Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Už aby konečně bylo po volbách a vyhrála ODS ! Socany volí jen samý líný socky, co makaj jen 8 hodin denně ve fabrice a pak se flákají doma. Já mám dvě zaměstnání a od rána do noci se nezastavím. Večer musím rozvést ty svoje šlapky podél silnice, pak jdu na pracovní večeři s německým zákazníkem a musíme domluvit dovoz odpadků k nám. Pak si jdu konečně lehnout, brzy ráno musím zase posbírat ty svý šlapky a zkásnout je, pak zase hledat nějaký opuštěný budovy kam uložím ten bordel z Německa, pak předvolební míting ODS, potom pracovní oběd, pak tenis a už je večer a zas to jde nanovo. A ještě se to moje podnikání někomu nelíbí a pořád mě dělají problémy.Jedině ODS dovede ocenit takové iniciativní a podnikavé lidi jako jsem já. Ať žije ODS !!!

Tak nás ODS zase oblbuje plakátama: zdravotní sestra plat 21400 , dělník přes 20000...Tak tohle už před lety sliboval Václav II Samolibý a skončilo to ekonomickými balíčky a krizí ekonomiky.Doufám,že těch naivků co jim na ty jejich předvolební lži naletí, bude co nejmíň.

To jako myslíš, že nemáme naletět na ty předvolební gesta čssd o platu 26000 měsíčně ? POdle ekonomů je to nereálné a v soukromém sektoru platy spíš stagnují, vzestup živí jen banda darmožroutů s direktivním zvyšováním platů ve státní správě pod heslem," když nažrat, tak za cizí peníze", to tak nebolí !!!!

Davide, neuhýbej jinam.Není to snad pravda,že to sliboval a že to dopadlo,jak jsem napsal?

pokud by si lidi tenkrát nezvolili ze strachu před reformami čssd , už mohly být veškeré tyhle věcy vyřešeny a platy by byly podstatně vyšší, než máme teď ekonomika by taky byla očištěna a byla by pružnější atd. a ta krize ( kterou jsme si měli prožít tenkrát teprve přijde, až se bude muset všechno, co čssd této zemi udělala, napravit.

To se tedy mýlíš, lidi tenkrát Klausovi naletěli a volili ODS.Ta skončila v r.1997díky daňovým podvodům ve vlastní straně.Vyšlo to najevo jenom kvůli rozkolu ve straně, žádný viník nebyl nalezen.Protože ODS vždy všechno zatloukla a zametala pod koberec / rumová aféra, LTO atd./Narozdíl od ČSSD, kde svoje podvodníky a zloděje nekryjí a vydají je ke stíhání. Jak krade a podvádí ODS na radnicích a magistrátech je do nebe volající, přidělování státních zakázek svým lidem atd.
Ty jsi tak naivní, že myslíš, že by byly vyšší platy? že by podnikatelé nějak dramaticky přidávali svým zaměstnancům, když jsou zvyklí jim platit tolik co platí? Nebo že teď začnou poctivě platit 15 procentní daň? Cha cha ty jsi komik.Jsou zvyklí to ojebávat kde se dá, tak se to nezmění.Mnohý zaměstnanec s průměrným platem zaplatí na daních víc, než mnohá střední a prosperující firma.To bezpečně vím.

ale notak petulko, LTO funguje pořád a jsou v tom namíchaní úplně všichni včetně čssd a komunistů.
co takhle NBÚ a všichni premiéři od zemana počínaje, to je aspoň aferka, žádny malý ryby, hezky se falšovaly dokumenty pro " žádoucí osoby" . a najednou si nikdo nic nepamatuje...
ale k věci, jak můžeš tvrdit, že ODS by to nebyla schopna řešit ( v roce 98 a dál) . dneska máme na krku další krizi finanční ( viz dluhopisy vlády kvůli nedostatku peněz, půjčky od české pošty, enormní zadlužování státu,dluh domácností, dluh na zahraničním obchodu , začínající exekuce pro nemožnost platit dluhy u občanů- meziroční nárůst o 75 procent, do několika let zkolabuje system důchodů atd atd. )to si nevymýšlím, to citují ekonomové , teda spíše varují. co se týče přidělování zakázek svým lidem, na to je specialista gross, ten peníze urřené malým a středním firmám v oblasti telekomunikací prostě sebral a nalil je do telecomu , coby státní firmy. proč asi že?? protože mu z toho tečou prachy .....a jeho koupě pozemků coby orné půdy za pakatel a následný prodej po kouskách jako stavební parcely za tržní cenu , to by ještě šlo, ovšem kdyby mu to jeho kamarádíčkové na úřadech neprodali tak, aby si to nemohl koupit už přímo člověk, který tam chce stavět ...to je bez komentáře , mysli než začneš psát, kde je větší bordel, řekl bych ODS:ČSSD 1:6
15 procent daní prostě platit budou, je ale důležité říct, z čeho že. pokud investují zaplatí těch 15 procent ten, který mu to zboží prodal. a zaměstnanci či osvč platí stejně soc a zdrav. pojištění formou procent z příjmů. proč by tedy měli platit daně jinak... s progresí. je tam nevýrazná změna v příjmech státu, pokud se přejde na rovnou daň. a u obyvatel je to stejný, zkus si to spočítat, kolik dáš za benzin, telefon topeni vodu elektřinu 19 proc a potraviny 5 proc. spočti si kolik za měsíc zaplatíš a pak to zkus spočíst s jednotnou daní. vyjde ti to semeř stejně.

Pokud se chete něco dozvědít o IPB pozadí celého hospodaření a lidech kolem této banky doporučuji www.prefer-statement.wz.cz/a0009.htm Všímejte si především person . Pro "ludka" to bude hořké čtení !

Něco k té nomuře
http://ihned.cz//2-18072150-001000_d-9a

Hmm s vetšinou souhlasím. Stále však postrádám vysvětelní proč byla následně prodána ČSOB za 1 kč se stoprocentním státním jištěním.

Divokou privatiaci by socani neudělali lépe, spíše hůře, pokud by byli schopni vůbec něco zprivatizovat a těch 8 let co vládnou - stačilo, pokud by vládli od počátku, tak již po prvních letech bychom byli v prdeli - kam ostatně směřujeme i dnes po jejich 8 letech vlády

4 roky vládli - nevládli - pod Damoklovým mečem Klause. Tak pozor na to!

Zřejmě špatná paměť , že jo?Moc rychle jsi zapoměla jakým marasmem končila ODS. Ekonomickým, HDP -0,7% a záchranné ekonomické balíčky i politickým, nahrazení úřednickou vládou....

0,7% HDP a co?
Těď je 6 a mame se pro to lepe? Mimochodem platy naopak v této době rostly nejpomaleji za celé období. 6 % je teď jenom kvůli zahraničním investicím do jednoduché a levné manuální práce. A až budeme drazí a odejdou všechny fabriky více na východ, tak si těch svých 6 % můžeš strčit někam.

zapomínáte vsichni na to, ze stav hospodarstvi a krizi v 96 vyprodukovala cnb svym razantnim zvysenim urokovych sazeb a tim zpusobila pad mnoha tisicu firem, ktere nebyly schopny tohle splatit a zbankrotovaly. vsichni melete o tunelovani a vubec vam nevadi , ze nejvetsi tunel jsou ceske drahy (rozdelily se na nekolik divizi a na divizi budovy prevedly veskere dluhy-no neni to tunel jak vysitej ???) a jen proto, ze to je statni podnik se to pekne ututlalo. k divoke privatizaci asi toto.firma jede, vydelava a ma maly zisk , jen tak na obnovu stroju atd. a da se do privatizace, protoze je statni. tyn ja si vezmu uver, koupim ji, stat dostane penize a ja mam dluh u banky vcetne uroku. a vyroba je stejna, pocet zamestnancu stejny platy stejne atd. a firma je tim padem v dluhu , ktery se musi platit, jinak padne. takze nezbyde nez: vyhodit prebytecne zamestnance, zmenit vyrobu(riziko, ze nove veci nikdo nebude chtit), zvysit ceny ( nebezpeci odlivu klientu jinam)
atd.
a ted mi reknete chytraci, jak byste to vsechno udelali, kdyz vam banka jeste hodi klacky pod nohy.

Na to plakání největšího ekonoma na světě jak ČNB podrazila jeho geniální vize se zapomenout nedá :o))....
To Rezek: samozřejmě že se mám mnohem, mnohem lépe než v době vlády ods, a to nedělám ve státní správě , ale ve velké zahraniční společnosti...

Předpokládám že narážkou na státní spravu chceš řící, že za vlády ČSSD se mají úředníci dobře.
Hmmm dobrý a co vyrábíte?
Můžeš říci čím se konkrétně ČSSD zasloužila, že se máš dobře?
Jestli to porovnáváš na peníze, tak tě chci upozornit, že před několika lety bral každý méně peněz nežli teď.

to haghar, neodpovedel jste, jak to udelat v privatizaci s vyrobou, dluhy, uroky atd

sorry, hargar.

to bylo reci, co ??? a najednou ticho

A co čekáte? Nejsem ekonom abych mohl fundovaně odpovědět. Od toho si platím a volím politiky, aby zvládali i takové situace a klaus ji prostě nezvládl.Že něco nejde, je hrozně jednoduchý říct.V 92´jsem volil ODS...

kdyz nejsi ekonom, tak tady neplkej nesmysly.
viz :Moc rychle jsi zapoměla jakým marasmem končila ODS. Ekonomickým, HDP -0,7% a záchranné ekonomické balíčky i politickým, nahrazení úřednickou vládou....

Milej zlatej , ktomu nemusím být ekonom abych poznal průšvih, hlavně na své peněžence...A propos, ty jsi ekonom?

ekonom nejsem, ale uz 3 roky si pomoci kalkulacky davam dohromady veskere veci, co cssd vyplodi, srovnavam se statistickym uradem a srovnavam to hlavne s rokem 90-97 a pripadnou jednotnou dani cca15-17 procent. a konzultuji s ekonomy, mame je v rodine. vsichni krouti hlavou nad nesmysly z dilny cssd a tvrdi, ze to bude jeste horsi. staci ???

Stačí - už dávno, trochu jsem se ušklíb nad tou 15-17...18?

v Kanade je uz leta zavedena 17 procent a funguje...

Pro Hargar
Tak to jsem se moc nedozvěděl. Co dobrého ČSSD udělala neviš, ale co špatného ODS to jo. Poznáš průšvih na své pěněžence? To že teď máš více peněz? No vzhledem k tomu, že koruna léta posiluje a spoustu věcí je levnějších (počítače, elektronika, oblečení), potraviny celkem stagnují, pouze služby zdražují a při tom všem máš větší plat, tak se ani nedivím, že máš více peněz. Ale že by za to mohla hlavně ČSSD a její zákony, to si nemyslím.

co dobrého udělala ČSSD? 1. privatizace bank 2. investiční pobídky 3. vstup do NATO 4. vstup do EU

K 1. se vzhledem k Nomuře nebudu vyjadřovat, 2. kdyby byly pobídky pro tuzemské i zahraniční firmy stejné a nebyly jen podporou pro krátkotrvající manuální výrobu, tak lze i pochválit, 3. 4. to je tak záslužné jako když při štafetě na posledním úseku dostaneš kolík a máš do cíle uběhnout 2 metry. Být jiná vláda u moci (krom komoušů) tak je to uplně jedno a stejně tam vstoupíme.

Pane Rezku, Nomuře to neprodala ČSSD ale Tošovského vláda. Rozhodlo se však již za ODS. Investiční pobídky jsou samozřejmě stejné pro všechny a dostávají je i české firmy jak se můžete přesvědčit např. zde u zpracovatelského průmyslu http://www.czechinvest.cz/web/pwci.nsf/dwnl/C399B8936BCBAE3DC125 7125002DC930/$File/Udelene%20pobidky.xls

u technologických center dostalo pobídky dokonce nejvíce firem z ČR. Takže modří ptáci, nechte už těch lží http://www.czechinvest.cz/web/pwci.nsf/dwnl/69A32ACDB92569C2C125 6EC20064EB50/$File/Udelene%20inv_podpory.xls

No tak se můžeme z toho celého seznamu soustředit pouze na bod 2. U 3,4 je vše jasné, 1 tam sice privatizace byla za Tošovského, ale dát někomu celou banku za 1 kč a přitom jim ještě veškeré dluhy jistit a platit, to je privatizace z říše snů.
No a u 2. Když krachnul v Hranicích LG Philips tak stát hned nabídnul finanční podporu. Když o tu podporu požádala česká firma podobné velikosti (CTC nebo jak se jmenuje) a ze stejného oboru, která také šla do krachu tak se s nima ani nebavili. Tomu neříkám stejný přístup k finanční podpoře. Jinak je pravda, že se konečně probrali a začali i podporovat nemanuální výrobu. Ale podpora pobídek pro technologická centra byla schválena teprve nedávno, takže do této doby jediný důvod proč sem investoři chodili a stále chodí je nízká cena práce, nikoliv nějaké úžasné zákony.

Rezek,
jak si dovoluješ napadat tady paní Annu za pravdu, která tobě se nelíbí? Krásně dovedeš vyjmenovat kauzy, kterýma se "proslavili" socani. U modrých ptáků netřeba jmenovat, stačí DIVOKÁ PROVATIZACE a vše vco s ní souviselo. Nebýt vlády ODS po 89, byli už jsme dávno někde jinde a ne v prdeli, ti to mají na svědomí, tak zaraž!

Napadat za pravdu? Dukazem toho, že paní Anna nemluví jen pravdu je o pár příspěvků niže. Tam tvrdí, že poslanci si nesnížily platy protože když se o to ČSSD pokusili tak jim to vždy ODS zablokovali. To je sprostá lež a alibismus kdy všechno špatné házíte na ODS. Kdyby paní Anna uznala, že i ti její socani jsou zmetci jako ostatní v případech kdy jim jde o vlastní koryto, tak ani nepípnu.
U modrých ptáku není potřeba jmenovat, stačí divoká privatizace? Obvyklé klišé socanů co nejsou schopni jmenovat konkrétní kauzy. A jelikož víte prd tak prostě napíšete zloději a privatizace. No a když prohrábnete internet, tak možná nějakou kauzu najdete, ale z hlavy víte prdlačku.
Nebýt vlády ODS tak jsme byli už dávno někde jinde? To se to kecá, že? Po bitvě je každý generál. A kde by jsme jako měli být? Na urovni Německa? 40 let tuto zem plundrovali komunisti a vy si myslíte, že se vše spraví za 10 let. Až přestanou být češi líní, zamindrákovaní, závistiví, přestanou zneužívat co je jim zadarmo poskytováno, tak se možná někam posunem. A pokud máš mindrák, že ostatní mají peníze a ty ne, a spoléháš na sociální systém, tak se přestěhuj do nějaké komunistické země, kde všichni mají práci a stejně peněz.
Řeknu ti kamaráde jedno, nejsem fanda socanů a ani ods, protože v obou stranách jsou křiváci a lháři z kterých je mi na nic, ale na nic mi je také z lidí, kteří žvaní o špinavosti toho druhého a při tom slepě přehlíží špinavosti svojí strany a pokud někdo něco namítne o četnosti jejich favoritů, tak místo aby se nad tím zamysleli a přiznali, že na tom něco je, tak žvaní a hází špínu na druhého dál.

Pánům puberťákum Davidovi, Rezkovi i Buffymu odpovím co nejdřív.

Bla.Bla. Bla

Sestavil jsem pro Vás pane Langer a nejenom pro Vás, takový plakátek, který karikuje současný stav hospodaření s vodní energii. Jsem zatím začátečník, takže jsem se zatím zmohl jen na jednu stránku, "ale nikdo mi s tím nepomáhal".

http://www.mujweb.cz/zdravi/kneippnet/mlyn.htm

Mně osobně to jedno není, že s nějakých důvodů, snad "pietních", zachováváme mlýny a vodní díla vůbec, v tom stavu jak to chtěli komunisti. A mohla by s toho být radost, když by se postupně dávali do chodu tyto technické památky.
Kiswetter.

Michale, pokud píšete něco přímo Langrovi, pak musíte najet na názory a volné. On odpovídá jenom na této stránce, zde jenom tlacháme mezi sebou.

Hlavně běžte všichni k volbám a nespleťte se . Vezměne rozum do dlaní. Langer se svou modrou šancí nás nespasí.