Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Zdravím všechny poctivé poldy. Jsem z malého OO jak víte tak čárkový systém nadále funguje a fungovat bude. Takže naší vedoucí nás nějakým způsobem tlačí ať z TČ je PŘ to by tak nevadilo, ale pokud vznikne problém oni páni co sedí na zadcích nebyli na místě atd. Ale to jsem nechtěl říci. Mám tu jednu věc co se mi stala. Nastoupil jsem běžně na noční službu a můžu si vybrat buď nic nebudu dělat nebo se postavím a možná něco od lapím. Na té noční jsme zastavili frajera bez RP a ještě 171. No tak co jiného dotáhli jsme ho na štubu a makali jsme tři hoďky ZPŘ z vidinou, že ráno bude pochvala a samozřejmě odměna za známoše. No ejhle !! Ráno nás šéf zmrdal , že nám chybí ve slově e místo i : )) a jak jsem se zeptal co bude s tou odměnou tak mi odpověděl, ON K VÁM STEJNAK PŘIJEL NÉ. V tu chvíli jsem pochopil, že až zastavím podobného tipka tak se otočím. Toto pravidlo razilo 90% kluků já jsem byl těch deset, takže jsme se na to vykašlal taky a chci vědět na co jsme u policajtů ? Motivace u mne klesla na bod mrazu. Z pozdravem Pavel. Od 1.1.2007 pprap.

Hlavně ,, Nepouštět se do žádných věčích akcí" :))

Nevím čeho chtějí novým likvidačním zákonem dosáhnout, ale jak chtějí motivovat policistu když jej nedokáží ani zaplatit. Člověk bude mít obavy vůbec zasáhnout proti pachateli aby se to ve finále nakonec neotočilo proti policistovi. Při tom nově navrženém paskvilu bude stačit menší problém a jde se od válu.

Pavle nechtěl bych Tě před svátky klidu nikterak urazit. Domníval jsem se, že u Policie ČR slouží kolegové, kteří jsou zde pro občany a společnost. Třeba Ti to přijde směšné, ale až Ti ten típek zraní při nehodě někoho v rodině, nedej bože dojde k něčemu horšímu, tak přehodnotíš svoje názory. Nedělej tuto práci jenom proto, abys dostal odměnu. Nevím, zda jsi pracoval někdy v civilu, zeptej se lidí, kteří pracují např. u soukromníka, kolik berou. Uvědom si, že tyto články jsou veřejně dostupné. Já Tě prosím, dělej svoji práci, abys z ní měl dobrý pocit a ochraň naše manželky, naše děti a naše rodiny. Pěkné svátky.

Neboj. Čárkový systém je věčný, u nás to funguje stejně. Hlavně, aby to bylo statisticky správně vykázané. Šéfici za to dostávaj odměny, tak proč by to rušili. Stejné odměny dostávají za ZPŘ. Mimochodem u nás se za toto jednorázové odměny nedostávají ( kromě kvartálních cca 1.000,-- Kč ), ale to se zpravidla nedávají, ani když chytneš pašáka při čorce ( a že to je při velikosti našeho obvodu skoro zázrak a náhoda rovna setkání současného MV s rozumem ). BTW: Je vidět, že těch ZPŘ mnoho neděláte. U nás trvá zpracování dvoučlenné hlídce kompletního spisu s odeslanými dožádačkami tak 50 minut ( a to i bez těch odměn ). Jinak mě to docela baví i bez těch odměn, jelikož to je to málo, čím můžu ke zlepšení situace na silnicích pomoci i já.

Milý Pavle, plně chápu tvé rozhořčení. Já sám jsem na podobném OO takových situací zažil mnoho a dobře vím, že dobrého poldu naštve, že za dobrou práci mu jeho velitel není schopen říct ani "děkuju kluci", natož aby si viděl nějakou odměnu. Nemysli si, mnohokrát jsem byl v takových situacích tak nasranej, že jsem myslel, že s tím seknu ze dne na den. Uvědom si ale, že tu práci, kterou trerou děláš jsi si vybral. Dále si uvědom, že to, že máš debilního šéfa, nezajíma řadového občana, který po tobě žádá profesionální pomoc a pro kterého tu jsi. Povím ti, že mě také sere můj šéf, který je zakomplexovaný starý mládenec a který preferuje vlezdoprdely. To ale neznamená, že přestanu dělat svou práci tak ják mám. Třeba ale svému šéfovi domluví náš pan ministr a pak bude pro vás mít třeba i trochu toho cukru ..........

Kluci, niky v životě jsem nikde nepotkala tolik křiváků, donašečů, vlezdoprdelistů a podrazáků pohromadě jako u "naší" firmy. Jsem přesvědčená a věřím, že na tomto fóru se potkávají jen ti slušní, protože výše jmenovaní mají většinou v oblibě jiné internetové stránky a hlavně jsou velmi spokojeni. Především sami se sebou. O šéfech by se asi dalo psát dlouho, jen už dlouho přemýšlím, jestli jejich hnusné vlastnosti jsou předpokladem pro funkci, kterou zastávají, nebo se jim "něco" přihodí až po jmenování. Všem přeju co nejklidnější vánoce a pokud to půjde, nelamte si hlavy předem, problémy budeme řešit, až nastanou.

Neblázní za neřidiče, ZŘMV a ohrožení pod vlivem návyk. látky se odměna nedostává. To bych s parťákem měl odměnu skoro za každou noční, protože skoro vždycky něco chytíme a klidně to uděláme než někde mrznout na DBA. Holt čárky musí být a odměny jsou dostaneme s velkou slávou jak se u nás říká před nastartovanou Feldou tisícovku 3 x za rok.

Vážení a poctiví "poldové". Jsem občan, který policisty naštěstí zatím potkával pouze na silnici při kontrole. Za posledních 15 let jsem se nesetkal se neslušným policistou a podotýkám, že nejsem známý politik, ani komunální. Kdyyž čtu vaše názory, tak mne jímá hrůza děs. Doufám, že nikdy nebudu v situaci poškozeného.Jinak psychické stavy policie ČR vidím každý den v TV novinách, když poslouchám vyjádření tiskových mluvčích různých policejních ředitelství. Je to bída a utrpení. Na pozadí jejich výstupů cítím, že policejní sbor je v křeči, v hrůze, není uvolněný, jakoby mu někdo sypal písek do koleček. Držím vám moc a moc palce a to zejména těm plicistům, které vidím v terénu, na silnici a všem těm poctivým, kteří chtějí svouo práci dělat třeba i bez nadšení, ale aspoň trochu poctivě.

Milý Pavle, je to sice hezkej výsledek ale pro mnoho policistů běžný výsledek noční služby, pro nás ve větších městěch dokonce skoro nutný výsledek v nečárkovém systému. Samozřejmě že člověka potěší ocenění ze strany vedoucích funkcionářů za odvedenou práci, ale zarážíš mě ty a jiní podobní, kteří čekáte za každého pašíka odměnu. Ta by měla být jen za zvlášťní výsledek, což řidič se 171 dle mého názoru není. Je to jeden z úkolů a náplně tvé práce, tudíž bych ti za to odměnu nedával. To je jako kdybys řezníkovi dal odměnu za každou udělanou klobásu. Odměnu si zaslouží ti, kteří mají senzačního pašíka (viz. pražští kolegové ozbrojeného pachatele v kasinu - 10.000,-Kč) nebo ti, kteří mají těch běžných pašíků mnohem více než ostatní a než vyžaduje náš nečárkový systém. Ale čekat odměnu za každý výsledek.....až se stydím, když si uvědomím že tohle čtou i normální občani a vidí, jak vše děláme jen a jen pro prachy a když nebude odměna, tak je budem pouštět. Trochu se nad sebou zamyslete a proč to děláte. Jestli jenom pro prachy, tak běžte raději do fabriky.

Jerry, díky za podporu, ta se od "civilistů" tak moc nevidí a každý z nás (považuji se za slušného a poctivého poldu) to ocení. A musím říci, že si toho cením víc, než když mi to jednou za 3 roky řekne můj šéf, protože mu někdo dá sjetinu výsledků a tam se dočte, že mají někteří jeho podřízení nadprůměrné výsledky, tak ti po několika letech dá i odměnu. Ale s tím už jsme se nějak srovnali a děláme práci bez ohledu na peníze, pořád dál i bez těch odměn a ocenění, byť jen slovního. Ještě jednou díky a hezké vánoční svátky a šťastný Nový rok 2007.

U policie samozřejmě nejsi proto, abys chránil majetek, zdraví a životy osob PAVLE, zajišťoval systematicky dnes a denně veřejný pořádek, dodržování zákonů, styk s občany, zvyšoval si místní a osobní znalost v úseku svěřeném Ti k ochraně, ale proto, aby ses projížděl, či pospával v auťáku a jen občas zvedl prdel a někoho sem, tam, tedy nahodile, bez sledování jakéhokoliv cíle a smyslu svého počínání, "tři hoďky s vidinou ranní slavnostní pochvaly a tučné odměny, o f l a s t r o v á v a l" ! Jestli takto chápeš své poslání, už dávno jsi měl letět do kamanolomu. Leda, že Tě to nenaučili jinak, což je nejpravděpodobnější. Pak se omlouvám!

Dobrý den
Je nový služební zákon o nás také pro nás, nebo naše práce není dosti záslužná a nebezpečná.
No hlavně, že Vám platy rostou mocipáni! A jen Vy víte co děláte dobře !
Jinak všem dobrým a spravedlivým kolegům jen dobré
s pozdravem MA

Kolegové, mám odslouženy tři roky u policie a dokončenou Vyšší dobrnou školu zahradnickou v Mělníce, dnes splňuji vzdělání na 7 platový stupeň , můj kolega vyšetřovatel s 22 letou policejné praxí má pouze střední školu a bude muset svojí práci po určité době opustit . On sice neví nic o řektvičkách, ale já vím zase dost málo o právu. Proto jsem rád, že se od něho mohu přiučit ! Vše mě příjde, slušně řečeno, sespravedlivé !

je to o patentech na rozum a jestli umíš vyslovovat " Modus Operandi, pak už to jde dobře - a ty ostatní co nebudou mít lejstro s těmi již u něco provedem, třeba jim dáme 7 platovou třídu a a oni nakonec odejdou - PRYČ S JEJICH ZKUŠENOSTMI !!!!????. Nepíše se náhodou ředkvička ???

Chtěl bych se zde informovat, jak je to v rámci ČR s plánovaným osobním ohodnocením od 1.1.2007. Nám bylo řečeno, že peníze nejsou, tak nic nebude ! Pan ministr zde tvrdí, že se touto složkou platu budou dorovnávat mzdy, aby nedošlo k poklesu. Preferenční nám také snížili o 500,- Kč, tak nevím. Máte pravdu, že s platem půjdu o 3.500,- dolů.

Nám už včera každému vzali 24 procent z osobního. Budeme se všichni odvolávat. Zdar.

Panové i ta uklízečka bude mít lepší pozici než řadový policista, kariérní řád je stvořen jen pro staré pány s vysokoškolskými kursy JUDr na VŠ SNB.

Byl jsem pro nyní jsem změnil názor jedná o o nový zákon. Vedoucímu oddělení dali do ruky bič kdy si svoje ovečky kteří drží hudbu a krok hýčká a dává do tříd a to ještě jim může zvýšit osobní. Dokonce i sekretářka bere více odměn než obyčejný poldík na ulici. Douifám, že kamarádi ve zbrani se přídáte.

Krucipísek, to přece nemůžeš říkat nahlas, že má sekretářka vařící kafe víc, než polda na ulici, jak by to vypadalo.....:-( .......

Čím to je, že nemohu žádného člověka přimět pro práci u policie. Myslím, že zkusím ukrajince a vietnamce tam jsem přesvědčen o pozitivním myšlení.

DEMOKRATŮRA V MODRÉM

Náš ministr propagandy
Ivan Langer z ODS
zakousnul se do socanů
jako baskervilský pes

Na Vítkově mezi hroby
tančí loupežnická lobby
po vítězství modré chunty
i na Hradě lítaj špunty

Rybář Singha dary veze
mrtvý Maďar z hrobu leze
z Hongkongu se vrací Joska
a vítěze voleb bozká

Teď pracovním zákoníkem
vytřeme si zadky
aby poznal občan český
že jsme tady zpátky

Totalita jedné strany
spláchne opozici
mnohý volič ptákostrany
skončí na ulici

Před hospodou u lahváče
bude řvát a reptat
koho volil naposledy
zkuste se ho zeptat

Pozná občan jakou cenu
bude platit za tu změnu
klíčema zas venku chrastit
a panstvo si kapsy mastit

Vládní modrá policie
pro pořádek zas ho zbije
až tu změnu bude cítit
snad mu začne v hlavě svítit

Pimpi

For Pimpi: Dost dobrý!!!!! Má to hlavu i patu a hlavně je to pravdivé.

Pane ministře v demisi, nechcete se jít živit rukama, jako mnoho dalších lidí v této zemi. Možná by po Vás zůstalo aspoň něco užitečného. Děkuji za pochopení.

Psáno shora v kolonce NEWS:...."VÍTÁM VÁS NA SVÉ INTERNETOVÉ STRÁNCE A VŠEM VÁM PŘEJI VESELÉ VÁNOCE A ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK 2007"....To si pane ministře tímto přáním děláte legraci z koho??? Z řadových policistů, celníků, věz. stráže, nebo snad hasičů??? Jak můžeme mít veselé svátky a šťasný rok 2007, když do dnešního dne nevíme nikdo z nás, za kolik peněz budeme sklánět pro tento stát své hrby. Styďte se, protože dle mého názoru je toto Vaše přání úplně stejné, jako by jste se vysmíval těžce nemocnému a umírajícímu člověku, přáním pevného zdraví.