Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

pane luďku, Vy nejdřív nadáváte, že bez schodku rozpočtu by nebyl hospodářský růst, ale zároveň nadáváte i na ten schodek. Nejste tak trochu rozdvojená osobnost? A ještě mi řekněte, zadlužil byste se o x tisíc korun, kdybyste věděl, že Vám to přinese dvojnásobek?

opet nechapete. nebyt schodku, nebyl by hospodarsky rust. jsou to jen cisla v systemu, ktery je spatny. ja bych se nikdy nezadluzoval, kdybych vedel, ze penize budou proinvestovany na dluh , dle kriterii statistiky jsme meli vyssi hospodarsky rust, ale na dluh.kdyby to nebylo na dluh. zadny rust neni. ale ekonomika je zdravejsi. takze receno v rodinnem rozpoctu. postavim si barak, zadluzim se, mam barak, ale uz si nic vic nekoupim, protoze musim platit dluhy. muj prijem je stale stejny. co je na tom nepochpitelneho.

Nechte ho být, já to četl to jsou bláboly - doma ho asi nikdo neposlouchá a tak píše. Možná to bude nějaká deformace ze zaměstnání. Každej jeho článek začíná "nechápete", "jste na omylu" a podobně , já takové znám to je ztráta času se snimi bavit !!

a jak byste si predstavovali vecnou diskuzi o financovani a dluzich , rozpoctu a danich ??? bez osobnich invektiv a v produktivni rovine. reci ze za to muze ten nebo ten je pouze konstatovani, nic to neresi pro budoucnost obcanuci statu.

pane luďku, vy ale nemáte pravdu. V roce 2004 byl růst HDP cca 200 mld Kč, zatímco shodek rozpočtu činil cca 93 mld. Takže tvrzení, že bez dluhu by nebyl růst, je velmi odvážné.

to je klidne mozny, na
http://www2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje< br /> jsou v ciselne rade " saldo statniho rozpoctu" a "HDP mezirocne v procentech" jasne videt
ze kdyz je mensi saldo rozpoctu( napr rok 2002), tak je mensi i rust hdp. samozrejme tyto systemy nekonci uderem kalendarniho roku ale castecne jej prekryvaji ( casove odezvy na skoky) . ale je tam videt zcela jasne zavislost.

rok 2005 také bude nejlepší za posledních 8 let, kdy růst HDP bude kolem 5% a schodek rozpočtu (pokud se nezačne zběsile utrácet) k HDP kolem 1%. Takže jasná změna trendu.

to jo, ale jen diky investicim v oblasti automobilove vyroby do kolina. jinak by bylo vse pri starem. je to stara znama vec, cim vic firem prijde, tim vic se vyveze a proda. a tim roste hdp. na to vlada nema zas az tak veliky vliv.

jak to že na to vláda nemá vliv? A kdo podle Vás připravil průmyslové zóny a schválil investiční pobídky, snad ne sami podnikatelé. Teď se teprve začíná projevovat politika Zemanovy vlády.

investicni pobidky je zlodejina. proc ji nedostanu ja na zalozeni sve firmy treba na vyrobu odpadkovych kosu ?? proc je dostanou jen vylobovane firmy?? to je silne protiustavni bordel. druha vec je, ze kazda vlada v podstate jen schvali investicni zamery firem, ktere u nas investuji. je uplne jedno, kdo nahore vladne.

To že senátem prošel ten zákon proti Komunismu je předvolební útok proti ČSSD. Jednoduchá kalkulace - ODS se rozhodla, že vytáhne protikomunistickou kartu. Velmi dobře ví, že to sněmovnou neprojde a jako viníka označí ČSSD. To je tak ubohé, až se mě z toho chce smát ! Pane Předložte program a bojujte s programem a ne takto ! Toho Topolánka už někam zavřete Klaus měl tehdá pravdu - nebo proserete co se dá !! Bém je tisíckrát lepší !

Ač zarytý "pravičák" sorry, to co předvádí ODS a pravice v PSP a v Senátu je trapné...15 let po revoluci přišli na fakt, o kterém celou dobu ví 80% voličů v ČR. Nemá ODS nějaký jiný smyslupný nápad, jak se prosadit ve volbách? Pod praporem anikomunismu jdeme do voleb? A nebylo by nejlepší je nechat "historicky znemožnit" podruhé...napoprvé to nějak nevyšlo, že? Moje chyba to není, chyba je toho, koho jsem celou dobu volil. ODS.

Dnes jsem zaslechl, že senát schválil zákaz propagace KSČM. Nemyslíte, že je to pokus zlikvidovat volební protivníky, když nedokáží "demokratické" strany přesvědčit voliče, že mají volit právě je a ne KSČM ? "Demokratické" jsem dal do uvozovek, protože si myslím, že to zrovna demokratický přístup není. Po revoluci měli všichni politici plnou pusu hesel typu "Nejsme jeko oni" a nyní to prokázali. Nemám zájem se KSČM zastávat, ale mám strach, že český národ je naladěn tím směrem, že bude vždy podporovat toho, proti komu jde vrchnost. Jsem zvědavý na diskusní příspěvky.

no ja bych rekl, ze se konecne nekdo rozhoupal tomu, k cemu je povinovan podle zakonu teto zeme.

Ukažte Luďku, který zákon to je. Není. Kecáte nesmysly. Jednou byla dána možnost KSCM fungovat, nikdo je nedokázal zlikvidovat v 89, tak teď je prostě musíte trpět, ať se vám to líbí, nebo ne. A kápněte božskou, jestli jste mluvčí Langera, i když....

A ještě maličkost. Pro naši zemi naprosto zbytečný senát přeplněný modrýma ptákama, jedním chytřejším, než druhým, který nám zbytečně užírá z už tak prázdného talíře, se snažil udělat gesto. Jak trapné. Jinak pro naši zemi dělají lautr h****.

Pro Luďka. Sám by jsem byl zvědavý, jaký zákon postavil KSČM na "smetiště dějin". Myslím, že je to jen zbožné přání politiků, kteří nyní z hrůzou sledují, jaké výsledky přinesla jejich práce za celé volební období a nyní vytahují KSČM jako strašáka. Nemyslíte si, že by bylo zajímavé sledovat politiku KSČM po případných vyhraných volbách ? Jak by uplatňovali svůj program v nynějších podmínkách ?
Nejsem přesvědčený, že by zvrátili vývoj v této republice zpět, ani by jej neohrozili, poněvadž ekonomika jde vždy svoji cestou bez ohledu na úsilí politiků. Toto potvrzuje růst ekonomiky v současné době, kdy celá politická scéna dělá "psí kusy". Je tady jedna aféra za druhou a výkonnost ekonomiky stoupá. To jen politici, aby odůvodnili své funkce si přivlastňují zásluhy, které jim nepřísluší. V každé situaci se najdou lidé, kteří dokáží pracovat, tak, aby se oni a jejich rodiny měli lépe. Na podmínky, které nastavili politici nadávají pouze ti, kteří se s tím nedokázali vyrovnat, či se jim nechce tvrdě pracovat.

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trestni_zakon/ca st2h10.aspx par 260
http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb00405&cd=76&typ= r


to stači na to, aby komousi na svych shromázdeních porušili tento zákon

Pro Luďka : Pokud jste se hodnověrným způsobem dozvěděl, že je porušován zákon, je vaší občanskou povinností upozornit orgány činné v trestním řízení. Ti jsou povinni toto prošetřit za dozoru státního zastupitelství a pokud výsledky šetření ukazují, že byl porušen zákon, předá se to soudu.
Luďku, pokud toto neučiníte, sám se vystavujete nebezpečí trestního stíhání - samozřejmě, pokud se prokáže, že byl páchán trestný čin. Dále si myslím, že pokud nepodáte oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu, tak veškeré Vaše vyjádření o protiprávnosti působení KSČM jsou jen kecy.

je mou smulou, ze na zadne mitingy ksc nechodim a tedy s nimi neprijdu do styku. na jejich schuze nesmim, jsou jen pro zvane a nikdo me tam nepusti. a do tretice, nase justice je natolik prohnila, ze by dalo hodne prace je pred ten soud dohnat. viz afery s jejich mitingy a poukazani jisteho obcana an poruseni zakona dohlizejici policisty. . ale vse se doufam brzo zmeni.

Pro Luďka : K tomu, aby jste mohl podat trestní oznámení, nepotřebujete být účastný vlastního mitinku KSČM, či jejich schůze (dosud jste nepostřehl, že ksc již není). Výmluvy, že vás na tyto setkání nepustí, že justice je prohnilá, neobstojí. Opakuji, pokud sám něco nepodniknete, je vše ostatní jen kecy, kecy, kecy, .............

To Jan Novotný:
naprosto s vámi souhlasím. A po 15 letech se probudit a zaregistrovat, že nikdo u nás nedokázal komunisty zlikvidovat, je opravdu směšné. To dokáže jenom ODS a křesť.dem. pod vedením odporného slizkého Kalouska, který se kamarádí v Bechyni se zámeckým pánem Šťávou a ticho po pěšině.
"Zakázat" komunisty nejde, to je fakt, se kterým se musí každý smířit a pokud ne, je to urážkou minimálně 1/5 národa, voličů KSČM. ODS je po 89 nezlikvidovala, nemohla, protože většina z nich jsou sami komouši.
Nikdy jsem nebyl, nejsem a nebudu komunista, pouze konstatuji.

myslim si , ze jedine na verejnosti je mozne komunisty odsoudit. pokud sve myslenky verejne neprezentuji, nikdo je za to nemuze soudit. jedine na verejnosti ci v mediich muze byt spachana skutkova podstata trestneho cinu vyse uvedeneho.je to stejne jak s mein kampf. u nas navic v rozporu s platnym radem byl trestne stihan vydavatel za vydani historickeho dokumentu. vsude v evrope je kniha bezne v prodeji. takze s ksc je to stejne. muzou si delat v podstate co chteji, ale nesmi to verejne prezentovat a verejne se k tomu hlasit ( teda myslim odkazy marxe , englse a lenina ci chuegevary apod.) pokud to vytahnou na verejnost jako formu tridniho boje, meli by byt za toto postaveni pred soud.
pro p. bb. mate pravdu v tom, ze je zakazat nejde, ale obvinit jo. a ta 1/5 volicu, to jsou duchodci a za par let jich po preslici ubyde.

Pro Luďka : Jste na omylu, že lze naplnit skutkovou podstatu trestného činu pouze na veřejnosti, nebo v médiích. Pokud by KSČM byla "mimo zákon", lze jakékoliv jejich setkání stíhat. Pokud jste přesvědčený, že je na setkání jakékoliv skupiny lidí (třeba členů KSČM) porušován zákon, je vaší občanskou povinností upozornit orgány činné v trestním řízení. Pokud to neuděláte, uvádím poněkolikáté : KECY, KECY, KECY, KECY, KECY, ........................

Jen na doplnění: Nejsem člen KSČM, ani nejsem jejich voličem. Jen mě štve, když někdo vydává za platné svoje názory, které nemají oporu v zákonech. Takovýchto "bojovníků" za správnou věc jsem již zažil moc. Třeba za minulého režimu, když se dávali metály za partizánskou činnost člověku u kterého když jste odečetli rok narození od roku konce války, tak vám vyšlo číslo 4. To byl partizán ! Luďku, prosím nechtějte se mezi ně zařadit, třebas je to myšleno upřímně, ale používejte rozum.

to me reknete, co livie klausova spolecneho s cezem. respektive co za to dostala a kde ty penize jsou. beru treba krejcire, ten ma stamiliony korun. ale co klausova rodina, ktera bydlela az do urcite doby po 89 v panelaku v praze. nevite nahodou kam vsechny ty desitky ci stovky milionu prisly ??? telekom ma na svedomi gross a cssd. pracuji v telekomunikacich a veskere dotace z eu na rozvoj telekomunikaci a firem v cesku prevedl gross do telekomu. procpak asi . ceske drahy se za cssd rozdelily na tri subjeky. jeden z nich je prava budov a tam se prelily veskere dluhy. no neni to tunel ja vysitej dle naseho pravniho radu ??? a to je cd statni. dale kontroverzni narizeni spidly coby ministra financi vsem financnim uradum, aby vybiraly vsechny dane i protipravni, at se poskozeni soudi , pak se jim to vrati. nebo dal, vnitrni predpis pro notare a advokaty v tichosti odsouhlaseny , aby to nikdo nevidel . je o tom, ze veskere pohyby na trhu s nemovitostmi se musi hlasit financnimu uradu. aby mel stat kontrolu nad veskerym majetkem obcana, kdyz uz nevi , jake ma obcan uspory. opet z dilny cssd. to mame ale svobodu co ???

To nemá opravdu cenu se s vama bavit , Vy jste napsal , že by vám vadilo , kdyby ty peníze na večeřích šli z vašich daní. Když vám doložím , že ty peníze šli z našich kapes, najednou děláte jako by nic a začnete žvanit o něčem úplně jiném a hledáte jinou díru kudy zase začít. Typické pro člověka dnešní doby To je jako když se vás učitel ve škole zeptá na Jana Žižku a vy mu začnete povídat o Husovi a pak si stěžovat, že jste toho Husa uměl ! Já Vás omlouvám protože tak tipuji že vám v dobách dřevní demokracie mohlo být tak 15 let ! ODS Vás dnes opije rohlíkem !

jste na omylu, ale to je vedlejsi. ja jen napsal, ze pokud to jde z mych dani, sere me to. pokud to jde ze zdanenych penez, je mi uplne fuk kdo co komu da nebo zaplati ( myslim v politicke scene) . taky jsem nikdy netvrdil, ze ods je cista jak lilium. ale ve srovnani z cssd je to nebe a dudy. navic ods vladla naposledy pred cca 10 lety, a cssd vladne ted. co budete vic kritizovat. jak to tenkrat bylo a jak se to kdysi vedlo spatne ??? to uz asi nikdo nespravi. dulezite je jak se to vede ted a jak to stoji za hovno. a co proti tomu delat. a myslite si snad, ze ods bude vstupovat do stejne reky ?? to by mohl udelat jen idiot. neni mozne, aby ods praktikovala stejny princip vlady. jsme pomalu 20 po revoluci a nic se nezmenilo. chce to radikalni zmenu. jakykoli setrvaly stav je nemozny a kontraproduktivni.

Zajímavá postava je pan ČERMÁK Ministr vnitra , kamarád pana Klause - ten hrabal, až to nebylo hezké - jezdil za děvkama s panem MACHEM tehdá majitele Sparty. O tom by to bylo na knížku. Kdo to v té době zažil ví o čem mluvím!

Zeptejte se také pana DYBY/ nebo jak se ten chlap psal /ODS - kde skončil majetek SSM !!!

Příkladně - Zeptejte se pana Salzmana - tehdy ředitele státní Komerční banky!!!! O ČEZU se dá také hovořit , tehdy v dozorčí radě seděla paní Livie Klausová - ty přispěli také. Telekom rovněž a dlaší a další. VŠE Z NAŠI KAPES !!

Pokud se týče těch sponzorkých večeří - přehledl jste poznámku / podniků se státní účastí /- to znamená, že si OD mastila kapsu z fondů podmniků před privatizací. To znamená z našcih kapes. Těžko si tam ten pan ředitel šel sednout za své !!! A hlavně v jakém zájmu tam šel , o řízek mu určitě nešlo !!!

Ten článek pana Petra.Pavla - podepisuji - to je chlap, který píše pravdu!!!

Pro ludka - prvně bych Vás chtěl požádat nekurvěte češtinu , číst článek bez háčků a čárek je uděsný ! Hovoříte o tom, že za Klause byla - ještě politická kultůra , tak se vás chci zeptat na jednu věc . Co by jste říkal, kdyby dnešní předseda vlády Paroubek si pronajal sál a uspořádal sponzorskou večeři, zde by se scházeli průmyslníci - z podniků se státní účasti. A ti průmyslníci by dávali za jednu vstupenku s možností povečeřet s premierem vstupné 300 000,- Kč , Vybrané peníze by pak obohatili stranickou pokladnu ČSSD. To by ste řval jako hovado co !!! Ale pan Klaus a ODS to ve Vámi uváděné době údajné kultůry v politice provozovali. Vše bylo OK , novináři v pohodě / dostali všimné / lidi se tam nedostali a pokladna se plnila. Těch prasáren z té doby by dalo na pěkný seriál. DYBA, ČERMÁK,KOĆÁRNÍK a další . Ale protože media jedou na modrej benzín , tak se do toho nikdo nehrabe. A ti dnešní mlaďásové ,kterým tehdy bylo 10 roků tomu ani nebudou věřit a o to celou dobu šlo. TO JE HNUSNÉ Pane !!!!!!!!!!!!!!!!!

tak to jste na velikem omylu, je mi jedno, kolik ktera strana dostane na sponzorskych darech, at jsou to treba stamiliony , nesmi to ale jit z mych dani. kdyz je nekdo chce sponzorovat tak jo, ale ze zdanenych penez. a co s nimi strana udela to je jei vec, treba vecere. je to stejne jak kauza koristka versus lobisti. kdyz je poslanec tak ohebny a uplatek vezme, je to prodejna de...ka a nema v parlamentu co delat. kdyz nabizeny uplatek odmistne se slovy " jdete s tim treba do..." nic se nedeje. jen p. koristky si mysli, ze je porusovan zakon i kdyz nic neprijal. je to blbost.
a co se tyce me cestiny. myslim si , ze dulezite je to , co se pise a ne jak se to pise. je to zvyk z sms a internetovych aplikaci, kde cestina neni.