Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Markovi:To myslíš ludka,že jo? "Pánové, nechte těch silných slov na Luďkovu adresu.Vsadím se, že je to šeredný zakomplexovaný chlap,kterého ženy neberou a navíc má potíže s potencí.Svými kecy je svému okolí protivný, nebo směšný."

Pane ludek koho chcete vypískávat vy ubožáčku? Je neuvěřitelné,jak někdo žere politiku. (Všimněte si prosím,že vám vykám,ale ludek píši s malým "l",jak jste se sám pojmenoval. Zkrátka ludek s malým,který je velký jen na diskusním fóru...

tak nám vypískali paroubka, kdy společně vypískáme z vlády tu lůzu z čssd ???

To myslíš tech pár křiklounů ?

Němcová tam na Národní třídě nebyla? Asi neměla k dispozici svůj služební vůz. Synáček s ním byl zrovna někde na výletě - lůza vychcaná, vyžírkovská ODSácká .

Koho nazýváš lůzou ty modrej čuráčku?

dik za kladne odpovedi , nic jineho jsem ani necekal. je videt , ze tato spolecnost je luzou primo prorostla.

Pánové, nechte těch silných slov na Luďkovu adresu.Vsadím se, že je to šeredný zakomplexovaný chlap,kterého ženy neberou a navíc má potíže s potencí.Svými kecy je svému okolí protivný, nebo směšný. Jedinou jeho radostí je provokovat a prudit na webu p.Langera.Nechte ho chudáčka být a ignorujte ty jeho ubohé provokace. Přeji všem hezký večer.

to marek a ostatní, bohužel nemáte pravdu. šerednej nejsem, zakomplexovanej už vůbec ne. pouze jsem publikoval názory svých spolupracovníků, názory svých kamarádů a kamarádek tady na vebu. a je zajímavé , že všichni tvrdili a té lúze totéž, stejne tak jak to odpůrci ods tvrdí tady na webu na adresu pravice.

Výborně Luďku! Nikdo jistě neočekával, že budete potvrzovat domněnku o vaší kráse, zakomplexovanosti a neschopnosti erekce. Ale tím, že tvrdíte, že prezentujete pouze názory vašeho okolí, tím jste mě tedy dostal.Vy tedy nemáte vlastní názor a papouškujete / pardon prezentujete/ názory jiných. To ovšem mnohé vysvětluje - kromě výše zmíněného jste tedy ještě navíc svým okolím snadno manipulovatelný vůl. To jen potvrzuje tu zakomplexovanost a další uvedené atributy, kterých se vám dostalo.

a co je na tom spatného, kdyz se tady pise cokoliv. bud prezentuji nazory jinych, abych vedel co si o tom myslite, nebo prezentuji nazory svoje ( je to tak 50/50). vysvetlite mi to laskave ???
to jako je zakazano prednest na foru to , co si lide mysli ??
ostatne, kdybych nazory jinych predal ja sam jako osoba, stejne to z vasi strany budou jen urazky....
neni co dodat, takhle se nikam nedostaneme.

Pro ludka: Originálnější reakci jsi nemohl vymyslet?
Co bych v tom bordelu (sněmovně) dělal?
Z politiky je mi na blití a na rozdíl od některých se uživím
rukama. ODS je v menšině,ale vždycky to tak nebylo...

kdyz je vam z politiky na bliti, co delate na tomto foru ??? me kdyz je neco protivne az na bliti ( napr opilci v hospode ) tak tam proste nejdu a je to.

Pro Ludka: Když čtu tvou reakci na tento příspěvek, tak mám pocit, že zde máme co do činění s Mirkem Dušínem!

my si tykame ??? ze o tom nevim.

Karle,Karle, nejsi ty náhodou Langerův brácha?Nebo,že by dokonce on sám...? Takový "hnědý jazyk"jsem fakt dlouho
neviděl (resp.nečetl). Jsi opravdu velice vtipný hihihi...
Tvé příspěvky jsou k popukání.

Pane Karle, za totalitního režimu jsem si užil svoje, ale rozhodně se nepamatuji, že by StB něco někde neustále vysvětlovala občanům, jak vy píšete. Nestrašte nikoho estébáky, prosím.Mnozí z nich totiž ovládli státní podniky, nebo díky svým kontaktům získali peníze , státní zakázky pro své firmy, jsou teď za vodou a jsou z nich velcí kapitalisté a pravičáci. Návrat starých /ne/pořádků by dnes nechtěli ani náhodou! Moc dobře vím o čem mluvím, to mi věřte.
Co se týká těch metod, tam jste se docela trefil.Strašení lidí kdekým, vulgarita,....Ještě také vymývali lidem mozky pomocí médií. Na to jste zapomněl.
Bohužel musím konstatovat, že stejné nebo velice podobné metody, samozřejmě jinou formou, používá i dnešní vedení ODS. / Odpůrci jsou fašisté nebo komunisté, TV Nova se může přetrhnout při vyrábění proodéesácké propagandy - viz otevřená podpora ODS i prezidenta V.Železnému, Topolánkova tupost a vulgarita, /Zkuste se oprostit od osobních sympatií ke komukoliv a těchto věcí si všímejte.Pokud tedy jste objektivní a inteligentní člověk.
P.S.: Mně to vůbec netěší, že se takto prezentuje strana, do které jsem kdysi vkládal naděje této země. Ale kvůli jejich jednání, chování, špinavostem a zlodějinám všeho druhu a na všech úrovních bohužel nemám v České rep. koho volit.

Je jasné, že je potřeba udělat na VZP pořádný vítr. Kdyby to neudělali tito, museli by to udělat jiní. Zajděte se podívat do budovy VZP. Tak jak si tam úředníci žijí se budete divit a porovnejte si to s vybavení / zbytečně drahé / s nějakým jiným úřadem. Režije takového domu je úděsná , stejně tak v jejich krajských pobočkách. Navíc se začali chovat jako když jim patří zdravotnictví a platy jsou tam hodně nadprůměrné . Zampoměli jsme proč protestovali doktoři ?Opravdu nevím proč ODS je proti tomu , že se tam někdo snaží dělat pořádek. A nucená správa - kdy by měla být vyhlášená když ne v současné době , kdy je jasné že je tam dluh kolem 14 miliard a pojišťovna by se mohla položit ? Stát do pojiš´tovny nalil další 3 miliardy a chce mít kontrolu nad tím, že to zase nebude k ničemu jako v minulosti několikrát. Já jako občan tohoto státu si přeji, když se z mé kapsi tahají peníze na záchranu zdrav. pojišťovny , tak aby měl nad tím procesem stát kontrolu. Proto nucenou správu podporuji . To by ODS snad měla vědět první !!!!

Taky podporuji nucenou správu a je nejvyšší čas, že to Ráth udělal, větší debílek, než je Musílková, nemohl tomuto gigantu šéfovat. ODS má namočený pracky do špíny a rozkrádání, které se v této pojišťovně trpělo a tak kolem sebe kope.
Jonatáne, naprostio s tebou souhlasím.

nejak porad zapominate, ze vzp je rizena statem, ze vsechny penize ktere do ni a z ni teceou opet spravuje stat a vlada svymi vyhlaskami a predpisy. i ty baraky co maji postavene jsou se souhlasem a financovanim ze statnich penez. ( mimochodem stat prerozdeluje vsechny penize vybrane na zdravotnim pojisteni od vsech obcanu bez ohledu na to, u ktere pojistovny jste . takze strucne , treba jste u hutnicke, ale ty hutnicka ty vase penize vubec nemusi dostat.... ) a jak chcete brat k odpovednosti nekoho, kdo striktne plni vse co je narizeno statem a nic jineho vlastne ani udelat nemuze ??? to by me zajimalo.

Luďku, nejste nakonec manžel neschopné Musílkové, která už dávno měla z VZP vyletět?

na stupidni otazky neodpovidam

"Správní rada rozhoduje o všech zásadních strategických krocích pojišťovny a jednotlivých finančních tocích, které přesahují hranici milion korun," vysvětluje mluvčí pojišťovny Jiří Suttner.

http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A051115_201901_doma ci_dp

Dlouho jsem tu nebyl ... koukám, nic se nezměnilo. Opět dezinformace ze všech stran. Jonatáne a BB, ač se vám to nebude líbit, luděk má pravdu, plky o tom, jak se ve VZP udělá pořádek, když tam přijde pořádný hospodář, budou pouhými plky - VZP už z podstaty nemůže být výdělečná, alespoň za současného nastavení systému zdravotnictví. Jestliže ministerstvo zdravotnictví nastaví befelem platby, které VZP musí plnit, včetně zvyšujících se náhrad za lékařské úkony, které si vydupaly lékařské odbory (teď nevím, kdo jim to donedávna prezidentoval??), tak nemá šanci cokoli ušetřit. Když vám, Jonatáne, vadí (vaše?) peníze, které se nalévají do pojišťovny (státní), obraťte se i na (státní) České dráhy, ty nás stojí také pěkné peníze, na Konsolidační agenturu a další státní organizace. Dokud se nezmění celý systém financování zdravotnictví, VZP nebude vydělávat, ani kdyby ho vedl sám pan Rath - jako že se k tomu schyluje. Je zajímavé, že chce nucenou správu zrušit v okamžiku, kdy odstoupí paní Musílková - jak si to mám vysvětlit? Že odchodem jediného člověka se zázrakem finanční situace VZP spraví?? To by byla převratná záležitost v dějinách ekonomie, aspirující na Nobelovu cenu.

Dneska sem viděl Ivana Langera na tiskové konferenci ODS na téma nucená správa VZP. To zase byla komedie. Sice tomu nikdo z těch papalášů vůbec nerozumí, ale jasnej názor na to maj všichni :o))

Tak to máš recht. p. Langr kecá do všeho. Zřejmě všude byl, všechno zná a od všeho má klíče. Konečně by potřboval nějakou funkci, kde by měl nějakou zodpovědnost a aby si o něj také někdo mohl otírat ústa, tak jak to dělá on. Krom neustálého tlachání ještě nic (mě nic nenapadá) pořádného neudělal a nevymyslel.
Chraň nás ruka páně před tímto pánem! Toť můj názor, tak at mě Karel kamenuje.

Jo,Jo já to viděl taky, hele ono za tím něco bude, mají strach, že Musílková nestihla nějaké ty papíry stopit. Nevím proč by tak ti Azuryti řvali . Čestný Azurit řval až s Indie a to je co říci.Oni tam ty pazoury mají asi v něčem namočený to je dnes už jasný , no a navíc jim přeběhl náměstek Pečenka/ODS/ a ten podle mého ledacos ví. Zatím moc nemluví, ale ono to příjde. Nechápu co je divného , když odvolají Musílkovou , která jako šéfova provařila 10 miliard. To opravdu nevím, jinej šéf by vylít že by si nestihl ani vyklidit stůl !

a už jsou tu dva pašáci , kteří mě napadli . Z toho co jsem napsal nemohli vyčíst ani na čí straně a kde vůbec stojím. Usoudili , že nejsem s nimi, a to jediné je motivuje k útoku . Tak že, staré komoušské heslo, Kdo není snámi ,jde proti nám, že soudruzi. Je vidět z jaké líhně jste vylezli, máte to tam v zadu v hlavě pěkně schované a vyleze to aniž si to přejete. Svazácké košile máte ještě ve skříni na půdě že . Možná jste vítězem nějaké té soutěže o nejlepší nástěnku, možná nějaká ta zasloužilá brigáda socialistické práce, nebo snad odznak a zlatý ? Nebo čtenářský průkaz Českosloveskosovětského přátelství nebo jak se to jmenovalo. A nebo snad do konce se soudruhem Tlustým přímo v partaji !

a zjišťuji , že člověk jménem Karel je hemeroidem pana Langera. Nevím však, zda se jedná již o hemeroid vnitřní a nebo ještě vnější. V každém případě není pro pana Langera tím, co by si on přál ! V horším případě muže být Karel Langer.

I vy kluci ono to přeci jen půjde, už tu máme jednoho zdravotníka, který nás poučí o hemeroidech, pak tu máme vytočenýho levičáka, který vidí červeně když čte Dr. Langer. A všichni dohromady ví dobře co je špatné. I vy negativisti, jedni to vás ještě musíme trošku pozlobit. Myslím si že pan MUDr.Mgr. Langer je jediný pořádný politik, který je schopen tady nastolit pořádek. A jinak čest práci soudruzi.

sleduj i sebe, zdali i ty neuplatnujes analni speleologii nekde ve svem zivote.....

Kadle, ty kluku pitomá, aby ses náhodou z toho MUDr Mgr. Langera neposral.Přál bych ti, aby ti operoval krční mandle.Je to takovej machr, že by ti místo nich odoperoval koule.To bys změnil názor Karle, až bys neměl žádný varle. To už bys potom mohl milovat akorát pana Langera a ODS.

za totalitního režimu státní bezpečnost sledovala své odpůrce. Sledovala je na každém kroku, neustále všude vysvětlovala občenům že jejich političtí odpůrci jsou zlí,zeměření proti ni, a strašila, že pokud by se dostali k moci, že všechno zničí. Toto činila způsobem velicé hloupým,vulgárním /neboť ve většině byli nevzdělaní/ a agresivním. Prosím čtenáře aby posoudil tyto řádky a příspěvky, klemixe, vianda,a další.