Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Ludkovi.
Budu ti tykat, i když si to nepřeješ. Lidem, kteří " sežrali všechnu moudrost světa" zásadně tykám.
Takže, ráda bych od tebe slyšela co si myslíš o tom, že na hlavním silničním tahu na Ostravu stoji billboardy ( které tam nechal postavit odesák Říman ) a na nich je varování řidičům, že po této silnici jezdí Paroubek rychlosti 200/ hod. ,že do vás nabourá a Vy zaplatíte pokutu ? ? ?
Jenomže vtip je v tom, že se to nezakláda na pravdě a tento ochrance pravdy lže jak když tiskne.
Přitom policejní šetření i prohlášení Uřadu vlády vypovída o něčem jiném. Vládní auta nikoho nenebourala.
Měla za úkol vyzvednou na Mošnovském letišti Paroubka. Jestli jeli 200 kilometrů v hodině tak to v žádné zprávě nebylo a také jsem se nikde nedočetla, že by to někdo zpochypnil. K dopravní nehodě došlo tak,že řidič osobniho vozidla umožnil koloně ( s právem přednosti v jízdě ) bezpečný průjezd tím, že zastavil u pravého kraje vozovky
Bohužel Mercedes, který jel za ním rychle, nestačil zabrzdit a do vozidla zezedu narazil. Stejně za ním jedoucí auto, které nedodrželo bezpečnou vzdálenost nabouralo do Mercedesu a došlo k dalšímu nárazu. Takže Paroubek do nikoho nenabourál a v autě neseděl. Opravdu pěkná ukázka lží a podlosti strany, která se hlásí ke slušnosti.
Kdyby Říman byl slušný a mravní člověk, tak peníze určené na licoměrné lži, by radši věnoval na dětské domovy, nebo na Fond ohrožených dětí.
Je mi jasné, že to zase omeleš a budeš nám tady podsouvat, že Říman je čestný člověk a nelže.
A proč by také měl dávat peníze na nějaké chudáky, že ? ? ? Ať se každý postará sám o sebe a když neumí tak to je jeho věc, že ? To je přece také i tvoje životní krédo, ne ? ?
Napsal jsi mi, jestli mi něco říká " čest". Na rozdíl od tebe mi " čest, mravnost, morálka i empatie " něco říká.
Podle mne jsi obyčejný rozežraný fracek, který přišel k penězům Bůh vy jak. Už jenom to, že ti není jasné co je poctivá práce mluví samo za sebe. Obhajuješ tuneláře a grázli a na všechno najdeš odpověď v zákonech, ale slušná lidská podstata, kterou by se měl řídit každý člověk ti uniká. Hodně lidi zapomíná, že každé zlo se každému vráti. Boží mlýny melou pomalu ale jistě. Každy dostane co si zaslouží, nemusí to být hned, ale své si splatí.

Říman jako ministr , odepsal železnici, preferoval vždy silniční kamionovou dopravu . Výsledek jeho snažení cítíme do dnešních dnů ! Zeptej se na Českých drahách co si myslí o Římanovi a uslyšíš věci nevídané ! A dnes te tupoň vyvěšuje bilbordy ? To je teda gól !

http://1.im.cz/n/photo//06/36/45sreco-gallerylarge.jpg

To je dobrej, ale opravdu hodně dobrej novoroční fór.

http://ipoint.financninoviny.cz/detail.php?article=53267

http://www.czech-tv.cz/vysilani/prog8287.html?porad=1176221164

http://bleskove.centrum.cz/img/photo/8/16/323.jpg

http://1.im.cz/n/photo//05/83/14bigqn-gallery.jpg

Musím se přidat na stranu Martina, protože jsem při jednání s několika stávajícími, či bývalými řediteli firem dostal informaci (nezávisle na sobě), že za působení pana Římana na pozici ministra dopravy docházelo k zarážejícímu postupu. Na vedení firem, které své výrobky posílali nákladními vlaky, docházeli přednostové železničních stanic a přesvědčovali je, aby k přepravě využívali automobilovou dopravu a nevyužívali služeb Českých drah. Toto jejich počínání (protože pochybuji, že takto jednali z vlastní aktivity) má jen dvě možné vysvětlení.

1) Někdo chtěl dostat dráhy do situace, kdy budou v problémech a tudíž budou velice levně na prodej.

2) Někdo měl eminentní zájem na tom, aby nákladní automobilová doprava zvýšila přepravu, aby byl důvod k větším investicím do budování nových silnic.

Přijde někdo na jiný důvod, proč k omezování přepravy po dráze docházelo? Časové hledisko neakceptuji, protože jsem přesvědčen, že vhodnou organizací - vhodným grafikonem nákladní vlakové přepravy by doprava nebyla o moc pomalejší, než automobilová, ale byla by ekonomičtější, ekologičtější a hlavně na silnicích by určitě docházelo k nižšímu počtu dopravních nehod s tragickými následky a ke zrychlení ostatní automobilové dopravy jako takové.

tak nevím koho budu volit ale Vás pane Langr určitě ne!!!!!

mn by jste si dát pauzu a věnovat se svému zaměstnání a nebo se přijeďte podívat jak žijí lidé v podhorských vesnicích za osm tisic hrubého což je Vaše práce za vašeho volebního období o privatizaci raději nebudu mluvit to je ten důsledek výše platu

Nevím nevím, nebyl to čestný předseda ODS, tehdy ještě ne čestný (vlastně podle mě čestný rozhodně nikdy), kdo sliboval na rok 2000 průměrný plat 20.000,- Kč? Uplynul rok 2005, jak si asi dnes za svými populistickými slovy stojí?

za předpokladu, že zůstane ve vládě a že banky a úvěry budou fungovat dle nastavených kriterii. když řeknete A, musíte říci taky B.

Když A, tak i B.

Kdyby se slova Klause měla naplnit, dokážete odhadnout, jaká by musela být před rokem 2000 inflace, jaké by byly úroky z úvěrů? Už chápete, proč v nich vidím populismus?

Pokud hovoříte o kritériích Klause, pak ten měl kritérium jediné - volný trh. Žádná regulace, žádná legislativa.

stále mi nikdo neodpověděl na otázku, co je poctivá práce. do té doby se tady budeme pouze plácat.

Luďkovi:
Původně jsem již nechtěl reagovat, protože bavit se s člověkem, který potřebuje vysvětlit pojem poctivá práce a považuje ho za komunistickou propagandu, jsem se již nechtěl bavit, jelikož je to asi marné. Ale když se tak vehementně dožadujete vysvětlení, pokusím se.
- na příkladu, který jste sám dal, s tou zdevastovanou halou. Z indícií, které uvádíte, nelze říci jednoznačně, zda je to poctivé, či nikoli. /Ale to mě u vás nepřekvapuje/. Takže: pokud jste legálně zaměstnával dělníky , platil za ně sociální a zdravotní pojištění /jak ukládá zákon/, pokud jste jim včas a spravedlivě zaplatil za odvedenou práci / jak je uvedeno v Ústavě - resp. v Listině zákl.lidských práv a svobod, která je součástí naší Ústavy/, zaplatil daň ze zisku státu a nepodváděl při daňovém přiznání -to rovněž ukládá zákon/, pak by bylo možno mluvit o poctivém byznysu. Tak to chodí ve všech vyspělých dem. státech na světě a drtivá většina podnikatelů se takto chová, výjimky se samozřejmě najdou.
U nás je spíš výjimkou narazit na slušného podnikatele.Je ale třeba říct, že těm našim nahrávají v nepoctivosti zákony, umožňující odepsat z daní prakticky všechno a tito lidé se statisícovými příjmy tak nezaplatí státu na daních ani tolik, co zaměstnanac s podprůměrným platem. Tyto zákony ovšem není jaksi politická vůle změnit a upravit je tak, jako např v Německu, Rakousku, o USA či Kanadě ani nemluvě.
Země které uvádím jsem krátkodobě navštívil / vícekrát/ a protože tam mám řadu známých a kolegů, o tyto věci jsem se zajímal a informoval je i o situaci u nás - žasli !!Buďte si jist, že mnozí naši tzv.podnikatelé by např. v USA brzy skončili v kriminále. Asi mi to nebudete věřit, ale když jsem tam použil termín poctivá práce, nikdo ode mě nežádal vysvětlení tohoto, podle vás komunistického, termínu. A taky nikde na světě nepovažují placení daní za trest pro schopné, jak to říká ODS ústy soudruha Vlastimila Tlustého.

díky za odpověď. souhlasím s vámi, že pokud je vše zapolaceno tak jak má, je to poctivá práce. i když si obratem vydělám třeba těch cca 30 milionů. a pokud tyto peníze použiji na nákup věcí do své firmy, je to opět poctivé. i když si tím snížím daňový základ.
nepoctivé je neodvést daně - a na to se samozřejmě přijde při kontrole fú a neplatit za své zaměstnance řádné odvody . nic víc. souhlasíte se mnou ?

Luděčku, tomu se taky říká VYCHCANOST.

Luďku,
musím souhlasit s Honzou. Vy programově napadáte všechny diskutující, potom pokládáte celkem nesmyslné otázky. Pokud Vám na ně někdo odpoví, tak s ním souhlasíte. Veškeré výsledky Vašich příspěvků jsou nulové protože se motáte do svých kritik takovým způsobem, že nakonec sám tvrdíte stejné věci, které jste před tím kritizoval.

otázka poctivé práce je nesmyslná ???
tak nic. zeptám se jinak, pokud byste měli tuto možnost, vy byste ji nevyužili?? vy byste byli takoví poctivci, že byste nechali svoji firmu firmou, dali státu na daních 60-70 procent zisku ?? a až byste ty daně odvedli, ze zbytku byste si zařizovali firmu ??
asi nemá smysl diskutovat.

Luďku, prosím, víte o čem mluvíte ? OSVČ má daně v rozmezí 15 - 32 % a právnická osoba cca 26 %. Rád bych věděl, kdo z podnikatelů platí víc. Minimální odvody 62,5 % platí zaměstnanec (platby zaměstnavatele i zaměstnance do zdravotního a sociálního pojištění + min. 15 % daň). Prosím, sdělte mi, kde jste na takový nesmysl přišel.

jsem osvč mám 30milionů z prodeje. zaplatím
61212 kč + 32 procent
dále zaplatím dph 19 procent z prodeje nemovitosti jako ze zboží
dále zaplatím daň z převodu nemovitosti a to je z peněz které utržím , nikoli z odhadu nebo nákupu. vždy je to z té nejvyšší částky a to je tuším 5 procent. zbyde mi tedy ze 30 milionů (když zapomenu na těch směšných 61212 kč)
16.8 milionu a z toho ještě sociální a zdravotní . to se přiznám, nevím kolik je v procentech.

Luďku, měje jasné, že platíte víc než jsem psal. Ale já jsem popisoval pouze přímé daně, které každý platí z příjmu. Nepřímé daně už jsou něco dalšího a ty platí procentuálně každý stejně, když něco koupí, nebo prodá. Nevěřím, že tento systém někdo někdy změní. Pokud nechcete platit daně, staňte se investorem - investujte do cenných papírů a po půl roce nemusíte platit daň ze zisku - to také stanoví zákon.

to novotný. já jen doufám , že se konečně někdo v tomto státě rozhýbe a udělá to, co se mělo udělat dávno. sjednotit dph na např 16 procent ze všeho. sjednotit daň z příjmu na stejnou procentuelní úroveň jako výše uvedené dph.
podstatně zjednodušit celý moloch v oblasti podnikání, osvč i pracujících tak, aby zaměstnavatel zaměstnanci pouze danil mzdu těmi procenty a osvobodil se od odvodů soc a zdrav. a přenesl to na zaměstnance ( stejně jako osvč) . navíc by se měly zrušit amorální daně ( např daň z převodu nemovitosti) a zrušit kontraproduktivní daně ( výběr a evidence stojí víc jak daňový výnos). to by pak každý mohl podnikat , vyrábět, pracovat dle své libosti a nepotřeboval by armádu úředníků a poradců, účetních a ostatních darmožroutů a dělal by si účto sám. podnikatel, který založí firmu a má cca10 lidí, nedělá už nic jiného , než celý den řesí papíry pro různé úředníky a na vlastní práci a rozvoj firmy už mu nezbyde. pokud má lidí víc, musí zaměstnávat další lidi, aby mu pomohli ten úřední moloch řešit. a na rozvoje firmy už peníze klesají.
podle mě je stávající system úplně k ničemu.

Luďku, jste zcela pod vlivem určitých nepřesností, kdy je všem podsouváno, že rovná daň vyřeší vše ( zlepší podmínky k podnikání, sníží nezaměstnanost, zprůhlední a zjednoduší administrativu a.j.) Zkuste se dooprvdy zamyslet a zjistíte (možná), že nic není tak jednoduché, jak se to snažíte prezentovat. Nehodlám Vás ale přesvědčovat, půjdu se raději připravit na další týden, abych nedopadl tak, jako Vy - abych nebyl tak negativistický za každou cenu.

to byla celkem alibistická a nic neříkající odpověď.
v čem by system mnou navrhovaný byl horší a negativní vůči stávajícímu ??? dotýkáte se meho negativistickeho postoje v současné době. to je omyl, ja doufám, že po volbách dojde ke kýžené změně a zlepšení podmínek.

Luďku, to nebyla nicneříkající odpověď, ani alibistická. To byla jen rezgnace nad tím, Vám něco vysvětlovat. Všiml jste si, že takto rezignovalo už více lidí a na Vaše příspěvky nereagují ? To nebylo tím, že jste je "umlátil" argumentama, to je způsobeno tím, že vy nejste schopem přijmout názory jiných a rozumě se nad nimi zamyslet. Nevím co by se muselo stát, abych na vaše případné další příspěvky dále reagoval i já.

Mějte se hezky a přeji Vám mnoho úspěchů v životě.

Jan Novotný

totéž by se dalo říci o vás, obhajujete tvrdošíjně svůj model i s chybami, které se vyskytnou všude v diskuzích.....
pokud definovanou věc nikdo nevyzkoušel, nemužeme tvrdit, že je špatná.

for Luděk

"pokud definovanou věc nikdo nevyzkoušel, nemužeme tvrdit, že je špatná"

Ano. Stejně jako třeba jiný produkt ODS, kupónovou privatizaci. A dnes se všechny transformující se země předbíhají, aby tento odstrašující případ privatizace zopakovaly, že jo.

tady je debata o daních, ne o privatizaci. ta byla na jinem foru

for Luděk

Mýlíte se, toto je v první řadě obecná diskuse a původní příspěvek této sekce je o poctivé práci.

Vy osobně jste se vyjadřoval, že nechápete obecný pojem poctivá práce. Ale máte pravdu, že jsem trochu mimo. Zrovna privatizace podle ODS, to není příklad, na kterém by se dal pojem poctivost vysvětlovat.

privatizace se podle mě povedla, až na pár chyb a průserů.
a za poctivou práci považuji jakoukoli práci či obchod, který je řádně zdaněn. nic víc.
pokud máte pocit, že např obchody na burze si vydělám ročně např 20 milionů, je to vaše věc.
p.s. pro všechny, živím se rukama a svou hlavou jako zaměstnanec u cca 6 firem již 25 let po celém území čr. aby vás zase nenapadlo mě strkat do koše s někým jiným.

"privatizace se podle mě povedla, až na pár chyb a průserů." - Opravdu pár?

Jinak poctivost nespatřuji jen v řádném zdanění. Zmínil jste obchody na burze, to je také dobrý příklad špatné legislativy v době ODS. "Drobní akcionáři, plačte" - zásluhou ODS dodnes.

Proč se chce ODS zříct odpovědnosti za propad Real mezd 1990-1991? Kdopak byl ministrem financí? Nevím o tom že by Tošovský byl Sociální demokrat! Ona snad v letech 1990-1992 Vládla Sociální demokracie????

a jak byste chtěl obrátit ekonomiku celé země z plánovaného na tržní system beze změn celkové ekonomické situace, když i ostatní země , se kterými byly obchodní vztahy , přecházely na jiný system hospodaření a tyto obchodní vztahy zanikly. spíš je mi divné, že nedošlo k masivnímu propadu jako např. Polsko ,Rumunsko ,kde byla nutná měnová reforma a znehodnocení vkladů i dluhů.
v tomto tehdejší vládě celkem fandím. nějaké mírné rozkolísání poměrů reálné mzdy v tehdejší době nebyl z hlediska makroekonomiky veliký problem.

Omyl já nezpochybnuji, že se to muselo udělat . Můžem polemizovat jestli zrovna takhle. mě šlo o tech 47,5% jinak tady máš přehled od roku 1989-1999 http://www.tendence.cz/pick/pick.htm

není ale možné srovnávat hdp a reálné mzdy ve dvou různých ekonomických systemech(před 89 a po). není tam vztažný bod, ke kterému bychom to mohli vyčíslit.

Topolánek neuvěřitelně lhal o reálné mzdě!!! na konci roku 1992 byla reál mzda 77,1%(1989-100%)na konci roku 1998 byla 102,2% to jest zvýšení o 25,1(poznámka nebylo to podpořeno produktivitou práce)Za ČSSD je to od roku 1998(102,2%) do roku 2004 130,2 to jest o 28%(poznámka podpořeno produktivitou práce) Obě strany jsem počítal za 6 let vládnutí. kde vzal Topolanek, že za vlady ODS vzrostlam reélní mzda o 47,5% ?

http://www2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje< br />
nejsou tam ale léta 91- 93

koukal jsem na tu tabulku. Tu znám, ale nevím jak z toho vyčíst reálnou mzdu.

http://www.mesec.cz/texty/casove-rady-dat/?SID=6EB5CF00C155B4BF1 6130BDFE538DE99

to je ale to samé , pramen je czso.cz
mě spíš zaujala stranka www.tendence.cz a z ní jeden odstavec o kuponove privatizaci.cit.

Podniky privatizované převážně kupónovou metodou (čtvrtina tržeb zpracovatelského průmyslu) byly bezprecedentně nejhorší, a to i ve srovnání s podniky s převažujícím státním vlastnictvím (v rentabilitě, v produktivitě, v závislosti na bankovních úvěrech - jen s výjimkou závazků po lhůtě splatnosti). na druhé straně podniky s převažující zahraniční kontrolou (šestina tržeb zpracovatelského průmyslu) byly bezkonkurenčně, násobkově nejlepší (v rentabilitě, v produktivitě, v platební morálce). k tomu přispělo i to, že si zahraniční vlastníci patrně dovedli vybrat podniky, které již před tím byly nejlepší, že jim zpravidla byly vytvořeny privilegované podmínky (oddlužení, ochrana trhu, ekologické očištění), že byly nejvíce vybaveny vlastním jměním a nejméně závislé na úvěrech (tím jsou i "vyvázány" z tuzemské makroekonomické restriktivní politiky). Podniky privatizované převážně standardními metodami (desetina tržeb zpracovatelského průmyslu) byly mezi oběma póly, stejně jako podniky s převažující státní účastí (šestina tržeb). Podniky privatizované standardními metodami, tedy v zásadě na úvěr, byly proti podnikům veřejného sektoru lepší v rentabilitě a horší v produktivitě, ale zejména byly nejvíce závislé na cizích zdrojích a úvěrech - zápasí se zadlužeností.

sorry, to patřilo o stránku výš

http://www.tiscali.cz/news/news_center_040920.778766.html

PŘEJI DO NOVÉHO ROKU MODRÝM STRAKÁM A VŠEM JEJICH PŘÍVRŽENCŮM, ABY PROJELI VOLBY NA CELÉ ČÁŘE, MODRÁ ŠANCE JE UBOHOST, JAKOU MOHL ZPLODIT JEDINĚ SOUDRUH TLUSTÝ.
Už proto, že ODS mezi sebou trpí takového člověka a mnoho jemu podobných, nám dokazují, CO JSOU ZAČ.

TEN NEPŘEDSTAVITELNÝ BORDEL, KTERÝ U NÁS VE VŠEM PANUJE A NA POČÁTKU KTERÉHO STÁLI ONI SAMI, JE TŘEBA ZARAZIT. DOUFÁM, ŽE U NÁS JE SPUSTA LIDÍ SE ZDRAVÝM ROZUMEM, KTEŘÍ NEBUDOU PODPOROVAT ZLODĚJE, PODVODNÍKY A TUNELÁŘE, ENORMNÍ BOHÁČE A BUDOU VOLIT STRANU JINOU, NEŽ MODRO-ORANŽOVOU.

VŠEM PŘEJI DO NOVÉHO ROKU HODNĚ ZDRAVÍ, ŠTĚSTÍ A SPOKOJENOSTI A TAKY "TLUSTOU PENĚŽENKU" , KTEROU NÁM BOHUŽEL NENAPLNÍ SOUDRUH TLUSTÝ. TO JE JEN "ÚHYBNÝ MANÉVR A ODPOUTÁNÍ POZORNOSTI", jak sami nazývají každý nápad nynější vlády, kterou svými nehoráznými výpady ani nenechají pracovat.

Ať soudruh Tlustý zdůvodní, kde vzal na vily, které si postavi, jeden inzerát v novinách nám oprvdu, ale opravdu oči neotevřel. Dále ať je potrestán za to, že se podílel na výstavbě monstrózního AQUAPARKU na Bublavě, v obci, kde lidé mají i pro běžné použití v domácnosti s vodou velké problémy a nyní kvůli tomuto "skvělému" nápadu, přijdou o veškerý obecní majetek, exekutoři už si brousí zuby.

TO Luděk : Z celé naší nynější diskuse vyplývá, že ač se Vám více lidí snaží vysvětlit podstatu v náhledu na věc, tak jste pořád na těch svých fundamentalistických základech - v tom je potřeba Vás uznávat - neměníte svůj názor. Bohužel jste na tyto své názory v podstatě sám. Je mi Vás skoro až líto. Váš život je dvoubarevný - černo - bílý. Ale život je o tom, že nemůže existovat jen černá a bílá. Nemůže existovat jen právní pohled na svět. Právo nemůže v žádném případě obsáhnout rozmanitost života a proto jsou tady nepsané zákony a ty by měly být nadřazeny zákonům "psaným". Říká Vám něco pojem morálka ? Nemorální člověk ještě nemusí být nutně v rozporu se zákonem a přesto s ním většina lidí bude opovrhovat - chcete se k takovýmto lidem přiřadit tím, že je budete obhajovat za každou cenu ? Proto já tvrdím, že kuponová privatizace nebyla morální (i když právně čistá), protože nebyly vytvořeny stejné podmínky pro všechny.
---------------------------------------------------------------- -----
Přeji všem mnoho štěstí zdraví a mnoho úspěchů v osobním i pracovním životě v roce 2006
Jan Novotný

Pane Novotný,
přeji i Vám hodně zdraví a šťastný a úspěšný rok 2006.

to já všechno vím, ale stát a celý jeho system se tímto černobílým systemem v podstatě řídí. řekněte mi jedinou věc ve státní správě a ve vztahu občan-stát, kde se jedná jinak než podle zákona. buď to jde , nebo nejde podle zákona. nic víc. jiná věc je vztah občanský mezi občany, tam je možná jakákoli dohoda a vstřícnost. ale ve státě versus občan nikoli.

do nového roku vše nejlepší.

To Luděk : Luďku, Musím trvat na tom, že nedokážete rozlišovat víc, než dvě barvy. To o čem se tady většinou bavíme je o politicích v zákonodárných sborech ( o poslancích a senátorech ). Ti by především se měli chovat mravně, morálně a korektně - ke všem. Oni rozhodovali o kuponové privatizaci na základě doporučení tehdejší vlády. Až teprve potom je to zákon, dle kterého se potom musí řídit celá státní správa a to je potom to o čem píšete, že orgány státní moci rozlišují co je zákonné a co ne. Myslíte si, že by to mělo být jinak ? Zkuste o tom trochu popřemýšlet a uvidíte, jak jste se mýlil.

v to máte v podstatě pravdu. problem poslanců je v to , že nerespektují ústavu této země. to je opět zákonná norma. morálka je u nich skutečně až na druhém ( i nižším postu). a problem je i v schvalovacím řádu, kdy pokud sněmovna neschválí určitý zákon, je rozpuštěna a jsou volby. proto se tam všichni chovají tak, jak se chovají.

http://www.volny.cz/vyber_cr/vyber1/profesor_klaus.html

Honzo,
díky za zaslání tohoto odkazu.Je to zajímavé čtení.Měl bych na Vás jednu prosbu: V jednom ze svých předchozích příspěvků se zmiňujete o poslankyni Němcové.Pokud o ní víte něco zajímavého, napište to prosím. Já o ní prakticky nic nevím, snad jen to, že tato paní, která se tak ráda tváří jako strážce morálky, půjčuje svoje služební auto /včetně karty na benzín a označení, že se jedná o služební vůz PSP/
svému synovi,který ho užívá k ryze soukromým účelů. - to
nedávno proběhlo tiskem. Takže pokud o její minulosti něco víte, byl bych Vám vděčný - docela by mě to zajímalo.
Děkuji Vám a přeji Vám do nového roku zdraví, štěstí a víru
v to, že je ještě mezi námi dost slušných lidí, kteří nepřipustí aby se ve Strakově akademii uhnízdily straky.

Aleši,
bohužel nebudu moci uspokojit Vaše přání a rozepsat se o této paní. Moc toho o ní taky nevím, to jsou jenom postřehy z médií. Nedávno proběhla malá zprávička tiskem, že Němcová Škodu Superb, kterou používal její syn, vrátila.

Vám i všem držitelům zdravého rozumu, přeji krásného Silvestra a úspěšný Nový rok, od kterého já osobně si slibuji, že modrá špína neštítící se zastrašovat lidi čímkoli, se opravdu ve strakovce neusadí.

http://apollon.holding.sweb.cz/cibulkovi_tunelari.htm

Luďkovi:
Ta vaše agrumentace o kuponové privatizaci je hodně slabá a jednoduchá. Myslím to s tím řidičákem.Tam totiž má každý stejnou možnost přístupu k učebnicím, testům atd a zkoušku udělá téměř každý- i mnoho pěkných pitomců / viz statistiky o zbytečných nehodách, jízda pod vlivem alkoholu..../. Tady je velký rozdíl od kuponové privatizace. Pan Novotný se vám snažil vysvětlit, že drtivá většina lidí prostě i kdyby chtěla, neměla možnost získat ty správné informace, o cenných papírech věděli něco jen synkové nomenklaturních komunistů, kteří se jako angažovaní a vysoce postavení svazáci dostali na Západ. A tady je podstata věci: KP rozjeli s vědomím, že je to možnost pro ně se napakovat, protože tomu skoro nikdo nerozumí a nemá ty správné informací.V tom je to svinstvo.Statisíce lidí a nejen důchodců byly naprosto bezradné a svěřovali své knížky do rukou těmto grázlům, kteří zakládali fondy. To že byl jejich problém? Ti byli postaveni před hotovou věc - kup nebo nekup za 1000 Kč do stanoveného termínu. To byla chladně dopředu vykalkulovaná " právně čistá" zlodějina.
Já si také vážím lidí, kteří jsou schopni vydělat peníze, ale na rozdíl od vás jen těch, kteří je vydělají POCTIVĚ. Jinak já jsem svoje kupóny Koženému a spol. nenacpal, já se pokusil získat akcie sám - např. tabákový průmysl apod. Docela mi to vyšlo a nestěžuji si, i když jsem tehdy o CP taky nevěděl nic.Měl jsem prostě i trochu štěstí,ale říkat o těch milionech lidí, že to byla jejich blbost, to by mi přišlo, vzhledem k možnostem které měli, ubohé.
A ještě dodatek k tvůrci KP: Myslíte si, že koncem 50.let mohl začít studovat na VŠE obor zahraniční obchod a dostat se pak na stáž do Itálie a USA někdo jiný než syn či dcera z rodiny vlivného nomenklaturního bolševika?Ještě koncem 70. a začátkem 80.let neměl nikdo jiný šanci - to vám garantuji! S pozdravem Aleš V.

to máte pravdu, každý udělá autoškolu, ale ne každý umí perfektně řídit !!!! a tak je to i s obchodem v jakekoli podobě. někdo je rozený obchdník a vydělá úplně na všem, někdo prodělá a firmu položí. a o tom to je. (časová podmínka prodeje či koupě akcii u mě neobstojíprostě byla tady nabídka do tehdy a tehdy a za kolik, kup nebo nekup. to je tvoje věc. jako v obchodě. máme třeba televize a je jich jen 100. je tam fronta a kupuje se. pokud to nestihnu zvažuju nebo nemám prachy, mám smůlu.prodá se to někomu jinému. nebo na vás v obchodě čekají se slevami , sezonnim zbožím atd. až se rozmyslíte???
co je podle vás POCTIVÁ práce. to mi teda vysvětlete....
tohle slovo užívali hlavně komouši pro prosazování třídního boje.
a o tom kdo kde studoval před 20 lety, to už je teď v téo době úplně jedno. poukazováním na věci dávno minulé vůbec nic v běhu věcí veřejných nezměníte. můžete se akorát nasrat , toť vše.

Nepochopím, proč se tady Luďku pořád snažíš pisatelům vnucovat svoje přitroublé názory, které, jak jsi sám dříve zmínil, sbíráš mezi známými po putykách.
Pokud nevíš, co je poctivá práce, musím tě politovat a označit za chudáka. Jako příklad pro takové, jako jsi ty uvádím, že Kožený, Krejčíř, Pitr a troufnu si tvrdit, že stovky dalších, si poctivou prací miliardy nevydělali. Stejně jako Železný, za kterého stát zaplatil miliardy v arbitráži a ten zmetek má tu drzost, že si ještě založí novou stranu. A co je nejsmutnější, ODS veřejně před časem přiznala, že nevylučuje s ním spolupráci, v případě, že se dostane mezi zvolené.
Privatizace byl podvod století pod taktovkou Klause. Chce to trochu víc času, aby se ti v hlavě rozbřesklo a pochopil jsi to. Věřím ve spravedlnost a přísné potrestání všech. kteří se na úkor nás všech nestydatě napakovali. Že na tom nese největší podíl ODS, o tom s tebou nemíním diskutovat.

nechte si sve pitomé názory o putykách a řeknete mi, co je podle vás poctivá práce. ohánění se koženým apod. ( to jsou takove primitivní frázem které slyším na každém kroku) svědčí o vaší nedostatečné vyspělosti .

raději se zeptám. je podle vás poctivá práce např koupím starou halu za cca 1 milion ve zdevastovaném stavu. investuji 5-6 milionů do oprav a dám ji dohromady. a pak ji prodám za cca 40 milionů třeba obchodnímu domu na vybudování prodejny. mám obratem pár měsíců zisk cca 30 milionů. je to poctivé ???
stejně tak je to třeba s obchody na burze cenných papírů. navíc obchody na burze se tuším nedaní.
co vy na to ?

To nejsou promitivní fráze, to je tvrdá realita všedních dnů, modrý ptáku Luďku.
Co se týká poctivé práce, tak si myslím, že s tou halou jsi nám všem dal jasně najevo, co jsi zač.

neodpověděl jste mi na otázku, co je poctivá práce. do té doby se tady budeme pouze plácat.