem cítil potřebu vyjádřit se k jakémusi tichému smiřování se s posilující pozicí strany se zločinnou minulostí. A pokud jste nenašel v jejich programu žádné zmínky o zabíjení kapitalistů - snad jste je tam nečekal? Já si také nemyslím, že by se to mělo dít, ovšem řeči o "společenském vlastnictví, které zaručí efektivní, celospolečensky provázané a usměrňované hospodaření kolektivu zaměstnanců podniků, družstev, obcí, regionů i dalších sdružení občanů" ... nevím, jak jste starý, ale já si na jejich "společenské vlastnictví" pamatuji velmi dobře a velmi dobře vím, jak fungovalo (vlastně nefungovalo). Pokud si skutečně jejich program přečtete, zkusíte si spočítat jen velmi zhruba, kolik by stálo, kdyby se měly zaplatit všechny jejich sliby, a porovnáte to s tím, co se za současného hospodaření státu reálně pořídit dá, tak byste se možná měl začít bát toho, kde na to chtějí vzít peníze. A jestli si myslíte, že by v tom všem zbyly fondy na ochranu přírody (s jejímž poškozováním v zájmu kšeftu taktéž absolutně nesouhlasím) ... snad víte, co provedlo komunistické "společenské vlastnictví" s přírodou před rokem 1989. Nepřestane mě fascinovat, že lidi neustále poukazují na chyby, jichž se dopustila vláda ODS (které nepopírám), nevidí chyby, kterých se dpopuští současná vláda, a už absolutně zapomínají na to, co provedl komunistický režim, ba naopak, vynášejí ho div ne do nebe. Špatná historická paměť, to je skutečně největší neštěstí.

Pane Kellere - Možná jsem se neobratně vyjádřil ve vztahu ke komunistům. Jisté je, že nekrást platí i pro komunisty - vynechal jsem je proto, že mě z logiky věci vyšlo to, že nebyli u tz. korýtka ! A znovu opakuji - z komunistů v dnešní době strach opravdu nemám - je jiná světová i evropská situace jejich původní třídní politika by neměla nikde oporu. Dnes je to podle mne - nomální levicová strana jenom z blbým názvem . A slovo levice nebo pravice již v dnešním době rovněž pokulhává.

Pane KELLER .Plně s Váma souhlasím.Tohle už nepotřebuje komentář. Díky. Hezký den

Chtěl bych tady trochu reagovat na příspěvky milana a Jana Novotného v záložce "Váš názor," týkající se komunistů. Pochopil jsem, že ani jeden z nich není jejich příznivec a nehájí je, pouze naznačuje, že strašit s nimi dnes je zbytečné, že z jejich strany žádné nebezpečí nehrozí. Také si nemyslím, že dokonce i v případě, že by se (nedej Bože) dostali k místům v exekutivě, čekal by ná poúnorový scénář, ale jde o něco jiného. Ačkoli se žádný ze současných členů KSČM patrně nedopustil žádného komunistického zločinu, také se od komunistické diktatury nedistancovali. Polovičaté omluvy typu "odsuzujeme to špatné, ale stalo se i mnoho dobrého" nepřijímám, komunistická totalita byla nedemokratický režim, který se dopouštěl justičních vražd, perzekvoval lidi, kteří se ničím neprovinili a ničil životy svých odpůrců. Napadla mě jedna anologie, nevím, zda už ji někdy někdo nevyslovil: tak, jako je pevnost řetězu limitována neslabším článkem, měl by se režim posuzovat podle nejhorších činů, kterých se dopustil. Pokud se režim dopustil vraždy, nevím, o čem je ještě třeba diskutovat, nevím, jak je možné ho obhajovat a nevím, jak je možné omlouvat ty, kteří se k němu hlásí. Stejně tak bychom mohli říkat, že za režimu národních socialistů se sice děly nějaké ty drobné hrůzičky, ale v zemi (zabraných zemích) byl pořádek, lidi měli práci, postavilo se spoustatováren a silnic. Dnešní příznivci nacismu se také jistě žádných zločinů proti lidskosti nedopustili, tak co proti nim pořád máte?
Podporu, kterou si KSČM u nás postupně získala, přičítám totálnímu selhání všech demokratických stran, které se za dobu existence ČR (ČSFR ...) dopustily chyb, které KSČM přihrávají hlasy lidí nespokojených se stavem společnosti.

Pane Kellere - je vidět, že jste dobrý ideolog - jasný stoupenec ODS a tedy podjatý člen diskuse. Konečný výstup - což je tenmto článek musí být zákonitě stejně vyladěný. Nemůžu nikomu a tedy ani Vám vyčítat, že věty , které jste zde seřadil jsou ty správné v duchu svaté demokracie. Ale já se dnes více jak komunistů spíše obávám nedemokratických postupů ze strany parlamentních nekomunistických stran- demokracie totiž znamená v širším pohledu také NEKRÁST, NELHAT, NEPODVÁDÉT a hlavě být slušný k jinému názoru a k tomu kdo ho říká !
PS. Jsem volič Strany zelených !!

Pro Stanislava Poslušného: Sám se pokládám za pravicového voliče a velmi mě mrzí, že na pravici už zbyla pouze ODS, protože bych uvítal nějakou liberálnější alternativu, o jakou se zde snažilo více stran, ale všechny pohříchu vzala voda - a jen opakuji, že je to škoda, protože pravicově naladěných voličů, kteří nemohou skousnout ODS je, zdá se, hodně.
Nicméně mě pobavila Vaše poznámka o mé podjatosti - toto je prosím prostor vyhrazený diskuzi na - aspoň tak soudím podle dosavadních příspěvků - politická témata, každý přispěvatel je jistě stoupencem nějaké politické strany či myšlenky, a pokud by je to mělo diskvalifikovat, pak se může celá tato stránka zrušit. Snažím se pouze nadnést nějaký názor či reagovat na názor někoho jiného, aniž bych kohokoli zatracoval za to, co cítí. O to přeci jde.
Krást, lhát a podvádět nemá nikdo, a už vůbec ne politici, jen mě zaráží - alespoň tak dle mého vyznívá Váš příspěvek - že by Vám toto vadilo u parlamentních nekomunistických stran - tedy u parlamentní komunistické strany by Vám to nevadilo? Popřípadě u neparlamentních nekomunistických i komunistických stran také ne? Obávám se, že toto platí platí pro všechny a nelze to omezovat na vybranou skupinu partají.

Pane Kellere,
sám jsem voličem pravice, ale vadí mi, hlavně páni poslanci, kteří v poslaneckém slibu slibovali "práci pro stát a blaho lidu" a podívejte se na výsledky jejich práce. Pomalu všechny zákony musely být mnohokrát novelizovány protože jej prosazovali "ti druzí". Hlasovalo se schválně proti, aby následně byla navržena novelizace pomalu ve stejném znění, ale navrhuje to nyní ta správná strana. Vaše analogie k nejslabšímu článku řetězu a nejhoršímu činu režimu je přinejmenším sporná. Mnoho lidí by Vám na toto odpovědělo stejnou analogií k církvi. Církev v celé své histirii se dopustila mnoha zločinů a přece je církev dodnes ctihodná a nikdo si nedovolí ji zatracovat. Netvrdím, že KSČM a církev jedno jsou, to bych si nedovolil, ale je to jen úvaha.
Já jsem se jen pana Langera ptal v čem jsou lepší bývalí členové KSČ, kteří jsou v různých stranách, včetně ODS, než bývalí členové KSČ, kteří jsou v KSČM ?
Další věc je to, že minimálně 20% lidí volí KSČM - jsou to všichni zločinci ?

Pane Novotný,
myslím, že je nám oběma zřejmé, že se shodneme v mnoha věcech včetně nesouhlasu nad smutnou praxí pánů a dam v parlamentu, kteří si dělají schválnosti jako školáčci na pískovišti, aniž si uvědomují, že to pískoviště není jejich, že jim bylo pouze propůjčeno v naději, že ho společně uhrabou. myslím, že jsem se již někde vyjádřil, že se mi příčí myšlenka nulové tolerance, ať již vyhlášené, či tiše provozované - ze všech stran.
Svůj příměr s řetězem a režimem jsem nadhodil schválně, zajímaly mě reakce. Vaše poznámka o církvi (v tomto případě je předpokládám míněna hlavně katolická) je jistě na místě, ale je také pravda, že Vatikán šel v nejednom případě do sebe a z některých chudáků, které představitelé církve poslali na onen svět, dokonce udělali světce (takhle nahonem mě napadá Johanka z Arku). To znamená, že jakousi sebereflekci a pokání (vhodné to slovo) církev učinila, byť neříkám, že dostatečnou. Já osobně nařizování "shora," čemu mám nebo nemám věřit, neuznávám, tudíž (žádnou) církev nepovažuji za ctihodnou instituci.
KSČM má dle mého tak vysoké preference také proto, že po listopadu ještě nebyla u kormidla a je tak poslední velkou stranou, která si proti sobě nestihla nikoho poštvat. Ale velmi by mě mrzelo, kdyby tu šanci dostala, z dříve vyjmenovaných důvodů.

Ještě podotek - já věděl, že mi to s tou církví úplně nesedí. Svůj příměr jsem vztahoval na režimy státní - církev nebyla, alespoň ne v našich zemích, a vlastně málokde, nikdy v pozici držitele všech tří základních pravomocí: legislativy, exekutivy a jurisdikce. V tomto případě se jedná o instituci, nikoli státní moc.

Souhlasím s panem Kellerem, že církev nikdy nebyla oficiálně ve vedení státu a tudíž netřímala všechny atributy, kterými jsme zvyklí stát posuzovat. Dáte mi ale jistě zapravdu, že mnohé režimy byly defakto pod vlivem církví a nemohlo být učiněno nic, co by církev neschválila. Jen dnes mohou tvrdit, že ve vedení žádného státu nebyli.

pan politik Walter Bartoš
má novou image-dredy jak Peter Tosh
a co teprv Bém Pavel
to je teprve živel
na pražskym magistrátu
má tam miliardovou ztrátu
a co takhle Petr Bendl
a jeho středočeskej xindl
škoda že už tam neni Petr Kott
ten chvíli byl slavnější než Gott
ten průseru se nevyhnul
když se v parlamentu střihnul
kdo však taky hodně chlastá
jmenuje se Tlustý Vlasta
ale takový Langer Ivan
toho skolí jeden pivan
Všechny je vede Topol Mirek
dřivějšim ménem Pepik Párek
Nad nimi bdí Klaus Santa
brko v hubě hodně rasta