Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Luďku,
ta doba, kdy chudoba byla považována za vzor ctnosti je dávno pryč. Nejsem přesvědčen o tom, že chudoba osvobozuje. Stejně nejsem přesvědčen, že chudoba přispívá k většímu rozhledu dětí. Přesvědčení, že chudoba svazuje mají jen ti, kteří rezignovali a nejsou schopni si plnit své představy a sny. Pokud mám rád své děti, tak si přeji, aby se měli lépe než jsem se měl já. Pokud je povedu k spokojenosti v chudobě - mám své děti rád ?

ale o chudobe jsem tady nemluvil, ja jen tvrdim, ze cest a svoboda musi byt na zebricku hodnot vys nez majetek. vy byste rad zil necestnym zpusobem, jen aby se vase deti mely dobre ??? ( lepe nez ostatni). a co kdyz na to prijdou , co si o vas jako o rodicich budou myslet ??
chudoba nesvazuje, chudoba dava cloveku taky rozhled. chdi lide maji preci jen vic osobnich kvalit nez bohati. ( neberu extrem jako bezdomovce ci miliardare)

Luďku, žijete pod dojmem, že všichni úspěšnější lidé, než jste vy, jsou nutně nečestní. Je to typická výmluva těch, kteří nejsou v životě úspěšní a proto si hledají podobné berličky. Povězte mi prosím, co je špatného na tom, že chce být člověk bohatý ?
A s těmi dětmi :
Já nemám strach, že moje děti "na něco přijdou" (váš předpoklad, že všichni úspěšnější jsou nutně nečestní), mám čisté svědomí a každému se mohu podívat přímo do očí. Ptám se, co asi řeknou Vaše děti, že nemohou studovat, to co by chtěli, že nemohou jít studovat na jazykovou školu do zahraničí, že nemohou jet na dovolenou, kam by chtěli ? Vysvětlete jim, že žijete čestně a proto jim to nedokážete zajistit. Oni to jistě pochopí. Vždyť budou mít dostatečný rozhled.

Ještě jednu poznámku.
Píšete, že chudí lidé mají přece jen víc osobních kvalit než bohatí. Já zaměstnávám 8 zaměstnanců a z toho 2 se změněnou pracovní schopností. Má firma poskytuje obživu celkem 28 lidem (zaměstnanci a jejich rodiny). A právě proto, že je tato firma úspěšná, tak mám méně osobních kvalit, než máte vy ? Co jste v životě dokázal, že si dovolíte tvrdit podobné věci ?

na dovolenou do zahranici uz nekolikrat jely, nemam pocit, ze by stradaly, ale rozdil je v tom, ze kdyz zacnou uprednostnovat sva ega , nedovolim jim mit neco kvuli svym rozmarum. dostanou pouze to, co potrebuji. kdyz chteji neco navic, musi si na to jit vydelat svou praci. zadarmo jim nic navic nedam. co se tyce me, nemusim se hnat za podnikanim a zakladat napr firmu. ne ze by to neslo, ale neni to moje hobby. stacim si s tim co mam. pak mi zbyde cas na jine veci spojene s kulturou ziti ( ne majetkove podstaty) tezko vysvetlovat.
a pokud mate pocit, ze zamestnavate lidi kvuli tomu, aby meli praci a obzivu, platite jim takove mzdy, ze se nekdy uskromnite sam( kdyz nejsou zakazky), aby zamestnanci nestradali, vsechna cest. tak by to melo byt.

Luďku, uplatňujete při výchově svých dětí zajímavé postupy. Jistě to Vaše děti oceňují, vy rozhodujete za ně, co je jen rozmar a co je rozumné.
Já vyznávám jiný systém. Říkám svým dětem: "Jak se uplatní v životě ten, který si není schopen vydělat na vlastní vzdělání". A i když bych mohl jejich vzdělání platit sám, platí si jej samy. Ukázal jsem svým dětem, jak si mohou vydělat peníze chytře a nikoli těžce a představte si, že oni si vydělávají při studiu víc, než potřebují a o svých rozmarech si rozhodují sami. Naučily se znát cenu peněz a garantuji Vám, že je neutrácejí za zbytečnosti. Navíc již nyní - při studiu si už založily vlastní firmy (nezávislé na mé firmě) a tak nemusím mít strach o jejich budoucnost. Určitě nebudou odkázané na bídnou sociální síť této republiky. Čí děti budou spokojenější v životě ? Není to chlubení. Je to jen rozdílné chápání současnosti.
Další věc je ta, že píšete, že díky tomu, že se nehoníte z penězi máte čas na věci spojené s kulturou žití. Je to vynikající, že se Vám to povedlo - to se každému nepovede.
Já na rozdíl od Vás jsem cca 6 let pracoval od rána do večera a v současné době mě stačí věnovat se vlastní práci asi tak 2 - 3 dny v týdnu a ve zbývajícím čase se věnuji svému dalšímu vzdělávání, svým koníčkům, které jsem těch 6 let úplně vypustil, věnuji se své rodině, věnuji se věcem, které by někdo mohl nazvat charitou, ale já to beru tak, že učím lidi aby se dokázali postarat sami o sebe, .... aktivit mám myslím dost. A k tomu všemu mě slouží peníze, ty nejsou mým cílem, jsou jen prostředkem. Jsem spokojený.
To vy asi nejste. Jinak by jste se asi tak vulgárně nevyjadřoval k lidem, kteří jsou na tom lépe, než vy. Nebo je to závist ?
Mnohokrát jsem měl možnost slyšet od mnoha lidí, jak jsou politici, ministři, presidenti (třeba i fotbaloví trenéři) blbí, že oni sami by to udělali lépe a jejich názor jim asi dává oprávnění kritizovat a třeba i vulgárně. Rozdíl je jen v tom, že ti politici, trenéři ....a.j. něco dělají. jejich kritici jen sedí na zadku.
Ještě jsem nezažil, že by přišel třeba ministr financí a řekl : "Františku, ode dneška budeš bohatý a úspěšný". Myslím, že se to ani nikdy nestane. Pokud někdo chce bohatý být, musí pro to něco udělat. Pokud pro ten svůj sen nejsem ochoten nic udělat, tak mě nezbyde nic jiného než tvrdit, že jsem spokojený se stavem jaký je a že vlastně jsem skromný. Bohatí jsou přece lumpi.

cit.Já na rozdíl od Vás jsem cca 6 let pracoval od rána do večera a v současné době mě stačí věnovat se vlastní práci asi tak 2 - 3 dny v týdnu a ve zbývajícím čase se věnuji svému dalšímu vzdělávání, svým koníčkům, které jsem těch 6 let úplně vypustil, věnuji se své rodině, věnuji se věcem, které by někdo mohl nazvat charitou, ale já to beru tak, že učím lidi aby se dokázali postarat sami o sebe, .... aktivit mám myslím dost. A k tomu všemu mě slouží peníze, ty nejsou mým cílem, jsou jen prostředkem.

v tom pripade jsme na tom stejne, uplne stejne .akorat vy mate firmu a ja jsem zamestnanec ( jak jsem jiz uvedl drive, neni moje hobby mit firmu). mate akorat vic penez.
a o zavisti nemuze byt ani reci. neni co zavidet.

Dnes jsem opět zíral. Nedovedu si představit jinou zemi na světě, kde by premier požádal presidenta o schůzku a president mu vzkáže ,že nemá zájem. Až se mě nechce věřit, že to je pravda. Nevím na co si pak toho presidenta tak draze platíme. Chová se tam jako soukromník, ale za naše prachy ! Kdyby se takto choval jakýkoli státní úředník chytal by se pan president stropu.

neni to tak, ze prezident nema cas ?? to je rozdil

Je to samolibej odpornej dědek, kterej si o sobě myslí, že je pán tvorstva a může si dělat co chce.

ale on si defakto dle ustavy muze delat co chce. jeden clanek hovori o tom, ze prezident neni ze sve funkce odpovedny. zmente ustavu a potom muzem kritizovat.

to ludek - čtu a žasnu - ludku - ty mluvíš jako levičák - s tebe by soudruh Tlustý neměl radost. Např. " Ne všechno jsou peníze a byznys " komunista by řekl "ne všechno jsou prohnilé peníze a kapitalismus ! "

co je na tom levicackeho ?? ze mam rad svobodu ve vsech smerech ?? tj obcanskou , financni i duchovni. nechce se mi verit ze vsichni tady uvazuji v dimenzi " penize" kdyz je mam, muzu si koupit co chci. kdyz je nemam , nejsem nic. ale zivot preci neni jen o penezich. je to o souziti, svobode , lidskych vztazich atd. a vehle rovine me serou politici , kteri jse o me porad chteji nejak starat a chteji me prostrednictvim dani motivovat atd atd. ja se rad starm sam o sebe a dostanu to, co si zaslouzim a vydelam. nevydelam - nemam. ale i tak jsem celkem rad, protoze se uskromnim treba na tu nejnizsi miru a zivot jde dal.

To Luděk - příteli nějak si nám začínáte protiřečit. V jednom příspěvku píšete, že v této zemi jsou za poctivou práci jen malé peníze a tady píšete, že máte rád svobodu občanskou, finanční i duchovní. Víte o čem mluvíte ? Jakou máte finanční svobodu ? Z Vaší mzdy odchází minimálně 62,5% na zákonné odvody (zdravotní a sociální pojištění a daně) t.j přímé daně, potom si odpočítejte DPH a spotřební daně - jak můžete mluvit o finanční svobodě? Ta se Vás bohužel vůbec netýká.

a vy si myslite ze me to nestve ??? pro me je lepsi treba kanadsky nebo japonsky model. a za praci si vezmu vzdy jen to, co mi prijde jako oboustranny kompromis. zakaznik se nesmi citit vysokou castkou okraden, ja se nesmim citit v podstate stejne nizkou. takze za cca 10 minut prace pro zakaznika si vezmu jinou nez za 2 hodiny. a jedna se pritom o stejny ukon. za poradenstvi neberu uz zadne penize byt tim stravim treba pul hodiny. za mluveni penize nechci.

Diskuse o různých modelech, jak uvádíte je trochu mimo. Žijeme v ČR a jaký tady bude systém je věcí politické reprezentace (poslanců). Pochybuji ale že se oprostí od české vlastnosti - vymyslet něco nového, lepšího, vždyť my jsme ti nejchytřejší. Veškeré průšvihy , které tady byly to jen potvrzují.
Tady jde ale o něco jiného. Jak je možné, že někdo se vyrovnal se stávajícími podmínkami a uspěl a druhý, který nebyl ochotný dělat něco navíc, než dělá většina lidí naříká na podmínky a zhlíží k modelům ze zahraničí.

Luďku, žijete v předsudcích. Ne vždy jsou malé peníze poctivé peníze a naopak ne vždy jsou velké peníze špinavé peníze. Znám mnoho lidí, kteří si dokázali splnit své sny a vydělávají opravdu velké peníze - poctivě. Znám ještě více lidí, kteří jdou do zaměstnání na 8 hodin (z toho 2 - 4 hodiny proflákají) potom si sednou do hospody (nebo na net) a vykládají o tom, jak poctivě si své malé peníze vydělali. Jen na okraj :"Proč je pro vás výhodné vydělávat málo peněz?"
Nemáte zodpovědnost za svou rodinu? Proč si Vaše děti nemohou dovolit to, co děti jiných, úspěšnějších (třeba p. Ratha) ? Přede mnou se nemusíte obhajovat, že se nemáte za co stydět - vysvětlete to svým dětem.

nemam duvod zit v predsudcich. ziji tak, abych se za sebe nemusel stydet. vychovavam deti ke skromnosti a ucte, protoze diky tomu budou mit v zivote vic rozhledu a dokazi se orientovat. ne vse jsou penize a byznys. to cloveka silne svazuje .... . kdo tohle pochopi , je svoboden a stasten na svete a na penezich uz tak moc neprahne. tim ale nechci rici, aby zili v chudobe. jen maji pozadovat to, co povazuji za nutne vzhledem ke svym narokum. to je na dlouhou diskusi. kazdopadne bohatstvi nikdy neucini cloveka stastnym.

kdo se dival vecer na ct1 ve 22.30 ?? byl tam rath a vetsiho vola jsem jeste nevidel. jak ten ubozak chce resit zdravotnictvi, nechapu

Luďku, obecně se dá říci, že pan Rath pochopil, že se musí postarat o sebe a svou rodinu, aby se měli dobře. Bez hodnocení toho, jak svou práci dělá, dokázal se o svou rodinu postarat lépe, než mnoho jeho kritiků. Luďku, žije si Vaše rodina lépe, než rodina pana Ratha ?

Jak můžete někoho nazvat ubožákem, když toho člověka osobně neznáte. Svědčí to spíše o ubohosti vaší osoby . Podjatost s jakou jste zde publikoval svůj názor svědčí o tom, že kdyby pana MUDr. Ratha uvedl do politické funkce pan Topolánek vyřvával by jste do světa, jaký je to zkušený odborník. Předpokládám, že jste z Prahy - a o Praze má co se týče politiky svůj názor a jsem přesvědčen , že kdyby do Prahy před volbami připlavalo po Vltavě prkno s nápisme ODS - vyhraje volby.

Podle čeho tak soudíš? Znám spoustu hokejistů, větší blby by si těžko někde našel, ale na bruslích je to extra třída a tleskáš jim i ty! Tak o co ti jde, že se ti nelíbí ? No ale to je tvůj problém ! Osobně ho neznáš , spíše to bude jenom problém barvy trička ! Tedy , zase jenom tvůj problém ! S jeho odborností to podle mého nemá nic společného ! Já nejsem také jeho příznivec, ale do ubožáků mu nenadávám, neznám jeho kvality, ale když si ho zvolí většina doktorů v našem státě do čela komory, úplný blbec to nebude !.PS. Ty máš špatnou klávesnici, že ti nepíše čárky a háčky nebo nevíš kam co patří ?

to novotny, ne zdalkeka si nezije tak dobre jako pan rath. ale na rozdil od nej se nemame za co stydet , protoze bereme za poctivou praci poctive penize. a poctive penize v teto zemi jsou male penize.

NEJVÍCE ZKORUMPOVANÁ JE ČSSD VIZ DALŠÍ PRŮSER

MODRÝ MOZKU, MLUV ZA SEBE, HŇUPE!!!!

kterej pruser ??? nejak si to z tech nekolik desitek pruseru za posledni rok nemuzu vybavit.

Myslíš s firmou VAE ?

Reakce na Honzu - Bohorovnost, arogance a populismus Paroubka jak ve svém příspěvku píše je odraz politiky ODS. Paroubek je výsledek politiky, kterou zde dělá ODS . O politicích ODS jak jsem se dočetl nedavno tisku lidé smýšlí jako o arogantní straně. To jsem si porosím nevymyslel ! A to je odpověď na druhou část , za koho že to hovořím, za jaké lidi !

za to, že paroubek je debil může ods dost dobry

http://czechtek.bloguje.cz/

s Czechtekem, všichni víme, jak to bylo, a jak se modrý ptáci snažili zabodovat, což se jim, nakonec jako všechno, NEPOVEDLO :-)))))))))

opravdu hezky se jmenuješ tak tam odkráčej. a jak je vidět tak ti vůbec nevdilo, že tam pablbek plácal pátý přes devátý,bolševickej agente.a ještě něco kdopak hlasoval s komoušema o zákoníku?

protlačil Klause na hrad, ty chytráku z Vodňan, kdo není s modrejma ptákama, je hned bolševickej agent, co, ty blbe.

Co to zase ta ODS předvádí s podáním tr. oznámení. Podat tr. oznámení na předsedu vlády , ministra financí ? Kdo jim to proboha poradil takovou pitomost. Zajímalo by mě co dají spolu s tím oznámením na stůl , jaký důkaz ?Pokud je to zase jenom plácnutí do vody . Policie a státní zastupiteství to prošetří a bude z toho zase jenom ostuda pro ODS. Oni opravdu ty volby projedou ! Ne, chce to opravdu novou pravicovou stranu a tyhle lidi raději nechat bokem. Lidi jsou otrávení negativismem, který zde šíří ODS , za vším hledá nepřítele. Zrovna lidi jako Tlustý s jeho minulostí je lidem pro smích. Nečas - neštěstí pro ODS . Proč nestrčí do přední lajny krajské hejtmany ovšem mimo Bendla - ten se také povedl !

Podání trestního oznámení ze strany ODS je nutno chápat jako předvolební krok. Šetření bude nějakou dobu trvat a vyšumí to až po volbách. Do té doby to bude silné téma ODS.
Všimněte si, ODS stále něco při privatizaci kritizuje. A taky si vsimněte, kdy ODS začíná podávat trestní oznámení na kroky při privatizaci? Až po té, kdy uplynula promlčecí lhůta na činy, které mohli spáchat Kočárníci, Dybové a další z ODS. A jak se ODS brání, aby parlamentní vyšetřovací komise šetřila veškeré privatizační kroky spojené s petrochemií od počátku? Proč asi?

Mput: mají holt blátíčko v gatích z topných olejů. Paroubek jim to ještě natře, co chtěli, budou mít.
To Matěj Lacina: neštěstí pro modré ptáky kjako takové, je celá jejich současná sestava, člověku se z nich dělá zle. Šíří kolem sebe jenom zlobu a nenávist a doplatí na to.

Nechápu, proč máte takový problém s tím, že bylo podáno trestní oznámení. Standarní postupy by Vás nemusely tolik "rozhodit". A za kolik lidí vlastně hovoříte, když říkáte: "..Lidi jsou otrávení negativismem, který zde šíří ODS.."? Osobně se domnívám, že výsledek může být - v tomto případě - v přímé úměře s prostředím, v němž se pohybujete.
Za sebe chci říct, že lidem (použiji -li Vašeho termínu) vadí nejvíc neskutečná arogance, bohorovnost a populismus současného premiéra. A zkuste se vsadit, že "nám to Paroubek nenatře", jak by si to snad přál pisatel "BB".

pro pana Honzu
podivejte se ,ODS mohla po roce 1989 ksc zakazat jako v nemecku ,neudelala to, protoze nechtela a KSC se ji hodila a hodi se i nyni , napr. pri volbe prezidenta a nasledne pozvani pana grebenicka Klausem na hrad jeho navstevy poslaneckeho klubu KSCM jsou take znamé.
ODS bych radil ,aby podala na KSCM trestni oznameni,dle ustavy by totiz jako zlocinecka organizace nemela v parlamentu co delat,ale to by se ODS nehodilo, upozornuji, ze jsem nestranik a v KSC jsem nikdy nebyl ,narozdil od stinoveho ministra financi pana Tlustého.Hezky den

Mě opravdu štve jak se zde dělá pravicová politika. ODS je dnes neshopná s něčím rozumným přijít. Připadá mě, že nemají žádné nápady. Je hloupé jak se ostře vyhraňují ke všemu co předloží nebo uvede do chodu koalice. Nejsou to žádné zázraky pravda, ale není to zase tak úplně k ničemu jak se snaží presentovat ODS a lidi to sledují. Opravdu nevím koho volit !! Ale ODS to zřejmě nebude !

Opravdu si myslíte, že když politici po zvolení do horní i dolní sněmovny složí slib, že jsou schopni se domluvit ? Slibovali, že budou jednat ve prospěch tohodle státu a zatím usilovně bojují za své partaje, hlavně ale se snaží získat co nejvíce kontaktů, které jim zajistí pozdější bezproblémové žití s vysoce nadprůměrnými příjmy. Bylo by asi příliš troufalé, aby voliči po svých poslancích chtěli, aby si opravdu sedli i se svou opozicí a dumali nad tím, jak co nejlépe prospět své vlasti. Ono je "přirozenější" poukazovat na chyby "těch druhých", než přemýšlet o tom, jak se domluvit.

pod to se muzu podepsat, staci si precist zdejsi dotazy a odpovedi pana poslance, kafemlynek a furt dokola, v radiu a televizi to same, uz se to prejida a je to nechutne J