Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Dělám u policie více jak 30 let, nejprve základní útvar pak 26 let kriminálka. Nikdy jsem nechtěl dělat vedoucí funkci , což jsem si splnil do dnešních dnů pracuji jako řadový kriminalista. V roce 1985 jsem požádal o studium na vysoké škole SNB, bylo mě řečeno, že nejsem kádrová rezerva OVKSČ a žádost mě nebyla doporučena. Nechal jsem se tedy alespoň zapsat ke studiu na důstojnické škole, kterou jsem dokončil řádně po dvou letech zkouškou / není uznána jako vyšší odborná škola / V roce 1993 jsem požádal o studium na Policejní akademii, bylo mě řečeno, že přednost mají mladší ročníky a nebyl jsem ani připuštěn k přijímací zkoušce. Dnes jsem byl zařazen na 7 platový stupeň, kde je předepsané Odborné vyšší a nebo vysokoškolské vzdělání ! V 51 letech mám 4 roky na to, abych si večerně a ve volných dnech S/N vzdělání doplnil, pokud né, můžu táhnout . Dobrý ne ! Může mě někdo z přítomých kolegů naznačit jakou mám reálnou volbu ? Po 30 letech nočních služeb, neplacených přesčasových hodin, kdy jsem o volný čás okrádal svou rodinu ? Má začít studovat a znovu ve svém volnu odcházet z domova a říkat manželce znovu a stále promiň ?

Můžu-li doporučit, ale nebude to jistě lehká volba, vydržet několik měsíců a se solidní rentou a odchodným jít pryč. Pan ministr nebude tolerovat "nevzdělané bez titulu" (ikdyž má titul většina na školách, kde jim to je k práci na ....). Tvé zkušenosti jdou s novým zákonem pak někam a tak dopadne většina ve vaší kůži a nedivil bych se, kdybyste odešel....hlavně, že protlačili takový nedodělek.....a teď se bijí do prsou, jak jsou dobří a jak se vším pohnuli....no comment

Omluva za chybu v tykání, po tolika letech na ulici a ve Vašem věku si zasloužíte respekt, pardon.

Je to k vzteku, nebo k pláči . sloužím u PČR sice o 7 let méně , ale i tak se již počítám k těm déle sloužícím. Nový zákon , ale vůbec nebere v potaz nějaké zkušenosti . Škola nikdy nebyla a nikdy nebude patent na rozum. Toto ale v naší složce nějak naši nadřízení a vysoce inteligentní Bc. a Mgr. nějak nechtějí připustit. Pořád nás chtějí srovnávat se západem , ale tam nikoho nehodnotí podle toho jaký má titul, ale co dovede.

Jiří, z toho si nic nedělej, já letos končím Bc.studium a pro změnu jsem na tabulce, kde školu nepotřebuji a vzhledem k tomu, že jsem na tabulce, kde i postup o patro výš by nebyl na tbl., kde je potřeba vzdělání a jsou tam ze 100% chlapi bez školy (sice "většina" na svém místě), ale nikdo je po těch letech už nedonutí, aby si tu školu dělali a postoupili dál. Proč, když ji nepotřebují a jsou spokojení....Tj.ten karierní řád, jak s tím mažou med kolem hu... takže mám stejně na výběr, buď odejdu pryč, ikdyž mě ta práce baví a budu si hledat místo ve vyšší třídě nebo se s tím srovnám a budu dalším ze stovek (tisíců) vysokoškoláků, co šlapou chodník.....a tak to chodí...:-)))

Podle mého názoru se tě chtějí asi zbavit, protože tě mohli dát do 6 třídy. U nás před lety posílali na školu plno nových kluků z hlídkové služby. Jednalo se většinou o kluky, kterým to nešlo ani na ulici tak ani v kanceláři a elegantně se jich zbavili na 3 roky, když je poslali na denní studium. Po jejich návratu je začali dávat na kriminálku a starý pardálové jako ty je museli všechno učit a dělat na ně. Ještě domů nosili méně peněz jak oni. Výsledek toho byl, že plno schopných kluků raději odešlo do civilu.

pro "bbb"
Když to vezmeš selským rozumem, tak kam by měli ty " masy " vysokoškoláků postupovat ? Já jsem na funkci zpracovatele, sloužím naprosto stejným směnným způsobem, jako územáci na naší směně a nedokáži si představit, kdyby si všichni zpracovatelé udělali ( jako že studuje poměrně dost lidí ) VŠ, kam by se jako měli posunout ? Také nechápu proč někdo dneska " nacpe " kriminalistu s 30 praxí ( kterou ani 10 vysokých škol nenahradí ) do 7 platové třídy s povinností, aby si dodělal VŠ - v uvozovkách, že tuto práci kriminalisty tedy do současné doby vykonával 30 let jako " neodborník - pololaik ". Vždyť je tohle uvažování debilní. To se můžem do 10 let dostat k modelu, že všichni územáci budou mít povinně Bc., všichni ostatní magora a budeme nejtitulovější sbor na světě.
Náročnější požadavky s dalším studiem teorie chápu jako nutnost vyšetřovatelů a míst řídících, kteří by měli mít v teorii navrh, ale již vůbec to nevidím jako nutnost u řadového kriminalisty nebo policajta na obvodním oddělení. Kdo si chce udělat VŠ, ať si ji udělá, bude se mu to v budoucnu třeba hodit, ale již teď je vidět, že bakalářů je jako hub po dešti a co s nimi ?
Pravdou ale také je, že řada z nich přišla k policii, kde se tak dva roky rozkoukali - dali si přihlášku v příhodné době a to bylo celkem nedávno a nebo ještě teď, kdy školu jim povolili a teď přicházejí zpátky z těchto škol " TEORETICI ", kteří ale mají za sebou tak ty dva roky a někdy trochu více ( mimo těch déle sloužících ) zkušeností z ulice teď je cpou z důvodu " získaného patentu na rozum " na některá místa, kam se v dřívější době chodilo ne pro VŠ ale pro zkušenostií a od těchto lidí vidím chování, která má vyjadřovat tu jejich teoretickou vyzrálost - takové ty jejich hovory s vypouštěním odborných názvosloví jako například : " Na těch případech je vidět stejný " MODUS OPERANDI ". Tím nikoho ze zkušených praktiků nehromí - ti jinak také vědí co to znamená. Přeci nebudeme mluvit latinsky.
Tím co jsem tady uvedl, jsem zčásti odpověděl na příspěvek kolegy nahoře - Radka, který toho má policejně velmi mnoho za sebou a pochopí to každý alespoň trochu déle sloužící policajt. Zkrátka dnešní preferování jen a jen VŠ je na spoustě míst podle mého názoru zbytečné, kdo ale chce ať studuje, je to právo každého.
Jen mě vadí, že jsou " vytlačováni " opravdu velmi zkušení lidi a konkrétně mě například vadí, že z našeho okresu odešel kriminalista s 18 letou praxí, který měl skutečně " nadstandartní výsledky ", kdy brabečková co se vrací z policejních akademií na něj nebudou mít ani po 20 letech, protože jeho smysl odhadu pachatele po osobnostní stránce a celková taktika výslechu a práce s pachatelem byla na úrovni takové, že to člověk opravdu respektoval. Proč o něm píšu, protože odešel jednak z důvodu dění u policie v posledních letech a naprosto neodůvodnitelného preferování nezkušených ( myslím tím těch chvilku u policie ) akademistů na místa u kriminálky. Každej kdo delší dobu slouží ví, že znalost pachatelů na kriminálce je alfou a omegou této práce. Tato znalost je získávaná dlouhodobě. Některé pachatele člověk potkává téměř každý týden a jiné třeba jednou za 5 let a přesto již člověk ví co je zač a co od něj může očekávat, jaká bude jeho " nespolupráce " při výslechu - jak na něj.
Dneska je to ale o tom : Máš Magora nebo alespoň Blbce, tak je to dobrý, jseš ten lepší článek u policie a na tobě všechno postavíme. S ostatníma zameteme - že maj zkušenosti - nezajímá.
Někomu se to možná nebude líbit - zvlašť těm z VŠ s málo léty, kterých jsem se tady možná trochu dotknul, ale stojím si za tím, protože to tak v dnešní době je.

To EsPe: Jasně, rozumím ti, ale já se tu bavím o lidech,kteří začali studovat po 8-10 letech na ulici a tam zkušenosti už získáš. Vadí mi i to, že od 1.1.2007, kdy bude účinný nový zákon, by na jistá místa (nevím jak kde a je-li to u vás taky), bylo vyhlášeno výběrové řízení, ale vzhledem k tomu, že tam jisté lidi nechtěli, protože nejsou dostatečně loajální a blablabla, narychlo se tyto fleky zaplnili ještě letos středoškolákama s poloviční praxí, ikdyž je u nás přes 10 VŠ s praxí nad 10 let.... To tu ale nevyřešíme, já bych i tak zůstal na ulici, takže nejde o to, si zalézt do kanclu, jde o to využít vše, co jsem se naučil a předat to dalším a pokusit se alespoň něco změnit, ať už jde o komunikaci, přístup, informování, školení, ocenění práce atd...

Ahoj kolegové. K firmě jsem nastoupil s civilní maturitou v roce 1981. Při nástupu platově nic moc. Začínal jsem na hlídkové, pak IPS, poté SIPS no a odtud na OOK. Někdy v roce 1990 začali šéfové opruzovat s potřebou mít VŠ vzdělání. Tak jsem začal studovat, bylo to super, za 100% plat jsem byl ve škole a v práci jsem se vyskytoval jen pohostinně. Mohl jsem se více věnovat rodině a svým koníčkům. Studování se mi zalíbilo natolik, že jsem postupně absolvoval VŠ s tituly Bc., pak Ing. a poté Dr. Musím uznat, že to PČR vzala velmi vstřícně a mám pěkný plat a dobré místo. Od ledna 2007 dostanu ještě přidáno. Začínal jsem z hodností nstržm. , nyní jsem plukovník. Všechny so a ne mám volné , svou práci si řídím a organizuji sám. Jsem spokojený polda a vám všem přeji to samé!

Vzkaz pro bbb,

nic si z toho nedělej jsem na tom stejně, také jsem byla donucena jako dokumentarista jít studovat a teď mi je vysoká škola pro srandu králíků. Také nechci a nikdy jsem nechtěla dělat žádnou fce, chci prostě dělat policejní práci. Vám Radku můžu jenom vzkázat, že na VŠ se mnou do ročníku chodí i starší kolegové než vy a teď s účinností nového zákona to vzdají, protože ze sebe prostě nebudou dále dělat cvičenou opici. Ono by bylo hezké mít velmi vzdělanou policii, ale kdo bude potom dělat tu špinavou práci a otázka je, kdo tyto všechny vysokoškoláky zaplatí. Ve vašem postavení je skutečně počkat 4 roky, nechat si podepsat smlouvu na dobu určitou a potom hezky v klidu odejít a nebo jak radí kolega, oddělat pár měsíců a odejít s výsluhou. Jak vidítě, tak zkušenosti prostě nikoho nezajímají. Je to začarovaný kruh.

Kdyby ses jim na tu službu vysral hned po 89.roce jako my,tak jsi měl dnes po starostech.Je to banda lumpů a ty jim vole sloužíš!Navíc jsi porušil přísahu a tedy jsi zradil.

Ahoj kluci. Tak se s váma loučim. Mám odslouženo 11.let a 2 roky vojny. Takže nejakou pětku dostanu. Už mám dost tý buzerace od nadřízených. A od nového roku to půjde všechno do p....e! Gumy budou na koni a daj vám to pekně sežrat. Ten zákon je dělanej jen pro ně. Už teď na nás machrujou! Tak se mějte a držim vám palce!!!! Hasič.

Soudy se budou činit, protože jednou na mě vytáhnou výmysly a sejmu je stejně jako to zkusí oni na mě. Jinak přeji hezké svátky a ať se ti daří v soukromém sektoru. B

Machrujou, buzerujou a jednat s lidma neuměj. Polda

hodne stesti v civilu. a svestickam se na ulici nesmej. oni za to nemuzou za dream management na PP

Nevíte někdo bližší informace jak má od nového roku fungovat dopravní policie zaměřená na dohled. Jaké třídy, jaké požadavky, zda-li je lepší utéct do civilu než se tu nechat buzerovat od dědečků.

Dohled zřejmě 3PT, stejně jako hlídkaři a 158...dále bez komentáře a je na každém, jak se rozhodne, já být na tomto místě, pošlu děkovný dopis a jsem za týden na marodce a jednou nohou v civilu.....

3,4,5...jsem zvědav, jestli jim pak ta protikorupční kemera za uchem bude něco platná

Můžu ti říci, že policisté na BESIP budou v 3TT a u nás dokonce nebudou mít ani 10 % navrch, takže nevím, co budou nosit domů, ale domnívám se, že almužnu.

Pro větší zmatek a pro OOPP

Zde je odpověď na téma započítání výsluhových dob - na stránkách s touto tématikou - měly by to být právně fundované odpovědi :

Podle § 224 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede všem příslušníkům zápočet dob pro účely výsluhových nároků. Do trvání služebního poměru se Vám započte doba trvání služebního poměru policisty (včetně zápočtu vojenské základní nebo náhradní služby) a doba trvání služebního poměru celníka. Z uvedené doby a z doby trvání služebního poměru podle zákona č. 361/2003 Sb. se bude odvíjet Váš nárok na výsluhový příspěvek. Zmíněné doby mají význam také pro stanovení výše odchodného. Při novém skončení služebního poměru se příslušníkovi, kterému bylo při předchozím skončení služebního poměru vyplaceno odchodné, vyplatí odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena.
Dle dotazu na Krajské správě se vojna podle dalších prováděcích předpisů, které byly ale odlišné od celníků ( ale shodné s vězeňskou službou ) se ZVS a asi tedy i NVS dle dosud platného zákona započítává. Osobně znám bývalého dozorce který odešel po : 8 let + 2 ZVS a příspěvěk pobírá.

podle nového zákona se vojna do výsluhy nepočítá

Tady kdosi zmíňoval, že má odsloužených 8 let u policie plus 2 roky vojny a tramdá pryč!Tak to je na omylu, protože zákon č.361/2003 Sb. jasně hovoří to, že na rentu se nevztahuje zápočet vojny ani podle starého zákona o služ.poměru PČR. Vojna se započítává akorát do platových stupňů, tzn. jako odpracované roky praxe,nikoliv k nároku na výsluhu,ok!!!Chce si to přečíst pořádně zákon!!!!Zdarec

Jo, ale jestli se sekl v tomhle, tak i pro něj platí přechodné období 3 let, takže 10 stihne...:-)

To s tou vojnou je to fakt pravda? Já mám odslouženo čistých 12 let a se ZVS budu mít za 2 měsíce 14 let. Takže, když dám výpověď až po novém roce, tak mi započítají pouze 12 let? V tom případě by bylo pro mě výhodnější dát výpověď do konce roku 2006, kdy bych měl mít započteno 14 let. Mě se to nezdá, podle mne půjdu na výsluhu v překlenovacím období a měl by se na mne vztahovat zápočet let dle z.č. 186/1992Sb. Kdo to přesně ví, nejlépe na 110%, do konce roku už není moc času. Děkuji.

Hary napiš šéfovi odborů na mail, myslím, že ti to řekne nejlépe on. Taky na stránkách www.nosp.cz možná najdeš nějaké info. Zdravím

Kecy, v přechodném období se odchází dle účinnosti starého zákona, tedy + ZVS. Dle nového zákona je skutečně ZVS započítávána pouze do tarifu. Jinak je nejlepší se informovat na kmenovce.

...ten kluk má pravdu

Ve III.čtení návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na r.2007 neprošel návrh na posílení prostředků v kapitole všeobecná pokladní správa o 500 mil. Kč „na příslušníky “.
viz www.osh.cz

Není to ten náměstek PP, který se proti drtivé většině reakcí zuřivě brání ponechat možnost sloužit třeba o nočních a nízkých teplotách v tzv. čerňákách, čímž nám bere ten zbytek důstojnosti a respektu, který ještě máme?

Zdravím, zaslechl jsem, že je na PMJ v Praze přes 100 žádostí do civilu a na jiná místa, nevíte o tom něco?

Víte o tom, že náměstek PP považuje policii za vojenský organizovaný sbor. To je ostuda, vždyť v zákoně o policii z.č. 283/91 Sb. se píše, že se tímto zákonem se zřízuje policie ČR- bezpečnostní ozbrojený sbor. Myslím, že p. náměstek pořád žije minulostí. Je to ostudy,když vysoce postavený manager PČR nezná zákon o policii.

Bezpečnostní ozbrojený sbor má vnitřní struktůru vojensky oragnizovaného sboru. Proto máme hodnosti, proto je zde vše řízeno psanými rozkazy. Proto je zde velitelská pravomoc. Pokud to nechápeš, prosím tě běž raději do cukrárny prodávat indiány a kremrole.

Nejseš daleko od pravdy, protože znám jednoho bývalého policistu, který si v Ústí nad Labem - Krásné Březno otevřel cukrárnu a skutečně prodává indiány a kremrole, jmenuje se Rudolf Antal - kdo by si to pomyslel, všechno je možné.

Sam Ti to doory vysvětlil. Ale zapoměl dodat, že bez vojenského prokurátora to není vojensky organizovaný sbor, ale kočkopes. Tak buď klidná, bordel bude dál!

Je snad špatné poukázat na to, že od Nového roku si většina z nás pohorší na mzdě. Není pravdou, že většina z nás pracuje v nedůstojných podmínkách! Máme dostatečné materiální a technické vybavení ! Skoro každý si odpoví, že nemáme. Jaké můžeme mít PČR renomé u občanu, když k nám přijde něco oznámit. Chátrající budova, nábytek z dob minulých. Nefungující PC a policista v obnošené uniformě, protože ve skladu na něho nic nemají.

O tomto tady mluv až 15. února 2007, když budeš mít výplatní termín. Pak tady teprve plácej !

Policemane nechápu tu tvoji nedůvěru v řídící pracovníky PČR, celá léta tě učí, aby si pro dobro Policie ČR nic neslepičil na veřejnost a " dělal ", že to máme pevně v rukou a že je vše v pořádku a teď jsi to tady profláknul - po tom tvém sdělení " nám už lidi nebudou důvěřovat ". Nech to být a nech se překvapit. Ptáci na střechách si povídají že nám přidají těch 4.000,- Kč, jak ještě na jaře sliboval exministr Bublan - I VOJÁCI NÁM BUDOU ZÁVIDĚT

Vážený Same, to, o čem píše kolega není otázka nějakého 15.2.2007, to není otázka ani posledních měsíců, to je realita desítek let....ještě mi prosím vysvětlete, co se tak zásadního změní až k Vámi uváděnému datu? Četl jste už nový zákon? Prohlédl jste si už nové platové tarify? Viděl jste novou systemizaci pracovních míst? Umíte počítat? To co uvidí 15.2.2007 na výplatní pásce si lehce spočítá už nyní a zakazovat komukoli se vyjadřovat a poukazovat na nedostatky (ať už jde o zákon nebo něco jiného) je jen ukázkou toho, kde zřejmě pracujete.....na ulici těžko....

Už jen ten styl : " PAK TADY TEPRVE PLÁCEJ " vykazuje prvky jisté nadřazenosti nad věcí ( a asi i nad těmi z ulice jako jsme my ) a nebo je to někdo z nekonečných optimistů - i takových je potřeba - neboť pozvednou ducha v okolí nám všem naivním nevěřícím. Možná se ale pletu a pokud dne 15.2.2007 bude velký třesk a uvidím okolo sebe rozesmáté tváře - pošlu policemanovi email s výtkou aby příště nešířil poplašné zprávy - obvzlášť mezi civilní sektor, který si to nemůže prožít a zhodnotit.

Děte do háje! Kdo je nadřazenej ! Co to kecáš za blbosti já jsem taky ulice ! Nejsem jeno ze všeho vysranej jako vy . Pořád tady něco omýláte, třesete se , stěžujete si.Tak nechte těch keců, 15.2.2007 se podívejte kolik leží na stole a pak jsou dvě možnosti . Budu to za ty prachy u firmy dělat nebo nebudu a najdu si jinou možná příjemnější a lépe placenou práci ! To je život hoši, tak to je !

a když se mi něco nelíbí, tak to flegmaticky hodím za hlavu a raději půjdu jinam....za dveřma čekají tisíce dalších....a buďte zticha, tady vám zakazuji se vyjadřovat....ty bys měl jít na funkci, máš k tomu předpoklady....:-)))

Proč se mám trápit tím, co neovlivním . Všechno v životě je jenom otázka volby! Nebudud fňukat a naříkat, jak to máme těžké, jak jsou na nás všichni zlí, jak máme vybavení špatné, jak na nás šetří, že šéfove stojí za hov ! K čemu jsou takové řeči. Policie je rozesraná tak jak si to lidi a politici asi přáli, tak o co jde, já to rovnat nebudud, ani náhodou ! Budu zatím makat jak nejlépe můžu až do té doby, kdy si řeknu dost , za tohle už nedělám no a půjdu jinám. Když člověk chce dělat práce si ho vždycky najde. Já fňukat nikdy nebudu , NIKDY ! Proto mě štve jak zde někdo stále něco vytahuje. Je to k hovnu nic se tím neřeší - Hrajete si na tvrďáky, ale kňouráte tady jako u máminčiný sukně !

Nevšiml jsem si, že si tu někdo hraje na tvrďáky, jen se tu vyjadřují k tomu, co je s prominutím se... Toť vše, když se ti to nelíbí, můžou ti stejně jako tu přispíváš ty říci, nelez sem....

Svatá pravda!!!!