Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Když to tady čtu tak se stydím , že jsem ČECH . A vůbec, že jsem sem chodil ! Horzná diskuse !

netrap se, tihle diskutujici jsou az na par vyjimek zaryti socdemaci nebo komousi. ti s ceskym narodem nemaji nic spolecneho. jen se tady narodil vyrostli a umrou. spravny cech ma na srdci narod a zemi, nikoli sve osobni katastrofy jako mindraky . pres ty se cech prenese a slouzi sve zemi bez ohledu na svou kapsu.

Ludku ty si se ale taky povedl ! Tebe z toho opovržení nevylučuju !

jo rikam po pravde, jak to ve skutecnosti je. zadna demagogie

Vážení, Antimary zneužil muj mail. Je to asi zaprcaný socdemák, co žije jen ze sociálních dávek a závidí všem, co poctive pracují a mají více peněz než on. Děkuji za pochopení

Všeci ste kokoti. Asi vám dám brzo do držky. Serete mě zě tady píšete takový prostý sračky. Kde je dopiče trocha slušnosti Kurva, Pořád se tady Vy zmrdi mluví sproště asi vás nakopu do ptáků ať vám pořádně zmordaj vy Svině Pomrdný!!!

??????? dg 307 ?????

jeste by jste meli udelat poradky uvnitř sve strany se soudruhy p.Tlusty apod. Ocistit se od zlocincu !

a ze nebecis na webu cssd ?? tamn je aspon zlocincu a podvodniku

Ivane vs. Ludku
jak muzete slibovat 30-80 tis platy kdyz zajem kazdeho soukromeho sektoru ktery podporujete je dat co NEJMENE !!!

kazdemu podle jeho kvalit. znam hodne soukromych firem, kde makacum u soustruhu nebo frezy ( rozumime samozrejme nc stroje na spickove urovni) maji plat 40-50 tisic za mesic. samozrejme ze reptaji, ze to stoji za hovno, ale kdyz jim zamestnavatel rekl, at si hledaji praci jinde, kupodivu nikdo neodesel.
nebo treba autoservisy, tam si monter ( kvalitni) vydela tak 25 mesicne. ale musi to byt kvalita.
pokud nekdo delat neumi a spokoji se s vratnym nebo prodavacem, nedivim se, ze ma 8-10 tisic. vsechny mzdy uvadim v cistem.

Ludkovi.
Ludek, ty jsi pořad stejně blbý demagog s omezeným viděním světa. Co řekne ODS, to je pro tebe svaté, aniž myslíš svým vlastním mozkem.

tak mi reknete, co jsem rekl spatneho, co se neslucuje se skutecnym stavem veci a co je tedy demagogie.

Pani Kozlova kaze o pouzivani vlastniho mozku. :-))
Dobry for. Stale cekam az si obhajite ten svuj blabol o navrhu snizeni platu a jeho naslednym zablokovanim ods. Ve vasem pripade se o pouzivani zdraveho rozumu da take pochybovat, zvlaste pokud ve vasich prispecich dokazete lhat a urazet.

Co rekne ODS ma hlavu a patu a proto nikdo z nás, voličů ODS nad tím premýšlet nemusí. Zamyslet se musí socdemáci a ti to právě neumí.

Nechápu voliče ČSSD, vždyt za jejich vlády ze zvýšil počet sociálních občanů!!! To je politika ČSSD??? To je politika korytářů a bandy lhářů!!!

Pane poslanče,
přečetl jsem si se zájmem Váš článek o korupci z 10.4.2006 v MF Dnes a musím bohužel konstatovat, že z tohoto článku opět čiší ODSácké ideologické bláboly, které nemají nic společného s tím, jak fundovaně odpovědět na problémy korupce, popřípadě ukázat jak problém věcně řešit. Je to názor pravicového politika v deníku MF DNES, který by klidně mohl nést hlavičku : MF DNES - denní tisk ODS. Váš názor, pane poslanče, v tomto deníku je jedním kamínkem v celé mozaice všeho možného, co má vést k tomu, aby se ODS všemi prostředky dostala k moci - i za cenu lží, polopravd, výmyslů, vytržených informací z textů, když se mi to hodí v můj prospěch, apod.
Shodou okolností v MF Dnes 10.4.2006 na straně A7 vyšel článek od Jakuba Pokorného - Američtí experti radili Čechům jak zatočit s korupcí. Tento článek amerického odborníka Petera J. Ainswortha byste si měl, pane poslanče, přečíst, abyste pochopil bez ideologických předsudků možné příčiny a osvědčené metody používané v Americe. Myslím si, že americká administrativa se určitě nedá nazvat levicovou. Metody, které se používají v Americe jako práce s informátory, používání agentů v civilu, institut korunního svědka apod., jsou používány běžně a americká společnost to vnímá velice silně. Americký odborník přiznal, že i u nich mají např. problémy s lobbisty, kteří mají kontakty na členy Kongresu apod.
Jak uvádí americký odborník, propracovali systém etických norem i na úrovních starostů ( formuláře s přiznáním). Když si těchto pár příkladů dáme do našich podmínek a souvislostí s tím, co se děje u nás, jak není vůle našich politiků tento problém řešit ( vláda i opozice), protože se obávají toho, co všechno by se naši občané o našich politicích na všech úrovních mohli dozvědět, je zřejmé, proč tento problém je neustále blokován a neřešen. Dřív nebo později ale k tomu bude muset dojít. A to pak bude kauz!! A bude jedno, jestli jsou to lidé z levice nebo pravice, protože korupce je tam, kde chybí etické normy a systém přísných postihů.
Pane poslanče, pokud si vůbec tuto reakci přečtete a odpověď nebude za Vás zpracovávat x-tý asistent, vyvarujte se prosím argumentů, že Amerika má jiný právní systém( což samozřejmě má), že u moci je již osm let ČSSD(což samozřejmě už je), protože to jsou pro každou vládní garnituru již opakující se klišé ( nejdříve ODS – 40 let zde vládli komunisté, pak zase ČSSD – to je z doby vládnutí ODS, a příště možná po volbách opět – příčina je z doby vládnutí socialistů a tak dokola). To jsou pouze výmluvy, které mají pouze zakrýt to, že se to nehodí řešit, či neschopnost problém řešit. Opakuji, to není problém pouze toho, kdo je momentálně u moci, je to problém celého politického spektra, zda chce korupci řešit, či ne. Do doby, dokud politici nebudou mít vůli tento problém řešit a nebudou mít „ přímý tah na branku“, se situace nezmění, jen se bude prohlubovat a bude horší nezávisle na tom, kdo bude u moci.
Ing. Gabriel Karel

Pane Gabriel,
Mluvíte mi z duše. Pochybuji ovšem, že se něco změní je přece známá pravda, že nejlépe se vládne tam, kde je největší nepořádek. Politici nemají nejmenšího důvodu něco o´pravdu řešit. Je přece mnohem jednodušší neustále omílat - "my za to nemůžeme - to zavinili oni"

fuck you!!! Keci keci, napiš to kratší, kdo má ty bláboly číst? Se chceš vyrovnat Paroubkovi?

pro diskutujici:
Kolik nam zbude???

zdroj
http://virtually.cz/?art=10946

V zájmu všech slušných lidí, kteří se v tomto levičácky-zlodějském prostředí
doposud živí vlastní prací a vyživuje tak ještě několik darmojedů, pošlete
tuto zprávu co nejvíce přátelům a otevřete jim oči! Mnoho lidí nemá ani
potuchy o "sociální spravedlnosti" levicových stran! Máme zde finanční
socialismus!

Zamyšlení před volbami... spravedlnost podle ČSSD!

Kolik peněz Vám zbude když Vás firma ocení na 100 000 Kč??? (aneb jak si
ČSSD představuje blahobyt)

100 000,- VÁŠ SKUTEČNÝ PŘÍJEM (na kolik si Vás firma cení)

- 19 270,- soc.pojištění "zaměstnavatele" (26% hrubé mzdy)
- 6 630,- zdrav.pojištění "zaměstnavatele" (9% hrubé mzdy)
- 103,- povinné úrazové pojištění (0.14% hrubé mzdy)
________
73 997,- HRUBÁ MZDA (údaj na výplatní pásce)

- 5 920,- soc.pojištění "zaměstnance" (8% z hrubé mzdy)
- 3 320,- zdrav.pojištění "zaměstnance" (4.5% z hrubé mzdy)
________
64 747,- ZÁKLAD DANĚ

- 20 719,- Daň z příjmu (max. 32%)
________

44 028,- ČISTÁ MZDA = vyplaceno (sazba přímých daní 56%)
- 10 939,- DPH 5% nebo 19% a spotřební daně
________

36 089,- zůstatek (celková daňová kvóta zdanění práce 64%!!!)


Za 100 000,-, které za Vaši mzdu udá Váš zaměstnavatel si můžete koupit
zboží v celkové hodnotě 36 089,- (V případě nižších příjmů a zdanění
nejnižší sazbou daně z příjmu 15% je konečný zůstatek 45 111,-, tj. celková
daňová kvóta 55%...) Progrese tedy skutečně není velká (9%) pouze s tou
drobností, že absolutní zatížení všech příjmů, vysokých i minimálních, je
drtivé.

Do práce chodíte proto, abyste si mohli za vydělané peníze něco koupit.
Když si tedy za zbylých 36089,- Kč "něco" koupíte (kromě potravin je
dnes skoro
všechno v sazbě 19% a díky proevropské politice ČSSD tam bude patřit i
bydlení), prodávající odvede státu daň z přidané hodnoty o kterou jsou
prodávané zboží, nebo služby pochopitelně dražší. Ve skutečnosti tedy
zůstane jenom 30 326,- Kč!!! Takže z každých Vámi vydělaných 100 000,- Kč,
skoro 70 000,- Kč dostane stát!!!

Není to žádný trik ani manipulace, je to prostý souhrn faktů, který stát
zahaluje houštím tisíců stránek zákonů, vyhlášek a pokynů. Kromě těchto
daní, stát vybírá ještě mnoho dalších daní od lidí, podniků a podnikatelů
(daně z nemovitosti, daně z prodeje nemovitostí, darovací daně, daně
dědické, daně z příjmů, daně silniční, atd.). Za vlády ČSSD celková daňová
zátěž stále roste. Otázkou zůstává, kde ty obrovské sumy peněz, které stát
vybírá, jsou, když ani tyto peníze státu nestačí a tak každoročně naše dluhy
značně rostou už od té doby, kdy se ČSSD ujala moci. Kde ty peníze jsou,
když zdravotnictví je v krizi, školství zanedbané, po silnicích se skoro
nedá jezdit.? Platíme tolik za své sociální jistoty, nebo spíše za "jistoty"
státních úředníků a za jistoty těch, kterým se nechce pracovat? Jestliže
podstatně vzrostl počet úředníků, jestliže nezaměstnanost za vlády ČSSD
stoupla na dvojnásobek, pak pochopitelně jsou také vyšší výdaje. Větší
zdanění práce samozřejmě prodražuje pracovní sílu a vedle zdražování výrobků
a služeb vede také k propouštění, protože firmy a podnikatelé buď krachují
nebo nejsou schopní uživit tolik zaměstnanců, kolik by potřebovali.

Mnohem víc peněz se však propadne a zašantročí v neprůhledných, pochybných a
často předražených státních zakázkách a v korupci spojené s jejich
realizací. Ačkoliv ČSSD vstoupila do vlády s populistickými hesly typu "akce
čisté ruce", velmi brzy se ukázalo, že to byl velký podvod na voliče, neboť
právě za vlády ČSSD se korupce nejvíce rozmohla.

Proč je to lidem jedno? Proč se neptají, jak je možné, že v Chorvatsku
postaví 100 km dálnic za jediný rok a za poloviční cenu než u nás, proč se
neptají, kam se ztrácí stovky miliard ze státního rozpočtu, proč se neptají,
kdo jednou bude platit ty ohromné dluhy a úroky z těchto dluhů tak špatně
hospodařícího státu, jak dlouho nám porostou daně?

Jestli nechcete, aby bylo ještě hůř, ptejte se!!! A také pošlete tento mail
svým známým. Tak málo lidí ví, o kolik je stát ve skutečnosti obere...

Pane luďku, pokud zadám těch 73 997 do daňové kalkulačky na stránkách ODS, vyjde mi čistá mzda 48 359. Takže si v těch číslech laskavě udělejte pořádek :o)))))))))

A navíc, pokud budu mít za ODS hrubou mzdu 73 997, tak budu mít čístý příjem 44 396, což je ještě o 4 tisíce míň než dnes. To je pane politika :o))))))))))))

za prve, je to prevzaty dokument a za druhe zadejte si to do kalkulacky na webu

http://www.ods.cz/volby2006/kalkulacka/index.php?todo=sendf

kde mi vysla castka 52120 mesicne pro jednoho bezdetneho svobodneho obcana. ( zadani 73997 kc) kde jste prisel na tech 44 tisic(resp 48) . dal nechapu, kdyz vam veb spocita castku 48359 kc mesicne, proc v druhem clanku tvrdite , ze za ods budete pri hrube mzde opet 73997 mit 44 tisic. obavam se, ze v tom mate hruby nejasno.

Prosím tě Luďku, stejně to bude všechno úplně jinak, kdo věří těm kecům a slibům?

Pane luďku, vy jste asi totálně nechápavý. Ve druhém článku totiž píšu o něčem jiném než v tom prvním, ale pro Vás je asi problém si toho všimnout. Stále jste mi však nevysvětlil, jak je možné, že se čistý příjem uvedený ve vašem příkladě tak výrazně liší od čistého příjmu uvedený v kalkulačce ODS, a to o cca 4000 (první příspěvek). Druhý příspěvek je o tom, že pokud budu mít naprosto stejnou papírovou hrubou mzdu, tak za daňové reformy ODS zaplatím na daních o 4000 víc než dnes. To je vskutku výhodná politika.

tak mi tedy reknete, klemixi, jake parametry mate v praci a jake zadavate do vypoctu ods.to by me zajimalo

to bb: ja pevne doufam, ze se to ods podari prosadit a bude konec tem socialistickej hovadinam v oblasti financnich uradu, priznani atd

Zajímalo by mě zda ludek s davidem spolu taky souloží !

Já myslím že ne.Oni nejsou schopni erekce a tak místo toho jen připrcávají modrým ptákům, protože ten jejich se na nic nezmůže.

Pane Langer, nemohl by jste Vaše stránky trošku zkulturnit?